Lekári
Erich Segal
Erich Segal vo svojom románe Lekári opisuje osudy šiestich študentov harvardskej lekárskej fakulty. Zachytáva atmosféru poprednej americkej univerzity a cez osobný život medikov približuje čitateľovi životný štýl mladej generácie sedemdesiatych rokov. Povahovo rozdielni študenti aj niekoľko vyvolených študentiek vo svete driny a učenia odlišne reagujú na stresy a každý po svojom prežíva čas lások a študentskej voľnosti. Akoby plesol bičom sa však štúdium končí a z absolventov sa stávajú lekári. Život a práca na jednotlivých oddeleniach slávnych amerických nemocníc a v renomovaných vedeckých ústavoch prináša niektorým úspech a slávu, iní sa stávajú anonymnými kolieskami obrovskej, viac či menej spoľahlivo fungujúcej zdravotníckej mašinérie. Autor vykresľuje ustavičný boj s chorobami, v ktorom však lekári nie sú bezchybne fungujúce automaty, ale komplikované, neraz i zakomplexované a krehké ľudský bytosti, ktorých reakcie a schopnosti závisia od vnútornej vyrovnanosti a silnej ctižiadosti vyhrať každý boj o život a zdravie pacienta. Román otvára dvere nielen do operačných sál, ale i do súkromia lekárov, kam neodmysliteľne patrí láska, viera, sklamania, nešťastia i tragédie.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1992 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Doctors, 1988
více info...
Přidat komentář
Podlehla jsem nostalgii a po mnoha letech si znovu přečetla tento román. A přitom si uvědomila, jak strašně doba a věk ovlivní dojem z knihy. Tenkrát jsem z ní byla uchvácená a nadšená, teď jsem v ní viděla nenáročný trochu romantický příběh několika přátel, který se jen lehce a okrajově dotýkal vážnějších témat, aniž by si dělat ambice je řešit. Bylo to příjemné letní čtení z čtenářsky vděčného prostředí, ale na pátou hvězdu mi tam něco chybělo.
Souhlasím se všemi oslavnými komentáři níže. Naprosto dokonalá kniha! Dávám plný počet hvězd a nezabrání mně v tom ani snad sto gramatických hrubých chyb, nebo výraz faktura místo fakulta :)))
Tato kniha mi dlouho ležela v knihovně, než jsem se odvážila ji začít číst. Autora jsem neznala a přebal mě nějak nelákal. Ale dobře, že jsem se přemohla. Knížka se nakonec četla velice dobře a hodně se mi líbily jednotlivé osudy lidí… ať už důvody proč se dali na medicínu, a nebo, kam je to celé dovedlo. A jak se vše propletlo zpět dohromady.
Co bych knize vytkla je její konec. Ten už mi přišel zbytečně překombinovaný a zrychlený, až byl nakonec konec.
A ještě jedna věc, ale týkající se překladu. Nějak mi nesedlo skloňování jmen v češtině, v hlavě jsem si to musela říkat trochu jinak. Za to ale autor knihy rozhodně nemohl. Čtyři hvězdičky jsem se rozhodla dát kvůli tomu konci.
Jestli Erich Segal něco opravdu umí, pak napsat postavy, které si oblíbíte, postupně získáte pocit, že je znáte jako své nejlepší přátele, a po pěti stech stran se s nimi budete loučit jen s těžkým srdcem. Jádrem vyprávění pokrývajícího podstatnou část amerických dějin druhé poloviny 20. století jsou hořkosladká intimní dramata několika přátel a spolužáků, studentů medicíny na Harvardu, skrze něž se autorovi daří rozkrývat obecnější socio-kulturní otázky (rasová segregace, sexismus mezi doktory, lékařská etika, eutanázie).
Přestože jsem měl několikrát pocit, že něco podobného znám odjinud (z knih, filmů či seriálů), díky hrdinům se srozumitelně motivovaným jednáním, střídání vyprávěcích perspektiv a dobře rozloženým dějovým zvratům šlo o tuze vtahující čtenářský zážitek a neustále mne zajímalo, co přijde dál. Tempo kniha výrazněji ztrácí pouze vinou retrospektivního vyprávění o Bennetově minulosti, které by nemuselo zabírat tolik prostoru. Někdo pak může namítnout, že dějové linie jednotlivých postav pouze cyklicky opakují určitý vývojový vzorec (což vám bude nejspíš vadit tím víc, čím méně vám postavy přirostou k srdci).
Kniha je mnohem méně melodramatická, než bych čekal od autora non plus ultra dojáku Love Story. Většina postav není ani černá, ani bílá, kromě vztahů zabírají dost místa i jejich kariérní vzestupy a pády a jako pojistka proti sentimentalitě slouží černý doktorský humor (patolog popisuje svou práci: „My vás třeba nedokážeme vyléčit, ale aspoň vám dokážeme přesně říct, proč jste zemřeli"), společně s nerušivě zapracovanými odbornými termíny svědčící o tom, že si autor dal dost práce s rešeršemi (skoro bych věřil, že sám medicínu studoval). Lehce vykonstruovaně a uspěchaně působí (mj. ve snaze o ambivalentní vyznění, kdy není zřejmé, zda hrdinům pomohla věda, nebo víra) závěr, kdy nejlíp vychází najevo, jak moc má Segal své postavy rád (a proto je taky neučinil hrdiny tragédie).
