Máj
Karel Hynek Mácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499330/bmid_maj-g6T-499330.jpg
4
6044
6044
V roce 1774 Ignác Schiffner v Dubé nedaleko sochy svatého Prokopa brutálně ubil svého otce. Po zločinu byl brzy dopaden, uvězněn a po krátkém procesu odsouzen k smrti lámáním kolem. Trest byl vykonán na mladoboleslavském popravišti na pahorku příznačně zvaném Na spravedlnosti. Byl posledním člověkem, který byl v našich zemích popraven tímto velmi krutým způsobem. Ponurá událost zaznamenaná farářem Arnoštem Glaserem inspirovala jednoho z nejvýznamnějších českých básníků Karla Hynka Máchu k napsání lyrickoepické skladby Máj, která je považovaná za vrcholné dílo našeho romantismu a jednu z nejkrásnějších básní vůbec. V roce 2008 se dočkala i filmového zpracování.... celý text
Přidat komentář
Musím uznat, že jsem si Máj přečetla před a po zhlédnutí filmu, a musím přiznat, že po měla pro mě daleko hlubší prožitek.
Máj si zaslouží plný počet hvězd...četla jsem ho dvakrát po určitém časovém rozmezí a teď se chystám znovu, pokaždý mě zaujalo něco jiného...je pravda, že má slabší pasáže, ale ty silné je mnohonásobně převáží...
Mayanea: asi mám mínus, začátek jsem se učila z paměti a považuji ho za krásný, ale k tomu jsem přibrala i slavné, jak nám bylo říkáno ve škole, vyznání lásky k vlasti a mou oblíbenou částí je tato:
,,Tam všecko jedno, žádný díl – vše bez konce – tam není chvíl, nemine noc, nevstane den, tam času neubývá. – Tam žádný – žádný – žádný cíl – bez konce dál – bez konce jen se na mne věčnost dívá. Tam prázdno pouhé – nade mnou, a kolem mne i pode mnou pouhé tam prázdno zívá. – Bez konce ticho – žádný hlas – bez konce místo – noc – i čas – to smrtelný je mysle sen, toť, co se ‚nic‘ nazývá."
Film jsem viděla a dodnes toho lituji....
Teda - toto bylo tak neskonale těžké čtivo, že nebýt filmového ztvárnění, asi bych se v příběhu ztrácela ještě dnes. :-)
Mně se Máj taky líbí a vůbec mi nevadilo se ji kdysi učit nazpamět, jak může někdo napsat, že je to total kravina ? Nepochopím . .
Pro mě bez hlubšího smyslu. Na Máji jsem nenašla vůbec nic zajímavého, nechápu, proč se tak přeceňuje.
Samozřejmě vím, o čem Máj je, ale dozvěděla jsem se to spíš z filmu než z básně. Tu jsem se sice v rámci povinné četby snažila přečíst, ale bezúspěšně. Možná, že časem těm veršům porozumím, ale upřímně řečeno nevím, jestli se k nim vůbec někdy vrátím.
První setkání s Májem přišlo již na základní škole. Učitelka trvala na tom, že se aspoň kousek Máje musíme naučit nazpaměť. Jelikož mě recitace vždycky velmi bavila naučil jsem se ty kousky DVA! A to bylo asi tak všechno. Ačkoliv jsem část této básně uměl stále jsem zůstal Májem nepolíbený. Bral jsem ho jako všechna velká díla v té době. Jedním uchem dovnitř, zapojení krátkodobé paměti, odpapouškování do testu a slavný Máji, NAZDAR!
V posledním ročníku na ZŠ se jdeme podívat do kina právě na nový film Máj. Jsem příjemně překvapen (byť dnes už bych asi nebyl, neboť filmové zpracování se v dosti ohledech liší od knihy) A vůbec nechápu, kde jen se v té básni věnované rozkvetlému plevelu, velký loži a výparům na obloze v barvách ODS nebo komunistů vzalo tolik zajímavého děje! Na četbu Máje však i nadále nepomýšlím.
