Madisonské mosty
Robert James Waller
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/1906/bmid_madisonske-mosty-madisonske-mosty.jpg
4
522
522
Madisonské mosty série
1. díl >
Hluboký, dojemný příběh osudové lásky, který v sobě skrývá neobyčejně silný emotivní náboj, se řadu týdnů držel na předních místech žebříčků bestsellerů a dočkal se filmového zpracování s Meryl Streepovou a Clintem Eastwoodem v hlavních rolích. Robert Kincaid, bohem nadaný fotograf, naturelem trochu bohém a "potulný kovboj", konečně ve svých dvaapadesáti letech potká životní lásku. Jako řízením osudu zastaví jednoho dne u osamělého domku Francesky Johnsonové, ženy místního farmáře a vzorné matky, která je právě doma sama, protože manžel a děti na týden odcestovali. Oba jako blesk z čistého nebe zasáhne neodolatelné kouzlo vzájemné přitažlivosti a poklidný, stereotypní Francesčin život je nečekaně vyveden ze zaběhnutých kolejí. Prožijí spolu několik neopakovatelných dní fyzického i duševního souznění. Hodina pravdy nastane v okamžiku rozloučení... Autor napsal volné pokračování příběhu pod názvem Prach tisíce cest.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , Ikar (ČR)Originální název:
The Bridges of Madison County, 1992
více info...
Přidat komentář
„Analýzy věci jen ničí. Některé věci, čarovné věci, mají zůstat vcelku. Když je člověk rozebere, rozplynou se.“ Příběh dávné lásky, zaprášené roky odloučení, ale nevybledlé. Citlivé a nepatetické vyprávění o dvou lidech, dvou zrnkách kosmického prachu, která se v jednom bodě a na jeden okamžik setkaly. Navenek se nezměnilo nic, ale uvnitř všechno.
Kdo zná film, tak ví, že je to nádherný příběh dvou lidí, kteří spojí své životy pouze na čtyři dny a přestože spolu nezůstanou, milují se do konce života... Nádherné čtení..
Naladění na stejnou notu, rozumí si i beze slov, fyzická přitažlivost jiskří ve vzduchu a konvence maloměsta hasí ten požár studenou sprchou.
„K posedlosti není potřeba důvod, proto je to posedlost.“
Romantiku příliš nečtu, jenže jsem před několika dny zapnula telku, nejspíš v tom správném rozpoložení, a nepřepnula, když jsem uviděla Meryl Streep a Clinta Eastwooda, a samozřejmě, film si náležitě užila. Hned druhý den jsem došla k rodičům, a prohledala jejich knihovnu, věděla jsem, že tam někde je :-). A tak jsem si křehký a dojímavý příběh o tom, že láska vás může zasáhnout kdekoliv, kdykoliv, a taky v jakémkoliv věku, užila podruhé. A rovnou přiznávám, samozřejmě, že mě příběh dojal, však je taky velmi emotivně napsaný, i když, jako, no tak dobře, řekněme zralejší čtenářka, jsem se na příběh podívala možná i trochu jinak …
„Skutečnost není taková, jakou sliboval začátek písně, ale ani tak ta píseň není špatná.“
V životě totiž existuje spousta možností, nekonečné kombinace cest, kterými se každý z nás může dát, ale zrovna tak existuje velká spousta takových, kterým se rozhodnete ve svém životě nevěnovat, po kterých prostě nepůjdete … a přeci existují!
Jedna z knížek, u které se mi trošku více líbilo filmové zpracování. Nicméně i tak se kniha dobře četla, téma lásky dvou životem už otřískaných lidí nebývá zase až tak časté. Navíc se příběh odehrává v době, kdy rozvody nebyly běžné, takže Francesca má před sebou dilema. Scéna s odjíždějícím autem Roberta Kincaida je nezapomenutelná...
Madisonské mosty se staly jednou z mých životních knížek. Možná jsem je četla ve správný čas a ve správném rozpoložení, čímž se pro mě staly jednou z mála knih, které budu číst mnohokrát. Příběh je krátký, úderný, není přeslazený a je naprosto uvěřitelný. Výjimečný vztah dvou lidí je podle mě popsán naprosto přesně a trefně, bez zbytečných citových výlevů. A ještě hlubší význam knihy je dán tím, že autor naznačil, že aby výjimečná láska zůstala výjimečná, nemůže přerůst ve všední každodenní vztah. Což dělá osudové setkání ještě smutnější a hlubší. Krásný.
Já sice vím, že kniha by snesla nejrůznější ALE... je tak romantická, je tak naivní, je tak neuvěřitelná, ten vedlejší motiv bratra a sestry tam být nemusel atd. atd.
Všechno tohle samozřejmě vím, ALE když mě to tak chytilo za srdce a fakt jsem na konci zcela hloupě brečela.
A co se týče filmu - byla jsem už připravená, tudíž kapesník jsem nepotřebovala, nicméně ta scéna na křižovatce se nedá zapomenout. Ani v knize, ani ve filmu.
Křehký, ale velmi hluboký, obyčejný, uvěřitelny, nadčasový (téměř 30 let starý),především úžasně napsaný ....
Příběh krásně pohladil mou čtenářskou duši.
Jak si o slaďácích, zejména o slaďácích velmi propagovaných nemyslím nic pěkného, tak o tomto ano. Knížka je skvělá. Romantická a přitom úzce ohraničená - místně i časově - a bezútěšná. Ten konec ji korunuje.
Nádhera,za mě jedna z nejkrásnějších milostných knih a není to žadná červená knihovna.Miluju i filmovou verzi.
Už sem byla v půlce knihy a furt byl děj v takové poklidné linii. Už sem si říkala, že se to snad ani nerozjede a pak to začalo!
