Lars láme kosti
Daniel Gris
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/401497/bmid_lars-lame-kosti-Tnt-401497.jpg
4
284
284
LARSŮV NEJPODIVNĚJŠÍ PŘÍPAD: JAKO BODYGUARD POPOVÉ HVĚZDY… Lars, neortodoxní soukromé očko, milovník bourbonu a řízné muziky, dostane tu nejpodivnější zakázku, jakou si kdy uměl představit. Z pozice insidera má dohlédnout na bezpečí popové hvězdičky Laury B.Itch, která se stala adresátem nevybíravých anonymních dopisů. Kdosi jí vyhrožuje způsobem, který nejen že není v souladu s bontonem, ale dokonce ani se životem. Je anonym opravdu schopný činu a Laura skutečně v nebezpečí? Právě to má Lars za úkol zjistit a následně diskrétně vyřešit. Situaci ovšem komplikuje fakt, že pisatel možná pochází z opravdu vysokých kruhů… Lars tuší, že tentokrát se bude muset vypořádat nejen s nebezpečným protivníkem, ale také s prostředím, v němž se cítí jako rockový slon v porcelánu. Nemluvě o ženských zbraních, kterými vládne samotná Laura…... celý text
Přidat komentář
Rychlovka na pár večerů bez zbytečných keců. Lars ještě neřekl poslední slovo.
Překvapivé, stylově vytříbené, zábavné a vtipné nejen v rovině "jedna hláška za druhou" (jedna je údernější než druhá, mimochodem), se suverénně dominujícím (a dominantním) hlavním hrdinou. Prima, prima, prima.
Po Remarkovi jsem si chtěl dát nějakou pořádnou oddechovku s rychlým spádem a spoustou vtipných hlášek. Nemohl jsem si vybrat lépe. Snad jen mě trochu mrzí, že příběh byl tak nějak moc přímočarý, nerozvětvený, ale to se dalo čekat. Alespoň že tam bylo pár pěkných zvratů.
Pár nejoblíbenějších hlášek:
Jak řekl dalajláma, existujou dny, kdy i vaše ranní kafe potřebuje kafe, aby se probralo.
Nic proti jehovistům, každej potřebuje nějakýho boha, ale já už mám Jacka. Jacka Danielse.
Přikejvnul jsem. Jasně že to zvládnu. Prostě budu v kritickejch okamžicích držet hubu a v duchu počítat ovečky. „Počítej raději kretény, Larsi, těch je víc.“
Podlaha byla z velkejch leštěnejch dlaždic, na stěnách viselo několik obrazů. Vesměs šlo o moderní malby, tak moderní, že bych ani netušil, kterou stranou nahoru je pověsit.
„Takže… Jezdí takhle zajíc po louce ve svým ferrari a najednou slyší volání o pomoc. Přijede k hluboký jámě a tam vlk. Zajíci, vytáhni mě! Zajíc krčí rameny: Ale jak? Vždyť jsem malej! Vlk prosí: Vezmi lano, přivaž ho za svý ferrari, já se lana chytím, rozjedeš se a jsem venku! Jak řekl, tak udělali a vlk byl vysvobozenej. Druhej den ten samej vlk běhá po lese, slyší volání o pomoc a v jiný jámě je pro změnu zajíc. Vlku, vytáhni mě stejně, jako já tebe včera! Teď krčí rameny vlk: Ale jak? Vždyť nemám ferrari, abych za něj přivázal lano! A zajíc radí: Dřepni si k okraji jámy, spusť dolů ocas, já se ho chytím a tak mě vytáhneš! Jak řekl, tak udělali a zajíc byl vysvobozenej.“
Moje obecenstvo chvíli mlčelo, ale pak to někdo nevydržel.
„A to ponaučení?“
První díl byl super, ale druhý... Excelentní! Četlo se to jedním dechem. Nemohl to pokazit ani překlep na poslední stránce. Je super, že česká detektivní scéna má kvalitního autora i mimo subžánr historické detektivky. Autor se zlepšuje, proto se těším na další jeho knihu.
Takový český Jack Reacher. Miluju je oba! Daniel Gris umí dokonale spojit zábavu, napětí i logiku. Sice je to jen na pár hodin, ale sranda zaručena. Jen tak dál..
Pokud bych měla něco označit za svoje guilty-pleasure, pak by to byla tahle série. Čte se to samo, každou chvíli padne boží hláška či vtipná narážka. Stejně jako hlavní hrdina, je i autor svůj - tvoří podle vlastních představ a ideálů, nebojí se být nekorektní. Děj mi připadá svižný a působí uvěřitelně. Minulý díl ve mne sice dokázal probudit více napětí, ale rozhodně jsem si užila obě. A chci další :P
Dávám plný počet, protože se mi Danielův styl psaní moc líbí. Ale... Asi to nedokážu úplně popsat. Zaprvé opravdu nechápu, proč není dořešen první díl. Opravdu jsem očekával, že se dozvím, jak zápletka předchozího dílu dopadne. Kniha mě bavila, ale zápletka byla dost slabá. Ani nevím, co jsem od toho čekal, ale kvality prvního dílu to podle me nedosahovalo. Doufám, že se nějakého toho Larse ještě dočkáme.
Není moc co dodávat, je to jednoduše řečeno úžasný.
Čte se to úplně samo, hlášky z knihy lítaj jak mince z výherního automatu a těch něco málo přes 200 stránek slupnete jak malinu. Škoda, že v knihkupectvích to nemá větší reklamu, zasloužilo by si to alespoň plakát ve výloze atd. Opravdu nemám co vytknout.
Nadšení z I. se mi samospádem přelilo do II., nehledě na víry čeřící hladinu.
Překvapivě nečekaný vývoj : " Dvojitej přesírák od Stojana Jakotyče"
Citace :" Když jste viděli jeho některý obrazy, báli jste se umřít. Což nebylo zdaleka tak hrozný jako to, že jste se báli dál žít."
Fajnovost, čtivá, hlášková s českým šmrncem.
Štítky knihy
Praha detektivní a krimi romány thrillery pulp fiction populární hudba krimi anonymní dopisyAutorovy další knížky
| 2018 |  Říkají mi Lars |
| 2019 | Lars láme kosti |
| 2020 | Lars útočí |
| 2021 | Lars pod palbou |
| 2022 | Lars mele maso |
Lars, svérázné soukromé očko je zpět! Tentokrát pracuje na zakázce pro svého bývalého velitele od policie Majora a musí ochránit idol mládeže, popovou hvězdičku Lauru. Ochránit a zároveň vypátrat úchyla, který Lauře neustále posílá peprné dopisy… Nuž, i druhá kniha s Larsem je povedená testosteronová jízda na vlně chlast, ženy a Metallica. Lars má chvíli navrch, chvíli dostává přes prsty a během toho všeho trousí vodopády sarkastických poznámek, u kterých jsem se často pěkně zasmál. Jen mě tentokrát trošku zklamala detektivní linka, jejíž vyústění je dosti banální a úsměvné. To ostatní docela šlape, i přesto že zákonitosti skutečného světa a systému fungují v reálu trošku jinak. Ale tahle knížka je hořkosladký pulp plný nadsázky a tak jí i beru. Navíc má Lars podobný názor na hudbu jako já, což jsou body navíc, protože v tomhle ohledu se s literárními postavami většinou rozcházím :) Královsky jsem se během těch tří hodin čtení bavil a závěrečný podfuk byl skvělou tečkou za celým příběhem, jenž naznačil, že v budoucnu může zajímavě pokračovat.