Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29779/laska-je-jen-slovo-29779.jpg
4
1546
1546
Láska je jen slovo je prvním do češtiny přeloženým Simmelovým dílem, s nímž se naši čtenáři mohou znovu seznámit a posoudit jeho mimořádné hodnoty. Pro svůj příběh si Johannes Mario Simmel zvolil prostředí soukromého školního internátu, kam většinou přicházejí děti z „lepších" rodin z celého světa, na které neměl nikdo čas a které vždycky cítily svou osamělost. Špatná výchova některé pokřivila a zkazila. Páteří celého příběhu je něžná a hluboká láska mladého Olivera ke krásné Vereně, manželce úspěšného bankéře. Láska, která musí zůstat utajena a stane se tak předmětem vydírání. Stále víc se zatahuje smyčka kolem nešťastné dvojice, pro kterou není v daných podmínkách východisko. Román se čte jedním dechem jako strhující drama. Autor dokáže udržet čtenáře v napětí od první do poslední stránky, takže se nedivme ohromným nákladům jeho díla a popularitě, kterou získal v Německu i v mnoha dalších zemích.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1976 , PráceOriginální název:
Liebe ist nur ein Wort, 1962
více info...
Přidat komentář
První a zatím (bohužel) poslední knížka, kterou jsem od autora četl. Bylo to již před mnoha lety, ale dodnes si pamatuji, že příběh mě hodně zaujal, stejně tak i jeho literární zpracování.
Tuto knihu jsem poprvé četla ještě na střední škole a to se mnou zamávala. Proto jsem se rozhodla, že si jí přečtu znovu, ale jak už má člověk tolik načteno, tak to se mnou nic moc neudělalo. Nicméně autor píše velmi čtivě a tato kniha si přečtení rozhodně zaslouží.
"Spoiler - obsahuje informace, které prozrazují klíčovou část děje".
Tohle byla moje první kniha od tohoto autora. Je to pěkný odpočinkový román z 60.let. Mladý Oliver byť ze zamožné rodiny si uvědomil, že bez pomoci otce a jeho špinavých intrik vlastně nemá peníze a nemůže zabezpečit svoji lásku. Psychicky nevydržel odmítnutí Vereny a nakonec spáchal sebevraždu.
Ano, touto knihou jsem s jeho díly začal a zatím mě to nepustilo, k jeho knihám se čas od času rád vrátím.
Výborná kniha skvělého autora. Název i její úspěch hlavně u žen by mohl evokovat tak trochu červenou knihovnu. Ale naštěstí tomu tak není. Krásně napsaný příběh lásky.
Jedna z pěti mých vůbec nejoblíbenějších knih. Četla jsem jí třikrát a nikdy mě prostředí poválečného rozvratu,
kontrast bohatství a chudoby..nepřestal fascinován.
Peníze získané nekalou nacistickou politikou a překupnictvím a proti tomu všemu jsou postaveny nevinné a prázdné duše děti těchto nacistů, kteří nemohou najít sebe, ztratily své rodiče a ztratili pocit, že někam patří bez ohledu na extrémní přepych, který je jim dopřáván.
Morálka ustupuje materiálním světu.
Od raného mládí, když jsem tuto knihu přečetla používám výhradně konvalinkový parfém Diorissimo... :)
Simmelovy tituly se pyšní zdobnými slogany, leč pod slupkou zeje dutina. Prolog + epilog za ****, meziplyn za *** až **. Břímě vlastního grafomanství totiž Simmel alibisticky deleguje na zaláskovaného zoufalce, který leckoho asi přesvědčí, že prostoduché epizody smí aspirovat na bestsellery.
Všimněte si, že nesoudně hodnotí a komentují najmě ženský. 42/19
Krásná kniha. Pro mne nejlepší od Simmela. Četla jsem ji již několikrát a určitě se k ní ještě vrátím....
Poprvé jsem ji četla kolem 20 - když jsem ji ve vlaku dočetla, jen jsem koukala kolem a rozdýchávala konec. O pár let později jsem byla zvědavá, jak to budu vnímat... A působivá byla stále.
