Mág
Karel Hynek Mácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/253103/bmid_mag-253103.jpeg
4
6044
6044
Dokonalý reprint 1. vydání Máje Karla Hynka Máchy z roku 1836 psaný tehdejším jazykem. Vydavatel reprintu, ani rok vydáni není uveden
Přidat komentář
Tak tohle byl fakt mordor... Teď otevřené přiznávám, že kdybych neviděla film, který se mi vlastně i dost líbil, tak bych téhle básní vůbec nerozuměla. Za mě je to dost chaotické, moc děje jsem tam neviděla. Spíš jsou tak popisy prostředí (jakože hodně) a pocitů.
Nedokážu si představit, že bych si zrovna toto dílo vytáhla na rozbor a měla například podle ukázky zařadit, kam to patří. Nebo s tím textem cokoliv dělat.
Takže za mě, ano, je to klasika, ale nesmírně těžká na přečtení a spíš doporučuju film, který je opravdu dobře udělaný. Navíc tam miluju tu písničku od Support Lesbiens.
Máj je má oblíbená klasika. Nádherná práce s jazykem, zvukomalebnost, úžasné oxymoróny a rozervaný hrdina odmítnutý společností, prostě klasický romantický, i když dnes si romantiku asi představujeme jinak. Bezpochyby se k němu vrátím ještě několikrát.
V kontextu doby asi zlomové, dnes už mi sice to, že někdo očekává po smrti prázdnotu a netrousí na každém odstavci vlastenecké moudro, revoluční nepřijde, ale i tak je tohle dílo sympatické.
Tisíce kontrastů, repeticí, promyšlenost i na bázi vertikálních a horizontálních ploch. K tomu vznešený a libozvučný jamb, který není natlačen na sílu, naopak sedí jako ulitý. Stejně tak ani to opulentní množství básnických prostředků tam netrčí, ale umožňují plynulou četbu. Škoda, že je tolik spojení školními zařízeními zprofanováno a vyždímáno, protože ta kniha má kvality i v mnohem nenápadnějších částech. Třeba první intermezzo mi připadá úchvatné, setkání duchů mrtvých a personifikovaných přírodních a krajinných entit, aby naplánovaly pohřeb. Ještě s dramatickým zápisem! Kompozičně je Máj detailně propracovaný, třeba i tím střídám odlehčených a hutnějších fází, v nichž se dumá nad osudem, konečností a časem a v nichž dochází Vilém ke skutečnosti, že to k ničemu nevede.
I to vlastenecké gesto má v malé míře a elegantním (a zároveň krutém) podání své kouzlo.
Celkově mi je sympatická ta revolta jednotlivce vůči společnosti, že Mácha takto narušil pořádky, třebaže je to marné, marné, marné.
Šeptající mechy a odvrácený lebky mě celkem bavily. I vydání z kritické hybridní edice od Akropolisu je evidentně detailně propracované a rozsáhlý ediční komentář oprašuje původní předcenzurní verzi, ale byl bych přece jenom vděčný za nějaký doprovodný text, který by šel i do interpretace Máje.
Máj budete buď milovat nebo nenávidět. Poezie nikdy nebyla můj šálek čaje (až na pár výjimek), ale zkusila jsem tomu dát ještě šanci. Říkala jsem si, že jsem do toho už možná dospěla...No tak zřejmě asi ne:-). Na některá díla české literatury se mění názor postupem věku, ale můj názor se tady nezměnil. Stále to ve mně zanechává jistou pachuť. Některým částem jsem horko těžko rozuměla, pokud vůbec a ve verších marně hledala tu romantiku.
Takhle opravdu romantika vypadá?
Máj měl vždycky v mém srdci své místečko, už na gymplu, ale tehdy to pořád ještě byla povinnost. Pak jsme ho sáhodlouze rozebírali na vysoké, tam jsem si ho oblíbila ještě víc, ale pořád to byla povinnost. Teď jsem už 7 let ze školy venku a přišla jsem mu na chuť takovým způsobem, že jen čtením těch překrásných, plynulých a nádherně ponurých veršů mám tak nesmírně silné pocity, že mám husí kůži na rukou i za krkem a buší mi srdce. Neumím to vysvětlit, ale ty verše, ten příběh...
Pro mě byla, je a bude jediná opravdová poezie právě Máj. Díky tam nahoru, pane Mácho.
Pro mě Máj byl, je a bude nesmrtelná klasika školních let, ke které se ráda vrátím.
