Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
Německo 4. září 1960. Do soukromého školního internátu profesora Floriana přijíždí z Lucemburska Oliver Mansfeld. Je mu 21 let a nastupuje zde do osmé třídy. Již třikrát propadl, aby naštval svého otce. Jeho otec Walter Mansfeld uprchl z Německa poté, co okradl stát o 12,5 miliónu marek. Má na svědomí také Oliverovu matku, která tráví zbytek svého života v blázinci. Shodou okolností se Oliver na cestě seznámí se 33letou Verenou Lordovou, manželkou bohatého bankéře Manfreda Lorda, stejně prohnaného jako Oliverův otec. Mezi Oliverem a Verenou vzniká něžná a hluboká láska. Láska, která musí zůstat utajena a stane se tak předmětem vydírání - citového, ze strany Oliverových spolužáků (všeho schopného zvířete Hansiho a "Superštětky" Geraldiny Reberové), a vydírání finančního, ze strany sluhy Manfreda Lorda Lea. Stále více se stahuje smyčka kolem nešťastné dvojice, pro kterou není v daných podmínkách východisko. Je láska jen slovo? Co se stane s internátem profesora Floriana, přezdívaného "šéf", vynikajíícího pedagoga a zakladatele školy? Šéf pevně věří, že v každém z jeho "dětí", kteří sem většinou přicházejí z lepších rodin celého světa, zhýčkané přepychem, ale často ochuzené po citové stránce, lze probudit něco dobrého. Děti, na které neměl nikdo čas, které vždycky cítily svou osamělost, a které špatná výchova pokřivila a zkazila, zde mají mnohdy svou pomyslnou konečnou stanici... "Co je láska? Láska je neznámá země. Žádný člověk není tak ubohý, aby nezažil tento pocit. Je velmi mnoho druhů lásek. Jen málo jich činí člověka šťastným. Ale to zřejmě taky není jejich smyslem."... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , Beta-Dobrovský , Ševčík (Plzeň)Originální název:
Liebe ist nur ein Wort, 1962
více info...
Přidat komentář
Nejkrásnější kniha od Simmela.Moje srdcová záležitost,byla to nejoblíbenější kniha mojí babičky a já se vůbec nedivím.Jsem ráda,že ji mám ve své knihovně.Vždy se k ní budu ráda vracet........
Láska je jen slovo. Neznamená nic.. Je to jen oblíbený způsob jak říci: Dva lidé se chtějí odvázat.. " Láska je jen slovo a když ta legrace začne, tím slovem překrýváme hory hříchů, láska je jen slovo, roztroušené po městě, citlivé slovíčko - a teď naprosto nevhodné..
Láska je jen slovo, a aby bylo jasno.. i když vím, že víme, že je neupřímné, láska je jen slovo - slovo, které hrozně rádi slyšíme...
Bohužel tahle kniha mě vůbec neoslovila, nic horšího jsem snad nečetla. Navíc hned od začátku člověk ví, jak to celé dopadne. Odradilo mě to od dalších Simmelových knih.
K této knize jsem se dostala tuším někdy na začátku střední školy...přečetla jsem si název, s tím že to bude nějaká červená knihovna (co by taky holka v tom věku chtěla, že?) a nebyla jsem schopná jí dočíst..přečetla jsem včetně prologu takřka 50 stránek. A o pár let jsem to zkoušela znova, na doporučení mých přátel. Po předchozím pokusu jsem tomu moc nevěřila, a tak jsem si barbarsky přečetla prolog a epilog a z ničeho nic mě zaujala...tak, že jsem ji zhltla během jednoho dne (včetně noci) a pak ještě několikrát. Kdysi jsem snad na ní nebyla připravená, ale teď? ...Nadchla mě ...propracovanost postav, jejich charakter (ten malej zmetek Hansi) i to jakou formou je tato kniha napsaná. Pokoušela jsem se pak číst i další knihy od Simmela, ale už to nebylo ono. Asi se nemá začínat tím nejlepším :)
Kniha na dovolenku, napriek smutnému deju. V 18 človek vidí svet inak, ako postupom času. Ak čítate prvú Simmelovu knihu, je supper, pri ďalších je zrejmé, že to nie je literatúra, ale remeslo.
