Kytice z básní Karla Jaromíra Erbena : úplné vydání
Karel Jaromír Erben
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/252399/bmid_kytice-z-basni-karla-jaromira-erben-4gG-252399.jpg
4
9384
9384
Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K. J. Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského „Ohlasy“ promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí ( Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile ). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví (Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj.), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů (Štědrý den, Dceřina kletba). Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání (Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní: už v úvodní báji etymologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru Věštkyně čteme mj.: „Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly !“ ... „Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosti učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk !“. Výstavbě klasických balad se u Erbena učili mnozí naši epikové: Neruda, Hálek, ale i Wolker. Zpěvnost, obraznost i dramatičnost Kytice inspirovala naše největší skladatele i výtvarníky (Dvořák, Fibich, Martinů, Aleš, Zrzavý, Procházka, Tesař aj.)... celý text
Přidat komentář
Chtěla bych vědět, co se při psaní sbírky honilo panu Erbenovi hlavou .... Tak děsuplné horory tak geniálně zveršované.
I když jsem v dospělosti četla, část znám nazpaměť, stejně bych si básně netroufla vzít jako četbu před spaním :))
A při slově “umrlec” mi dodnes naskočí husí kůže
Tuto knihu jsem naposledy četla k maturitě a teď jsem se k ní vrátila v rámci Čtenářské výzvy. Tohle je prostě klasika, kterou by si měl každý přečíst. I když je třeba se u toho hodně soustředit, protože to není ta čeština, se kterou se setkáváme běžně. Nejlepší je za mě Zlatý kolovrat a Polednice.
Výborná česká klasika. Za mě jedině 5* (hlavně pro moji oblíbenou Svatební košili).
Naposledy jsem četla Kytici ve škole, asi jako většina čtenářů. Teď jsem po ní sáhla jen proto, že syn dostal za úkol přečíst Zlatý kolovrat a Vodníka. Konkrétně u Vodníka jsem se v básni musela vracet : kamže to schovaly ty ruce a nohy? :) Přečetl ho i manžel a pak jsme se smáli, protože se vracel kvůli tomu samému : Cože? - kam daly ty ruce a nohy?:) No a protože jsem si knihu chtěla přečíst celou, tak jsem se musela naladit na tu správnou vlnu, přeci jen to už není běžná čeština. U dnešních knih mi nevadí okolní ruchy, tady jsem se soustředila a uklidila se do ticha. A také jsem už zapomněla, jak moc hororová četba to je. Klasika. Výborné
Kdysi dávno jsem četl na škole, ale ke většině povinné literatury se postupně vracím ve vyzrálejším věku a to mohu doporučit všem. Opravdu nádherné verše, a to na ně vlastně vůbec nejsem. Nezapomenutelné balady a příběhy, a k tomu ten nádherný jazyk. Dále je myslím zbytečné jakkoli komentovat. Nezbývá než poděkovat mistru Erbenovi. Naprostý skvost.
Já tuto básnickou sbírku prostě miluji. Jedná se asi o nejčtivější a nejnapínavější poezii, která se mi dostala pod ruky.
A báseň Věštkyně spolu se Šrámkovým Raportem jsou za mě nejlepší básně, jaké byly napsány.
Manžel si právě dodělává dálkově maturitu a protože čtení ho prostě nebere, sáhli jsme společně po klasice a já předčítala,aby měl aspoň trochu pojem :D pro mě klasika, sbírka, která do povinné četby vyloženě patří!
Český skvost, který snad docení každý čtenář, ať v mladém či pokročilém věku. Čtivé, a působivé balady nesoucí v sobě hororové prvky a morální poučení. Miluji tuto knihu!
Naposledy jsem Kytici cetla ve ctvrte tride jako povinnou cetbu (a dodneska jsem schopna odrecitovat nektere basne zpameti) a ted jsem se k ni po cca 20 letech vratila v ramci ctenarske vyzvy. Zazitek trochu jiny nez kdyz jsem byla mala, clovek to asi vic proziva a vic oceni ten jazyk, ale porad vyborne. Mam stare vydani od babicky, ktere ma cestne misto v knihovne.
Člověk až s později docení hodnotu knížky. Nucený čtenář (rozuměj ten kdo jí potřebuje do povinné četby) to většinou vidí jinak.
Audio: Dřív to človek četl, protože musel a musel si pamatovat děj, aby ve škole správně odpovídal při zkoušení. Dnes už na to člověk kouká jinak....něco depresivnějšího než toto jsem nikdy nečetla!
Kytice je univerzální dílo. Najdete v ní téměř všechno. Mezilidské vztahy, nenávist, lásku, silné ženské hrdinky. A taky ženy vražedkyně. A jak se vždy bojíme při Vodníkovi! A co teprve Svatební košile! Nedovoluji si komentovat něčí čtenářský vkus, ale tady je to silnější než já. Jak někdo může nedat plný počet bodů? Co už by ti autoři měli napsat? Ale možná je to dáno věkem, (ne) zkušenostmi... kdo ví
Kytice má nádherný jazyk, který oceňuji v 59letech mnohem víc, než když jsem ji četla v mládí
Nádherné, dobře zapamatovatelné a sugestivní balady, které nevymizí z paměti asi žádnému, který je někdy četl. Ať prvně v dospělosti nebo už při povinné četbě ve škole.
Nadpřirozené postavy jako Vodník nebo Polednice se po nás nebo našich dětech budou sápat v nočních můrách, Svatební košile nás odnaučí přivolávat za každou cenu dávno ztracené lidi zpět a můžeme se přitom všem navzájem přít, která z nich nás zasáhla nejvíce. Nebo jestli je to dílo spíš děsivé, geniální, existenciální, obohacující a nebo zda je právem jedno z nejhodnotnějších děl české literatury. Těžko však některý čtenář zůstane úplně lhostejný a bez názoru, minimálně v názoru líbilo-nelíbilo, sympatické-nesympatické bude mít průměrně vzdělaný člověk jasno.
Já jsem pro, že tato zlidovělá, stále živá poezie patří mezi nedostižné a stěží překonatelné skvosty naší literatury.
O Kytici se dá diskutovat donekonečna. Jako jednoho ze stovek kritiků cituji slova M. Otruby: ... Balady otevírají otázky jako co je člověku dovoleno, kde jsou hranice jeho svobodných možností, do jaké míry je člověk pánem svého rozhodování o sobě a svém údělu...
Mohla bych opsat ještě kde jakou citaci, když líp to říct vlastními slovy nedokážu, rozplývat se nad úžasnými rýmy, efektními citoslovci a já nevím nad čím ještě. Novinář, kritik ani spisovatel nejsem, ale kvalitní dílo občas i poznám. Takže kdo dá Kytici pod tři hvězdy, ten mi nesmí do domu! :)
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Je to klasika, takže ty nejznámější balady jsem už znala. Knížku jsem četla jako maturitní četbu, ale její četbu jsem si moc neužila... Některé balady jsem vůbec nechápala a sloky jsem musela číst více krát a ani to někdy nepomohlo.