Kytice
Karel Jaromír Erben
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/50981/kytice-50981.jpg
4
9321
9321
Karel Jaromír Erben Kytice - domnívám se, že k těmto čtyřem slovům není třeba absolutně nic dalšího dodávat. Je to kniha, která je jedním z klenotů našeho národního písemnictví a mám zato, že snad každý normální a duševně zdravý člověk by byl schopen ocitovat alespoň jeden verš nebo útržek z verše z některé z Erbenových balad (a snad i ti, kteří jinak o poezii ani nezavadí. Vyšla v nesčetných vydáních, posloužila jako podklad k filmu - velmi těžko by k ní bylo možno dodat něco nového, co nebylo dosud řečeno. Proč ji tedy vlastně přidávám ? Je to upozornění pro milovníky hezkých knih - toto vydání je výjimečné tím, že se zde sešli dva umělci - básník a výtvarník - jejichž jména by mohla být synonymy pro kvalitu. Kniha je totiž doplněna ilustracemi Jana Zrzavého, které svou snivou atmosférou básně doplňují. 01-037-88... celý text
Přidat komentář
Ačkoli je kniha velikou klasikou naší literatury, tak se mi opravdu nelíbila, jelikož všechny básně jsou velice podobné (hřích a následný trest) a po chvíli Vám připadá, že čtete stále to samé.
Jako vzdy, nezklamala. Klasicka klasika - mam ty basne, i pres jejich pochmurny ton, rada.
Asi jako každá jsem ji musel přečíst na škole a od té doby mě leží v knihovně. Samozřejmě teď s odstupem ji vnímám jako klasické dílo české literatury a jsem rád že v mé knihovně je.
Co se týče příběhu, tak se mi nejvíc líbí balada Záhořovo lože, co se týče atmosféry, tak mám nejraději Svatební košile.
Povinná četba ze střední školy, ke které jsem se díky čtenářské výzvě vrátila. Vzpomínám si, když jsem se nazpaměť musela učit Polednici. To bych už znovu absolvovat nechtěla :D ale ráda jsem se ke sbírce zase vrátila
Některé básně známé, jiné trochu míň...
Klobouk dolu, tohle ze sebe vypotit...
Skvělá sbírka...
Klasická sbírka básní č. literatury. Snad každý ji alespoň jednou četl. Já ji musela poprvé číst ve škole když mi bylo 14 a tenkrát jsem to nebyla ještě schopná moc pochopit. Dnes po nějaké době ji ale snad chápu lépe. Nejvíce si všimneme motivu mezilidských vztahů mezi matkou a dítětem, které nesmí být narušeny, jinak se stane neštěstí. Ačkoliv je kniha psaná v období romantismu, postavy jsou naprosto nevzdorovité a svůj často nepřiměřený trest přijímají bezmocně a pokorně. Mými nejoblíbenějšími básněmi jsou: Svatební košile (doporučuji si najít více informací o místě napsání, je to opravdu zajímavé - https://regiony.rozhlas.cz/objevte-velharticke-hrbitovni-tajemstvi-kytice-karla-jaromira-erbena-7441589) , Holoubek, Vrba a Lilie. Zato nejhůře se mi četla Záhořova lože a Věštkyně.
Nejlepší je Vodník.Autor by k některým povídkám mohl nasadit možná trochu více děje.
Čteno podruhé jako audioverze kvůli letošní čtenářské výzvě. Zajímavé zpracování, přednesu asi není co vytknout. Prostě klasika, i když trochu ponurá:-)
Erben sa urcite nechcel zapisat do literarnej historie ako hororovy spisovatel basnik. Ale... stalo sa. Porovnavat s Poeom? E.T.A. Hoffmanom? S kludnym srdcom ano. Aby sme pochopili pomaly vstup hrozy do literatury, musime sa vratit do cias starych drevenic, kde sa po veceroch vypravjali strasidelne pohadky aby decka lepsie spali. Po priadkach, kde bujnela fascinacia hrozostrasnymi pribehmi. Pri ohnoch na salasi. Do cias kedy tma bola fakt v noci este tmou. A odtial bol uz len krocik aby to niekto zobral do pera. Svojimi versami to tajomno posobi tak nevinne priam detsky. Ale pri citani sa v hlave rodia obrazy a okolo chrbtice jemne mrazenie. Snad Erben len chcel spoetizovat par motivov a pribehov ktore uz aj tak bludili pomedzi lud. A mozno ich tak preniesol do obrodeneckych salonov. (Chvala bohu ze my (slovac) mame aspon toho Dobsinskeho, ktoreho povesti oplyvaju utatymi rukami, nohami, carami, kuzlami, drakmi a bosorkami.)
