Lži, dokud můžeš
Mary Kubica
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380227/bmid_lzi-dokud-muzes-OVe-380227.jpg
4
114
114
Na první pohled by se příběh mohl zdát jako úplně obyčejný. O úplně obyčejné ženě z předměstí. Ale nikdy není nic takové, jak se zdá. Clara Solbergová je totiž poznamenána tragickou událostí, která se udála jednoho letního odpoledne. A co víc, zjišťuje, že o nehodě, jež se jí tak hluboce dotýká, neví vlastně vůbec nic a aby odhalila tajemství a podvody, kterými je příběh zahalen, musí se vydat na lov pravdy. Jenže by bylo lepší, kdyby některá tajemství byla raději pohřbena…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
Every Last Lie, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi líbila, autorky knihy se mi zamlouvají. Tato konkrétní byla z mého pohledu hodně emocionální, psychologická... chvíli jsem se po ní nemohla začíst do jiné knihy.
Trochu mi bylo Cláry líto, ale chovala se hloupě. Jsem ráda, že se nakonec dozvěděla pravdu, jen se nějak nedořešila ta finanční situace. Jinak fajn psychologický román.
Mary Kubica umí zahrát na moji citlivou notu, úžasný, empatický, psychologický román...je to velice talentovaná autorka...nádherná kniha s nádechem smutku a citlivě zpracovaným koncem....
Nebylo to špatné, ale šokující rozuzlení se tedy nekonalo. V podstatě k němu celý příběh směřoval, takže žádné velké překvapení. Kdyby kniha byla o polovinu tenčí, možná by jí to prospělo, gradace nulová a jako celek - stěží průměr...
Knížka se určitě dobře četla, byl to ale spíš psychologický román než thriller, čekala jsem nějaký zvrat, něco, co mě na konci posadí na zadek, a ono nic. Ale při čtení jsem se nenudila, takže času nelituji.
A mně se to líbilo. Podmanivý a emotivní psychologický thriller o manželství a zoufalém hledání pravdy.
Clara se nedokáže smířit se smrtí svého manžela Nicka. Ten zemřel při autonehodě, v autě s ním byla dcera Maisie, která přežila nezraněná. Trápí ji však teď znepokojivé sny o "zlém pánovi". Clara je přesvědčená, že Nickova smrt nebyla nehoda a je rozhodnutá zjistit, kdo za ní stojí. Přitom se dozvídá další věci a zdá se, že o svém manželovi nevěděla zdaleka všechno.
Líbilo se mi, že se v knize střídá vyprávění Nicka před jeho smrtí a Clary po Nickově smrti.
Jak píši, některé části jsou emotivnější, tak třeba:
Nick:
"Naše rodina, pomyslím si. Říkám si, že to je jediná věc na světě, která za něco stojí. Všechno ostatní je jen změť hmoty, vycpávka prostoru, nic."
Nick:
"Stál jsem tam déle, než jsem měl v plánu. Zíral jsem na ni (Claru) jak tvrdě spí, a byl jsem úplně omámený pohledem na její hýbající se oči pod víčky, linií jejího nosu, jemností jejích rtů a vlasů. Naslouchal jsem jejímu mělkému dýchání, které občas narušilo jemné chrupnutí. Tenkou modrou deku si přitáhla až ke krku a zakrývala tak i naše děťátko, které se trošku zvedalo s každým jejím dechem. "
Epilog už je trochu přeslazený, ale zbytečný není.
Lži, dokud můžeš (ostatně, je to přiléhavý název) doporučím.
Dlouho jsem přemýšlela jak knihu hodnotit.
Musím říct, že mě kniha bavila. Styl psaní mi sedl a střídání pohledů hlavnch postav byl super. Nutilo mě to přemýšlet jak to asi dopadne. Každou chvilku jsem přehodnocovala svoje typy jak by to dopadnout mohlo a jak ne. Na 5* to ale není. Opravdu mi to chvilkama přišlo trochu přehnané a přitažené za vlasy. Ale když tohle přehlédnu, musím říct, že kniha byla fajn a plná pocitů a četla se opravdu dobře a rychle.
Kniha se mi četla dobře,bavila mě a nutila mě tipovat,přemýšlet o různých variantách závěru,za mě povedené.
Pro mě již čtvrtá kniha od autorky, tentokrát Kubica vsadila pouze na dva vypravěče. Oproti předchozí knize "Neplakej" jsem se začetla hned od začátku. Nicméně děj upadá a nenabízí žádné zvraty či akci. Kubica se zaměřila hlavně na mezilidské vztahy a pocity, cítíte to především ze strany Clary.
Jak jsem se tak pročítala knihou, říkala jsem si, že se vlastně nesnaží najít řešení a viníka tragické události, nýbrž že pátrá ve vlastním svědomí. Kubica zde dokonale vylíčila maminku v šestinedělí a k ní zmateného tatínka a manžela. Nick na mě působil sympaticky, snažil se jen chránit svou rodinu, ale neuvědomujeme si, že tajemstvím ubližujeme blízkým ještě víc.
