Ledová sfinga
Jules Verne
Příběh je vyprávěn americkým cestovatelelm Joerlinkem, který se v srpnu roku 1839 na Kerguelenových ostrovech nalodí na loď Halbrane kapitána Lena Guye. Cestou na Falklandy zjistí, že kapitán Guy je přesvědčen o tom, že Poeův román je založen na pravdivých skutečnostech a že loď je na výpravě do Antarktidy, aby zachránila zbytek posádky goelety Jana, na které se Pym plavil, a jejíž kapitán William Guy je bratrem kapitána Lena Guye. Joerlink se nakonec k záchranné výpravě přidá.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1962 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Le Sphinx des glaces, 1897
více info...
Přidat komentář
Pro mě výprava do tehdy neznámých a tajemných míst země byla zároveň výpravou spisovatelů do hlubin fantazie. Místa kde Poe končí v tíživých a mlhavých opiových obrazech Verne hravě proráží nově objeveným a nadějným světlem vědy.
Poeův romám jsem nečetl, ale i tak mě Verneovo pokračování velice bavilo a to včetně jeho představy krajiny okolo jižního polu, která byla tehdy neprozkoumaná.
Knihu jsem dostal k vánocům v roce 1962,líbila se mi a četl jsem jí několikrát.Zajímal mi i doslov od Zdeňka Hobzíka.Přesto nedosáhla na oblíbené knihy od Verna jako Tajuplný ostrov a Dva roky prázdnin,které jsem od dětských let četl pořád do kola.
Edgar Alan Poe je můj oblíbený spisovatel a tento příběh v podstatě navazuje a dále rozvíjí Poeův původní román.
Pokus o pokračování či dokončení knihy o dobrodružstvích A. G. Pyma od E.A. Poea. Původní knihu, jejíž konec je opředen mnoha záhadami, se Verne pokouší narozdíl od mnohých autorů, literárních kritiků a odborníků vysvětlit vědecky.
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Typický Verne. Zde se možná trochu zdržel vysvětlujících pasáží, které jako by vypadly z encyklopedie. Říkal jsem si, že je hodně zvláštní, jak se netrefil na konci 19. století ve svém odhadu Antarktidy. Občas jsem téměř kroutil hlavou, nad těmi nesmysly (voda na pólu?). Obsah knížky je rozdělen na 90 % cesta tam, 10 % cesta zpátky. Verne se hodně zaobírá myšlenkovými pochody hlavního hrdiny a často opakuje jeho obavy a zamyšlení nad hrozícím nebezpečím (ať už jde o nástrahy Antarktidy či rozepře v posádce). Ale abych jen nekritizoval, jde o napínavé a tajemné dobrodružství. Opravdu mne zajímalo, jak se z těch všech útrap cestovatelé dostanou. Mě Verne baví, i přes jeho naivitu beletrizované encyklopedie.