Lampa
Deborah Lawrenson
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513498/bmid_lampa-JVe-513498.jpg
3
108
108
Moderný gotický román o tajomstvách, láskach a vôňach Provensálska Z náhodného stretnutia v bludisko vzplanie vzťah – vášnivý, ale aj plný duševného porozumenia. Eve tuší, že fascinujúci a tajomný Dom je mužom jej života. Dom kúpi starú provensalskú usadlosť Les Genévriers, obklopenú nádhernými levanduľovými lánmi, a spolu s Eve sa tam usídlia – šťastní a odlúčení od sveta ako dvaja prví ľudia v rajskej záhrade. V Les Genévriers však nie je všetko také, ako sa zdá. Ľúbostný vzťah nahlodávajú hrozivé tajomstvá, medzi starými múrmi sa ozývajú dávni duchovia. Eve sa ponára do minulosti a objavuje temné dejiny Les Genévriers, aké si v očarení krásou provensalského kraja nevedela predstaviť. Čo ju čaká, keď začne pátrať po minulosti muža, ktorého považovala za svoju osudovú lásku?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , Fortuna Libri (SK)Originální název:
The Lantern, 2011
více info...
Přidat komentář
Musela jsem se do čtení nutit. Ze začátku jsem chtěla knihu odložit, myslela jsem, že to nedám. Čtení bylo nezáživné a když se tam něco málo záživného objevilo, okamžitě to bylo zničeno nezáživným. Promarnila jsem nad knihou týden.
Čítanie tejto knihy bolo pre mňa utrpením. Mám rada Provensalsko a opisy kvetov, vôní, svetla, prírody, záhady, mystiku, ale tu toho bolo tak veľa, až to unavovalo.Navyše celý dej bol nezáživný. Ako sa píše v jednom z komentárov, tiež mi ušiel zmysel tejto knihy a bola pre mňa poriadnym sklamaním.
Pro mě velmi komplikované čtení,forma psaní,která mi nevyhovuje.Několikrát jsem musela přerušit čtení a vrátit se k ní.
Nádherný a zajímavý příběh. Knihu jsem si vzala na dovolenou a byla jsem nakonec moc ráda, že jsem jí nenechala doma. Zdála se mi totiž moc těžká na cestu. Doporučuji přečíst.
Ještě jsem neměla příležitost říct o nějaké knížce, že je naprosto zbytečná. Tahle je.
Obdivuhodné, jaký příběh a postavy dokázala autorka vytvořit. Úplně nijaké a o ničem, navíc plné překlepů.
První kámen úrazu byl samotný styl psaní. Trvalo mi, než jsem si zvykla na šroubované věty a zvláštní sloh. Pak už to sice nebylo tak hrozné, ale pořád to šlo ztuha. Hlavní hrdinka, jejíž pravé jméno vlastně pořád neznám, toho napovídala spoustu, ale dohromady nic. Na konci jsem došla k závěru, že i přes spoustu informací, které o sobě utrušovala, tak pořád nevím, jaká byla, odkud pocházela, a kam směřovala. Stejně tak o ostatních postavách.
Kámen druhý byl samotný příběh. Nejenom, že byl zmatený, ale vyústil v naprosté prázdno. Cokoli autorka nakousla, nemělo hlubší smysl. Vlastnost Pierra vyšuměla, tajemství Doma vyprchalo. Tajemnou zápletku o zmizelých dívkách nakonec vyřešila v jednom odstavci jako zcela zanedbatelnou banalitu. Hlavně, že se čtenář dovídá o zbytečných, neustále se opakujících se popisech zahrady, barev, vůní, hmyzu, větru, horách a tak dále. Kdyby se vyškrtala polovina lyrických popisů, počet stran by se nejspíš smrskl na polovic. A kdyby hlavní postava šla přímo k věci a nerozebírala zmateně všechno kolem a kolem, tak bychom se dostaly rovnou na třetinu.
