Láska mezi písmenky
Jodi Picoult , Samantha Van Leer
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/293897/bmid_laska-mezi-pismenky-dnk-293897.jpg
4
364
364
Láska mezi řádky série
< 2. díl
Co by se stalo, kdyby se princ z pohádky ocitl v našem světě a musel třeba chodit do školy? A naopak, co by obyčejný kluk dělal v pohádkovém příběhu? Šestnáctileté Delilah se povedlo nemožné – dokázala vytáhnout okouzlujícího prince ze stránek oblíbené pohádky a vyměnit ho za svého kamaráda Edgara. Setkat se tváří v tvář s Oliverem bylo jako kouzlo, ale co s takovým princem v našem světě? Přece jen tu máme trochu jiná pravidla, a tak se Oliver musí stát obyčejný klukem a začít chodit do školy, i když ani neví, jak se přechází přes ulici. Zato Edgar se musí vypořádat s rolí chrabrého prince, jehož život se při každém čtení opakuje. Hranice mezi stránkami knihy a skutečností je sice průchozí, ale může najít princ z pohádkového příběhu svůj šťastný konec v našem světě?... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno:
2016
,
CooBoo
Originální název:
Off the Page, 2012
více info...
Přidat komentář
Je škoda, že jsem si jí půjčila a pak zjistila, že je to druhý díl, protože jsem se trochu ztrácela v ději a nechápala jsem všechny souvislosti. Jinak je to takové průměrné čtení. Dá se to přečíst, ale že bych musela...
Kniha, mně bohužel nezaujala. Nedokázala jsem se věnovat knize, a moje myšlenky stále chodily jinam. Knihu jsem nedočetla
Ano,jak píše má jmenovkyně podemnou,kniha spíš pro mladší čtenáře.Od autorky se mi nejvíc líbí knihy,co píše teď.Ale kniha není špatná.Možná přečtu i první díl.
Upřímně mě to moc nevzalo, lepší by bylo, kdyby se nejdřív vydal první díl a ne až ten druhý.
Zajímavý příběh, námět už trošku okopírovaný z jiných knih, ale celkově to na ,mne udělalo dobrý dojem.
Druhý díl se mi líbil o něco víc, než ten první, ale nijak nenadchlo. Pravda, cílovka nejsem už hezkou řádku let.
Já nenacházím slova!
Série Láska mezi řádky je…. SKVĚLÁ!
První díl byl kouzelný, pohádkový, plný přání a lásky.
Druhý díl mě ovšem rozcupoval na kousky…. Smála jsem se kolikrát tak, že mě až tekly slzy :-D . Tak to je vtipné… Pak nastal ale moment, kdy mě začalo být zle…. Sevřel se mě žaludek a nemohla jsem dýchat… Tak jsem se bála… Takový jsem měla strach, že to skončí, jak se jeví… Musela jsem knihu na chvíli odložit…. Musela jsem se nadechnout a zahnat své černé představy…. Nevydržela jsem knihu nechat zavřenou…. Potřebovala jsem vědět, jak to dopadne…. Nechci spoilerovat…
V téhle sérií je nádherně ukázáno, jak silná může láska být a co je možné pro lásku podstoupit – změnit.
Picoultová je má oblíbené autorka, ale tento její počin mě příliš nenadchl. Jak píší ostatní, je spíše pro mladší čtenáře.
Přečetla jsem za čtyři dny, což je při mém programu dost slušný výkon. Ke konci ( při foukání svíček) jsem si fakt v tu chvíli myslela, že se stal přesný opak toho, co se opravdu stalo... Nechci spoilerovat :)... Dobře se čte, všem doporučuju
Kniha je spis pro teenagery. Prvni pulka se mi az tolik nelibila. Ale druha byla supr. Skoda, ze s Jules to nedopadlo uplne happy.
Wow! Pokračování moc krásné. Zápletka originální a děj částmi nepředvídatelný, tedy až na konec... Jsem moc ráda, že jsem si tuto duologii přečetla. Rozhodně velké DOPORUČENÍ všem, kteří milují pohádky a vše, co k nim patří, jako já.
Tuhle knížku jsem si šla hned po dočtení prvního dílu koupit. Ulovila jsem ji dokonce ve slevě :-)
Ze začátku jsem se začetla docela rychle, ale potom jsem knížku na měsíc odložila, protože nebyla stejně tak dobrá jako její první díl. Po téhle ,,pauze“ jsem si na ni vzpomněla a přečetla ji opravdu rychle, protože se konečně něco dělo.
V postavách jsem se vyznala dobře, kapitoly byly středně dlouhé a taky se tam střídali vypravěči.
Moc se mi líbila scéna v obchoďáku s princeznou, to jsem se fakt pobavila. Taky se mi moc líbilo, jak se Oliver musel učit věci v našem světě. Nejvtipnější to bylo podle mě ve škole – nevěděl, jak napsat test (začal do něj kreslit draka :-)).