Asi jsem čekala víc,jelikož Simmela řadím mezi TOP,ovšem asi to očekávání hodilo laťku moc vysoko a pak ten pád dolů byl překvapením .. a zklamáním ...
přečetla jsem ji jedním dechem. Líbil se mi ten styl, jakým byla napsaná. Děj měl spád, nebyl rozvláčnělý, a přitom neztrácel na určité poetice... Moc hezká knížka. A smutná.
Láska je jen slovo- tuto knížku z mého pohledu zachránilo to, že jí jako píše a prožívá 21letý suverén...nemohl jsem pořád věřit, že ty zjednodušené formy by použil klasik Simmel(je to moje první knížka od něj)...jeho podaný černobílý svět byl hodně přehnaný....SPOILER:(manžel byl prohnaný, manželka i dcerka ho neměly dokonce ani rády :-), vrchol byl, že i sám manžel neměl rád sám sebe :-).... všechny ženy v románu se do hlavního hrdiny zakoukaly (od Vereny po nějakou starší stopařku až i jeptišku:-)), charaktery byly prostě až moc extrémně vykreslené (chudák Hans s kočičkou a lištičkou :-)....jinak doják...
Velice působivé dílo, jedno z nejlepších od Simmela. Ještě mám ráda Jen vítr to ví. A docela mě zaujal titul Hurá, ještě žijeme, vyčetla jsem v něm zajímavé informace o situaci v Evropě po válce. Bohužel mnoha lidem jsou knihy tohoto autora nesympatické, protože nemívají dobrý konec a působí dost depresivně.
napínavý příběh, který mne skutečně "dostal". Oliver získal mé sympatie a knihu jsem nebyla schopná odložit, dokud jsem nezjistila, jak to všechno bylo. Oceňuji také přirozeně položenou otázku viny německého národa, představuji si to stejně, jak to asi vypadalo v generacích Němců 10-15let po válce.
Miluji tuto knihu, patří na moje pomyslné stupně vítězů. Vždycky když jí dočtu, tak nejenže brečim jako malé dítě, ale hlavně si vždycky řikám, že tak to přece neni. Jenže nakonec vždycky musím uznat, že v takových 90 případech by se každý zachoval jako Verena.. Tak je láska opravdu jen slovo?
Víra, láska, naděje - tyto tři. Ale láska je největší mezi nimi...
Láska je len slovo .... musím povedať, že inokedy na názvy kníh nejak nehľadím,ale pri tejto knihe ma zaujalo už názov ...a tak som si prečítala zopár recenzií a povedala som si,že tá kniha určite bude podľa môjho gusta :) a nemýlila som sa. Nielen krásne opísaná láska Vereny a Olivera, ale aj zaujímavé a mnohokrát trpké osudy detí v internátnej škole. Proste román ako sa patrí. A aj keď nemám rada romány typu "Danielle Steel" kde je všetko dopredu jasné, tento sa mi páčil aj keď už bolo od začiatku jasné ako Oliver dopadne (škoda ho).
Na začátku jsem měla trochu problém se do knihy začíst, ale pak mě příběh zcela dostal. Velmi dobře se čte a i když je na začátku důmyslně prozrazeno, jak to dopadne, konec je i tak ohromující. Moje první "Simmelovka", určitě ne poslední.
Štítky knihy
láska zfilmováno Německo rakouská literatura 60. léta 20. století internát zakázaná láska rakouské rományAutorovy další knížky
1976 | Láska je jen slovo |
1998 | Všichni lidé bratry jsou |
1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
2001 | Svůj kalich hořkosti |
2007 | A s klauny přišly slzy |
Opravdu je láska jen slovo?Kdoví co by asi odpověděl Oliver teď....