Léky smutných
Pavel Gotthard
Také je občas vídáte. Nosí těžké boty na vysokých podrážkách, černé kabáty nebo šaty připomínající předminulé století. Žijí ve zvláštních fantazijních světech, které chrání před svým okolím a jimž rozumí jen oni sami. Davidovi, mladému studentu žurnalistiky, se rozpadá vztah s jeho přítelkyní Pavlou. Ta tráví čas se skupinou lidí, kteří prostřednictvím prášků na spaní odcházejí do snového světa, kde jako rytíři bojují ve středověkých bitvách. Davidovi jsou tyto halucinační sny cizí, ale protože pro něj představují jedinou možnost, jak být s Pavlou, začne se také účastnit. Tak se vydává na cestu do komunity lidí, kteří žijí ve fantazii víc než v reálném světě. A není vůbec jisté, jestli se zpátky vrátí sám, se svou přítelkyní — anebo vůbec.... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha mě velmi překvapila. Moc jsem od ní nečekal a dostalo se mi vrchovatě. Ze začátku jsem moc nechápal, kde se v tom současném ději berou ty středověké scény. Po pár stranách už ale bylo všechno zřejmé. Skvělé čtení, které velmi svižně odsýpá a knihu přečtete, že ani nebudete vědět jak. Můžu vřele doporučit...
Málokdy se stane, že mě příběh překvapí svým koncem. Pokud se tak stane, zvýší si u mne kniha hodnocení rychlostí blesku, tím víc překvapivě u mladého českého autora :o). Tak neváhejte a pusťte se do snění!
Téma i hlavní hrdina mě zaujali, ty středověké děje mě osobně moc nebavily (i když byly důležité). Ale ty skutečné vztahy a rodinné problémy byly popsané opravdu dobře, čtivě... Taky jsem zvědavá na další knížku, jestli bude.
Já musím dát za 5 hvězd. Tohle dílko mě naprosto nadchlo, nedalo se odložit a přečteno téměř na jeden zátah...A tak se jdu po x hodinách čtení zachumlat do postele a usnout....
Po x měsících těšení jsem konečně knížku měla v kabelce...obavy, zda se netěším příliš se naštěstí rozplynuly po prologu :) a to jsem ještě netušila, jak silný ten příběh skutečně je, jak mě donutí přemýšlet, jak mi bude jedno ráno v metru při čtení strašně úzko, jak budu, až ho dočtu, chvíli tiše čučet do blba a přát si, aby býval autor napsal knihu delší.
Vím, že se dočkám. Dávám 80 %, dala bych 100 %, ale sama sebe bych trošku obviňovala z nadržování :). A vím, že další kniha už bude naprosto na 100 %.
Pavle, díky.
Zajímavé počtení s ještě zajímavějším vyústěním. Jen pokud bylo záměrem pana autora naznačit, že realita je lepší než svět fantazijní, tak mě moc nepřesvědčil. Obojí má svoji míru bezútěšnosti