Láska za mizerných dní
Ewald Arenz
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531251/bmid_laska-za-mizernych-dni-65e830a1b22f0.jpg
4
88
88
Clara a Elias se setkají během prohlídky domu, který Clara prodává, a od prvního okamžiku vědí, že patří k sobě. Tím se všechno mění: Eliasovi je jasné, že se musí rozejít se svou přítelkyní Verou a zůstat s Clarou. I pro Claru nastává čas, aby se vzdala své samoty. Po divokém štěstí počátečních dnů následuje první zkouška oba o své lásce začínají pochybovat a musejí se rozhodnout, zda za ni budou bojovat. Může člověk s životními zkušenostmi najít ve zralém věku znovu či poprvé velkou lásku?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
Die Liebe an miesen Tagen, 2023
více info...
Přidat komentář
Jo, jo, jo!!! Ewald Arenz mě opět dostal. Jeho nejnovější román o lásce za mizerných dní. Láska za pěkných dnů, kdy se vše daří hezky kvete, ale co ta, když přijdou dny horší? Vydrží, přežije, bude povadlá nebo úplně uschne?
Clara a Elias se do sebe zamilují na první pohled. Oba ve zralém věku, nějaké lásky už za sebou. Přesto se dokáží cítit jako ve dvaceti. Něco jim říká, že je to ta pravá láska. Clara je vdova, Elias se rozchází s přítelkyní Verou.
Clara se vyrovnává s matčinou demencí, se ztrátou zaměstnání a láska k Eliasovi jí dodává naději na budoucnost. S tím vším jí pomáhá bratr Jan, který je doktor a vztah mezi nimi mi vháněl slzy do očí. Sourozenecká láska, která vše překoná.
Dokonalá láska se komplikuje. Čeká je několik překážek a je jen na nich, jestli je spolu překonají nebo ne. Budou za svou lásku bojovat? Nikdy není pozdě na opravdový život.
Líbí se mi, jak výstižně umí autor vystihnout pocity všech věkových skupin. Tato zasáhne čtenáře 40+. Bez příkras vás seznámí s nemocemi, stárnutím a i tak vás kniha pohladí, uvědomíte si, že to k životu patří a čas nezastavíte. Co ale ovlivnit můžete je s kým ho strávíte a jak naplno. Děkuji…
Příběhů o lásce už byla napsána spousta, ani tento není nijak originální - osudové setkání, jiskra, on chce ji, ona chce jeho, překážka, ona se ho raději vzdává, on trpí, ona poznává, že udělala chybu, ale on už ji ze vzdoru nechce, ona trpí...nic nového a přesto v podání Ewalda Arenze to byla čistá nádhera. Touto knihou se stal definitivně mým oblíbeným autorem, mluví jazykem, který je mi velmi blízký, dokáže do slov vložit tolik citu, emocí a prožitků, že rozechvívá buňky v mém těle a vtahuje mě do příběhu tak, že s hrdiny dýchám, pláču, raduji se a jen nerada se s nimi loučím. Velmi silná dávka emocí a lásky!
A zase to byla krása! Jak jen to pan Arenz s těmi slovy umí! Nepotřebuje košatá souvětí, umí vystihnout to nejdůležitější, aniž by se sáhodlouze rozepisoval. Nejlepší byl hravý slovní ping pong mezi postavami, vtipné a osvěžující.
Klasicka vztahovka o lidech, kterym neni 20. Takze to je osvezujici, najednou mate k tem postavam trochu bliz.
Upřímné vztahy, krásné věty, záviděníhodná blízkost, ale pořád to působilo trochu jako načervenalá knihovna. Možná se přinejmenším můžeme zamyslet nad tím, jak to máme a chceme my:).
"Všichni o druhých vždycky chtějí vědět všechno, protože věří, že právě tohle je opravdová láska. Nesnesou tajemství."
"Zdálo se, že už ho přestala za každou cenu chtít."
Knihy Ewalda Arenze jsou jako příjemná chlupatá deka, do které se zabalíte a je vám v ní strašně dobře, doslova se do ní propadnete a nechcete z ní vylézt. Alespoň tak působí na mě. Moc mě baví jeho popisování věcí a pocitů, připadám si jako bych byla součást příběhu, někdy aktivní a někdy jen pasivní, ale přesto uvnitř.. To mám opravdu moc ráda..
Tentokrát jsem si připadala jako motýl, který poletuje kolem a sleduje, jak se rozvíjí příběh mezi Clarou a Eliasem a také mezi nimi a jejich nejbližšími..
A cítila všechny jejich naděje i obavy, bolesti i chvíle blaženosti..ale nejvíce strach...strach, že přijdou o všechno...o sebe...o ně...
Najít pravou lásku není jednoduché, někdy ji propásneme, někdy nenajdeme vůbec a někdo má to štěstí, že ji opravdu najde a uvědomí si to..ale věřím že pro každého tu nějaká existuje...
Elias a Clara ji našli, dokonce si ji i uvědomovali, ale nic v životě není jednoduché a když to nejméně čekáte, něco vám podrazí nohy... třeba nemoc..nehoda..cokoliv..
