Lidožrouti z Lízátkova
Carlton Mellick III
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487196/bmid_lidozrouti-z-lizatkova-IKv-487196.jpg
4
127
127
Lidožrouti z Lízátkova jsou sladce surové bizarro o zvláštních krvelačných bytostech z podzemí, které přes den, kdy jsou dospělí v práci, rafinovaně útočí na nic netušící děti. Těmto stvůrám, svůdným a opojně vonícím tak, aby jim nikdo neodolal, se postaví typický mellickovský hrdina Franklin Pierce, opět tak trochu lúzr, který žije se dvěma manželkami, miluje koťata, death metal, historii, pivo a má chirurgicky vylepšený mozek. Franklin se chce pomstít za smrt svých sourozenců, kteří v útlém dětství podlehli vábení cukrových lidožroutů, ale dokáže si se všehoschopným nepřítelem poradit? Je schopný v přímé konfrontaci odolat zrůdě, jež na něj vytáhne zbraně toho nejsladšího kalibru?... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno:
2020
,
Carcosa
Originální název:
The Cannibals of Candyland, 2009
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Lidožrouti z Lízátkova jsou hororovým subžánrem bizar, tudíž pojetí příběhu nemusí sednout všem, nicméně já se zrovna (zcela subjektivně) řadím k té části čtenářů, která je podobným uchopením reality nadšena.
Franklin je superinteligentní moula, jenž si neváhal implantovat umělý mozek, díky čemuž překonává běžný vzorek lidské populace. Jeho životním cílem je prokázat světu existenci ,,cukrových lidí", jež mu kdysi dávno zavraždili jeho sourozence. Vypátrat ,,cukráka" je nelehký úkol, a zabít jej je ještě těžší.
Když se však Franklinovi podaří jednoho laskominového lidojeda stopovat do říše sladkostí, (anti)hrdina zjišťuje, že pravda může být mnohem barvitější, než jak se na první pohled zdálo.
Mohou se lidé s ,,cukráky" pářit? Jak voní maršmelounová vagína se sirupovým sekretem?
Carlton Mellick je sice cvok, ale to my spisovatelé žánru horror všichni. Jeho fantazie nezná mezí. Je to skutečný vizionář, byť v jistém smyslu zvráceného mozku. Jeho knihy si zákonitě musí oblíbit každý, kdo má rád příběhy v podání Tima Burtona nebo filmové vylíčení Wild wild West s Willem Smithem.
Je to skutečně nápaditý horror v bizarním hávu.
U této knihy mi vadilo pouze to, jak do ztracena Carlton nechal vyznít konec... Jako by chtěl příběh ukončit a raději se vrhnout na další dílo. Škoda.
Celkové hodnocení 75%
Tohle byla moje první knížka od tohoto autora.
Bylo to skvělé, dychtivé...nepustilo má to.
Vychutnávala jsem si tohle bizaro plnými doušky, dychtivě očekávala co z toho všeho vznikne a pociťovala morbidní vzrušení při požírání lidského masa...až se mi zbíhali sliny a já byla nucená navštívit lednici a vychutnat si bílí sex....
(SPOILER)
Bizár ako sa patrí.
A pre mňa dokonca s nečakaným koncom na Mellickove pomery. Naozaj som to nečakala.
V niečom opäť podobné predošlím jeho knihám, v niečom úplne iné.
.
Keď myslím bizár, tak naozaj bizár.
.
Máme tu dospelého muža, ktorý neznáša deti. Dôvodom je Troy, chlapec od vedľa, ktorý Franklina šikanuje a pokiaľ nesplní, čo chce, vyhráža sa mu, že zavolá na políciu a udá ho za obťažovanie dieťaťa.
.
Je to dosť prekérna situácia. A navyše jediné, na čo sa náš Franklin zameriava celý život - je pomsta “cukrákom” .
Chce ich zničiť, chce ich zabiť. A samozrejme, nikto mu neverí, že niekto taký existuje.
.
A čo, kto sú to Cukráci?
.
Postavičky zo sladkostí, cukru, želé a žerú malé deti. Krásne voňajú, ale majú naozaj hnusné a desivé zuby.
Najlepšie deti sú tie čerstvé a nevarené. Brrr.
.
