Láska v době globálních klimatických změn
Josef Pánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/327159/bmid_laska-v-dobe-globalnich-klimatickyc-Pix-327159.jpg
4
226
226
V životě jste nebyli v Indii, představte si to. Teď se ocitnete v indickém Bangalore, uprostřed kraválu, smradu, vřavy dopravy a lidí, a nemáte proti tomu obranu. Jste v bezpečí hotelu a konferenčního centra, a přesto jste vyděšenej jak malej králík. Odvážíte se ven a dojdete do slumu. V nepřehledném davu žen v sárí uvidíte indickou dívku v obyčejném triku a džínách. Vyfotíte si ji, protože je to jediné, co vás neleká. Ona si toho všimne a řekne vám plynnou angličtinou, ať její fotku okamžitě smažete. Pokrčíte rameny, vyhovíte jí a hodíte celou příhodu za hlavu. Novela Láska v době globálních klimatických změn vypráví o globální vesnici zvané Země, ilogičnosti rasismu i nevyzpytatelných cestách srdce, a hlavně o tom, jak se všichni bojíme změn, zatímco ta největší z nich se odehrává kolem nás a nad našimi hlavami.... celý text
Přidat komentář
Líbil se mi nápad, energie, spád. S mnohým popisovaným se ztotožňuji - nejvíc mě "pobavilo" putování faktury :-) Ke konci jsem však měla pocit, že je jiný příběh vložený do stěžejního a to mě při čtení trochu rušilo, ale jen trošičku. Celkový dojem z knihy - ještě si ji někdy ráda přectu znovu.
Po padesáti stranách bohužel knihu odkládám. Vůbec mi nesedí styl autorova psaní, členění textu, vlastně ani nevím, co chce autor příběhem říct. Přijde mi to jen jako proud jakýchsi myšlenek, které se stále dokola opakují. Jako experiment je to asi zajímavé, ale moc nechápu, proč dílo získalo Magnesii literu za nejlepší prózu. Byli tam rozhodně lepší adepti.
Tak trochu zvláštní příběh, tak trochu zvláštní užívání jazyka, tak trochu zvláštní pohled na problémy současného globalizovaného světa, tak trochu zvláštní popis Indie, Islandu a Česka i tak trochu zvláštní glosy české povahy a české reality, ale všechno dohromady to funguje hodně výstižně a aktuálně. Text postavený tak, že oslovuje čtenáře, se doslova valí v nekonečných větách a opakovaných a aktualizovaných myšlenkách. Do toho proudu jsem vstoupila a čtení jsem si moc užila. Je to poučné i zábavné, má to rytmus i styl a je to velmi reálné.
Tato kniha mě nezaujala, dá se přímo říci, že jsem ji trochu s nechutí odložila. Autor se dle mého snaží příliš překombinovaně popsat své vlastní pocity ze země, do které jel s vědomím, že to nebude jednoduché. Věřím, že Indie je pro běžného Evropana šok, ale způsob, jakým se s tím autor vyrovnává, mi nesedl. Dočetla jsem do cca padesáté stránky a stačilo...Nebyl to můj šálek čaje.
Plynutí textu mi připomnělo Hrabala, ale bez jeho poetiky. Chvílemi jsem se bavila hodně (stopování na Islandu), chvílemi méně (popis vědeckého prostředí v ČR - upřímně doufám, že to až taková hrůza není).
Poměrně přesný popis některých obecných rysů českého národa.
Výborná, aktuální knížka.
Více tady: http://michaela-stechova.eu/tip-na-knizku-aneb-spor-o-lasku-v-dobe-globalnich-klimatickych-zmen/
"Řeknete jí, že po vašem národě dupali tak dlouho, že když přestali, váš národ dupe aspoň sám po sobě." Sugestivní čtení - autor umí zprostředkovat rytmus a atmosféru popisovaných míst i vlastní roli v nich; úzkost v Indii a peklo přelidnění, děs noční Paříže, rozjařený stop po Islandu a sopečné peklo (plus čokoládové tyčinky). A prchavost lásky, která se nemohla stát.
