Lovci
František Kotleta (p)
Praha roku 2050. Desetimilionová středoevropská metropole má svých problémů dost. Třeba s odpady, přemnoženými zmutovanými potkany nebo permanentní pouliční válkou na pomezí sunnitské a šíitské čtvrti. Co je ale horší, každý padouch v tomhle městě touží po tom, aby se stal superpadouchem. Stačí trocha genetické manipulace tady, pár kybernetických vylepšení támhle a hlavně ego větší než ten kráter, co zůstal z východního Slovenska. Jediný, kdo se těmhle superpadouchům dokáže postavit, jsou super… vlastně ne, žádní superhrdinové tu nejsou. Jenom skupina federálních policistů z Organizace pro boj s vylepšenými teroristy. Říkají si Lovci…... celý text
Přidat komentář
Moje první knížka od Františka Kotlety a musím říct , že jsem si jí užila. Vylepšení lidé , jejichž schopnosti mi připomínaly některé hrdiny z televize jako spiderman , hulk atd. no co víc si přát Příběh byl akční v některých částech i řádně humorný . Takže za mě úspěch a hned se pouštím do další knihy od Františka .
Přes jistou oblibu, ve které knihy pana Kotlety rozhodně mám, se nemůžu ubránit pocitu, že je to pořád to samé. Nabušený hrdina, který je nějak magicky či technicky vylepšen, aby přežil plus mínus všechno, si to rozdá s nějakou organizací podobně vylepšených maníků. Bylo to tu v Bratrstvu krve a bylo to tu i v Perunově krvi. Snad jen Swingers party se trochu vymyká. Tak trochu začínám doufat, že v dalších dílech již mistr trochu obměnil zažitý scénář.
Tak nevím, nevím. Toto byla moje třetí kniha po Spadu a Poločasu rozpadu. U těchto knih jsem četl spoustu stesků, že se již nejedná o toho starého dobrého Kotletu. Po přečtení tohoto díla musím konstatovat, že nový Kotleta se mi líbí více než ten starý.
Jsem si vědom toho, že kniha si na nic nehraje. Má se jednat o čistou zábavu a tuto úlohu má potenciál splnit. Akorát u mne to tentokráte moc nezafungovalo. Asi by mi více sedlo, kdyby v některých fázích autor ubral nohu z plynu. Hlášek bylo požehnaně, ale to co na začátku působí svěže a vtipně časem vyšumí. Soubojů, kterých si na začátku člověk užíval, se s jejich narůstajícím počtem přejí. A pokud se točí stále to samé do kola bez další přidané hodnoty, nemůže být výsledkem po dočtení zvolání "Heuréka".
Tento druh knih mám rád, takže nemůže být na místě konstatování, že tento literární počin nebyl určen primárně pro moje oči. Jenom si prostě myslím, že autor toho do knihy dostal tolik, že to dobré upozadilo to průměrné či slabší.
Tak kdyby mi někdo řekl, že jsem právě přečetla knihu od Kulhánka, vůbec by mě to nevyvedlo z míry. Styl psaní je tak podobný, až se pak ani člověk nediví tomu, že se spekuluje, že se skutečně pod tímto pseudonymem Kulhánek skrývá. Kniha mě bavila, takovým tím stylem, kdy člověk trochu přeskakuje popisy superpadouchů a boje s nimi (moje představivost mi to stejně nikdy nedokáže vykreslit) a jde spíš po dějové lince. Frustrující pocit, že ač se snažím uniknout, protivníci jsou stále jen o malý krůček pozadu... Milion citoslovců a hodně akce. Ale jo, líbilo se mi to. Asi zkusím ještě něco dalšího od páně Kotlety.
Takhle dopadne kniha od Kotlety, když nemá svůj den. Musím uznat, že to je zatím jeho nejslabší dílo.
Řezník šel na jistotu a vybral si téma robotického vylepšování. Na tom se dá dobře vyřádit a tak Kotleta vytvořil román, který připomíná klasické superhrdinské komiksy. To je nejspíš jeden z důvodů, proč z Lovce nejásám až do stropu.
Každopádně je román čtivý, plný hlášek a popkulturních narážek, jako třeba KudlankoPrezident. Pro mě nejlepší hláška, ze které jsem nemohl. Vulgarismy, kterých jsou v jiných dílech mračna, zde skoro nejsou. Nebo jsou, ale je to suché. Za mě další mínus.
Co se naopak povedlo je, jak si autor vyhrál s naším velkoměstem a vytunil ho do roku 2050. Vykreslení Evropy budoucnosti bylo zábavné a zdařile ztvárněné.
Sice nejsou Lovci tak krvavou podívanou jako Hustej nářez, ale i tak zde není nouze o proudy rudé tekutiny, které crčí ze všech možných i nemožných údů a vnitřností. O to více, když mezi sebou bojují dva superpadouši, vylepšení o kybernetické části těla. To by zkrátka nebyl Kotleta, kdyby boje neproložil hektolitry krve a plné automobilových honiček, pronásledování, výbuchů, mučení a střílení.
K zamyšlení jsou zde odkazy na nynější problémy. Ukazuje nám, jak dopadla Praha následkem malé porodnosti a vysokého přistěhovalectví, a to zejména ze strany arabským národů.
