Liek na smútok
Táňa Keleová-Vasilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/507851/bmid_liek-na-smutok-fzo-507851.jpg
4
232
232
Príbeh Mariky by sa mohol volať aj Straty a nálezy. Rozvíja sa v ňom osud manželky, matky, gynekologičky, ktorá stráca všetko vrátane zmyslu života. Je to príbeh nielen plný bolesti, smútku a samoty, ale aj lásky, prekvapení, ktorými nás život občas až zaskočí, ale najmä nádeje.
Přidat komentář
Stačilo mi jedno sobotní odpoledne, abych zhltla první knihu od autorky, co jsem četla.
Upřímně se musím přiznat, že jsem poprvé musela přestat číst a jít si pro kapesník a osušit oči, ještě před padesátou stránkou knížky. Stejný problém jsem řešila zhruba o dalších 50 stránek později.
Pro mě byla kniha velice čtivá a na několika místech mě opravdu dojala. Hlavní hrdince jsem držela pěsti, aby všechno překonala pokud možno ve zdraví, ale Veroniku jsem nemohla vystát.
Jednu hvězdičku zůstanu autorce dlužná, jelikož děj ubíhal hlavně zpočátku tak rychle, že jsem nestihla zjistit jaké jsou vlastně jednotlivé postavy. V druhé polovině již byl jednotlivým postavám dopřán trochu větší prostor, ale přesto mi tam něco (nedokáži specifikovat přesně co) chybělo.
Asi se nestanou fanynkou. Vadí mi styl psaní. Příběh je sám o sobě zajímavý, ale chybí mi tam větší vykreslení psychologie postav. Vše je jen tak povrchně popsané a dost často se vše opakuje. Vím, že to je oddechova četba, ale i knížky od L. Lanczove jsou pro mě psané lepším stylem, ač jsou mířeny na jinou věkovou kategorii. Téma mě zajímalo moc, ale nakonec to je zklamání.
Mám ráda Táňu Keleovou-Vasilkovou. První polovinu knihy jsem přečetla rychlostí blesku. Už z anotace jsem věděla, že Marika má před sebou hodně těžké životní období. Bylo to jako uragán. Ani se nechce věřit, co jedna žena vydrží! A teď jak dál? Jak po tom všem bude Marika moci žít dál? Druhá polovina jejího vyprávění mě ale zklamala. Příliš mnoho náhod a příliš šťastný konec. Vím, že jednou jsi nahoře, jednou jsi dole a že někdy člověk štěstí má a někdy ho nemá. Ne že bych to Marice nepřála, ale tak jednoznačná a přímočará cesta ke znovunalezení smyslu života podle mě v životě neexistuje (i když bych si to přála).
Přečteno za jedno nedělní dopoledne. Mám knihy Táni K-V ráda. Tuto jsem začala číst, aniž bych tušila o čem bude. A popravdě první polovinu jsem regulérně probudila. Nevím jestli k tomu nedopomohlo i mé momentální rozpoložení, nebo zda k tomu nepřispělo to šedo a pošmorno venku...
Knihu jsem začala číst se stísněným pocitem - plně jsem se vžívala do situace (není to tak dlouho co i mně umíral manžel ...), chtěla jsem knihu odložit, ale hnal mě kupředu název knihy, věřila jsem, že nebude jen o umírání ... a dobře jsem udělala. Příběh jsem hltala a "spolkla" jsem ho za 3 večery. Dávám 5 hvězd a těším se na další romány této autorky.
Přečetla jsem celou tvorbu od této autorky a budu se těšit na další knihu, která vyjde v češtině. Tento příběh byl hodně smutný ale život není jenom veselý. Přesto všechno má v sobě naději a lásku. Autorka umí skvěle vykreslit postavy a jejich charakter. Knížka je velice čtivá a přes všechen smutek je krásná. Konec je šťastný ? Nevím, to si musí každý rozhodnout sám. Knížku velmi doporučuji.
Příběh ze života, nikdo by asi nechtěl zažívat to co hlavní hrdinka. A těžko říct, zda by se takový "šťastný konec" mohl stát i v reálném životě.
Mě se knížka líbila. Ze začátku sice byla víc než smutná, ale byla jsem ráda za šťastný konec a je mi celkem jedno, že se příběh blíží červené knihovně. Četlo se to hezky.
Tak to asi v životě nechodí. Četla se rychle, ale příběh je nepravděpodobný. Doporučuji čtenářkám ve 14 letech.
Jsem z toho rozpačitá. První třetina knihy skvělá, ač depresivní. Dál už jen těžko uvěřitelné. A jak už tu někdo psal, jen Maričiny názory jsou ty správné. SPOILER: nechápu, jak si mohla vzít na byt a stravu holčinu, o které vůbec nic nevěděla. Těžce uvěřitelné a tím se z toho stala červená knihovna.
Knihu jsem dostala jako dárek. Podle názvu jsem čekala asi něco víc. Celkem mě kniha zklamala. Od počátku bylo jasné, jak dopadne. Celé mi to přišlo, jak román pro nactileté.
Tuto autorku mám moc ráda a toto je snad její nejlepší kniha,nikdo z nás si neuvědomuje,že jsme tu jen na chvíli a měli bysme si život užívat a ne se honit za penězi a kariérou,když někdo blízký zemře,už mu nestačíme říct,jak ho máme rádi a co pro nás znamená.
Po přečtení první čtvrtiny mě došlo jak to asi dopadne. Podívala jsem se na konec a bylo to tak. Tu omáčku mezi tím, jsem jen tak přelouskla. /Na několika stránkách jsou např. podrobně popsány výjevy jednotlivých fotek v albu v horizontu 20 let/. Celý příběh je křečovitý a i literární styl ve mě zanechává dojem, že spisovatelem může být každý.
Má první kniha od této autorky. Pěkně napsané, zkusím i jiné knihy této autorky.
Dojemný, smutný příběh. Knížka stojí za přečtení.