Kytice z pověstí národních
Karel Jaromír Erben
Poznámka nakladatele: Toto vydání bylo připraveno podle vydání upraveného Rudolfem Skřečkem a Antonínem Grundem, které vyšlo roku 1956 ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění v Praze. Sbírka obsahuje i původní Poznamenání Karla Jaromíra Erbena k legendám a pověstem, z nichž při psaní Kytice vycházel. Řada: Mocca
Přidat komentář
Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Docela rád bych si přečetl ještě autorův psychologický profil. Novorozeňata jsou zde zabíjena jak na běžícím pásu, mladé panny umírají v době jarních let, bují zde organizovaný obchod s lidskými orgány, mrtví ožívají a málokdo se dočká podzimu života. Čte se hezky,o kvalitě není pochyb. Nicméně jednou stačilo,horory nemusím.
Kytice je naprostá klasika, která by neměla chybět doma nikomu. Z básní je vidět,že už tehdy věděli, co člověka pořádně vyděsí..
Sbírka klasických hororových básní Karla Jaromíra Erbena patří neodmyslitelně ke kulturnímu dědictví českého národa. Velmi povedeně zveršované strašidelné příběhy, které se dobře čtou, nenudí a děsí. Člověk se k nim rád vrací. Pěkné je také filmové zpracování. Některé z básní jsem slyšela v audio verzi na radiu Vltava - také moc pěkně zpracované.
Oproti jiné povinné četbě se mi kniha velice líbila, neobsahovala archaismy, cizí slova a děj byl jednoduchý a snadno pochopitelný. Příběhy se četly rychle, každý byl svým způsobem zajímavý a originální s důležitým poselstvím a ponaučením. Jeden byl lepší, druhý naopak horší, proto knihu hodnotím průměrně třemi body.
Básnickou sbírku Kytice si jistě všichni pamatujeme ze základní školy, kdy jsme tuto sbírku museli přečíst v rámci povinné četby a ne jeden z nás se musel naučit báseň Polednice. Není to tak dlouho, co na motivy této sbírky byl natočen film Kytice, který zahrnuje nejznámější básně sbírky, které jsou velmi nádherně zpracované.
Velmi zajímavé čtení musím říct, ať už jde o náboženské motivy nebo jazyk. Některé básně jsem si oblíbila více některé méně.
U tabule dítě stálo,
zplna hrdla mlčelo.
Nad rovnicí jak se zdálo
kvadratickou trčelo.
No tak řešte, zde je křída,
zde je cirkl, lineál.
V tichu tone celá třída
a kluk taky neví dál.
Nak Kyitici, tedy na tu PŮVODNÍ, se nezapomíná. Kdysi jsem dostala komiksovou, kde na začátku stálo, ze takové básně psal K.J. Erben kvůli časté smrti blízkých. Ale ze mu to šlo! Mou nejoblíbenejší básní je Polednice a Zlatý kolovrat.
Tyto básně jsem četla již poněkolikáté a bohužel ma obliba opadla. Z cele sbírky jsem se těšila pouze na tři básně, zbytek mi již přijde zdlouhavý a nudný. Přesto mam Kytici stále ráda a zase se k ní časem vrátím.
Myslela jsem, že když je tato kniha v povinné četbě, bude nudná. Později jsem ale změnila názor a nelitovala jsem. Je skvělá.
Sbírka temných poučný a výchovných básní. Tato sbírka ne náhodou patří ke klenotům české literatury. Jen ta poslední báseň mi přišla o ničem. Snad jsem ji jen nepochopil.
Některé básně jsou nesmírně silné, některé o trošičku slabší, každopádně se jedná o geniální dílo. Každá z balad má svoje působivé kouzlo, i když mám svá nej.
Basnicky nejsou zrovna moje silna stranka,ale kvuli vyzve jsem se prekonala :) Ale i tak je to hezka,ceska,stara klasika :)
Poezie nepatří mezi mé oblíbené žánry, ale v rámci výzvy jsem se překonala a vrátila se ke Kytici, kterou si zčásti pamatuju ze školy
Poezii obvykle nečtu, ale když už, ráda sáhnu po Kytici. Nejsou to žádné ufňukané básničky, ale balady plné příběhů a poučení.
Dřív čtená z donucení, dnes se k ní ráda vracím. Napínavé příběhy, které ožívají ve verších a dokážou čtenáře pohltit. Klasika, která nikdy nevyjde z módy.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Všechny balady se mi líbily, kromě jediné - Věštkyně. Tato balada mě nudila a přišlo mi, že oproti ostatním baladám se dost lišila, byla totiž dost vlastenecká a děj se točil okolo českých pověstí a české historie. Sbírka se mi četla dobře, akorát jsem se musela hodně soustředit, abych zachytila všechny detaily. Většina balad měla spád, kolikrát byly i napínavé, jako například Svatební košile. Na to, že byly balady napsané v devatenáctém století, se daly krásně číst a jedním z mnoha důvodů je, že lidé mají stejné vlastnosti jako tehdy. Například v baladě jménem Poklad je hlavním tématem chamtivost. Ve Zlatém kolovratu je například vyobrazena závist nebo ve Vodníkovi smilstvo. Skoro všechny balady jsou takové příklady toho, jak bychom se měli nebo neměli ideálně chovat.
•
Tištěné balady versus filmové zpracování a nadčasovost balad
Víc se mi líbí tištěné balady, protože při jejich čtení jsem si mohla děj představit podle sebe. Filmové zpracování ovšem bylo pěkné, hudba v pozadí se k baladám hodila a celkově z filmu čišelo tajemno, občas i předtucha něčeho zlého. Líbilo se i postupné uhasínání sedmi svící, jedna z nich vždy zhasla po jedné baladě.
Balady mají pořád co říct, protože lidé mají pořád stejné vlastnosti, jaké jsou vyobrazeny v baladách - chamtivost, důvěřivost, netrpělivost… Lidé mají pořád výčitky svědomí nebo pocity viny. Díky tomu se dá do postav snadno vcítit, a proto je většina balad nadčasová.