Macbeth
Jo Nesbø
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377696/mid_macbeth-xFd-377696.jpg
3
1095
1095
Je to nejlepší polda, jakého kdy měli. Když se nepodařený zátah na dealery zvrhne v krveprolití, přichází inspektor Macbeth se svým týmem rychlého nasazení, aby zachránil situaci. Macbeth je však i vyléčený feťák s problematickou, trýznivou minulostí. Za jeho úspěchy ho čeká odměna. Peníze. Moc. Respekt. To všechno má na dosah. Jenže chlap s jeho původem nemůže dosáhnot až na vrchol. Nebo může? Macbetha pronásledují halucinace a paranoidní představy o tom, jak mu osud brání v oprávněném vzestupu. Jak se má dostat k tomu, na co má právo? Tak, že začne vraždit. Z anglického překladu Dona Bartletta překládání do češtiny Jana Jašová.... celý text
Přidat komentář
Podle mě má kniha tak malé hodnocení proto, že to není Harry Hole, není to detektivka, není to ta klasická Nesbovka, na kterou jsme zvyklí a na kterou jsme natěšení hned, jakmile se dozvíme, že vychází další titul. A taky nejspíš proto, že někteří čtenáři vlastně netuší, že se jedná o projekt Shakespeare 400 a že úkolem bylo přepracovat shakespearovského Macbetha do moderního hávu.....Nemusíte mít klasického Macbetha ve čtenářském deníku. Stačí vědět o čem ta hra je a co nám ukazuje.
Klasický Macbeth je šlechtic, hrdina, opěvovaný za své činy. Jenže okusí moc a postupně ustupuje ze svých zásad, až se dopustí i vraždy. Dostane se na královský trůn, ale aby si svou pozici ochránil, vraždí dál. Ve hře se objeví Malcolm, Duff i Lady.
Nesbo udělal z Macbetha policejního komisaře, zasadil ho do moderní doby, kdy se střílí samopaly a drogové kartely rozkládají město. Když to vezmeme kolem a kolem, tak toho Nesbo vlastně moc vymyslet nemohl, osnovu měl danou.
Ale já mu za to převyprávění v moderní době tleskám.
Macbeth není detektivka. Spíš takový psychologický nástin duše. Musíte trochu číst mezi řádky, protože někdy motivace postav nejsou úplně 100% dobře odhaleny. Nesbo samozřejmě útlého krátkého Macbetha pořádně natáhl, takže by se kniha mohla zdát trochu nekonečná, ale na druhou stranu proč ne. Jediné co mi zprvu vadilo byly dost barvité popisy prostředí, které ale já obecně moc nemusím, Kniha ale gradovala, vyvíjela se... takže palec nahoru
Trochu zklamání... Měla jsem problém ztotožnit se s nějakou hlavní postavou, jak to při četbě potřebuji. Když jsem našla "klaďáka", četla se mi knížka líp, hledala jsem chvilky, kdy se k příběhu můžu vrátit. Ale přestože Nesbovy knížky mám ráda (nejen Harryho), toto nebyl můj šálek kávy. Možná jsem moc velký optimista a tento svět prolezlý korupcí a nenávistí byl už moc, doufám, nereálný.
Na začátku jsem si myslel, že knihu odložím a ani nedočtu. Nicméně se až do konce jen zlepšovala a nakonec jsem rád, že jsem vytrval. Přiznávám, nečetl jsem Shakespeara, takže pro mě byla motivace některých osob překvapením. V ději je postav jak na orloji, dobře polovinu knihy jsem si na ně zvykal.
Už se těším na nějakou "normální" detektivku - od Nesba si na dlouho odpočinu :-)
Mám pocit, že řada zdejších hodnocení vlastně kritizuje spíš předlohu, než uchopení příběhu od Jo Nesboa. I když jsem také párkrát nespokojeně pozdvihl obočí (hlavně v momentě bleskového přerodu totálního klaďase na záporáka), celkově tuto norskou verzi shakespearovské klasiky musím hodnotit veskrze pozitivně...
Nevim jak většina čtenářů, ale za sebe říkám, že jsem Nesbem skoro nepolíbená, takže nemůžu a nebudu srovnávat s "ostatními" knihami autora. Ale stejně tak, jako mě nezaujala jiná z jeho knih, nezaujal mě ani Macbeth a četl se mi hodně, hodně těžko. Nevím, proč bych měla srovnávat jak s jinými, tak s původní klasikou, knihy mají vyvolat nějaké pocity, každá svůj vlastní, jedinečný a ne, že musím hned porovnat s něčím jiným. Můj pocit dobrý nebyl, ale věřím, že každý čtenář má jiný. A teď mě ukamenujte ;)
Skvěle zpracované pojetí původní látky. Pro klasické Nesbeho čtenáře to jistě není ono, ale kdo zná původní Shakespearovu verzi, ten musí uznat, že se látky autor zhostil se ctí.
Těžko hodnotit...
Z pohledu základní vize projektu „Shakespeare 400“ (přiblížit myšlenky Shakespeara dnešním čtenářům) je Macbetha povedený kousek. V porovnání s dalšími knihy autora (série Harry Hole) je však slabší příbuzný. Přímočařejší a předvídatelné.
http://www.art9.cz/kdyz-nesbo-prepisuje-macbetha/
Těšil jsem se na knihu. Ale musím říci, že na rozdíl od jiných knih autora mi kniha dala zabrat. Mám rád knihy o HH, chápu, že tohle je trochu mimo, ale není to můj šálek kávy.
