Lord John a důvěrná záležitost
Diana Gabaldon
Lord John Grey série
1. díl >
Píše se rok 1757. Jednoho jasného rána uprostřed června lord John Grey vyjde z londýnského klubu Biftek a v mysli má zmatek. Šlechtic a vysoce postavený důstojník v armádě Jeho Veličenstva se právě stal svědkem něčeho šokujícího. Ale snaha vyhnout se skandálu, který by mohl zničit jeho rodinu, přebije něco ještě důležitějšího: Koruna mu určí, aby vyšetřil brutální vraždu kamaráda ve zbrani, který byl možná zrádce. Přinucen sledovat dvě vyšetřování zároveň, octne se major Grey v pavučinách intrik a zrad, jež se dotýkají všech vrstev anglické společnosti – a ohrožují vše, co je mu drahé. Od vykřičených domů nočního Londýna do nablýskaných salonků šlechty a od krve zavražděného k bouřícím mořím, které ovládá majestátní flotila Východoindické společnosti. Lord John sleduje mlhavé stopy zmizelého lokaje a ženy v zeleném sametu, kteří by mohli být klíčem ke všemu - nebo také ne...... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2017 , OmegaOriginální název:
Lord John and the Private Matter, 2003
více info...
Přidat komentář
Tak nějak jsem od Diany Gabaldon čekal více. Chvíli mně to připadalo takové zmatené, ztrácel jsem se, ale nakonec jsem se vymotal a konec už byl trochu lepší. Dám šanci ještě dalšímu dílu.
Lord John je úžasný, sice mi chvilku trvalo než jsem se začetla, ale poté to už rychle ubíhalo a nutilo mě to číst neustále dál. Za mě má tato kniha určitě ano.
Tentokrát jsem se syfilitickým vředem v úvodu nenechala odradit a pustila se do čtení. Těšilo mne o to víc, že jsem tentokrát v dlaních nesvírala výtisk z knihovny, ale vlastní knihu, kterou mi v rámci 50% slevy u KD koupil manžel spolu s ostatními vyšlými díly a komplet Cizinkou. (Tohle není reklama, jen dík, protože mi to značně ušetřilo dilema i finanční výdaje, a manžel byl prostší o lámání si hlavy s vymýšlením narozeninového dárku.)
Gabaldonová psát umí, takže jsem byla rychle vtažena do děje a každý den se těšila, až knihu opět vezmu do ruky a budu pokračovat. I když druhý svazek považuji za lepší (četla jsem na přeskáčku), Důvěrná záležitost nebyla špatná. Trochu mi chybělo hlubší představení jednotlivých postav pro ty, co třeba touto knihou začínají, a sama jsem měla trochu problém se zorientovat ve jménech a titulech, což je pro pochopení zápletky a její rozuzlení klíčové. Na konci jsem tedy trochu nepobírala, což mému zážitku mírně ubralo, ale svědomitě bych řekla, že to byla valem moje vina, protože jsem se příliš nesoustředila. (Ti malí škůdci, co máme doma a zoveme je svými potomky, totiž mají radar na chvíle, kdy si maminka chce zalézt do knihy, a neustále mne vytahují zpátky do rodičovské reality.)
Kdybych hledala negativa, nejvíc mi vadilo vizuální vylíčení Quarryho. Nevím proč, na základě jiných povídek a knih jsem ho ve své hlavě viděla jako vysokého štíhlého zrzka, něco na způsob Calluma Turnera ve Fantastických zvířatech. (Stejně tak si Johnova bratra Hala představuji jako komodora Norringtona z Pirátů, a ne jako toho fuj herce, co ho vybrali do seriálu.) Ovšem popis "Hezkého" Harryho mi ubral chuť se k této postavě ještě někdy v duchu obracet.
Druhou záležitostí, za níž bych autorku kritizovala, ale která mne spíše příjemně vydráždila, než rozhořčila, byla neuzavřenost osudů "hlavního záporáka". Gabaldonová má ve zvyku všechny své dějové linky a motivy vždy na konci hezky uzavřít, ovšem tenhle konec tentokrát zůstal otevřený. Nejsem až takový znalec série, vše jsem četla 1x, a i když jsem písmenka hltala, dost věcí jsem určitě přehlédla, takže tu možná bude někdo, kdo ví, jak to dopadlo, a zda se inkriminovaná postava někde v ději v jiné knize a na jiném místě ještě neobjevila minimálně formou zmínky. (Pokud ano, napíšete mi to sím sím do SZ??) Neb jsem si kupříkladu jistá tím, že taková Nessie v hlavní sérii ještě vystupuje.
