Liška Bystrouška
Rudolf Těsnohlídek
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362531/mid_liska-bystrouska-BX3-362531.png
4
212
212
Příhody liščího mláděte, vyrůstajícího zprvu v blahobytu a bezstarostnosti myslivny, kde se mu dostalo lidského vychování a poznání, že lidé jsou jen o něco hloupější než lišky; mládě pak dalo přednost svobodnému životu lesa a do myslivny se vracelo jen za taškářstvím. - Z každého řádku dýchá autorova láska k přírodě a zdravý lidový humor.... celý text
Přidat komentář
Stará dobrá klasika, která mile pohladí všechny milovníky tohoto druhu literatury.
Též jsem sáhla po této knize v rámci čtenářské výzvy a docela s chutí jsem si příběh lišky Bystroušky a revírníka Bartoše přečetla. V příběhu liška uvažuje jako člověk a chystá svatbu s lišákem Zlatohřbítkem ,jejich svatba a přípravy probíhaly zrovna tak jako u lidí. Kniha mě pobavila a je krásně ilustrovaná. Tato kniha se stala také předlohou slavné Janáčkově opeře.
Tak jsem knížku přečetla včera na jeden zátah v rámci Výzvy. Moc jsem se u toho pobavila. Už jenom to nářečí v čtenáři vzbuzuje úsměv. Myšlenky lišky, uvažující jako člověk, jsou nádherně zakomponované do celého satirického příběhu. Navíc kresby Stanislava Lolka krásně doplňují scénu děje. Hezké čtení.
Milé čtení o prohnané lišce Bystroušce, mě vrátilo do dětství. Knížku nám četla babička, pamatuji si, že knížka byla velmi používána. Babička ji milovala, protože to byla knížka z jejího dětství. Babička byla ročník 1908, takže si myslím, že knížka byla 1.vydání z roku 1920. Tuto knížku bohužel ve své knihovně nemám. Liška Bystrouška není dle mého názoru knížka jen pro děti, naopak má stále hodně co říct všem. To vykreslení postav, ta podobnost s osobami, které známe... Nářečí, které ještě více podtrhuje kraj, kde Bystrouška žila. Nádherný popis přírody... Doporučuji přečíst.
Poslouchala jsem audioknihu namluvenou Karlem Hogerem. To byla krása nesmírná. Jeho barva hlasu je nezaměnitelná a s tím, jak je kniha napsaná v nářečí, se skvěle popasoval.
A co říct ke knize...znám jí od dětství,Bystrouška tropila neplechu v mém rodném kraji. Těsnohlídek situoval děj na Blanensko, ale liška pobíhala v lesích kolem Loštic a žila na střítežské myslivně. V Lošticích je naučná stezka Lišky Bystroušky, doporučuji k navštívení.
Lišku Bystroušku miluji, je to kniha mého mládí, kdy jsme si ji s matkou četli. Nikdy jsem neměl problém s nářečím knihy, protože jsem to chápal jako její atribut. Příhody jsou veselé až rozpustilé, viz. scéna kdy Bystrouška vyhnala jezevce z obydlí, což věřím že se děje mezi liškami a jezevci stále. Dokonce jsem si tuto knihu vybral jako školní referát a již zmíněnou scénu s jezevcem jsem tam předčítal. Češtinářce se můj referát tak líbil, že jsem musel pak mladším ročníkům předvádět, jak vypadá referát knihy.
Všimnul jsem si níže poznámky o opeře Liška Bystrouška. Dokud jsem slyšel úryvky v rozhlase nebo na nahrávkách, tak mi přišly cizí a disharmonické. Pak jsem operu viděl v Národním divadle a pochopil proč. Ta hudba je plná zvuků hmyzu, lesa a luk a dovede navodit příjemnou atmosféru přírodního prostředí.
A samotná Bystrouška? Je chytrá, mazaná a zlomyslná, občas lítostivá a neví co sama se sebou. No nedivte se, vždyť je to ženská.