,,Člověk si vždycky myslí, že ho to nepotká. Jenže potká. A potom si myslí, že osudu už přece svůj dluh splatil a že ho to nepotká znovu. Protože už napoprvé to bylo tak nespravedlivé. Ale potká ho to stejně. Podruhé a pak možná i potřetí, a vůbec to nikdy nepřestane, protože osudu, nebo bohu nebo životu je zkrátka šumafuk, kolikrát tě zasáhne.,,
Podle mě opět skvělá kniha od pana Arenze, který si umí bravurně prohrávat s pocity čtenářů...úplně mi z ní přišla taková tísnivá melancholie..ale možná bych řekla, že Staré odrůdy i Velké léto byly o chloupeček lepší...
Moc se mi to líbilo.. jak píše Iška pode mnou, kniha je o náladě, pocitech, plynoucích dnech, má to pomalejší tempo, tahle kniha chce správné načasování. Někde v půlce mi chvíli přišlo, že děj a tempo ztrácí dech, ale pak to zase "najelo". Překlad paní Jůzové je dokonalý, to samé u Starých odrůd. Zajímalo by mě, zda v němčině to všechno vyznívá taky tak poeticky, tipla bych si, že v tomto případě je překlad možná víc jak polovina úspěchu knihy. Stejně jako u Starých odrůd. Za mě doporučení k přečtení, knížka bude mít své místo v mé knihovně. :-)
V této knize jakoby samotný děj byl jemně upozaděn. V popředí jsou pocity, nálada, atmosféra, emoce. A s tím umějí autor i překladatelka pracovat opravdu výborně. Chce to prostě nespěchat, jen si to prostě užít.
Je to taková vztahovka odpovídající trendům současnosti. Kniha se četla dobře, ale hlubší prožitek mi nepřinesla.
Moje první setkání s tímto německým autorem (ačkoliv na TBR hromádce Velké léto je už nějakou dobu a Staré odrůdy tam přibyly minulý týden :))
A zamilovala jsem se. Nečekaná láska, která přijde k lidem ve zralejším věku a navíc v kombinaci starší žena, mladší muž, v době, kdy oba musí řešit i další nelehké životní situace. Najednou se usmíváte, protože během čtení si uvědomujete, že to je ten milostný román (žádná slaďárna), kdy dvojice se řídí nejen srdcem, ale i rozumem. Milujete tu jejich vzájemnou chemii, vtípky, co mezi sebou mají a tak nějak prostě jim fandíte a lehce i závidíte.
Ta knížka, ale není jen o lásce mezi mužem a ženou, je to o lásce v rodině a vzájemných vztazích mezi jednotlivými členy. Nejen mezi rodiči a dětmi, ale i mezi sourozenci.
Ten příběh měl prostě všechno, sice v jednu chvíli mi to přišlo už lehce překombinované, ale odpustím to autorovi, pač jsem se zamilovala do jeho stylu psaní.
V tomto roce jsem od autora již přečetl 2 jeho předcházející knihy – VELKÉ LÉTO a STARÉ ODRŮDY. Jelikož se mi knihy líbily, rozhodl jsem se, že si přečtu také knihu LÁSKA ZA MIZERNÝCH DNÍ, která se mi také líbila, i když byla trochu jiná než předcházející knihy. Příběh se odehrává v současnosti.
Hlavními postavami jsou CLARA (před padesátkou) a ELIAS (kolem 40 let), kteří se setkají během prohlídky domu, který Clara prodává. Od prvního okamžiku si padli do oka a zamilovali se do sebe. Clara je starší než Elias.
Clara je fotografka a Elias divadelní herec, který má přítelkyni VERU, se kterou tráví čas, ale nemiluje ji. Z minulého vztahu s jinou ženou má dospívající dceru JULE, se kterou má dobrý vztah.
Myslím si, že člověk se může zamilovat v jakémkoliv věku a nezáleží ani na tom, když je ve vztahu starší žena než muž, ačkoliv je to méně časté. Důležité je, aby si rozuměli a na počátku vztahu vyložili karty na stůl a nic před sebou nezamlčovali, poněvadž časem tajemství mohou vyplout na povrch a bude to následně ještě horší.
Líbilo se mi seznámení Clary a Eliase a líbilo se mi, že si hodně povídali a dotazovali se vzájemně na různé otázky, i když mnohdy nebylo jednoduché je zodpovědět. Myslím si, že je správné dotazovat se na různé otázky, které nás zajímají, abychom co nejlépe poznali našeho budoucího partnera včetně jeho minulosti. Líbila se mi jejich otevřenost a vzájemné naslouchání. Líbily se mi také romantické scény, které společně prožili a také nenásilný smysl pro humor, kterým oplývali Clara a Elias.