Shrnuto a podtrženo - nudné zklamání a ztráta času.
U této knížky jsem trochu váhala, jestli nešlápnu vedle, protože anotace trochu navozuje dojem, že jde o červenou knihovnu, ale nakonec byla Lucerna v temnotě skvělým přírůstkem do knihovny a mé obavy se nepotvrdily. Děj byl dávkován přesně tak jak měl být, postavy měly správnou míru tajemna, popisy burcovaly fantazii, zvláště krajiny v Provence a levandulových polí i s její podmanivou vůní, zápletky nutily ke čtení až do poslední stránky, záhady se kupily a místy mi běhal mráz po zádech. Obě linie příběhu minulé i současné obyvatelky starého lehce strašidelného domu byly vyvážené a nakonec se propojily tak, jak se dalo čekat. Trochu mi toto dílko připomínalo Třináctý příběh nebo Chování nočních motýlů, takže kdo si tato dílka oblíbil, tak tomu můžu Lucernu v temnotě doporučit.
Co mi trohu vadilo, byly překlepy, které se alespoň v první půlce knihy objevovaly docela často, ale za to nemůže autorka sama...
Ze začátku jsem si myslela, že to bude nuda. Ale! Je to příjemná, čtivá kniha. Pěkný příběh!
Lucerna v temnotě mě příjemně překvapila (zejména po přečtení některých komentářů) - nezadala si s mnoha jihofrancouzskými romány poetičností a nepostrádala napětí podobné Maurierové (román Mrtvá a živá, který mi čtení od začátku připomnělo, je ostatně uprostřed i jmenovaný).
Poeticky psaná kniha z oblasti francouzské Provence. Dva příběhy z různých dob, které se v závěru knihy protnou. Z počátku byla kniha tajemná a napínavá, ale s postupným odhalováním Domovi minulosti se napětí vytrácelo a ten závěr se ztracenými děvčaty mě teda dostal - tomu opravdu chyběl nápad... Jinak velmi příjemné čtení.
Ze začátku mě příběh moc nezaujal. Čekala jsem ale co se z toho vyklube. Nakonec kniha nebyla zase tak špatná.
Skutočne príjemný, zvláštne mrazivý príbeh, presiaknutý záhadnosťou, vôňou levandule a atmosférou Provensálska. Podotýkam, že obálka s nálepkou "moderný gotický román o tajomstvách, láskach a vôňach Provensálska" je zasa jedna z tých zavádzajúcich, ktoré navodzujú pocit presladeného braku, čo v tomto prípade neplatí. Pokiaľ má človek chuť siahnuť po niečom oddychovom s nádychom detektívky a opísanou atmosférou francúzskeho vidieka, v tom prípade Lampa padne ako balzam na dušu. Odporúčam k nej zvoliť pohodlnú polohu, šálku voňavého čaju, zapáliť vonnú sviečku s vôňou levandule a dostaví sa komplet zážitok pre všetky zmysly :-)
Působivý duchařský románek z malebné Francouzké Provence.V knize se proplétají dva tajemné příběhy,každý z jiné doby.
Rozhodně nejde o milostný román pro ženy,ale ani o strhující horor.Připadá mi,že se autorka snaží oslovit širší publikum.A myslím,že se jí to celkem povedlo.
Nádherná stylistika. Je to však odlišný styl, a proto potřebuje svého čtenáře. Mně se kniha strašně moc líbila, ale v kolektivu mám také kolegyni, která ji zcela odsoudila. Líbí se mi to barvité popisování prostředí, zvuků a vůní, to prolínání skutečnosti s představami, má to své kouzlo. Doporučuju si přečíst tuhle knížku někde na lavičce pod košatou korunou stromu, v klidu a pohodě, kde jediné zvuky, které vás budou doprovázet, bude zpěv ptáků a ševelení listů ve větvích...
zpočátku jsem měla problém se začtením, ale nakonec jsem knížku přelouskala, ale závěr knížky nudný a "nemastný, neslaný" .