Lékař umírajícího času
Vladimír Körner
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38541/bmid_lekar-umirajiciho-casu-can-38541.jpg
4
120
120
Podtitul: [román o J. Jeseniovi] Historický román, jehož hlavním hrdinou je slovenský lékař působící v 17. století v Čechách, Jan Jesenius. Autor sleduje jeho osudy od okamžiku studií přes krátké manželství, jeho boj s intrikami na dvoře Rudolfa II. a jeho nástupců až po popravu na Staroměstském nám. Román je zároveň mozaikou událostí kolem dvora a politiky.... celý text
Přidat komentář
Musela jsem si nejdřív zvyknout na způsob psaní, který se liší od mladších autorů, jejichž knihy chrlí vydavatelé dnes.
Je zde výborně popsaná atmosféra, kniha mnohem víc vybízí k představivosti a popřemýšlení. Proto se mi zpočátku myšlenky docela rozutíkávaly všemi možnými směry. Postupně mě to ale opravdu chytlo.
Samozřejmě jsem si musela najít i další podrobnosti o Jeseniovi.
A i když člověk ví, jak to dopadne, zůstává příběh zajímavý.
LÉKAŘ UMÍRAJÍCÍHO ČASU od Vladimíra Kornera vyšel v roce 1987, to mně bylo 19 let. Je to zkrátka dost dávno
Zřetelně pocítíte jako čtenář rozdíl oproti dnes psaným knihám. Mnoho věcí je nejasných, řečených jen v náznaku a musíte se víc zamýšlet, hodnotit, vzpomínat. Dříve se tolik nepsalo pro blbce, to si člověk zřetelně uvědomí, když porovnává staré a nové knihy. Orientaci v textu nezlepšují ani pomlčky místo uvozovek v přímé řeči či děj přecházející ostře ve zcela jinou scénu bez jakéhokoliv dělení, třeba jen prostým novým odstavcem.
Tenhle historický román s ústřední postavou Jana Jessenia nás provede obdobím panování Rudolfa Druhého, úpadkem jeho vlády zakončené osamělou smrtí vysmívaného blázna na pozadí neustávajících sporů katolíků a protestantů, jež jsou zakončeny přeslavnou pražskou defenestrací, při níž nikdo nezahynul, ale která byla vlastně poslední kapkou vedoucí k prohrané bitvě na Bílé Hoře a k následné tragické události známé jako Staroměstská exekuce 27 českých pánů, mezi nimiž skončil krutou smrtí i sám Jessenius.
Jestli si chcete užít skutečnou depku, přečtěte si tuhle knihu, není v ní ani kapka naděje pro národ, pro společnost ani pro jednotlivce. Kniha končí předzvěstí Třicetileté války.
Citace:
"Kladivo na čarodějnice teď vyšlo i v němčině, zlidovělo, není pouze v latině pro vyvolené soudce. Inkvizitoři i reformátoři mohou bez rozdílu víry pronásledovat nejubožejší tvorečky tohoto světa. V tom se spojili: mučit pomatené stařenky, sotva odrostlé panenky týrat ohněm a krutými rozkošemi, tak to trvá staletí a potrvá věčně. Jsou lidé oběti a lidé kati, ti vládnou beztrestně , a ubozí trpící jen věří ve své vůdce a spasitele. Luther přibil v říjnu 1517 devadesát pět tezí svého učení na vrata kostela. Proč si jich nevymyslel rovnou sto? Sto a tisíc strašlivých zločinů na těch, kdo uvěřili, stačí jediný výrok Mistra, jak říhnutí mezi jídlem, že čarodějnice se nemají nechávat naživu. Výrok navíc překroucený, protože ten nacpaný řvoun neuměl pořádně hebrejsky, když hledal novoty z prastarého slova Zákona. Seznam umučených má být tištěn ve stylu Guttenbergovy bible, onoho údajného nového světla lidstva, z té nejstarší a nejkrutější knihy, která v dějinách lidí vznikla. Té se koří svět, neboť je v ní obhajoba každého zla, každého ukrutenství, návod i výklad pro ubíjení a trápení těch nejbezbrannějších. "
A ještě jeden citát vhodný do dnešních dnů: "Malé duše, a chtějí dělat dějiny!"
