Lekce chemie
Bonnie Garmus
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/507603/bmid_lekce-chemie-y42-507603.jpeg
4
595
595
Elizabeth Zottová je neobyčejná žena. Jenže je začátek šedesátých let a její výhradně mužský tým v Hastingsově výzkumném ústavu zastává nevědecký názor na rovnoprávnost. Až na jednu výjimku: Calvina Evanse, osamělého, geniálního, na Nobelovu cenu nominovaného záštiplného člověka, který se zamiluje – ze všeho nejvíc – do její mysli. A výsledkem je skutečná chemie.Stejně jako věda je ale i život nepředvídatelný. A proto se o pár let později Elizabeth Zottová ocitá v roli svobodné matky a vedle toho i nedobrovolné hvězdy Večeře v šest, nejoblíbenějšího amerického pořadu o vaření. Elizabethin neobvyklý přístup k vaření se totiž ukazuje jako revoluční. Přestože sledovanost jejího pořadu roste, ne všichni jsou nadšení. Zdá se totiž, že Elizabeth Zottová neučí ženy jen vařit. Vyzývá je, aby změnily status quo.... celý text
Literatura světová Romány Příběhy
Vydáno:
2022
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Lessons in Chemistry, 2022
více info...
Přidat komentář
Tohle mi tak lahodilo :-) Strašně milé, příjemné čtení. Elizabeth mi bude chybět :-) Teď si půjdu smlsnout na seriálu.
Kniha mě hned na začátku totálně vytočila (ne však kvůli tomu, že by byla špatně napsaná), ale kvůli tomu, co se hrdince stalo při jejím studiu na vysoké škole. A taky to totální ignorování kolem. Pro člověka naprosto nepochopitelné, že se takhle opravdu většina chlapů opravdu chovala k ženám. Přirovnání k Sheldonu Cooperovi je naprosto trefné.
Čtivé, vtipné i dojemné. Vím, že kolem téhle knihy byl opravdu velký boom, a proto jsem jí dlouho odkládala (v minulosti se mi většinou tyhle knihy moc nelíbily), ale tady mi to opravdu sedlo úplně se vším. A "postava" Šesti-třiceti tomu dodala celkem vtipnou a odlehčenou atmosféru.
Suma sumárum, jsem opravdu ráda, že jsem se narodila již do doby, kdy mají ženy mnohem více práv, než v minulosti.
P.S.: Seriálové zpracování mě překvapilo, možná mrknu. :)
Čtivé, milé, odpočinkové. Příběh se lehce dotýká problémů žen v 60.letech v USA, ale to opravdu jen velmi jemně. Nečekejte žádné hluboké rozebírání problémů a popisy dobové atmosféry. Sama hlavní hrdinka je takový Sheldon Cooper a přijde jí nepochopitelné, proč by ženy něco nemohly nebo proč by pro ně platila jiná kritéria. A právě tento střet jejího nastavení hlavy s okolím je to, co mne bavilo.
PS: Pokud se vám kniha líbila, u seriálového zpracování se možná rozčílíte. Sice je zpracován hezky, jen dějově moc nesedí. Neobtěžovali se třeba dát prostor věcem okolo veslování.
Čtení pro ženy, v tom nejlepším možném smyslu. Feministické, ale svěží, zábavné, emotivní, propojené. Slečnu Zottovou jsem si představovala jako Nicole Kidman v Stepfordských paničkách.
Čtivá milá kniha, která nenáročným způsobem ukazuje těžkosti žen v 60. letech. Jen snad těch náhod, zatajování a nedorozumění je tam až moc, závěr celé vtipné knihy se zvrhl do přeslazené mýdlové opery. Škoda, jako relaxaci doporučuji
Tato kniha kompletuje mou letošní čtenářskou výzvu. Kniha o boji za lidská práva. Líbilo se mi, že boj za lidská práva v ní vlastně byl podaný jen tak lehce. Elizabeth bojuje za práva žen kvůli svým životním okolnostem. Není prvoplánově bojovnice za lidská práva, ale vědkyně - chemička. Příběh samotný mě tolik nezaujal. Nejvíce se mi líbila "postava" Šesti - třiceti. Myslím, že by z knihy mohla vzniknout dobrá filmová komedie, možná lepší než samotná kniha, která má potenciál vtipnosti, ale člověk se příliš nesměje.