Plusem pro mne naopak bylo vysvětlení, kterak Lord John k Tomu Byrdovi přišel, protože na jeho komorníka jsem narazila ve všech dalších povídkách a příbězích, v nichž John vystupuje. A protože v několika ohledem vím, co bude, potěšil mne výskyt některých dalších postav, jejichž budoucí osudy mi jsou již známy (Stubbs, Olivie, Johnova matka, mladík z Lavender House, ...). Na druhou stranu, v knize jsou zmíněny události, které Gabaldon popisuje až v Klubu pekelného ohně, který v češtině vyšel teprve nyní (Lord John a Ďáblovy ruce). Tudíž mám nyní v úmyslu sáhnout právě po "čtyřce" a Skotského vězně si nechat na konec...
Na to, že kniha vznikla původně vlastně omylem, protože mělo jít jen o povídku, to nebylo špatné :-). Čtení bylo velmi příjemným zážitkem i díky dobrému překladu, který má ode mne všechny palce nahoru. (Jen ten odkaz na google ve vysvětlivkách mne pobavil.)
Ve srovnání s Bratrstvem čepele (Ztracený deník) bych dala 3,5 *, jinak knize dávám poctivé čtyři hvězdičky.
Autorka opět dokázala, že umí psát. Její Cizinku miluji a tak jsem samozřejmě chtěla vědět, co vymyslela pro lorda Johna. Tento román možná nebyl tak napínavý jako Cizinka, ale určitě byl stejně dobře propracovaný. Začátek rozhodně sliboval napínavý námět. Greyovo odhalení ohledně snoubence jeho sestřenice je dosti pikantní i ošemetné.
Je evidentní, že Dianu Gabaldon baví psát. A mě baví její romány číst.
Kniha byla tedy velké překvapení, nečekala jsem, že mě to chytne. Historická detektivka nebyl úplně můj šálek kávy, celkově ta zápletka mě nějak extra nezaujala, ale líbilo se mi to prostředí, reálie a pohled do pokleslé společnosti Londýna. Prostitutky, homosexuálové, trans... prostě něco pro mě. Lord John je úžasná postava, komplikovaná, plná tajemství a zajímavých vzpomínek. Kniha mě bavila více než Cizinka, i když tam se chystám teprve na druhý díl. Autorka umí zajímavě psát. Jsem nadšená, další díl si dám ráda, bez zaváhání.
Jakoby se k nám autorka dostala jako Claire z dávných dob Lorda Johna. Tak znale působí její popis této doby, se svými smrady, oplzlostmi a podivnými šlechtici a jinými postavami starého Londýna. Hemží se tu ale nějak více sodomitů, než já považuji za možné, ale kdo ví - jistě si autorka dala hodně práce s důvěryhodnými prameny i v této otázce. Detektivní příběh je opět zvláštní, zajímavé je, s jak malými možnostmi se dá vypátrat tak mnoho, až všechno. Užil jsem si a jistě to není má poslední kniha od této autorky.
Nenáročná detektivka z horkých letních dní Londýna roku 1757 přináší epizodu ze života lorda Johna. Víc než pátrání po ukradených písemnostech mě zaujalo vykreslení "gayklubu".
Postavu lorda Johna jsem si oblíbila v autorčině sérii Cizinka. Z knihy Lord John jsem se chtěla dozvědět něco víc o jeho životě, lépe ho poznat, chvíli s ním být :-) Ale musím říct, že jsem dost zklamaná. O Johnovi, jakož i o jeho životě, jsem se nedozvěděla téměř nic nového, řekla bych, že ta kniha ani o něm nebyla. Evidentně detektivní žánr nebude mým šálkem kávy. Ztrácela jsem se v ději, příliš mnoho mrtvých, příliš mnoho podezřelých, příliš mnoho vyšetřujících. Popravdě mě ani nezajímalo, kdo koho a proč zabil. Příběh mě nebavil, světlé chvilky jsem nacházela jen v okamžicích, které se zaobírali soukromým lorda J. No, třeba bude druhý díl lepší :-)
4 hvězdičky dávám proto, že si nemyslím, že je kniha špatně napsaná, já prostě jen čekala něco jiného...
Diana Gabaldon se prosadila romantickou ságou Cizinka, na kterou jsem ovšem nikdy nesebral dostatek odvahy - počet stran versus ústřední téma vytvářejí na můj vkus až příliš smrtící kombinaci. Nicméně krátký román Lord John a důvěrná záležitost sliboval méně něhy a více děje, takže moje zábrany šly protentokrát stranou. Chyba lávky.
Špionážní zápletka se v rukou autorky chtě nechtě mění v láskyplnou tragédii, která by mě možná dojala, nebýt chromozomu Y, co mi koluje v těle. Ovšem když už nic jiného, je v tom znát tvůrčí nadšení pro aktéry i historické reálie, jen by bylo fajn poslouchat při psaní víc diktát rozumu, než hlas srdce. Současný výsledek totiž s detektivkou moc společného nemá, ale myslím, že to stejně nebylo prioritou. Bohužel, prostor nevyzbyl ani na rafinované intriky, protože vyprávění se ubírá jednoduchou cestou k řešení, a spíš, než napnout, se snaží dojmout. Naneštěstí u mě nezabodovala ani postava samotného Lorda Johna, takže počítám, že jsme se viděli naposledy.