Co se týče pointy (motivu) celého příbehu, tak ta je paradoxně zároveň i jeho největší slabinou. S dalším a dalším dobrodružstvím, s rostoucí únavou způsobenou neustávajícím proudem vystřílených nábojů a prolité krve, ztrácí nebojácný hrdina šťávu. Závěrečným šarvátkám tak chybí napětí a jiskra. Kdyby se Kotleta rozepsal aspoň na dvě knihy, bylo by to o poznání lepší.
Jistě, zápasy jsou stále velkolepé, ba přímo masakrozní, ovšem bez nápadu a chuti. A totéž platí i pro mnohé průpovídky a vtipné hlášky, jak jsem již uvedl výše. Nicméně kniha stojí za přečtení a jsem za ni ve své sbírce rád.
Jako poslední chválím vydařenou obálku Lukáše Tumy, jež krásně tlumenými barvami i zvoleným tématem názorně evokuje nedalekou budoucnost. Muž, který se shodou náhod podobá Terminátorovi, stojí na periferii města a kouří s tvrďáckým výrazem cigaretu a v ruce třímá kalašnikov... Jistou podobnost v tom vidím.
Moje hodnocení 6/10
Moje první kniha od tohoto autora doporučeného od zdejšího uživatele tony64. A tímto bych mu chtěla i vzkázat, že nejen že mi doporučil dobrého autora, ale takovej drive jsem dlouho nezažila. Občas se děj nekontrolovatelnou rychlostí hnal dopředu, že jsem si určité pasáže musela přečíst i dvakrát jak moc rychlé to na mě bylo, ale egoismus, sarkasmus a občas vtipy ze slabšího soudku a občas perly, hlavnímu hrdinovi rozhodně nechybí. K tomu trošku té otcovské lásky, napětí, krve a sem tam nějakého pošahaného superpadoucha. Někdo Kotletu srovnává s Kulhánkem, jiný to absolutně sabotuje, ale dle mého názoru si autor píše po svém, ale přece jen to trošku s Kulhánkem srovnat jde. Všichni jsme však originál a dle toho autor píše. Za mě skvělá kniha a určitě dokoupím další jeho díla.
Kotletovina, takže masakr a tak. Vlastně jedním dechem. Ale Hustej nářez, je Hustej nářez ;-)
No...co říci. Jako jednohubka dobré, jako béčko (možná i céčko) také dobré, ale to je asi tak všechno. Pořád musím srovnávat s jinými autory. Martin Moudrý a František Kotleta jsou dle mého nejhorší imitátoři Kulhánka. Jestli jsou oba jen pseudonym vypsaného pana Kulhánka, tak se nedá nic dělat. Ke knize zpět. Četla se dobře, spád byl, ale pořád je to takové onaké. Chybí tomu ten správný vtip, ta správná chuť. Kotleta není pro mě. Jako četba v době, kdy už není co číst a člověk nechce nad dějem přemýšlet, tak klidně...
Moje první kniha od autora a asi jsem očekávala moc. Nevím proč se furt přirovnává ke Kulhánkovi, který mě dokáže u jedné knihy xkrát odbourat smíchy. U této knihy jsem se akorát téměř bez ustání ošklíbala. Moc tlačí na pilu, co věta to rádoby vtipná hláška už není zábava ale otrava. Až snad poslední čtvrtina mě chytla a zhltla během chvilky naráz. Nedokážu však zodpovědně posoudit jestli se zlepšilo či jsem už otupěla.
Přišlo mi to sice v mnoha ohledech lepší než Spad, ale příšerně mě iritovaly závorky v textu a ne vždycky jsem ocenil Františkův pokus o vtip. Kdybych měl srovnat Avengers a tohle, tak Lovci jsou mi mnohem sympatičtější.
Super oddechovka. To, co jsem čekal, že dostanu, jsem dostal a v mnohém větším rozsahu. Pokud máš rád Kulhánku, Kotletu budeš milovat.
Komiks bez obrázků, se vším ostatním, co lze od komiksu čekat. Včetně rychlého děje, potoků krve, přiměřené dávky sexu a nepřiměřeného množství citoslovcí.
Tak, Kulhánky mám přelouskány všechny a několikráte, je to pro mne fantastický relax. No, a nedávno jsem objevil Kotletu... řeknu Vám, také pěkně hustej nářez... důstojný nástupce, když už Kulhajs je méně aktivní :-) . Akce střídá akci, sexu přehršel, žádné slovní zábrany a neuvěřitelné hlášky. Stává se z něj můj favorit.
Ano je to Kotleta, drsný, sexistický, nad věcí. Děj superpadouchů a superhrdinů opravdu nemá v české iterární scéně obdoby, nebo spíš jsem na nic podobného nenarazil. Dávám dolů jednu hvězdu za to, že mi to místy přišlo až trochu moc přitažené za vlasy, ale v rámci žánru a příběhu se meze nekladou. Lovci pro mne byli určitě milým překvapením.
Mám za sebou všechny Kulhánky, tak hledám něco...a ejhle :-) Nevím zdali je to tím, že naši jsou mistři v oboru Sci-fi/řežby literatury nebo ostatní spisovatelé tuto cestu ještě neobjevili. Lovci jsou každopádně další parádní dílo české sci-fi scény. Vtipné dialogy, nápaditý příběh a spousta postav.
Autorovy další knížky
2016 | Spad |
2014 | Příliš dlouhá swingers party |
2010 | Hustej nářez |
2017 | Poločas rozpadu |
2020 | Operace Thümmel |
Prvni kniha od tohoto autora a musim říct že úžasná. Jedna z nejlepších knih co jsem v poslední době četl. Už se těším na další knihy.