Tahle kniha je skvost! Ačkoliv ji mám půjčenou, potřebuju ji mít, svou vlastní, doma. Je plná skvělých postřehů, neuvěřitelně vtipná a plná naděje i lásky! Jen mě mrzí, že je tak krátká :) Každé slovo mě bavilo a naschvál jsem knihu odkládala, aby mi vydržela co nejdéle - jinak bych ji snědla k večeři v 6. Už přesně vím, kolik jich koupím a komu všemu daruji. Zařazuji ji do svých "NEJOBLÍBĚNĚJŠÍCH". Všem doporučuji.
Čtivý styl, důležité téma, pozoruhodná protagonistka, ale co je to vlastně za žánr? Melodrama a vtipná roztomilá romantická komedie, někdy vyprávěna z pohledu mluvícího psa, se prolínají se snahou řešit zcela seriózně závažné společenské problémy. Autorka se ovšem moc nezdržuje s líčením prostředí a dobové atmosféry, přeceňuje význam dialogů na úkor popisu, takže je snadné zapomenout, že se příběh odehrává v 50. a 60. letech. K témuž přispívá i anachronické uvažování prakticky bezchybné protagonistky, odpovídající současnému feminismu, ne poválečné Americe. Ač sama při žádné příležitosti neopomene zdůraznit, že je ateistka, její monology o všudypřítomné misogynii a dvojím metru připomínají kázání. Příběh Elizabeth je na mnoha místech přitažený za vlasy a příliš modelový – ve snaze demonstrovat co nejvíc příkladů sexismu pozbývá autenticity. Celá ústřední myšlenka, jak obtížné pro ženy bylo a je prosazení v mužském prostředí, kvůli této křečovitosti, neorganičnosti a neustálému omílání ztrácí na přesvědčivosti. Také ostatní postavy připomínají jen chodící teze, které nemají vlastní osobnost a vyjadřují pořád dokola akorát autorčino přesvědčení. Airport novel na jedno zhltnutí, ale nic co by utkvělo.
Lekce Chemie jsou skvěle vystavěným příběhem o snaze najít sebe sama a své místo na zemi ve složitých podmínkách, kdy místo toho, aby vám všichni pomáhali, spíš vám házejí klacky pod nohy. A nejedná se jen o muže. Postavám fandíte, i když víte, že je šťastný konec nečeká. Příběh je totiž vyprávěn ve dvou časových rovinách, takže tak trochu tušíte, co se stane. Nevíte ovšem jak. Kniha vás tak udržuje v neustálém napětí.
Celá recenze v recenzích.
Nenáročná, odpočinková, rychle se čtoucí, ale až moc natahovaná kniha. V tomto případě by méně (stran) bylo více.
Kniha se mi moc líbila svým obalem a zajímavou anotací, a tak jsem si ji s nadšením půjčila v knihovně. Vyprávěno je to hezky, ani chvilku jsem se nenudila, mnoho myšlenek mě donutilo podívat se na určitou problematiku i jiným úhlem pohledu a zvážit více názorů (i když to nutně neznamená, že bych ten svůj změnila).
Na druhou stranu mi to připadalo takové jednostranné a generalizující - např. všichni v církvi jsou špatní, muži jsou hrozní a nedá se s nimi vydržet apd. Hlavní hrdinka si mě získala svou statečností, ale zároveň se chovala, jako kdyby měla monopol na pravdu a nepřipouštěla jiný názor. Ve světě, kde žijeme, je názorů tolik, že se musíme naučit diskutovat.