Clara jednala neracionálně, chvílemi ve mě vyvolávala určitou averzi, ale to už tak u čerstvých maminek bývá :D :D
I když ano, kniha připomíná už moc propíranou a přeceňovanou Zmizelou, za mě nebyla špatná! Kubica s uměním vykreslení různých charakterů s jedinečným myšlením, stylem psaní z pohledu postav patří mezi moje oblíbené autorky. Nicméně, za mě její nejlepší knihy zůstávají první dvě Hodná holka a Andílek :-)
S knihou Andílek, která je dle mého TOP od autorky, je tato kniha absolutně nesrovnatelná. Stane se tragédie a pak čtete a čekáte nějaké rozuzlení, něco, co děj posune dál....
OBSAHUJE SPOILER: Za mě skvělé, i ten konec. Kde je řečeno, že každý thriller, nebo v tomto případě spíše psychothriller, musí mít zápletku a vyústění založenou na pomstě? Líbilo se mi, jak se kupily lži, problémy i Clařiny pochybnosti, a ve finále to bylo nakonec selhání lidského faktoru. Geniální. KONEC SPOILERU.
Jen tedy drobná poznámka k překladu, konkrétně okamžik, kdy se manželé, kteří spolu mají dvě děti a neviděli se cca hodinu, zdraví po telefonu takto: „Zdravím“. „Taky tě zdravím“. A to manželce muž volá ohledně nákupu večeře...WTF?
Toto je již druhá kniha od autorky, kterou jsem přečetla. A jsem moc spokojená. Knihu jsem doslova zhltla za poměrně krátký čas vzhledem k tomu, že má 450 stránek. Mary Kubica píše velmi čtivě a já jsem vůbec neměla problém se začíst. Velmi se mi taky líbilo dělení příběhu na kapitoly vyprávěné z pohledu Clary po nehodě a kapitoly vyprávěné z pohledu Nicka zpětně než se stala osudná nehoda. Jednu hvězdičku jsem ubrala za rozuzlení, které mě lehce zklamalo. Po dočtení jsem postrádala pocit, že jsem dočetla thriller, ale víc už neprozradím ;-). I přesto knihu určitě doporučuji k přečtení!
Knihu jsem přečetla jedním dechem za jeden den. Je to popis zdrcené manželky, která s dozvídá více o svém manželovi, o kterém si myslela, že ví všechno. Zároveň knížka poukazuje na skutečnosti, které mohou být lehce zaměnitelné (viz strach z černého auta).
Kniha je složená ze 2 příběhů. Prvním je z pohledu Nika do události. A druhý z pohledu Clary od události.
Konec mě zklamal, čekala jsem víc, nějakou akci.
Kniha se čte dobře a je hezky napsaná. Téma se mi líbilo, ale po přečtení jsem byla zklamaná z konce, protože jsem doufala v nějakou akci. Pokud měl ale příběh poukázat hlavně na myšlenky člověka po ztrátě blízké osoby, je to v pořádku. Jen jsem doufala ve víc.
Já byla dost spokojená, je to věrně a až na dřeň popsaná ztráta jedné rodiny z pohledu muže a ženy a myslím, že (téměř) každého čtenáře musí vzít za srdce. To zoufalství a lítost je vysloveně hmatatelné. Kéž by se tohle dělo jen v knihách.
Tentokrát docela zklamání, určitě bych knize nevěnovala tolik času, když tam nic extra překvapivého ani napínavého nebylo, a to jsem do posledních stránek doufala v extra rozuzlení..
čekala jsem něco více napínavého, nějaké zvraty a šokujíci konec. Nic z toho tam nebylo, za mě nic moc. Konec byl takový odfláknutý.
Knížka se mi moc líbila, úžasně čtivá od začátku až do konce, žádná stránka mi nepřipadala zbytečná. Clara, která po tragické události postupně zjišťuje, že v jejím manželství nebylo vše takové, jak se doposud zdálo, naráží na další a další situace, o kterých její manžel mlčel anebo neříkal pravdu. Nick pak retrospektivně popisuje okolnosti, které k těmto situacím vedly. Střídání těchto kapitol postupně odhaluje čtenáři skutečnost, která vyústila v osudnou tragédii.
Scéna s basebolovou pálkou v závěru knihy je možná trochu přehnaná, ale kdoví, jak by v dlouhodobém nervovém vypětí reagoval kdokoli z nás.
Celou knihu čekáte, co se z toho vyvrbí, a nakonec nic. Je to strašně zdlouhavé, v knize se nic neděje, pouze se zaobíráte současností a minulostí Clary a Nicka. Oba o všem strašně přemýšlejí, ale skutek utek. Doopravdy nudná kniha.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Hodná holka |
| 2018 |  Neplakej |
| 2016 | Andílek |
| 2018 | Lži, dokud můžeš |
| 2020 | Neznáma žena |
Kniha se mi četla moc dobře a jak zmiňuji čtenáři pode mnou, tak závěrečný vau efekt se nekonal. Během čtení mě napadalo dost možných závěrečných scénářů, a když si knihu analyzují zpětně, tak vlastně tam bylo dost věcí zbytečných. Autorka to samozřejmě myslela jako "popleteni" čtenáře a možnost "svést " ho ze stopy. Za mě to až tak nefungovalo.