Láska, vztahy a přátelství
Miguel Ángel Ruiz Macías
Toltécká tradice říká, že k naší pravé povaze nás vede štěstí, svoboda a láska. Chceme-li najít svobodu, musíme si uvědomit, čím opravdu jsme a osvobodit se od znalostí, jež nás zotročují. Láska je potom z hlediska Toltéků výsledkem dokonalého zvládnutí vlastního vědomí. Je samotný život. Naučíme-li se opravdu milovat, začneme žít v harmonii s duchem života, který proudí naším tělem. Nejsme už tělem nebo myslí nebo duší; jsme Láskou. Každý čin je projevem Lásky a Láska nám přináší štěstí. V pokračování bestsellerových Čtyř dohod a Páté dohody Don Miguel Ruiz vysvětluje názory a předpoklady vycházející ze strachu, které podkopávají lásku a vedou k utrpení v našich partnerských vztazích. V několika moudrých příbězích nám ukazuje, jak léčit emoční rány, znovu nabýt svobodu, radost a hravost, na které máme všichni právo.... celý text
Duchovní literatura New Age
Vydáno: 2015 , TympanumOriginální název:
The Mastery of Love, 1999
více info...
Přidat komentář
Rozhodně zajímavé čtení, s něčím souhlasím, s něčím ne, každopádně je to k zamyšlení a k inspiraci pro ty, co tápou.
Jedna z knih, kterou by měl mít doma opravdu každý. Jak je jasné již podle názvu, zabývá se otázkou lásky, vztahy a přátelstvím mezi lidmi. Člověk si ani neuvědomí, jak pravdivé informace se v ní dočtete. Od první stránky jsem se nemohla odtrhnout a kniha čtenáře i donutí se v jistých místech pozastavit a trochu zapřemýšlet nad svým vlastním životem a vztahy, které máte k ostatním lidem. Doporučuji zejména těm, kteří ve svém životě nějak tápou a hledají cestu.
Nádherná kniha plná moudra. Mnohé jsem si vypsala. Snad si je zapamatuji a budu užívat v životě.
Tuto knihu se opravdu vyplatí číst...Jsou v ní sice obecné pravdy,ale stejně často na ně zapomínáme nebo už jsme úplně zapomněli. Je to o tom zkrátka užívat si život , být šťastný a nesnažit se udělat šťastné lidi okolo sebe...
Začala jsem číst už před mnoha měsíci, knihu jsem tenkrát "schroustala" skoro celou, až na posledních pár stránek. K těm jsem se nějak nemohla dostat - až teď, abych knihu mohla poslat dál a udělala si místo v knihovně :-).
Určitě zajímavé myšlenky, občas je fajn si podobnou knihu přečíst, i když dnes už nevěřím, že by mi tato nebo podobná kniha mohla nějak zásadně změnit život. Pro někoho je to inspirace, pro někoho návod, pro někoho kapka naděje, že život je dobrý, i když nám to tak někdy nemusí připadat – vyberte si. Osobně na návody nedám, ale inspirací nepohrdnu – a nadějí už vůbec ne.
Co mě oslovilo? Bylo toho víc, ale na těch posledních pár stránkách se mi nejvíc líbila tato představa (str. 149):
"Existujete v miliardách různých podob, protože jste Život, a ten nemůže nikdy umřít. Jste ve stromech a motýlech, v rybách a ve vzduchu, v měsíci a slunci. Kamkoli jdete, tam jste, tam na sebe čekáte".
Tato kniha byla mou první knihou od Ruize a rozhodně nebyla poslední. Jeho 4 dohody jsou legendární, ale bez Duškovo podání by nikdy nebyly tak vtipné a nezasáhly by nás tolik. Tuhle knihu jsem si zamilovala, je to typ knihy, který byste mohli číst stále dokola. Určitě je lepší ji číst po kapitolách a ty si promyslet nebo si z nich udělat i výpisky, aby to člověku došlo. Úplně nejlepší je o tom s někým debatovat, pak se vám dostane pod kůži. Pro mě je v téhle knize mnoho pravdy a i když máte pocit, že se tam některé pasáže opakují, alespoň se s tím více ztotožníte. Možná budou jeho knihy vesměs stejné, ale to hodlám zjistit. Prozatím jsem velmi spokojena.
Čím více čtu knihy tohoto typu, tím více mi dochází, jak jsou si navzájem podobné. A to i přes to, že jsou některé pojaty spíše z duchovního hlediska, jiné pak naopak z čistě lidského, případně se zaměřují jen na určitou sféru života. Základní myšlenky jsou stejné.