Na knihu jsem narazila náhodou. Ze začátku jsem byla strašně nadšená. Kniha se četla sama, děj pěkně odsýpal, ale potom to začalo být nějaké kostrbaté a autorka začala řešit jiné věci, které podle mě v knize nemusely být. Konec je podle mě takový málo rafinovaný a moc se mi k začátku knihy nehodil. Ale velice jsem cítila emoce Elizabeth.
Líbily se mi postavy a dvě scénky - s tužkou a s nožem.
Smutné a tak nespravedlivé, že budete zatínat zuby a děkovat dlouhé řadě feministek, které se zasadily o to, že je svět pro ženy už přece jen lepším místem, alespoň někde. Ale ten konec, ten příšerně naivní konec, který vůbec neladí s celou knihou, za něj dávám hvězdičku dolů.
Nečekala jsem, že se mi bude tolik líbit, ale zároveň to zase nebyla úplná bomba na 5*. Velmi se mi libí, že se postava Elizabeth byla konzistentní a řekla bych že na svou dobu i velmi odvážná. Romance je tam trochu, ale nepřijde mi na sílu. Je tam trochu dost pohádkových ex-machina elementů i když jako celek to funguje dobře, pokud člověk přivře oko.
Originální námět knihy zaměřený na postavení žen v minulém století. Urcite velmi zajímavý vhled do tématu, některé situace opravdu velmi smutne a nepochopitelné. Sebevědomí a síla hlavní hrdinky skvělé. Celkově smutné, ale byla zde celá řada vtipných momentů. Hlavní hrdinku jsem si moc oblíbila, stejně tak její dceru. V kombinaci s vědeckým prostředím, veslováním, kuchařskou televizní show super. Velmi jedinečná kniha, kterou můžu doporučit.
Páááni, to byla slátanina...
Jak vylepšit podprůměrné dílko? Dejme tam ženu, matku, hrdinku-trpitelku. Zemřelého otce. Geniální děťátko. Mluvícího psa...
Kdyby to napsala sedmnáctiletá dívenka, pak budiž. Ale takhle fakt ne. Takový úbytek šedé kůry u mě ještě nenastal.
Super čtivé, nevšední příběh plný lásky, životních útrap, bolesti, spravedlnosti i nespravedlnosti. Protkat příběh z pohledu psa byl taky skvělý nápad! Určitě si to ještě jednou přečtu.
Velmi čtivé, zajímavá a závažná témata, vtipné pasáže. Obzvlášť se mi líbily komentáře psa :-) O jednu hvězdu méně dávám kvůli některým drsným scénám. Kvůli těžkým tématům to není oddechovka, ale čte se jedním dechem. Jsem ráda, že už jsme o něco dál.
Knížka, její příběh se tak trochu tváří jako červená knihovna. Každopádně co syčí - bublá pod povrchem, jak na sporáku v hrnci pod pokličkou, stejně tak jak v chemické laboratoři ve zkumavce, je mnohem hlubšího, silnějšího významu...
Předsudky a škatulkování lidí - pohlaví, je zde popsáno někdy úsměvnou a někdy opravdu bizarní, až tragikomickou formou...
Prostě zlatá šedesátá léta, nemusela být v jádru zas tak "zlatá..." Nakonec: Není všechno zlato to, co se třpytí. ; )
Úžasná knížka, řekla bych že letošní TOP z toho co jsem přečetla. Hlavní hrdinka, která si vždy stála za svým, je hodna velkého obdivu - to jak se znovu a znovu prala s nepřátelstvím a překážkami kolem sebe i ztrátami, které jí život připravil. I když je její příběh smyšlený, odkazuje jistě na mnoho jí podobných žen, které se nevzdaly a díky kterým můžeme být dnes tam, kde jsme. Elizabeth Zottovou si přidávám mezi nejúžasnější literární hrdinky, i když musím přiznat, že jednu postavu jsem si zamilovala ještě víc a tou je Mad. Úžasná, vtipná i smutná.... taková je kniha Lekce chemie a já dávám 98%
(12/23)