Po shlédnutí televizního přenosu nového nastudování Bystroušky z Janáčkova divadla jsem přečetla jedním dechem Těsnohlídka a byla jsem úplně fascinovaná scénickým nastudováním opery. Každá postavička a scénka z knížky byla věrně zobrazena na scéně. Už se chystám do Janclu. Jinak příběh i operu mám ráda dlouhá léta.
Moc hezká knížka, kterou jsem si vybral k odpočinku v pátek odpoledne a rozhodně to nebyla chyba.
Původně jsem měl za to, že je to knížka pro děti, ale po přečtení mi to tak nepřišlo.
Mila, hezka kniha co potesi dusi. Je dobre ji precist, aby clovek videl jak moc ji pomohl a dotahnul jeji myslenky Janacek ve svem libretu a samozrejme hudbe.
Možná jsem byla shovívavější proto, že mám autora ráda jako člověka, ale mně se knížka líbila. Určitě nesouhlasím s tím, že je to veselé čtení, naopak z něj mám lehký splín. Na druhou stranu si mě úplně získala postava vesnického kněze.
A co se týče oficiální anotace: Zdá se mi to, nebo si klade za cíl pohanit dílo a odlákat mu čtenáře? Jak kontra-kapitalistické.
Takové lehké čtení do kabelky - neurazí, ale ani moc nenadchne.
Bohužel se mi dostal do ruky výtisk, kde chyběly dvě kapitoly :-(. Takže níže zmiňovaný hysterický záchvat mi zůstal utajen :-).
První s čím má čtenář problém je styl psaný a jazyka, kde někdy poznat o co jde je vyloženě olympijská disciplína. Začátek knihy je poutavá a nečte se to tak zle, ale na konci, když liška dostane hysterický záchvat bych od ní utekla :D
Není to půvabné, milé ani pro děti, jak občas slýchám. Hrubozrnné sexistické a politické narážky a bezmezná brutalita mě až šokovaly. Závěr to trochu žehlí, ale stejně se mi to líbilo hlavně jako dialektologický zážitek. Chvílemi jsem si i říkala, proč se do toho vůbec plete ta liška, a nejsou to prostě humorné historky o prostomyslných pantatících.
Miloučké čtení! S lehkostí jsou zde zachyceny trefné poznatky ke společnosti, které jsou i po necelých sto letech od sepsání stále aktuální. Ze začátku jsem si musela zvykat na užité nářečí, ale pak už jsem se hezky začetla. Samotnou mě překvapilo, jak mě to bavilo, takže ze srdce doporučuji!
Kdysi dávno mě tuto knížečku koupila babička- já byla malá holka a šíleně mě nebavila. Teď jesm ji - po letech našla a nemohla se od čtení odtrhnout. Výborně napsaná, oddychová, milá,
Když jsem se dočetl, jaký byl život, dílo i osud spisovatele, velmi se divím, jak poeticky a s dobrým koncem liška Bystrouška mohla skončit. Však to je dobře a možná právě proto je dnes jeho dílem nejznámějším, však?
Štítky knihy
zfilmováno venkov lesy voda rozhlasové zpracování nářečí, dialekty lišky kraje a regiony operní libretoAutorovy další knížky
| 1948 |  Liška Bystrouška |
| 1989 | Vteřiny duše |
| 1949 |  Žeň českého humoru |
| 1983 | Čimčirínek a chlapci |
| 1922 | Kolonia Kutejsík |
Kniha mne i po létech znovu zaujala, zejména svým specifickým moravským nářečím. Mnoho lidí si stále myslí, že tento námět vytvořil Leoš Janáček v oboře na Hukvaldech, kde má liška svoji zdařilou sochu s hladícím ocasem. Málo-kdo ví, že je to v podstatě brněnsko-blanenská náplava. Z průměrného spisovatele Rudolfa Těsnohlídka se touto knihou stal stále uznávaný autor. Měla by to být povinná četba.