Myslím si, že žádný partnerský vztah není zalitý sluncem a většinou časem dojde k různým nedorozuměním a střetům, které partneři musí následně řešit, pokud chtějí nadále zůstav ve vztahu. Možná existují partnerské vztahy, ve kterém se neřeší žádné problémy a všechno funguje na 100 %, ale moc tomu nevěřím. Přestože Clara a Elias jsou do sebe zamilovaní a jiskří to mezi nimi, dojde časem k první zkoušce a následně se ukáže, jestli v ní obstojí a zůstanou spolu, anebo se rozejdou.
Autorovy knihy jsou pohlazení pro duši a platí to také o knize LÁSKA ZA MIZERNÝCH DNÍ. Autorovy knihy jsou o přátelství, rodině, lásce a stárnutí, tak jak je to v běžném životě. V románu se řeší také závažná témata. V některých situacích jsem měl slzy v očích a hodně mě tyto okamžiky dojaly. V určitém okamžiku v závěru knihy jsem měl nějaké otazníky, ale nakonec jsem si řekl, že by se to takto mohlo odehrát.
Budu se těšit na další autorovy knihy.
Kniha má pěknou obálku.
Hned v úvodu upozorním, že tady nečekejte nic podobného jako byl úchvatný román Staré odrůdy. Já jsem po knize sáhla jen kvůli autorovi a jeho předchozí knize, ale toto je úplně jiné. Po přečtení anotace jsem sice měla obavu, aby nešlo o naivní romantický příběh, ale věřila jsem, že něco takového by Ewald Arenz nenapsal. Nakonec musím říct, že anotace je přesná a o vztah dvou lidí tu jde především, ale není to bezduchá slaďárna.
Tady láska přijde nečekaně k lidem ve zralém věku a to v době, kdy se zároveň oba dostávají do těžkých životních situací, jsou postaveni před komplikovaná rozhodnutí, řeší i zdravotní problémy. Počáteční milostné okouzlení tak přechází v lásku za mizerných dní...
Je to příběh o tom, že ve středním věku je rozhodnutí vydat se novou cestou už mnohem těžší, člověk se nerozhoduje bezhlavě a do srdečních záležitostí už mluví i rozum. Zároveň je to i o poznání sebe sama a o tom, že někdy je cesta ke správným rozhodnutím delší.
Zpočátku jsem měla problém se začíst, knihy s podobným námětem už moc nečtu, ale později mě to chytilo. Doporučila bych spíše čtenářům, kteří už sami mají něco odžito.
3,5*
Překvapení v tom smyslu, že to napsal autor Starých odrůd a Velkého léta. Ty první dvě knihy se mi líbily moc a čekala jsem něco podobného a těšila jsem se na novou knihu. K této knížce se ale už nevrátím, kdežto k těm prvním dvěma ano. Asi tak....
Ja nevim ty komentare pode mnou, ale pro me to byla fakt „lavstory“ za plny pocet. A k tomu ten uzasny preklad od pani Juzove. Nechci spoilovat, ale brecela jsem a ne jednou. Ja fakt, ze tahle kniha je jina nez ty predchozi dve, ale jakmile si zvyknete na styl vypraveni a tempo je vsechno ok.
Tesim se na dalsi knihu
Od Ewalda Arenze jsem minulé prázdniny přečetla knihu „Velké léto“ a koncem roku jsem tento příběh zařadila mezi jeden z nejlepších, co jsem za rok 2023 četla. V návaznosti na to jsem uviděla před pár týdny tuto knihu. Takže úkol zněl jasně! Musí se dostat na můj čtecí stolek za každou cenu!
Každopádně tentokrát jsem trochu zklamaná. Čekala jsem opět velký boom. Příběh, na který nezapomenu a budu si jej vychvalovat až do nebes následujících několik týdnů. To se ovšem nestalo. Do příběhu jsem se absolutně nemohla začíst. Byla místa, kdy mě čtení sem tam chytlo, ale to bylo spíše výjimečné.
Bohužel „Láska za mizerných dní“ mě nenadchla. Ale i to se někdy stane. Třeba se ke knize vrátím za nějaký čas a budu na ni mít úplně jiný názor. Každopádně pro teď Vám doporučím, abyste si raději přečetli „Velké léto“.
Autor v minulosti napsal knihu „Staré odrůdy“. Uvidíme, jak mě zaujme tento příběh!
Četla jsem předchozí dvě knihy autora, které se mi moc líbily. Toto dílo pro mě ale bylo zklamáním. Přišlo mi, že je to jedno klišé za druhým, popisy jara mě bavily prvních pár stran, pak už to bylo stále na jedno brdo. Přestože jsem knížku četla v němčině, všimla jsem si opakování slov a obratů ( což se mi běžně při cizojazyčném čtení nestává). Konec mě už vůbec nebavil a oba hlavní protagonisté mi vlastně začali lézt na nervy. Za mě nevyzrálé, vzhledem k tématu lásky dvou zralých lidí se životními zkušenostmi bych čekala větší hloubku.
Čteno v němčině.
Láska za mizerných dní
Bylo to pěkné a příjemné letní čtení, ale autorovy dvě předchozí knihy, obzvlášť Staré odrůdy pro mě byly silnější.