Jedna takáto Cukranda zabila aj Franklinových troch súrodencov. Jej vlasy pripomínali rúžovú cukrovú vatu...
.
Tragikomická situácia nastáva takmer hneď na začiatku a ja som opäť nevedela čo skôr.
Miestami to bolo smiešne, miestami dosť nechutné, miestami krvavé, miestami milé, miestami hrozné a aj nelogické. Bizár.
.
Mala som rada Krabulku a aj preto, som nakoniec Juju nemohla mať rada. Veď uvidíte, ak budete čítať.
.
Vlastne, veľmi si tu nemáte koho obľúbiť, príbeh aj postavy sú naozaj bizarné a veci, ktoré sa dejú v tejto knihe a ktoré zažívajú postavy napadnú asi len Mellicka.
.
Pre okrajové publikum, ktoré už má skúsenosť s Mellickovou tvorbou môžem len a len odporučiť.
Aj pre milovníkov bizáru.
.
Tu jednoducho nehľadajte logiku, tu sa smie a aj sa robí všetko...
Avšak, jedno som si všimla, Mellick, aj keď sa to nezdá, je romantik a v jeho šialených príbehoch nájdete aj tento prvok.
.
Koho desí už len nadpis, obálka alebo slovo bizár a horor - nie, toto nie je čítanie pre vás. A aj pokiaľ vás nepustí logika a už teraz si myslíte, že je to nezmysel.
.
Vlastne je.
Ale je to aj neskutočný relax, úlet a ja tieto knihy viem prečítať aj za pár hodín a každý príbeh ma vtiahne do deja.
Bol to oddych a teším sa, že ju mám doma.
Holt čistá rozkoš z bizzaru nastává asi jen jednou, a to poprvé (ukápnutá slza za Strašidelnou vagínu). Nicméně i tohle je při vší přeslazenosti a ulepenosti prima. Vivat maršmelounové štěně!
Chtělo by to více takových autorů příběhů. Takové rozsahem jednohubky, které vtáhnou a nepustí. Je nutné tedy přistoupít na to, že je to bizzar, ale svět se v něj v podstatě mění. U knihy by se mi jen líbil lepší konec, třeba jako v Plyšákolypse.
Lidožrouti z Lízátkova jsou dalším přírůstkem do česky vydaných knih subžánru bizarro. Minimálně ty od Mellicka III. jsou vždycky čtivé, a tenhle jeho kousek není výjimkou.
Knížka je svižná, děj se velmi rychle odvíjí a ještě k tomu je dost krátká, má kolem sto padesáti stran s velkým písmem a odsazením. I přes svou skromnou délku mě potěšilo, že i když je základní děj poměrně přímočarý, tak je opepřen různými originálními a bizarními detaily. Například hlavní hrdina má supervýkonný mozek díky nové (a nepříliš bezpečné) technologii, bydlí s příšernými feťáckými manželkami (ve skutečnosti jedna z nich je matkou té druhé, ale jedna vypadá starší a druhá mladší na svůj věk, takže působí jak sestry, ale se*ou ho stejnou měrou) a rád se oblíká od hlavy až k patě do červené.
Hlavní příběh vychází z fajn nápadu, že roztomilí lízátkoví lidi, které známe z pohádek (autor především z jedné deskové hry) jsou ve skutečnosti lidožraví parchanti, kteří ze svého přeslazeného světa chodí do toho našeho tajně na lov dětí. Loser Franklin se je snaží najít a povraždit, ale skončí s lízátkovou prsaticí, která ho chce za partnera. V několika ohledech kniha připomene knihu Zbouchnul jsem Satanovu dceru, ale na rozdíl od ní nemá tahle téměř žádné světlé momenty. Hlavní hrdina nemá chvilku klidu a pěkně si ten příběh protrpí.
Knížka umí být pěkně drsná, ale celkově je to spíše pohodovější, akční čtení. Fajn ulítlost.
Sedm sladkostí, které tentokrát sežerou vás, z deseti.
Satanova dcera zůstává nepřekonána. U Lidožroutů se trochu projevuje to, čeho jsem se bál už před Satanovou dcerou. Taková jistá roztěkanost. Ale vzhledem k tom, jak je kniha dlouhá se to skoro nestihne projevit a možná je délka také příčinou. Pořád je to velká zábava a totální odfuk od všeho kolem.
