Kytice
Karel Jaromír Erben
Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K.J.Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského " Ohlasy " promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí ( Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile ). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví ( Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj. ), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů ( Štědrý den, Dceřina kletba ). Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání ( Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože ). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní : už v úvodní báji etimologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru Věštkyně čteme mj. : " Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly ! " ... " Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosi učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk ! ". Výstavbě klasických balad se u Erbena učili mnozí naši epikové: Neruda, Hálek, ale i Wolker. Zpěvnost, obraznost i dramatičnost Kytice inspirovala naše největší skladatele i výtvarníky (Dvořák, Fibich, Martinů, Aleš, Zrzavý, Procházka, Tesař aj. ).... celý text
Přidat komentář
Upřímně se mi kniha nelíbila ani v nejmenším. Nejde jen o to jak byla morbidní, ale o samotný děj. Často byli potrestány postavy, které si to nezasloužily. A rýmy mi vůbec nepřišli hezké. Moc se omlouvám všem milovníkům Erbena, ale něco takového zkrátka není můj šálek čaje.
Poezii moc nemusím, ale Kytice mě kupodivu bavila. Nejradši mám asi Vodníka a Polednici. Dřív jsem teda tuto knížku nemusela, protože nám ji pořád vnucovali ve škole, ale časem jsem jí sama přišla na chuť.
Na to, že mě poezie moc nebaví, tak Erbena mám ráda, už jen proto, že se dají dobře pochopit.
Jedna z knih, které by neměli nutit číst děti na prvním stupni ZŠ: "dětská hlava bez tělíčka a tělíčko bez hlavy."
Nestárnoucí básně, které jsme se tenkrát povinně učili ve škole a které i do dneška si člověk stále pamatuje. Pane Erbene byl jste vynikající básník a dnes to mohu více méně potvrdit, že se jedná o nestárnoucí klasiku pro všechny.
To je klasika, která se prostě musí líbit! Mě se teda líbila určitě. K básním jsem si nikdy nevytvořila cit, ale Erbenovy básně jsou hezké. Zajímavé na tom jsou trochu morbidní konce. Kytici mám moc ráda.
Kytice - sbírka balad Karla Jaromíra Erbena, jenž by každý mladý študent měl znát. Balady mající trochu hororový a fantasy nádech, obsahující mystično i poselství, nebo spíše ponaučení, a to v každé z básní. Kytice se hezky čte, alespoň mne tedy osobně čtení bavilo.
I třeba díky tomuto dílu se nemusíme stydět za českou literaturu.
Druhá přečtená kniha z povinné četby. Vzdávám panu Erbenovi úctu, toto dílo se mu povedlo a je zaslouženě považováno za jedno z nejlepších knižních děl u nás. Líbil se mi film, ale po přečtení knihy jsem si uvědomil, že mohl být ještě lepší. Každopádně jsem byl po filmu zvědav na knihu a ta mě nezklamala. Knihu jsem přečetl za dva dny ( u těchto pěkných knížek to jde jak po másle). Mé hodnocení jednotlivých balad je následující: Kytice --- 80% (hezká, ale moc krátká), Poklad --- 65% (zajímavé, bohužel né ten typ co miluji), Svatební košile --- 85% (první z těch lepších, perfektně sladěná), Polednice --- 80% (jedna z mých oblíbenějších, ovšem na víc jak sedmdesát pět procent to nevidím), Zlatý kolovrat --- 95% (celkem příjemné překvapení od filmové podoby, rovněž jako SK překrásná balada), Štědrý den --- 75% ( toto není zrovna má oblíbená část příběhu), Vodník --- 100% (dle mě nejlepší Erbenova balada a má nejoblíbenější) a poslední Vrba --- 80% (řekl bych důstojné zakončení této super knihy).
V nečem takovém nedokážu najít krásu. Morbidní, děsivé, přinášející noční můry. Nejsem si jistá o Erbenově zdraví, v době, kdy žil samozřejmě. Už nikdy víc tohle.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Každá z balad má něco do sebe a kdybych měla říct, kterou mám nejradši, asi bych si nevybrala. Krásná epika, dokonalý rytmus, prostě nádhera. Pan Erben si prostě uměl hrát se slovy!