A ten konec? Překvapil, to jo, ale byl předvídatelný.
Knihu mi doporučila kamarádka s tím, že se mi to určitě bude líbit. Viděla jsem v tom zamíchanou tu pohádku, tak jsem si řekla, že by to nemuselo být špatné a pustila jsem se do čtení. Chvilku jsem se chytala, protože mi v té chvíli nikdo neřekl, že se jednalo o druhý díl.
Když jsem knize přišla na kloub, připadalo mi to všechno až moc sluníčkové a nepomáhal tomu ani fakt, že jsem mohla od romance dvou školáků přeskočit do příběhu na papíře, kde se vše najednou začalo bortit. Vážně oceňuji nápad autorek popsat, jak se cítí postava z knihy, když ji nikdo zrovna nečte, ale jinak jsem zde zaznamenala spoustu už vážně ohraných témat; papíry o rakovině, zlá haterská holka, co je nakonec v pohodě, autonehoda... Myslím ale, že kniha se dala pojmout jako oddechovka, nic moc složitého k zamyšlení a občas se člověk i pobavil(viz. návštěva Seraphimy).
Kromě nápadu se mi také neskutečně zamlouvaly ty úryvky k zamyšlení, co byly vždy označeny kurzívou. Zvlášť ten poslední o smrti. Ten mě možná rozesmutnil víc než samotná účast brzkého odchodu v příběhu. Tam se to seběhlo tak rychle, že jsem se musela po citátu vrátit na předchozí kapitolu.
I tak se mi však kniha docela líbila, Edgar a Jules byli fajn a Delilah a Oliverovi jsem fandila, aby to vydrželo. No, ten zvrat ale mohl být trochu víc u konce, protože snad každého by napadlo, že za tak moc stránek by bylo podezřelé, kdyby se to ještě nějak nevyřešilo.
Musím říct, že tato kniha pro mě byla nesmírným oříškem a to ne v dobrém slova smyslu. Nepíšu kritiku moc často, ale bohužel si zde nemohu pomoct a musím se rozepsat:
- některé pasáže knihy mě nesmírně nudily, vážně jsem se přemáhala, abych je přečetla
- jeden z hlavních problémů pro mě byl ten, že mi vše připadalo moc urychlené, převážně vztahy (hlavně Jules/Edgar. Vážně chtějí autorky, aby kdokoliv nad 10 let bral vážně jejich velikou lásku, která se zrodila snad za 20 stránek a tři vtipy?)
- některé věci jednoduše nedávaly smysl. Život v knize se má prezentovat jako život bez možnosti vlastní volby, jako by postavy v ní neměly vlastní mysl a názory. Pravda je ale taková, že si postavy klidně mohly povídat se čtenářem a mohly si dokonce pořádat narozeninové oslavy. Jednoduše "???"
- postavy v knize jsou jedno velké chodící klišé každé průměrné středoškolské fanfikce.
př. hlavní dívčí postava - neoblíbená knihomolka / hlavní mužská postava - chrabrý princ / drsná kamarádka hlavní postavy, která je ve skutečnosti velmi citlivá / postava kluka zabraného do počítačových her, ze kterého se vyklube hrdina / princezna blondýnka, která se sice 300 stran chová hloupě a otravně, ale posledních 20 ji nejspíše osvítí duch svatý / namyšlená královna školy s gangem svých poskoků.. a mohla bych takto popsat snad každou postavu, jež se v příběhu objevila.
Originalita postav a jejich charakterů je vážně pod bodem mrazu.
- kniha je jednoduše předvídatelná a nelogická. Královna z pohádky se dostane do reálného světa a za dva měsíce se z ní stane vyhlášená cukrářka? Princ z pohádky (který se učil ve škole pouze pár měsíců a do testu si maloval obrázek draka, za který nejspíše dostal těch 2400 bodů hodných Harvardu) se dostane na prestižní školu? A samozřejmě si nikdo nevšimne, že se vymění postavy z knihy (jež v případě matek vypadají odlišně) s postavami z reality.
Předvídatelnost a nelogické stránky této knihy mě jednoduše ubíjí. Myslím, že tuto knihu si může užít snad jen nesmírně, ale nesmírně nenáročný čtenář, který dosud četl pouze knihy typu "100 + 1 pohádek" a nebo snad leporelo.
Vážně nerada něco kritizuji, ale nemohu jinak. Pokusím se tento komentář ukončit teda aspoň trochu pozitivně:
Prvních 50 stran bylo velmi povedených a několikrát jsem se vážně nenuceně zasmála a pokud pominu příběh, kniha byla poměrně čtivá.
Krásný a čtivý pohádkový příběh, a i když už dávno nejsem cílová skupina, líbilo se mi to a časem se pustím i do prvního dílu.
Mě se kniha opravdu líbila. Fantastický děj a fantastický konec.