Mellick je buď úchyl nebo génius, nebo píše sjetej, nebo všechno dohromady.
Z této knihy dedukuji, že má rád orální sex a nemá moc dobré mínění o manželství.
Proti Plyšákokalypse mi to připadá trochu slabší, ale pořád se mi to líbí víc než Vagína. Myslím, že tahle knížka má jedinou chybu, je moc krátká.
Po přečtení budu chvíli jíst asi jen zeleninu. Vyhnu se masu a cukrovinkám.
Wůůůhů to byl zase zážitek. U každé jeho knihy si říkám "jak to sakra dokáže". To je prostě taková blbost až je to prostě naprosto skvělé a bezkonkurenční. Koho napadne, že při prvním sexu si musí Cukroví lidé vzájemně odstranit cukrovou vatu z genitálií a asi tušíte jak. :D Co se týče postav, tak Carlton prostě umí napsat úžasné ženské postavy. Juju neměla chybu, hrozně jsem té domině fandila. :D
Fakt Mellicka III. obdivuju za jeho představivost, to je prostě neskutečné až si začínám myslet jestli i on nemá nějak vylepšený mozek.
Ač to bylo skvělé počtení, kvalitou patří na úroveň Plyšákokalypsy. Pro mě je prostě strop Strašidelná vagína.
3*/5*
Dalsi silena kniha od meho favorita Mellicka, tentokrat o bytostech slozenych ze samych sladkych laskovin, ktera se paralerne vyvinula s lidstvem. Tihle "Cukraci" obcas vylezou z podzemi, aby si pochutnali na lidskych detickach a jedna zenskeho rodu se zamiluje do potouhleho hrdiny Franklina z naseho sveta.
Zaporaci z Lizatkove zeme mi obcas pripadali vice sympaticti nez ti lide v Mellickove univerzu.
Myslim si, ze mnoho ctenaru po precteni tehle knihy snizi svou konzumaci cukrovinek:):):).
Mellick pozdeji napsal jinou bonboniadu nazvanou "Sladky pribeh", ktera je jeste lepsi.
83% sladkych tycinek.
Úlet jak se patří, nic není předem dané, pan Mellick dovede pěkně překvapovat. Důležité je odložiť očekávání, normálnost a předsudky. Dávky bizarnosti se berou po kapkách, tomu odpovídá i délka. Plyšákokalypsa se mi líbila víc, tady se některé postupy opakují.
„Tuhle mě napadlo, jestli jsem jediný, kdo hraje deskovku Candy Land a klade si tyhle otázky: Pojídají se cukroví lidé navzájem? Nebo pojídají cukroví lidé děti?“
Jestli si myslíte, že podobné myšlenky se mohou honit hlavou pouze divným lidem, nejste daleko od pravdy. On ale spisovatel Carlton Mellick III mezi normální lidi nepatří. Tento mimořádně plodný tvůrce se na českém trhu adaptoval před dvěma lety a od té doby przní literární vkus intelektuální smetánky. A to nanejvýš stylově.
Autorův nový kousek opětovně nadchne svou bizarní imaginací, stejně jako neotřelým přístupem k zápletce. Pro pana Mellicka není doslova nic nemožné, přičemž s logikou si hlavu neláme, a proto jeho bezstarostný vypravěčský styl dává kouzelně vyniknout absurdnostem všední reality. Stačí mu jen pár stran, aby získal čtenářovy sympatie, a vše ostatní už soustředí na příběh, ve kterém nechybí napětí, emoce ani morální pohoršení. Zkrátka dokonalá kratochvíle, již si buď zamilujete, nebo vás bude strašit ve snech.
Štítky knihy
americká literatura horory kanibalismus sladká jídla bizarro fiction
Autorovy další knížky
| 2018 |  Strašidelná vagina |
| 2019 | Zbouchnul jsem Satanovu dceru |
| 2020 | Plyšákokalypsa |
| 2020 | Lidožrouti z Lízátkova |
| 2022 | Magořina |
Moje první přečtená kniha tohoto typu. Vybrala jsem si ji díky zajímavému hodnocení. Ehm, no, není to nic pro mě. I přes to, že má pár stran, četla jsem ji dost dlouho, moc mě k sobě netáhla.