Umně napsaný příběh, místy možná až lehce patetický, ve kterém je vyloženě kladných postav jako šafránu. Hlavní hrdinové, mladý problémový student Oliver a krásná manželka vlivného bankéře Verena, jejichž příběh utajené tragické lásky sledujeme, mají své chyby, navzdory relativně dobrému nitru se uchylují k morálním kompromisům, trápí se svými nedokonalostmi a čím dál více se zaplétají do problémů, které jim jejich románek působí. Jejich okolí totiž bez jakéhokoliv soucitu využívá tajné lásky k vlastnímu prospěchu a neustále oběma milencům oddaluje vidinu společné budoucnosti. Na pozadí tohoto příběhu, odehrávajícímu se v Západním Německu necelých 20 let po válce, se autor pouští do sžíravé kritiky vyšších vrstev a nevyrovnání se s nacistickou minulostí, což poměrně působivě činí především prostřednictvím dětí z internátu, v němž je Oliver studentem. U těchto dětí pak Simmel též ukazuje, jak snadno mohou rodiče svým patologickým chováním pravděpodobně navždy zničit duši dítěte. Z mnoha různých pohledů tak jde o bezpochyby zajímavé čtení, mohu jen doporučit.
Kniha určitě stojí za přečtení. Mám jen dojem, že víc by mě bavila ve věku Olivera (teda kolem té dvacítky).
Nádherná kniha. Líbilo se mi, ze se hnedka na začátku dozvídám konec a i tak mě zajímalo co k tomu vedlo a jaký byl příběh. Všechno už tu bylo řečeno.
PS: Hansi mi připadal po celou dobu jako postava z knihy Na Větrné Hůrce.
Velmi silný příběh, čtivé, napsáno moc hezky. Zanechala ve mně silný dojem. Ráda si kdykoliv přečtu znovu.
Pěkná kniha, příběh byl zajímavý a četl se vyloženě sám. Těšil jsem se vždy na další stránky a fandil Oliverovi v jeho počínání.
Po knize jsem sáhl naslepo a bez váhání, poněvadž od autora jsem už kdysi četl nádhernou "Všichni lidé bratry jsou". Styl deníku přes počáteční zklamání (nad hrubostí, sebestředností a současně naivitou Olivera) mne později docela oslovil. Postupně totiž jeho text přestává být v poloze barvotiskového románu a získává citový, vytříbený a příjemně romantický rozměr - zejména u pasáží z ostrova Elby. Člověk má pocit, že jej hluboká (ač slepá) láska k Vereně zušlechťuje. A to bylo evidentně i záměrem autora (J.M.S.), který do knihy vložil spoustu moudrých, obecně platných myšlenek, týkajících se jak fungování vztahů ženy x muži, tak i např. rozdílů mezi bohatými a chudými, či politiky (BTW: nedokonalá denacifikace v tehdejším Německu vypadala zcela jistě jako předobraz ještě hůře provedené "dekomunizace" v našich současných českých poměrech). Sečteno a podtrženo: inteligentní, příjemné, napínavé a plné citů. Doporučuji všem romanticky založeným a empatickým duším.
Kniha mi byla doporučena a jak tak vidím, skoro všichni jsou z ní nadšení, ale já se snad do ní ani nezačtu. Nějak nedokážu překonat ani ten začátek, zvlášť když na začátku se hned dovídám, jak to dopadne. Autorův styl psaní asi nebude nic pro mě, když první přímá řeč se objevuje až na straně devět. A děj podle anotace asi taky nebude kdovíjak překvapivý a napínavý. Tak tohle asi nebude zrovna můj šálek čaje:)
Štítky knihy
láska zfilmováno Německo rakouská literatura 60. léta 20. století internát zakázaná láska rakouské romány
Autorovy další knížky
| 1976 |  Láska je jen slovo |
| 1998 | Všichni lidé bratry jsou |
| 1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
| 2001 | Svůj kalich hořkosti |
| 2007 |  A s klauny přišly slzy |
Moje první přečtená knížka od Simmela a právě kvůli ní jsem mu tehdy dlouho zůstala věrná. Krásný příběh.