Překvapilo mě, že tak zručně odvyprávěná kniha (rozhodně nejlepší „page-turner“, který jsem v posledních měsících četl), navíc zasazená do vděčného nemocničního prostředí, dosud nebyla zfilmována (případně by se nabízela televizní minisérie). Možná bude důvodem občas poněkud kronikářský přístup k času (zhuštění dlouhého časového úseku do několika odstavců) a skutečnost, že Segal vypráví hlavně pomocí dialogů a příliš se nezdržuje popisem. Přesto doufám, že se audiovizuální verze jednou dočkáme. Rád bych totiž osudy Laury, Barneyho nebo Setha prožil ještě jednou.
Příběh líčí osudy několika absolventů jednoho ročníku lékařské fakulty Harvardu. Začíná v dětství dvou hlavních hrdinů a pokračuje přes školní léta, první zaměstnání, první úspěchy a životní prohry. Je zároveň i jakousi historií amerických dějin 2. poloviny 20. století. Kniha se hezky čte, protože děj svižně ubíhá a neobjevují se v něm žádná hluchá místa. Přesto nesáhnu k plnému hodnocení, protože mi v knize chybělo nějaké hlubší poselství nebo větší gradace děje.
Kniha se četla dobře, ale jak tu někdo uvedl, že by si ji vzal sebou do hrobu? ! Tak to jsem asi tomu tak zase nepropadla . Klidně si přečtu od tohoto autora i jinou knihu.
Skvelý román, radím medzi top toho, čo som prečítala. Niet mu čo vytknúť. Už chápem, prečo tu niekto napísal, že si túto knihu vezme do hrobu.... DOPORUČUJEM!!!!!!!
Podle mého názoru, geniální kniha s naprosto silným a čtivým doktorským příběhem. Ach, jak moc bych chtěl spatřit Lauřinu krásu...
Jakkoli je knížka tlustá a na první pohled nepříliš zajímavá, stojí za přečtení. U žádného autora jsem nezažila tak poutavé líčení, místy vtipné, místy smutné, avšak nikdy nudné nebo únavné. Prostředí nemocnic nemůže být nezajímavé a obzvlášť útržky z života mediků jsou úsměvné. A samozřejmě nesmí chybět jedna osudová láska, která hory přenáší - bez toho by to nebylo ono. Knížka, která vtáhne a nepustí a ještě možná obohatí o nevšední informace ze života těch, kteří řeší obyčejné starosti stejně jako my, ale narozdíl od nás také zachraňují životy. :) Segal je opravdu "pan spisovatel" - to se mu nedá upřít. :)
Další krásná kniha od Ericha Segala. Obdivuji odbornou znalost každého prostředí v jeho románech.
Moc nečtu knihy z lékařského prostředí, tuhle jsem četla na doporučení a nezklamala. Poutavý děj od počátku, až do konce, je to kniha, ke které se zase někdy vrátím a přečtu si jí znovu.
Mám ráda khihy z lékařského prostředí a tato kniha mě nezklamala. Stojí za přečtení i vícekrát.
Krásná knížka plná citů, metafor a neuvěřitelných lidských příběhů.
Ačkoliv se mi opravdu líbila, nemůžu dát plné hodnocení, jednak protože mi to přišlo nedostatečně uzavřené a jednak protože některé pasáže mi přišly trochu nereálné...
Ale i tak je to skvělé čtení a pravděpodobně se k tomuto dílku ještě někdy vrátím.
Četl jsem ji poměrně dlouho asi měsíc ale nádhera budu ji mít dlouho v hlavě a určitě si přečtu další knihy od Segala
Před dvaceti lety pro mne tato kniha představovala působivé dílo. Už dlouho se ji chystám přečíst znovu, ale obávám se, že vzhledem k novým, doposud nepřečteným knihám, bude muset počkat dalších 20 let :)
Celkově knihu vnímám pozitivně, má příjemný a poměrně čtivý děj. Jako asi většina zde píšících jsem se cítila ochuzená závěrem knihy, který byl nijaký. Naprosto nekorespondoval s celým pojetím příběhu. Stojí za přečtení, ale já se k ní vracet již nebudu :)
Není to špatná kniha, ale do té doby, než člověk začne srovnávat. Například s "Konečnou diagnózou" od A.Haileyho. Fascinace tímto dílem mne minula, ale možná proto, že lékařem jsem a všechno vidím trochu střízlivěji. Kniha ale není špatná.
Tohle je moje srdcovka. Četla jsem ji už hodněkrát a doufám, že ji nikdy číst nepřestanu:) A pokaždé se se svými oblíbenými hrdiny stejně raduju, smutním, pláču nebo se směju.
Štítky knihy
lékařské prostředí rasismus nemocnice, špitály eutanazie nemocní studenti medicíny, medici doktorské studium lékaři
Autorovy další knížky
2006 | Doktoři |
1993 | Love story |
1996 | Gentlemani z Harvardu |
1993 | Víra a láska |
1995 | Ceny |
Jedna z mých nejmilejších oddechovek. Lékařské prostředí, ačkoliv jde naposto mimo mě, má něco do sebe a je samo o sobě hodno té poslední hvězdy, kterou bych jinak strhla za podivné poslední dvě nebo tři kapitoly.