Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29779/laska-je-jen-slovo-29779.jpg
4
1575
1575
Láska je jen slovo je prvním do češtiny přeloženým Simmelovým dílem, s nímž se naši čtenáři mohou znovu seznámit a posoudit jeho mimořádné hodnoty. Pro svůj příběh si Johannes Mario Simmel zvolil prostředí soukromého školního internátu, kam většinou přicházejí děti z „lepších" rodin z celého světa, na které neměl nikdo čas a které vždycky cítily svou osamělost. Špatná výchova některé pokřivila a zkazila. Páteří celého příběhu je něžná a hluboká láska mladého Olivera ke krásné Vereně, manželce úspěšného bankéře. Láska, která musí zůstat utajena a stane se tak předmětem vydírání. Stále víc se zatahuje smyčka kolem nešťastné dvojice, pro kterou není v daných podmínkách východisko. Román se čte jedním dechem jako strhující drama. Autor dokáže udržet čtenáře v napětí od první do poslední stránky, takže se nedivme ohromným nákladům jeho díla a popularitě, kterou získal v Německu i v mnoha dalších zemích.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1976 , PráceOriginální název:
Liebe ist nur ein Wort, 1962
více info...
Přidat komentář
Tato kniha má velmi zajímavý a poutavý děj, dokonce mě to i dojalo. Jen na kvalitě knížky ubíraly chyby v textu (pravopisné i překlepy), což je velká škoda pro tak dobrou knížku.
Nejkrásnější kniha od Simmela.Moje srdcová záležitost,byla to nejoblíbenější kniha mojí babičky a já se vůbec nedivím.Jsem ráda,že ji mám ve své knihovně.Vždy se k ní budu ráda vracet........
Láska je jen slovo. Neznamená nic.. Je to jen oblíbený způsob jak říci: Dva lidé se chtějí odvázat.. " Láska je jen slovo a když ta legrace začne, tím slovem překrýváme hory hříchů, láska je jen slovo, roztroušené po městě, citlivé slovíčko - a teď naprosto nevhodné..
Láska je jen slovo, a aby bylo jasno.. i když vím, že víme, že je neupřímné, láska je jen slovo - slovo, které hrozně rádi slyšíme...
Bohužel tahle kniha mě vůbec neoslovila, nic horšího jsem snad nečetla. Navíc hned od začátku člověk ví, jak to celé dopadne. Odradilo mě to od dalších Simmelových knih.
K této knize jsem se dostala tuším někdy na začátku střední školy...přečetla jsem si název, s tím že to bude nějaká červená knihovna (co by taky holka v tom věku chtěla, že?) a nebyla jsem schopná jí dočíst..přečetla jsem včetně prologu takřka 50 stránek. A o pár let jsem to zkoušela znova, na doporučení mých přátel. Po předchozím pokusu jsem tomu moc nevěřila, a tak jsem si barbarsky přečetla prolog a epilog a z ničeho nic mě zaujala...tak, že jsem ji zhltla během jednoho dne (včetně noci) a pak ještě několikrát. Kdysi jsem snad na ní nebyla připravená, ale teď? ...Nadchla mě ...propracovanost postav, jejich charakter (ten malej zmetek Hansi) i to jakou formou je tato kniha napsaná. Pokoušela jsem se pak číst i další knihy od Simmela, ale už to nebylo ono. Asi se nemá začínat tím nejlepším :)
Kniha na dovolenku, napriek smutnému deju. V 18 človek vidí svet inak, ako postupom času. Ak čítate prvú Simmelovu knihu, je supper, pri ďalších je zrejmé, že to nie je literatúra, ale remeslo.
Asi jsem čekala víc,jelikož Simmela řadím mezi TOP,ovšem asi to očekávání hodilo laťku moc vysoko a pak ten pád dolů byl překvapením .. a zklamáním ...
přečetla jsem ji jedním dechem. Líbil se mi ten styl, jakým byla napsaná. Děj měl spád, nebyl rozvláčnělý, a přitom neztrácel na určité poetice... Moc hezká knížka. A smutná.
Láska je jen slovo- tuto knížku z mého pohledu zachránilo to, že jí jako píše a prožívá 21letý suverén...nemohl jsem pořád věřit, že ty zjednodušené formy by použil klasik Simmel(je to moje první knížka od něj)...jeho podaný černobílý svět byl hodně přehnaný....SPOILER:(manžel byl prohnaný, manželka i dcerka ho neměly dokonce ani rády :-), vrchol byl, že i sám manžel neměl rád sám sebe :-).... všechny ženy v románu se do hlavního hrdiny zakoukaly (od Vereny po nějakou starší stopařku až i jeptišku:-)), charaktery byly prostě až moc extrémně vykreslené (chudák Hans s kočičkou a lištičkou :-)....jinak doják...
Velice působivé dílo, jedno z nejlepších od Simmela. Ještě mám ráda Jen vítr to ví. A docela mě zaujal titul Hurá, ještě žijeme, vyčetla jsem v něm zajímavé informace o situaci v Evropě po válce. Bohužel mnoha lidem jsou knihy tohoto autora nesympatické, protože nemívají dobrý konec a působí dost depresivně.
napínavý příběh, který mne skutečně "dostal". Oliver získal mé sympatie a knihu jsem nebyla schopná odložit, dokud jsem nezjistila, jak to všechno bylo. Oceňuji také přirozeně položenou otázku viny německého národa, představuji si to stejně, jak to asi vypadalo v generacích Němců 10-15let po válce.
Miluji tuto knihu, patří na moje pomyslné stupně vítězů. Vždycky když jí dočtu, tak nejenže brečim jako malé dítě, ale hlavně si vždycky řikám, že tak to přece neni. Jenže nakonec vždycky musím uznat, že v takových 90 případech by se každý zachoval jako Verena.. Tak je láska opravdu jen slovo?
Víra, láska, naděje - tyto tři. Ale láska je největší mezi nimi...
Štítky knihy
láska zfilmováno Německo rakouská literatura 60. léta 20. století internát zakázaná láska rakouské rományAutorovy další knížky
| 1976 |  Láska je jen slovo |
| 1998 | Všichni lidé bratry jsou |
| 1991 | Nemusí být vždycky kaviár |
| 2001 | Svůj kalich hořkosti |
| 2007 |  A s klauny přišly slzy |
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, četla jsem ji několikrát a ještě určitě budu ..