Körnerovsky temné cynické dílo, které vyniká svou nadčasovostí. Snad žádná z postav není vylíčena nějak kladně nebo optimisticky, na každém si autor najde něco špatného, lidsky primitivního nebo odpudivého. Dialogy jsou úsečné, chladné nebo obyčejně prosté a lidské. Přitom každá stránka překypuje životní zkušeností a moudrostí, snad v každé větě se skrývá velké "něco".
Nešetří ani Rudolfa II., kde by čtenář mohl čekat snad trochu té dvorské krásy a slávy. Opak je pravdou. Není to veselé čtení, nejde tady ani o historickou přesnost a nezáleží na tom, jestli se někdo potkal o dva nebo tři měsíce později či dříve. Kouzlo a smysl této knihy leží v něčem úplně jiném. Kniha, na kterou nelze zapomenout.
Tento historický román musíme brát jako čtivý příběh, jenž je z části vymyšlen. Tedy spoustu událostí se tak nestaly, ale vyprávění je poutavé a určitě stojí za přečtení. Viděla jsem i film, který též byl skvělý.
Hodnotenie pre audioverziu od českého rozhlasu. Spracovanie, krásny jazyk, atmosféra, to všetko je zážitok. No je to VEĽMI skratkovité. Chýbajú opisy ktoré by viac zadefinovali prostredie a čas. Viac krát som sa pristihol, že nie celkom rozumiem okolnostiam tej, či onej epizódy, čo de facto znižovalo zážitok a to podstatným spôsobom. Som presvedčený, že kniha musela byť zásadne krátená, pretože je nereálne, aby sa 400 strán vošlo do cca 5 hodinovej nahrávky. Predpokladám teda, že knižná verzia je podstatne plnším a hodnotnejším zážitkom. Spracovanie krásne, no tentokrát viac na škodu než na úžitok.
Myslím že český rozhlas by sa mal držať kníh, ktoré rozsahom zodpovedajú časovému harmonogramu, tj knihy do 200 strán pri 15x30 minút programu, čo je pokiaľ som si všimol maximálna dĺžka čítania na pokračovanie. Škoda skracovať, keď je bezpočet diel, ktoré skracovať netreba. Ale inak skláňam hlavu pred prácou, ktorú český rozhlas pre poslucháčov/čitateľov odvádza. To je v dnešnej dobe nevídaná vec.
Naprosto boží knížka! Film jsem neviděla, takže jsem při četbě nebyla ničím ovlivněná a četbu jsem si maximálně užila. Knihu jsem četla krátce po Noci pod kamenným mostem od Lea Perutze a Dvěma duhami nad popravištěm a krásně mi dokreslila celou rudolfinskou dobu. O Janu Jesseniovi jsem měla jen kusé informace ze školy a Vladimír Körner ho dokázal vylíčit expresivně, plasticky a opravdu věrohodně. Kniha je psána nádherným jazykem, Körner perfektně pracuje s charakteristikami postav, dobovými reáliemi s přesahem do dnešní doby.
Jako film se to i čte, rovnou to lze vidět v obrazech. Rozličné dějepisné postavy se tu míhají, všelicos spolu mají k vyřizování a mezi tím umírá čas a mění se v jiný. To z textu dýchá nejvíc, to odcházení a nastupující tvrdá změna.
Poslouchám jako četbu na pokračování v rozhlase, zatím je Jan Jesenius (1566-1621) úspěšným člověkem. Byl nesmírně šikovný, byl lékařem, politikem, diplomatem, spisovatelem, učitelem... a bohužel i jedním z 27 popravených českých pánů. Vím, že ho popravili ještě způsobem..., uch. Historický román to je kvalitní, jen mi trochu vadí zmínky o pitvách. Konec rozhodně nedoposlouchám, bylo by mi ho hodně líto, brutalitu nemám ráda. Vím, že taková byla doba a spisovatel se alespoň částečně drží faktů, ale o některých nepříjemných událostech slyšet nemůžu. Je to zajímavé, ale kniha zůstane nedoposlouchána.
Zítra je smutné výročí, 21. června, 400 let od popravy českých pánů.
