Kytice
Karel Jaromír Erben
Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K.J.Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského " Ohlasy " promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí ( Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile ). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví ( Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj. ), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů ( Štědrý den, Dceřina kletba ). Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání ( Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože ). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní : už v úvodní báji etimologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru Věštkyně čteme mj. : " Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly ! " ... " Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosi učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk ! ". Výstavbě klasických balad se u Erbena učili mnozí naši epikové: Neruda, Hálek, ale i Wolker. Zpěvnost, obraznost i dramatičnost Kytice inspirovala naše největší skladatele i výtvarníky (Dvořák, Fibich, Martinů, Aleš, Zrzavý, Procházka, Tesař aj. ).... celý text
Přidat komentář
Naprosto dokonalá sbírka balad. Dědeček mi ji recitoval před spaním a do dnes se k ní ráda vracím. Balady jsou melodické, napínavé a celé dílo je nadčasové. Věřím, že se bude číst i za hodně dlouho :-) Erben většinou v hlavní roli uvádí ženu. Za zlé chování vždy přichází trest, někdy i nepřiměřený. Ale všechny básně pro mě tvoří nezapomenutelný celek.
Jako povinná četba mne Kytice neoslovila. Ba naopak jsem verše vůbec nevnímal a čtení nesnášel. S odstupem času jsem se k této knize opět vrátil a hodnotím ji z úplně jiného hlediska. Jediné co bych všem těmto veršům mohl vytknout, je jejich hororové ladění.
Některým dětem máma čte pohádky od Boženy Němcové, mně maminka četla už od malička Kytici. Do dnes je to moje nejoblíbenější básnická sbírka. A často si ji čtu znovu a znovu! Mezi mé nejoblíbenější balady patří: Svatební košile, Zlatý kolovrat a Lilie.
Samozřejmě že jsem na základce už pár balad přečetla. Ale až nyní jsem se do Kytice "pustila" celkově. Líbí se mi to, jak jsou balady seřazené i jejich celkové vyznění. A prostě obdivuji Erbena, jak toto nezaměnitelné dílo české literatury napsal.
Úžasná básnická sbírka, kterou pro mě nepřekonala žádná jiná. Na základní škole byly doby, kdy bych odříkala zpaměti mimo Záhořova lože celou Kytici a pak to doplnila ještě verzí od Semaforu. Skvělé spojení básnického řemesla, života a tradic "obyčejných" lidí a hororu. K tomuto nemám co dodat 10*
Kytice je nádherný svazek básní. I když jsme se museli některé pasáže učit ve škole zpaměti, nezanevřela jsem na ni. Ráda v ní sem tam zalistuji.
Můj velmi sečtělý dědeček mě asi v mých 5 letech naučil Zlatý kolovrat, a já ho pak nadšeně recitovala ve školce na besídce.... Zpětně si uvědomuji, že to možná pro ostatní rodiče (i děti) musel být docela šok...
Já jsem se k přečtení celé Kytice donutila až teď, a musím říct, že to je bezesporu úžasné dílo! Většina básní sice začíná až možná idylicky, a na konci se to vždycky tak zkazí, ale to vůbec nevadí, vždyť v tom je právě ta genialita a krása.
Moje milá Kytice, která mě baví natolik, že si i dobrovolně krátím čas učením se z ní nazpaměť. Zatím umím Polednici (první, kterou jsem znala a moji asi nejmilejší), Holoubka a Zlatý kolovrat (snad ještě pořád...) a myslím, že tím jsem ještě neskončila.;-) Já pro ni mám prostě zvláštní slabost...
Kytici zbožňuju už od doby kdy jsem se naučila číst. Jako malou mě strašně děsila a děsivá je pořád, ale za tu dobu co jsem ji četla nesčetněkrát dokážu ocenit i celkový význam jednotlivých příběhů. Na poezii jsem sice nikdy zvlášť nebyla, ale hororový nádech mi učaroval. Svatební košile a Vodník jsou jednoznačně mými nejoblíbenejšími.
Povinná četba no, řekla jsem si, že to stejnak zase přejedu očima, pak o tom napíšu zápis a už nikdy to neotevřu. A to jsem se tedy parádně spletla! Teď nepočítám, že to budu potřebovat i k maturitě a obecně k mému studiu na sš. Ale tato sbírka mi vzala dech. Několik básní z Kytice jsem si neuvěřitelně oblíbila.
Dávám 4 hvězdičky!
Kytice - povinná četba. Kolikrát já jsem jí otevřela, ať už za učelem jedné či všech balad. Některé jsem si i oblíbila. Dobře se četlo, i přes veršovaný text - a díky bohu, mělo to smysluplný děj! :D Nelituji, že jsem si ji vybrala do seznamu k maturitě. Filmová podoba, také nebyla vůbec špatná, upoutala mě. Kytice je zkrátka klasika. :)
Nezapomenutelné básně, které někdy nahání i strach. Musím říct, že filmová adaptace je povedená, hlavně Svatební košile s Karlem Rodenem.
Tyyyyy jo, můj první horor. Četla jsem to na ZŠ jako povinnou četbu a dodneška mi v hlavě zní "-a tělíčko bez hlavy". Parádní čtení
Co o takové klasice napsat a neopakovat se? (možná dokonce i předchozí větu už sem a určitě jinam někdo napsal)
Moje srdcová záležitost. Smutek, krása, prožitek, hloubka, klasika. Nejoblíbenější balady - Poklad, Svatební košile, Štědrý den.
Další z knih, kterou musí každý Čech znát, protože Erben je nejen pro českou poezii zásadní, ale i krvavý a brutální, i když se to na první pohled v Kytici nezdá. Některé části znám nazpaměť a tak by to dle mého mělo být. NEJ básně: Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Vodník a Štědrý den, který se u nás opravdu na Štědrý den čte.
Přestože poezii moc nečtu, tuhle knihu miluji! Není žádná jiná básnická sbírka, která vás dostane tak, jako Kytice. A kdo ji viděl i zfilmovanou, toho dostane ještě víc.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Když moji synové na střední škole dostali za úkol zdolat Kytici, byl to pro ně dost náročný úkol. Protože já - knihomol jsem je nedokázala k pořádnému čtení nikterak přivést. :( A školy se v tomto ohledu rozhodně neangažovaly. Tehdy jsem si vzpomněla, jak jsem ve 12 letech viděla Kytici v Semaforu, a to proto, že originál jsem dobře znala. Netvrdím, že to byla moje oblíbená knížka, a kdyby mi z ní četli před spaním, asi bych hrůzou oka nezamhouřila. :) Proto nehodnotím. Ale domnívám se, že tahle knížka k životu prostě patří.