S přibývajícím věkem jsem začal o váženou literaturu projevovat stále větší a větší zájem. Ze svého vlastního zájmu si podávám ruku s Májem po třetí. K tomu se dostávám i k výkladu Máje a ukázání básnických prostředků. Jelikož v té době jsem se sám snažil psát poezii (samozřejmě Ji zaprasil dalšími na svět přivedenými braky) zůstal jsem naprosto pohlcen tou neuvěřitelnou genialitou některých Máchových veršů. Zde uvedu jeden, který mě opravdu zaskočil Máchovou důmyslností "Povolným krokem on zločince doprovázel" (všimněte si jak se opakuje ve slovech "o", tímto Mácha vyvolává skutečnou zvukovou představu zkoprnělé chůze davu!) Máj jsem si tenkrát přečetl a několik pasáží se mi zatraceně líbilo, ovšem, jediné co jsem pochopil bylo, že Máj je opravdu překrásný. Tím skončilo skoro vše, co jsem z textu vyčetl. :D
A moje ZATÍM poslední setkání s Májem se odehrálo teď ve třeťáku na gymplu. Vysvětlení učitele + následná povinná četba Máje, mi toto dílo opět přiblížila o kousíček blíž. Jestli že jsem na začátku psal, že na ZŠ mě Máj nepolíbil tak tentokrát na lehký polibek na tvář určitě došlo! Celé dílo jsem zhltl během hodiny chemie. Četl jsem ho stylem, že jsem si pořád, pořád nechával před očima běžet nejrůznější obrazy (ať přírody, jezera, červánků nebo studené cely a Vilémovy bledé lebky). A musím říct, že právě díky této soustředěnosti, kterou jsem básni věnoval jsem ji opět porozuměl o malinko víc.
Doufám, že při našem dvacátém třetím setkání se už budeme znát jako staří přátele a pochopení se snad dostaví v plném rozsahu. :))
Sám Mácha na mne působil odpudivým dojmem. Zhurta jsem se přemohl i na knihu, která byla o něco lepší než sám spisovatel, ale to nemění nic na tom, že toto dílo je fakt otravné.
Ano, tolikrát servírovaný Máj ve školních lavicích. (Nicméně, ještě teď si živě vybavuji, když jsem byli v deváté třídě na filmovém představení Máje, jak mi naběhla husí kůže, když probíhala poprava Viléma.)
Májovou přírodu považuji za jednu z nejkrásnějších z celého roku a to možná také proto, že jsem narozená v květnu, ale v tomto díle je májová příroda opravdu krásně vylíčená a to v kontrastu s událostmi.
Líbí se mi melodičnost verše a vůbec celé dílo má nějaké kouzlo.
K Máchovi mám odpor, Máj mám ráda. Občas po téhle knížce 1. května sáhnu. Ve škole bych to zakázala recitovat, děcka obvykle vůbec netuší, jak dílo recitovat a vše se tak mění v jakousi hroznou parodii...
Na Máji je asi důležité si uvědomit, že není ani tak moc o lásce jako o smrti. Že to tedy není romantické cukrátko, ale tíživé existenciální vyznání. Báseň jsem několikrát četl, slyšel v různých rozhlasových variantách a nahlížel do jejích interpretací (hlavně u Jana Patočky, který tu depresivitu ještě podtrhne). Zažil jsem s ní tedy už ledacos a většinou to stálo za to. Přesto si nemyslím, že bych jí byl již schopen plně porozumět. Máj se totiž asi nečte pro zábavu, ale vede se s ním celoživotní dialog.
Neříkám, že se mi nelíbila, ale podle mně jde o moc přeceňované dílo, o filmu ani nemluvě.
Pro mě jedny z nejhezčích veršů psané česky, zejména část, která se odehrává ve vězení.
Nedávný film pana F.A.Brabce obsahuje krásné filmové záběry, líbila se mi i hudba Support Lesbians, jen nakonec mohli film více sestříhat a hlavně předabovat Viléma.
Kniha, kterou by měl každý Čech znát, ale mě prostě neoslovila a špatně se mi četla.
Knížka, která mě provází celé dospívání a po každém dalším přečtení v ní nacházím víc a víc... Jsem hrdá nositelka Máchova příjmení :-)
Toto je kniha, kterou by měl přečíst snad každý, kdo je Čech. Prostě česká klasika, která se vždy dobře čte... :-)
Máj, co je to vlastně Máj?
Dílo až dogmaticky do školních lavic předkládané jako jedno z největších českých děl. Koho by to neodradilo? Upřímně já jsem Máj na gymnáziu nesnášel. Přišlo mi to k ničemu. Do Máchových veršů je ale nutné dospět a nakonec i já poznal, co je to bolest romantika.
Pamatuji si, že mě překvapilo, jak je tato kniha drastická, čekala jsem velkou romanci..=) Ale je to klasika a je celkem fain. Navíc snad každý se musel ve škole nějaké ty verše učit..
Byl pozdní večer - první máj
večerní máj - byl lásky čas
...
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literatura
Část díla
- Abelard Heloise
- An den Gräbern der Freunde
- An der Friedhofe
- Básně bez nadpisů a zlomky
- Bez nadpisu (1)
Prokousal jsem se všemi básněmi, až na německé ...