Nádherně smutný příběh, musím říct, že ti, co nemají děti, asi takové rozhodnutí Francesky pořádně nepochopí, ale ten konec! To sem nečekala ani já :)
Opravdu stojí za přečtení a pokud máte rádi podobnou tématiku, můžu doporučit Pokání, nebo Láska je jen slovo...
Po letech jsem se pustila do již čtených knih a knihy R. J. Wallera rozhodně nemohu vynechat. Stále mi připadají úchvatné. Miluju je všechny, protože všechny jsou propojené a ve všech je víc než jen prostý příběh. 5* je málo.
Krátký příběh o lásce, který asi nic nepřekoná. Občas atmosféru kazí jazyk - nevím, jestli to není jen překlad. Člověk v díle nesmí hledat realitu - aby se člověk během pár minut zamiloval na celý život a i za X let bolestně vzpomínal se asi nestane.
U některých knížek si říkám, proč psát v tomto žánru další, když nejdou překonat. V romantických příbězích u mě jednoznačně vedou Madisonské mosty. Poněkolikáté přečteno a vždycky stejný doják.
Audiokniha, sladkobolný příběh, vše nalajnový, v osamění se sympatie přilnou, jak by ne, jsou na to sami a nemohou se vynadívat. Chtělo se mi to v mnoha detailech opravit, vzít živočišnou logiku a vsunout do té melancholie vyhřívající se v citech bez kouska vtipu, který by v úsměvu propojil souznění i v další fázi vztahu. Jaksi funkčně rušivý byl moment, když při nabídce stejku bylo vegetariánem odmítnutí, a tak i před předpokládaným milováním, nemohl pak odmítnout zeleninové cosi s cibulí, česnekem, hrachem, mrkví, salátem fazolemi, pastiňákem a tuřínem atd. osmahlé na pánvi. Nechat představivosti křídla, při znalosti fungování těla, byla by z toho komedie. Desetiminutový tanec jim dal prostor aby si uvědomili, že jsou oba zamilovaní a že navždy.
Možná, že je to tou dobou, tak dlouho tajit city, i když vím, že nemám čas.
To slovní jiskření tam chybí.
Citace:" Jsi tak silný až to nahání hrůzu. S takovou silou nepočítala, ale on si vzal všechno."
Četba spíš popisná, nadšení možná ve filmu, ale ten jsem neviděla.
Těžko říct, co je na této knize tak výjimečného. Na první pohled se příběh zdá jako kardinální pitomost - potulný zpocený fotograf od National Geographic zabloudí a zeptá se na cestu ženy farmáře, jejíž manžel a děti se víc zajímají o prase, které později prodají na porážku, než o ni. A odtud se pak rozvíjí milostný příběh zvíci čtyř dní. Milenci se pak už nikdy neuvidí, ale jejich láska trvá po celý život - a nakonec i po smrti, když se potkávají na symbolickém místě. I průměrný čtenář by každou takovou knihu po pár stránkách zahodil jakožto klišé nad klišé.
Ale Madisonské mosty ne. Něco na nich je nesmírně naléhavého, co čtenáře magicky popouzí do čtení. Je večer, skoro půlnoc, a vy už chcete jít spát. Tak dočítáte odstavec. Do tečky na konci stránky. Další kapitolu. A nakonec je skoro ráno a vy máte přečtenou celou knihu a věříte každé řádce v ní napsané. Ačkoli jste celý život přísnými realisty, najednou víte tak jistě, jako že země je kulatá a točí se, že láska na první pohled existuje a že stačí pouhá vteřina v životě, kdy celá vaše životní cesta dostane smysl a směřovala sem, právě do tohoto okamžiku, stejně jako Francesca cestovala z Itálie až do Ameriky a Robert přes celý svět, aby se setkali na verandě farmy jejího muže, a prožili spolu něco výjimečného, co jiné lidé nenajdou za celý život. A stejně tak se jejich cesty nakonec rozdělí, aby za mnoho let dospěly až k řece pod Rosemanovým mostem.
A tohle je zřejmě kouzlo Madisonských mostů. Není to příběh o lásce, nýbrž o osudovosti, a v tom spočívá důvod, proč tuto knihu čtenář nedokáže i přes zjevnou nesmyslnost odložit. Na osud a jeho křížení s osudy jinými totiž svým vlastním způsobem věří každý z nás, kdo se alespoň jednou v životě doopravdy zamiloval.
Dojemný příběh dvou lidí, kteří se znali pouhé čtyři dny, ale nepřestali se milovat až do konce svého života❤
Víc se mi ale líbil film s hlavními představiteli, Meryl Streep a Clint Eastwood, kteří to zahráli tak věrohodně, že kniha to lépe vylíčit nemohla...
Knihu jsem přečetla za dva dny. Příběh je sice krátký, ale opravdu velmi silný.
Příběh se mi líbil, ukápla mi na konci i slza. Nicméně před knížkou jsem viděla i film a musím říct, že filmové zpracování mě oslovilo více než kniha.
Štítky knihy
zfilmováno milostné romány americká literatura zodpovědnost fotografové farmy, hospodářství podoby lásky americké rományAutorovy další knížky
| 2008 |  Madisonské mosty |
| 2003 | Prach tisíce cest |
| 2006 |  Tango na pláních |
| 1996 | Volání dálek |
| 1996 | Pomalý valčík v Cedar Bend |
Kniha je taková milá povídka o velké lásce. V dnešním světě si jen už těžko představíme, že se někdo vzdá tak velké lásky kvůli manželovi, se kterým mám jen málo společného a kvůli skoro dospělým dětem. Možná jsou lidé sobečtější, ale možná je dobře, že by dnes takovou lásku nezahodili.