Kytice z básní Karla Jaromíra Erbena : úplné vydání
Karel Jaromír Erben
Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K. J. Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského „Ohlasy“ promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí ( Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile ). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví (Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj.), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů (Štědrý den, Dceřina kletba). Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání (Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní: už v úvodní báji etymologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru Věštkyně čteme mj.: „Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly !“ ... „Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosti učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk !“. Výstavbě klasických balad se u Erbena učili mnozí naši epikové: Neruda, Hálek, ale i Wolker. Zpěvnost, obraznost i dramatičnost Kytice inspirovala naše největší skladatele i výtvarníky (Dvořák, Fibich, Martinů, Aleš, Zrzavý, Procházka, Tesař aj.)... celý text
Přidat komentář
Čas od času přečíst klasiku a navíc žánrem poezii - příjemné zpestření. Některé básně a sloky jsou notoricky známé, jiné méně nebo vůbec. Nicméně je to velmi čtivé právě díky rýmům. Nejraději mám verš obkročný (ABBA). Kniha je navíc doplněna nádhernými kolážemi od M. Huptycha.
Výborné čtení s dospívajícími při souběžném zhlédnutí Brabcovy Kytice aneb Jak poutavě přitáhnout omladinu k poezii.
Ráda si knihu přečtu znovu. Ideální na krátké čtení, kdy se nechcete měsíc probírat jedním dějem - v tom má poezie plus.
Kytice je jedna z těch knih, ke kterým se mohu vrátit kdykoli. Mám ji přečtenou skrz naskrz několikrát a stejně si ji klidně přečtu i po sté!
Nádherný počin Odeonu k významnému výročí K.J.Erbena. Neodolala jsem a zakoupila si luxusní vydání Kytice v předstihu jako dárek sama sobě k letošním Vánocům.
Kniha je opravdu luxusní ve všech směrech, nejvíce však k její kráse přispívají bezkonkurenční ilustrace Míly Fürstové. Doslova se jimi kochám...a k tomu přiložený grafický list - v mém případě hlavní ilustrace k Vodníkovi (ach jo, kdo mi ho však v dohledné době zarámuje?).
Překrásná kniha. Doporučuji, byť je, pravda, trochu nákladnější...
Kytice je odjakživa moje láska. Jestli vytáhnout něco z národního obrození jako zásadní dílo, tak jednoznačně Kytici. Mám několikero vydání. Moje nejoblíbenější je z roku 1970 ve velkém formátu s extrémně strašidelnými ilustracemi. Strach, hrůza, dojetí, víra, tradice, pověry, lidské chyby, špatná rozhodnutí, láska, tajemství, smrt,... všechno tam je! Letos je to 150 let od Erbenovy smrti, Kytice vyšla poprvé před 167 lety a pořád nás přitahuje a pořád se u ní aspoň trochu bojíme. Je to literární poklad!
Jako dítě jsem se u této knihy bála, v pubertě se dokonce dojímala, a teď už si ji především užívám! Mistrovské dílo!!
Bylo příjemné připomenout si známé příběhy ze školních lavic. A myslím, že teď jsem je ocenila mnohem víc, než tehdy, což mě opět přivádí k přemýšlení, jaký význam má povinná četba ve škole.
Ačkoli je kniha velikou klasikou naší literatury, tak se mi opravdu nelíbila, jelikož všechny básně jsou velice podobné (hřích a následný trest) a po chvíli Vám připadá, že čtete stále to samé.
Jako vzdy, nezklamala. Klasicka klasika - mam ty basne, i pres jejich pochmurny ton, rada.
Asi jako každá jsem ji musel přečíst na škole a od té doby mě leží v knihovně. Samozřejmě teď s odstupem ji vnímám jako klasické dílo české literatury a jsem rád že v mé knihovně je.
Co se týče příběhu, tak se mi nejvíc líbí balada Záhořovo lože, co se týče atmosféry, tak mám nejraději Svatební košile.
Povinná četba ze střední školy, ke které jsem se díky čtenářské výzvě vrátila. Vzpomínám si, když jsem se nazpaměť musela učit Polednici. To bych už znovu absolvovat nechtěla :D ale ráda jsem se ke sbírce zase vrátila
Některé básně známé, jiné trochu míň...
Klobouk dolu, tohle ze sebe vypotit...
Skvělá sbírka...
Klasická sbírka básní č. literatury. Snad každý ji alespoň jednou četl. Já ji musela poprvé číst ve škole když mi bylo 14 a tenkrát jsem to nebyla ještě schopná moc pochopit. Dnes po nějaké době ji ale snad chápu lépe. Nejvíce si všimneme motivu mezilidských vztahů mezi matkou a dítětem, které nesmí být narušeny, jinak se stane neštěstí. Ačkoliv je kniha psaná v období romantismu, postavy jsou naprosto nevzdorovité a svůj často nepřiměřený trest přijímají bezmocně a pokorně. Mými nejoblíbenějšími básněmi jsou: Svatební košile (doporučuji si najít více informací o místě napsání, je to opravdu zajímavé - https://regiony.rozhlas.cz/objevte-velharticke-hrbitovni-tajemstvi-kytice-karla-jaromira-erbena-7441589) , Holoubek, Vrba a Lilie. Zato nejhůře se mi četla Záhořova lože a Věštkyně.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Kytice je jediná básnická sbírka, do které jsem byla ochotná v rámci ČV jít a kterou jsem byla schopná přečíst ... Velkým dílem se o to zasloužila povinná školní četba, kdy na mě (to už je hodně dávno) Erben skutečně zapůsobil (navíc k tomu přispělo filmové ztvárnění některých z básní).