Během četby ve mě kniha probouzela různorodé pocity. Našly se v ní názory, se kterými jsem nesouhlasila. Možná proto, že neznám žádný dokonalý pár a tak nějak jsem to Ruizovi nevěřila. Určité pasáže ve mně dokonce zanechávaly nepříjemné až negativní pocity, což mě celkem překvapilo. Na druhou stranu mě kniha nutila se nad jednotlivými tématy zamýšlet a některé zajímavé myšlenky si označovat k pozdějšímu pročtení. Četla jsem lepší, ale i horší počiny.
Už jsem pár takových knížek přečetla. Některé jsou opravdu obohacující, některé zase vůbec. Don Miguel Ruiz patří k těm lepším autorům, kniha se mi celkem líbila, ale nebylo to něco úplně převratného. Pár moc pěkných myšlenek se, ale určitě našlo. Jako největší mínus mi přišlo neustálé opakování toho stejného, což se v podobných knihách stává právě často.
Kniha nabízí pár myšlenek k zamyšlení. V porovnání s knihami se stejnou tématikou je to ale podprůměr (alespoň pro mě).
Začala jsem číst v noci a protože jsem knihu nedočetla, vzala jsem si ji na cestu- do vlaku a na polední pauzu, kdy jsem knihu dočetla. Pak jsem začala číst komentáře a nějak nevím co k tomu dodat. Každý v knize najde něco, co ho dostane na kolena, co mu připomene nějakou zažitou událost, nebo zkušenost, ale každý přeci žijeme svůj vlastní život, podle svého vlastního vědomí a svědomí. A tím, že jsem si ve svém životě - třeba zrovna při rozvodu a pak i při dalších výstupech a sestupech - pár emočních lavin prožila - moje rada , jak všechny ty emoce přežít ve zdraví je dost jednoduchá - věřte vždycky jen a jen svoji intuici , co vám napovídá , ta jediná vám totiž radí dobře - a pak nebudete mít výčitky ani k sobě, ani k ostatním kolem (nebudete totiž moct soudit ostatní za své omyly) a tím pak každý následující vzestup i pád v životě bude to, co vás posílí. Ale čtení bylo na pohodu, občas jsem se zasnila, občas jsem se ironicky pousmála, ale ve finále - spokojenost, četlo se to všechno do kupy docela příjemně.
Stejně jako Čtyři dohody, kniha obsahuje nějaké přínosné myšlenky. A stejně jako u Čtyř dohod je kniha zbytečně natahovaná a některé myšlenky mi naopak připadají nesmyslné, vzájemně se vylučující :(
Tuto knihu jsem si oblíbila a má čestné místo v mé knihovně, hned vedle Miluj svůj život ... i díky ní mám opět malinko jiný, lepší pohled na svět a jen tak něco mne nerozhodí. Hlavně mne však kniha opět trochu více naučila se mít ráda a to si myslím, že je jedním z hlavních "úkolů" této knihy.
Po přečtení této knihy mám pocit, že jsem tak nějak lepším člověkem. Člověkem, který zná svou cenu, už vím, že k lásce je nejprve potřeba sebelásky.. Kniha mi otevřela oči a taky emoční rány, po kterých už zbyly jen jizvy :)
Pro mě jedna z nejhezčích knih, pojednávající o tom, že základem všeho je láska. Některé pasáže čtu stále dokola a dokola a cítím se při tom blaženě. Opravdu doporučuji. Těm, co chtějí porozumět a pochopit, tak pomůže.
Autorovy další knížky
2001 | Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků |
2010 | Pátá dohoda |
2003 | Láska, vztahy a přátelství |
2004 | Hlas poznání |
2002 | Čtyři dohody – Pracovní kniha |
Tohle se dá přelouskat za pár hodin, protože je to stručné. Jakoby nedodělané, člověk sice čte zajímavé věci, každý tam najde to své, jenže už se nedovíte co dál - rada, měli byste tohle a tohle, ale už neříká jak na to. Jestli je to cíleně napsáno tak, aby si na to každý přišel sám? Uvedu příklad, namátkově teď knížku někde otevřu: "Vaše cena závisí na tom, jak milujete sami sebe, a Život tuto cenu respektuje. Milujete-li se hodně, vaše cena je vysoká." Čtete dále a čekáte, jak vám napíše o tom, jak se tedy milovat, jak milovat sám sebe ... a ono nic. Takhle to bylo mnohokrát, prostě mi to nějak nesedlo. Taková: "Domysli si sám já už musím napsat další věci a pak ještě musím jít vařit polívku" ...