Zajímavá kriminální zápletka i náhled do vyšších kruhů Anglie 18. století. Oceňuji autorky pečlivost v dobových detailech i zajímavé zakončení. Bohužel, místy byla kniha zdlouhavá a roztahaná.
Dianu Gabaldon všichni jistě znáte díky její několikadílné sérii s názvem Cizinka. Tato kniha je však knihou odlišnou, než na jakou jsme z této série zvyklí. Společným jmenovatelem knih je ústřední postava Lorda Johna, která se v oblíbené sérii pouze mihla. Lord John Grey, major armády Jeho Veličenstva a zároveň hlavní hrdina tohoto příběhu, se stane svědkem šokujícího odhalení, které se týká snoubence jeho sestřenice Olivie. Grey se snaží zabránit skandálu, který by mohl zničit celou jeho rodinu, ale jeho úsilí je přerušeno naléhavým příkazem Koruny, která mu určí, aby vyšetřil brutální vraždu kamaráda ve zbrani, který je podezřelý ze špionáže. Bohužel musím říct, že při tom malém počtu stran se mi příběh dost vlekl a často jsem se přistihla při tom, že ani nevím, o čem čtu. V knize jsem postrádala napětí, které by celý příběh dostalo na úplně jinou úroveň. Konec to jakžtakž zachránil, rozuzlení bylo zajímavé a pro mě nečekané. Bohužel jsem však od celé knihy očekávala trochu více, než se mi dostalo.
Zajímavý román. Trošku jsem na vážkách, jak ho pochopit. Hlavní hrdina lord John má na starosti po nechtěném objevu zachránit před svatbou svou sestřenici, a zároveň má vyšetřit vraždu seržanta z jeho regimentu.
Velice rychle jsem pochopila, že John musí být velmi opatrný, neboť i on má jedno velké tajemství, jeho prozrazením by ohrozil nejen sebe, ale i rodinu a regiment.
Obdivovala jsem jeho dedukci při pátrání po vrahovi.
A ještě jeden hrdina mi byl moc sympatický - Greyův nový sluha Tom.
Lord John si svůj vlastní prostor zaslouží - je to výborně vykreslená postava: inteligentní odvážný muž a velký sympaťák, o kterém si chci přečíst ještě mnoho a mnoho knížek. Hlavní hrdina mi prostě přirostl k srdci a to je polovina úspěchu každé dobré knížky. Detektivní zápletka je originální a kombinuje málo známá historická fakta s prostředím bohatého i chudinského středověkého Londýna. Nejedná se o ten typ krimi románu, kde hádáte vraha společně s hlavním hrdinou, autorka vám totiž neposkytne žádné indície, pomocí kterých byste mohli pachatele odhalit. Jste jen pozorovatelem - sledujete Johnův příběh a držíte mu palečky. Obraz Londýna je vykreslen opravdu realisticky, autorka se nesnaží dobu jakkoli romantizovat či přikrášlovat, naopak těží z její špatnosti. Postavy mluví sprostě, navštěvují nevěstince, trpí pohlavními chorobami, vraždí, podvádí a nebojí se přilít do pití kapku jedu. Co víc si od historického románu přát? Diana Gabaldon moje očekávání nejen naplnila, ale dokonce předčila.
Přestože román není příliš dlouhý, je velmi dobře promyšlený. Zavede vás do dvou rozdílných prostředí Anglie osmnáctého století – nablýskané i oplzlé. Nechybí ani poslední dobou mezi autory poměrně oblíbená tématika homosexuality. John se stává žralokem v moři politických intrik, které se týkají všech vrstev anglické společnosti. A i když i jemu jde o život, skvěle si poradí s nečekanou vraždou i chybějícími důkazy.
Štítky knihy
Anglie homosexualita Londýn 18. století historické romány
Autorovy další knížky
2010 | Cizinka |
2011 | Vážka v jantaru |
2011 | Mořeplavec |
2013 | Hořící kříž 1 |
2012 | Bubny podzimu |
Čtivě napsáno. Všechny ty historické detaily byly dokonalé, doslova jsem cítila zápach a špínu londýnských ulic i jejich obyvatel. Jen jsem se nemohla rozhodnout, zda čtu historický román, historickou detektivku nebo červenou knihovnu. Nejvíc mě dostalo líčení dobíjení zraněných vojáků po bitvě. Tuhle hroznou scénu asi dlouho nedostanu z hlavy.