Nechápu, jak toto mohlo vyhrát Literu :o číst se to nějak dá, ale je hodně moc vidět, že jde o nadšeného pisálka, který se rád opakuje, poněvadž je rád a myslí si, že mu to píše.
Osvěžující čtení, ať již jazykem, nebo tématem. Je prima, když si taky občas přečteme něco o světě tam venku (Pánek a princ Ládík, naši dva vyslanci:-), a to z nadhledu člověka, který už něco zažil, má díky svému vzdělání a věku rozhled a celé to dokáže vtipně glosovat. Stereotypy, xenofobie, nemožnost zakotvení ve světě, který se tak zmenšil, ztráta pocitu, že jste někde doma. Kniha Josefa Pánka mě bavila, byť jsem tedy neměla při čtení pocit, že právě hltám knihu roku. Přišlo mi to občas maličko povrchní, chyběla mi sevřenost literárního útvaru, připojení zážitků z Islandu bylo trochu násilné... Nicméně, v českém literárním prostředí jde o knihu, která má originální téma i formu, a to se cení. Blahopřání k Magnesii Liteře v kategorii próza!:-)
Originální. Vtipné. Chytré. Krátké, přesto vydatné. Poučné. Dojemné. Anglická větná stavba typicky zachovaná ve špatných českých překladech. \"Co se dále stalo v hotelu bylo, že, ..\" Česko, Indie, Island. Věda. Emigrace. Burani. Intoši. Bída buranů. Bída intošů. Bída vědy. Bída moderního života. Bída bělochů. Bída domorodců. Bída sexu. Globalizace. A hlavně láska. Pokud jde o českou literaturu, hodně dlouho nic podobně dobrého nevyšlo.
Ze začátku jsem si musela zvykat na zvláštní styl psaní, který autor má. Popravdě jsem si na to nezvykla až do konce knihy, jsem prostě staromilec který si myslí, že přímá řeč má být v uvozovkách. Styl psaní pana Pánka mi chvílemi bránil vnímat co čtu. Jinak se mi knížka líbila, jsou místa která donutí k zamyšlení, nebyla to jen taková plytká cestovatelská love story s happy endem.
Nejvíc se mi na celé knize líbila pointa. Příběh, prostředí i aktuálnost hodnotím kladně. Autorův styl mi ovšem nesedl. Časté opakování popisů, faktů i událostí mělo zřejmě vyvolat určitý stísněný a bezútěšný dojem, ale pro mě bylo jenom otravné. Stejně jako osobnost hlavního hrdiny, která na druhou stranu velmi výstižně zobrazuje konkrétní typ mužů, který se v současné společnosti vyskytuje čím dál častěji.
Moje hodnocení je tak dvě a půl hvězdičky. Autor používá interpunkci na neobvyklých místech, používá matematické znaky místo slov ( 1 min., 1., 2 Němci) - chce být originální? Mám pocit, že se pokouší psát jako B. Hrabal - chvílemi to celkem jde, pak je ale na můj vkus dost vulgární. Proč mám pocit, že současní autoři to jinak neumí? O velký děj v téhle knížce ani nejde, je to spíš hra se slovy, což je na jednu stranu zajímavé, ale jsou tu pasáže, které mi připomínají dětskou hru Přijela tetička z Číny. (Pamatuje ji? První říká: "Přijela tetička z Číny, přivezla košíček špíny a v něm plavalo... třeba housle". Druhý to celé opakuje a přidá k říkance další slovo... a tak pořád a pořád dál a dál...)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Láska v době globálních klimatických změn |
| 2022 |  Jsem jejich bůh |
| 2013 | Kopáč opálů |
Tahle kniha byla prostě zvláštní. Těžko se mi hodnotí, těžko se mi vstřebává. Ale stojí za to. Nese mnoho aktuálních otázek, literární kvalitu (ta Magnesia Litera ehm ehm), dává čtenáři facku k probrání. A taková díla jsou zatraceně potřeba!