(SPOILER)
Obdivuji Alef, která se svým výtečným komentářem vypořádala s poetickou knihou NOVÁ DIVOČINA. V mém případě je to horší. Jednoduše proto, že jsem začal úplně jinak než jemné dívky. Tedy s mayovkami a třeba Zelený lučištník od Edgara Wallace byl pro mne Nr.1.
Kytici, ale upravenou Jiřím Suchým, jsem viděl nejdříve v Semaforu a ještě k tomu s Pepou Dvořákem. Druhý pokus byl krásný film F.A.Brabce, kde vidíme sedm vypjatých příběhů o touhách, posedlostech a sobectví . Jak praví chytří lidé, tvorba K.J. Erbena je paralelou k poezii E. A. Poea, plná vášní a přízraků. Kytice poprvé vyšla v roce 1853 a patří k základním dílům národní literární klasiky.
Snažil jsem se vše napravit a nestačil se divit . Najednou zjišťuji, že autor je zde géniem hororu !
13 básní, ale jakých ?
Třeba Vodník : Vodník sedí na vrbě u jezera a šije si svatební oblečení. Mezitím se mladá slečna z nedaleké vísky rozhodne, že si v jezeře vypere prádlo. Její matka ale měla zlý sen a o svou dceru se bojí. Nechce ji k jezeru pustit. Dcera však nedbá matčina varování a jde opravdu prát. Jakmile namočí první kus prádla, stáhne ji voda pod hladinu. Vodník se jí násilím zmocní a učiní ji svou ženou.
Od té doby s ním musí žít v jeho vodní říši. Je velmi nešťastná. Jedinou radost jí přináší její (a vodníkovo) malé dítě. Po nějaké době se jí zasteskne po matce a prosí vodníka, aby ji směla navštívit. Vodník je zásadně proti, ale po dlouhém přesvědčování a mnoha podmínkách jí přece jen dovolí jít. Dítě však musí zůstat v jezeře jako záruka, že se žena vrátí.
Když dcera spatří matku, zapomene na všechny dohody i na dítě, a schová se před vodníkem u matky v chalupě. Když se dlouho nevrací, vodník si pro ni přijde. Matka ji ovšem odmítne vydat a vodníkovi neotevře. Vodník zkouší všemožné výmluvy, jen aby se mu manželka vrátila. Marně. Vodník ji tedy upozorní, že dítě pláče. Kvůli dítěti dcera zvažuje návrat, ale matka jí nedovolí odejít a vodníkovi odpoví, aby přinesl dítě do chalupy. Vodník pak dítě skutečně přinese; nejprve mu však utrhne hlavu a jeho zkrvavené ostatky pohodí na práh.
Brrrrrrr ! Děs, běs !
Hezký komentář zde má Dennis Moore a já se k němu připojuji s dovětkem :
Je velkou škodou, že se K.J.Erben narodil ve špatnou dobu, na špatném místě (*1811 v Miletíně).
Být to cca o 180 let později a ještě k tomu tam "za velkou louží" , urvou mu producenti obě ruce !
A kdo jiný by měl film režírovat ? Je to jasné - Quentin Tarantino !
Na to, že básně čtu nerada tyhle se mi líbily. Děj se mi líbil a doplňoval mé naděje při povinné četbě.
Jsou to nejen skvělé verše, ale i dějově to stojí za to. Aspoň si člověk připomene literaturu, kterou by měl znát.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Část díla
- Dceřina kletba 1857
- Holoubek 1860
- Kytice 1855
- Lilie 1855
- Poklad 1854
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Bylo příjemné připomenout si známé příběhy ze školních lavic. A myslím, že teď jsem je ocenila mnohem víc, než tehdy, což mě opět přivádí k přemýšlení, jaký význam má povinná četba ve škole.