Nejsem čtenářkou Nesbeho, ale poctivě sleduji projekt Shakespeare 400. Myslím, že Nesbo ho zpracoval velice dobře (zatím si jej řadím těsně za Kus temnoty od M. Atwoodové).
Macbeth se od předchozích děl tohoto autora značně liší. Přesto nechápu, proč má tak špatné hodnocení (alespoň ve srovnání s předchozími knihami). Všichni čtenáři by si měli uvědomit, že autor se inspiroval Shakespearovým Macbethem. Takže to opravdu není jen tak ledajaký příběh. Zdá se mi, že spousta čtenářů je klasikou nepolíbená a právě proto tuto "novinku" příliš nepochopili. Asi by neuškodilo si nejprve přečíst Shakespeara a pak Joa Nesbøho. Pak pochopíte, protože "mezi řádky" je to stále starý dobrý Jo Nesbø.
Nesbø byl pro mě až dosud zárukou perfektní krimi. Snad je tato kniha kýženou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. V životě jsem neodložila mnoho knih, ale toto je bohužel jedna z nich. Absolutně nezaujala, úvod mě zahltil, množství postav se stupňovalo geometrickou řadou a nakonec jsem si řekla, že můj čas je příliš drahý na to, abych ho ztrácela prokousáváním knihou, která mě prostě nebaví. Snad se pan Shakespeare neobrací v hrobě...
Dosud jsem přečetl všechny krimi romány Nesbøho přeložené do češtiny. Takže ani Macbetha jsem si nemohl nechat ujít. Kniha nezklamala. Svižné, rychlé, napínavé…. Kdybych knihu četl bez znalosti autora, asi bych si po pár stránkách řekl „Nenapsal tohle Nesbø?“ :-) Jeho styl psaní už je pro mne asi opravdu nezaměnitelný. Nejraději mám sérii s Harrym Holem, tu řadím v rámci autorovy tvorby z hlediska příběhů a čtivosti nejvýše. Z„odboček“ se mi ale Macbeth spolu se Synem četl nejlépe.
Od první stránky jsem měla pocit, že se nacházím v Gothamu, v temném komiksu... A ta atmosféra mě moc bavila. Přesto plně chápu, že kdo čekal klasiku JN, mohl být zmatený, možná i zklamaný.
Pokud totiž od začátku přijmete myšlenku, že tato kniha je poctou božskému Shakespearovi a je inspirována jeho středověkou divadelní hrou, pak vám to všechno najednou začne dávat smysl. Nemusíte být přímo znalcem díla WS (i když je to výhoda), ale stačí si před otevřením téhle knihy přečíst nějaký stručný výtah obsahu původního Macbetha. Ideálně i tu hru, ve které nenajdete žádné psychorozbory, ale jednoduchou režijní poznámku "zešílí". Shakespeare se s tím prostě nemazal, a v souvislosti s touto knihou vám to může mnohé vysvětlit. A pak si to, myslím, začnete i užívat.
Nesbo nemá dobrou pozici, pokud chce napsat něco jiného než HH, podobně jako když se herec stane obětí jediné role (viz chudák filmový Vinetou). Jeho čtenáři očekávají od každé další knihy typickou holeovinu. Už v Půlnočním slunci a Synovi se pokusil vybočit a reakce byly spíše vlažnější, i když ty knihy jsou moc fajn. Tady zase udělal Nesbo krok do ještě úplně jiného směru.
Osobně oceňuju, jak dokázal využít původní hru a přetvořit ji do současné (i když kdo ví kde a kdo ví kdy jsme) podoby. Šílenství nahradily drogy, panoše policisté. Moc je pořád moc, láska je stále mocná čarodějka, na tom se nic nemění. Shrnuto, podtrženo - dost jsem si to užila.
Já jsem si to teda fakt užila. Ale chápu, že toho, kdo čekal něco ve stylu HH, to muselo zklamat. Bylo to pěkné psycho, docela ujetá záležitost, ale fakt skvělá.
Fantastická knížka. Aktualizovaná verze Shakespeara do detektivní podoby. Očekávala jsem hrůzu a knihu brala do rukou s obavou, ale absolutně nelituju toho, že jsem si jí koupila a doporučuju všem!
Vnikající reimaginace Shakespearovy klasiky. Macbeth otevírá mnohem temnější svět než ten, kterým bloumá děravý Harry. Ulice jsou nasáklé fetem, oběti škemrají v každém druhém koutě o drobáky na dávku, za kterou by nejenom prodali svou babičku, ale třeba i vlastní oko. Přerod titulního hrdiny ze sympatického vrhače dýk a klaďáka každým coulem je vlastně uvěřitelný jen díky závislosti. Pletichy Lady i atmosférické scény s hlavním loutkařem, Nesbo prokládá ráznou akcí a místy sklouzává vyloženě k hororu (tělíčko v krabici). Sedlo mi to víc než Sněhulák. "Není to vlastně divný, že říkáme lidský, když se mluví zrovna vo dobrotě a soucitu? Dyž si vzpomenete, co všecko jsme v dějinách jeden druhýmu prováděli?"
Jelikož patřím k neznalcům Shakespearova originálu, nejspíš mi spousta věcí unikla. Kdyby tohle byla první kniha, kterou jsem od Nesba četla, po další bych rozhodně nesáhla. Až si doplním vzdělání, možná se k tomuto hodnocení vrátím a změním ho. :)
Štítky knihy
drogy mafie norská literatura policie William Shakespeare, 1564-1616 převyprávění, literární adaptace motorkářský gang
Prvních asi sto nic moc, jiné jeho knihy se čtou lépe. Asi výhodou je nemít přečtené původní dílo.