Já Máj zbožňuju. Je to tak neskutečně hluboký příběh, že mě zasáhne pokaždé, když ho čtu. Musím říct, že ani filmová adaptace není vůbec špatná.
asi jako hodně lidí z týdle generace mě Máj ze začátku znechucoval tim jak jsme se museli první část (upřímně tu nejslabší) učit nazpaměť a recitovat ji, koneckonců škola dokáže znechutit hodně super věcí tím že je udělá povinný,ale pak mi o básni dával asi půlhodinovou přednášku kamarád, kterej studuje češtinu, což mě donutilo si to koupit, a ve výsledku zdaleka nelituju (plus jsem si velkou část četla nahlas hm)
moc mě bavily ty části kde strašnej lesů pán uvažuje o svým životě a svojí nadcházející smrti, protože mam slabost pro dekadenci takže tohle bylo moje, a společně s hnusem a smrtí se tu skloubily i popisy mý milovaný přírody, třeba navždycky budu Máchovi vděčná jak úžasně umí vykreslovat barvy a vjemy, snad nikde jsem se s takovym popisem nesetkala- nepůsobí to až moc zdlouhavě, každej řádek naopak ještě víc a líp dodává na atmosféře
jsem fakt vděčná že tohohle frajera máme zrovna v českejch dějinách a že bydlím blízko tomu kraji kterým procházel a vobdivoval místní hrady a lesy a jsem ráda že můžu machrovat s dalším nechutným faktem (to jak jednoho nebožtíka vždycky nepohřbili a dávali ho na stráž hřbitova) a doufam že se někdy kouknu do Dubé kde se odehrál ten masakr, kterej tuhle báseň inspiroval, a kde bydlí týpek kterej o Máji umí ty nejlepčí monology
Klasik a národní poklad. Básně obsahovaly tolik oxymóronů (ty já ráda) a jiných básnických detailů, že by se na nich krásně dělal rozbor, každé slovo mělo přidanou hodnotu.
Na stranu druhou se musím přiznat, že jakkoli je dílo kvalitní, já ho uměla ocenit pouze okrajově. V doslovu je navíc pěkně napsané, že báseň necílí na děj, ale spíše na popis krásné májové přírody. A jelikož jsem týden před Májem znovu přečetla Kytici, neustále se mi vtírala ke srovnání, kterému jsem se neubránila. Erbenovy rýmy, tempo děje i dramatické okamžiky plus krásný nenásilný popis okolní atmosféry, to mi jednoduše sedlo mnohonásobně více... dojem z Máje tak úplně převálcovala vzpomínka na Kytici.
Karel Hynek byl blázen.. fakt totální magor a o lásce měl hodně zcestné představy, takže skutečně lituju jeho ženu Lori, která si s ním musela vytrpět své. Jenže mezi bláznovstvím a genialitou se nachází, jak je známo, velmi, ale velmi tenká hranice. A ať už byl Mácha jakýkoli blázen, se slovy to uměl skutečně geniálně. Já moc nejsem na poezii, spíš vůbec než moc, proto je s podivem, že Máj, který byl napsán bez mála přes dvěma sty lety, mě tak moc oslovil. Ty obraty, tropy a figury, zvukomalebnost, oxymoróny.. je to tak tragický příběh, přesto dokáže pohladit po duši. Jako byste cítili tu atmosféru, tu májovou přírodu, lásku a to, jak moc láska bolí. Miluju tohle dílo a ještě hodněkrát si ho přečtu, vždyť ho mám doma hned ve dvou vydáních :)
Zrovna letos, kdy jsem zůstala poprvé sama na 1.máje, jsem sáhla po této knize, kterou mám již leta schovanou v knihovničce. Četla jsem si ji , nahrála a poslala můj přednes i s příjemnou hudbou v pozadí svým dětem. Moc je to potěšilo a byla jsem i ráda, že po takové době se mi opět připomnělo, že láska ať je jakákoliv, vždy je úchvatná, není nic krásnějšího na celém světě.
Začátek Máje zná snad každý, pokračování málokdo. I já měla v tomhle prvního května premiéru, ale upřímně, nic moc. Jsou tu pasáže, co se mi líbily, ilustrace jsou taky fajn, ale jinak za tři hvězdy. Omlouvám se, pane Mácho. :-)
Poprvé jsem se s básní setkala na základní škole a tehdy mě bavily určité části. Dnes jsem si báseň přečetla znovu, je 1. máj.. Klasika.
Celý Máj mě neuchvátil, ale určité pasáže se mi líbily. Stále si pamatuju části, které jsme se ve škole museli naučit a přednášet. "To vše zločinec ještě jednou zřel, to vše jež nyní opustiti měl a srdce mu hluboký žel (nebo žal ?)zachvátí. Hluboce vzdechne ..." Já už taky vzdychám a končím.
(SPOILER) Tak Máj není nic pro mě. Mohla bych to číst kolikrát chci a stejně bych to nepochopila, i když je tu dost velká šance že jsem prostě hloupá :-). Vůbec se mi to nelíbilo a to co už vůbec nechápu je to co tam dělá Hynek. Jako Jarmilu a Viléma jakž takž pobírám ale co tam dělá Hynek?? Prostě po sedmi letech tam přijde a jako je konec, to prostě nedokážu pochopit. Doufám že už to nebudu muset číst. Abych to shrnula tak Máj si vysloužil 2.místo na seznamu frustrujících věcí.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literatura
Část díla
- Abelard Heloise
- An den Gräbern der Freunde
- An der Friedhofe
- Básně bez nadpisů a zlomky
- Bez nadpisu (1)
Krásná klasika, kterou si vždy velmi ráda přečtu.