Ne, nezapomněli jsme na Vás.
Dílem životní příběh Jessenia, dílem alegorie. Jak už padlo v předcházejících komentářích, jde převážně o fikci zasazenou do dobové reality. Čtenáři nabízí víc otázek než odpovědí, přesto (nebo snad právě proto) stojí za přečtení.
Rozhodně je to čtivé, dobré jako historický román, který je třeba brát jako fikci. Jesenský je zde vylíčen jako hrdina a mučedník vědy, k tomu měl ale daleko. Mnohé události, které jsou zde popsané, se nestaly, s mnohými lidmi se Jesenský ve skutečnosti nesetkal, některá fakta jsou popletená nebo zpřeházená, aby vygradoval děj. (Např. na dvůr Rudolfa II. se mu zřejmě vůbec nepodařilo proniknout.) Mnohé názory, které Jessenius - literární postava prezentuje, skutečný Jessenius nezastával nebo je ani zastávat nemohl (např. velký krevní oběh byl objeven až později, tak o něm nemohl na pražské pitvě hovořit...)
Ale tak to má asi být, to je devíza historického románu. Jen to prosím nebrat jako historickou knihu. A seriál je velmi výpravný, pěkně vyvedený, s dobrými herci, platí však pro něj totéž: chcete-li si udělat obrázek o dané době a o dané postavě co nejobjektivnější, obraťte se k odborné literatuře.
Skvěle napsaný životopis Jana Jessenia. Je to historický román a ne učebnice, nelze všemu věřit. Ale období vlády Rudolfa II., bitva na Bílé hoře a pobělohorské období je vykresleno poměrně věrohodně.
Vynikající román o životě Jana Jessenia. Zajímavě podaná i postava Rudolfa II. Skvělé filmové a seriálové zpracování, kdy doktora Jessenia hrál Petr Čepek.
Někdy jsem se v ději pěkně ztrácel. Postava Jessenia, se přesouvala bez varování z jednoho místa na druhé, jako šachová figura. Dialogy občas matoucí. Nad tím vším ale visela výborná Körnerovská atmosféra s filosofickým nádechem, která mě držela v pohotovosti. Pro umocnění, doplněno seriálem z roku 1983, který je opravdu věrohodným ztvárněním.
70%
Román je vypravován velmi těžkým jazykem, který se na jednu stranu obtížně čte, ale na druhou stranu podporuje atmosféru doby. V příběhu je hodně licencí a fikcí. Mezi ty patrně patří i osud Jesseniovy manželky Marie, který mě velmi zasáhl. Kniha je plná historických událostí. Výborně je třeba popsána bitva na Bílé hoře a nebo počátek třicetileté války.
U tohoto románu mi vůbec neseděl styl vypravování či popisu děje, který mně připadal takový "snový", kdy si vypravěč drží určitý odstup od popisované reality. Samotný J. Jesenius zde budí dojem pasivního odevzdaného člověka, což vůbec nejde dohromady s tím, čeho jako historická osobnost dosáhl nebo jak se vypracoval. Knihu tedy rozhodně nelze chápat jako historický román, autor i co se týče děje nakládá s fakty velice volně. Některé skutečné Jeseniovy životní osudy vynáší do popředí, jiné naopak upozaďuje. I tento postup se však velkou měrou podílí na budování docela hutné pochmurné atmosféry, popisující tuto dobu coby konec jedné nadějné epochy.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1967 |  Adelheid |
| 1997 | Údolí včel |
| 1973 | Zánik samoty Berhof |
| 2007 | Písečná kosa |
| 1984 | Lékař umírajícího času |
Má to tu körnerovskou (filosofující a snovou) atmosféru. A zajímavý obraz císaře Rudolfa II. Ale na rozdíl od čistě fiktivního, ale výborného Údolí včel mi tady to vymýšlení vadilo. Vyloženě mi byla na přítěž skutečnost, že autor popisuje duševní pochody u smyšlených příhod skutečně existující osoby. Zejména co se týče žen. Závěr už ale zase výborný, ten popis poprav. Jinak si nemůžu pomoct, ale celkem běžná historická fikce, kde si autor namísto skutečných událostí vypomáhá úvahami.