Maják na útesech
Marie Lamballe (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435416/bmid_majak-na-utesech-j4j-435416.jpg
4
182
182
Po autonehodě Susanne dočasně ztratila paměť. Trápí se, neví, kdo je. V této situaci najde v kapse svého kabátu pozvání do Bretaně, adresované Anne-Marie LeBarsové. Susanne v domnění, že je Anne-Marie, odjíždí do Bretaně do malebného místa nad strmými útesy, kde stojí pouze několik rybářských domků a maják. V domě strážce majáku Susanne poznává milou a srdečnou starou paní, která je přesvědčená, že se konečně setkává se svou vnučkou Anne-Marie. Obě ženy si padnou do oka a brzy si Susanne oblíbí celá osada. Dívka se také začíná sbližovat s Alanem, který po tragické ztrátě preferuje samotu, ale její nově nalezené štěstí začínají ohrožovat vzpomínky na minulý život, které se Susanne postupně vracejí… Autorka napsala tři tzv. bretaňské romány, Hortenziovou zahradu, Hlubokou modř moře a právě Maják na útesech je poslední z těchto knih, které spojuje láska ke krásné provincii západní Francie.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , BránaOriginální název:
Der Leuchtturm auf den Klippen, 2016
více info...
Přidat komentář
Tohle je jako ty odpoledni filmy na TV Barrandov nebo TV Prima.
Spatni herci pobihanici po trave na utesu nad morem, kteri se miluji, ale nejdriv se fakuji, aby se nakonec sobe navzajem omluvili a skocili do naruce.
Tohle bylo podobne, misto mizernych hercu jsou v knize mizerne vykreslene postavy ocitajici de v trapnych situacich, budete se cervenat az na zadku...
Jestli mate radi Bretan, prohlednete si ji radeji na google photos.
Pěkný příběh odehrávající se v krásné a drsné Bretani. Jsou tu hezky popsané charaktery lidí žijících v sounáležitosti s přírodou.
Kniha se mi moc líbila. Je pravda, že děj byl dost předvídatelný... Ale v této nelehké době to byl příjemný relax, kdy jsem mohla od problému utéct a myslet na něco jiného.
Kdo si chce odpočinout, rozhodně doporučuju :-)
Odkládám, neboť bytostně nesnáším věty typu: "Tolik toužila po jeho těle....Patřil jí - konečně...My dva, moje malá vílo...."
Těžké zklamání, škoda času!
Mínus jedna hvězda za pomalý rozjezd... První třetina knihy - moře, skály, přílivy, odlivy, mlhy, mokro, vítr, déšť, ale je to Bretaň a popisy přírody a krajiny jsou krásné. Když už to slabší povahy vzdávají ;), začínají se vytvářet první vztahy Anne-Marie (Suzanne) s malou vesnickou komunitou a příběh začíná být velmi čtivý a "chutná" až do konce :).
Za mne opět krásný román, jako vsechny od teto autorky, popisy přírody mi rozhodně nevadily, nic bych neubrala. Cetla jsem na jeden zátah.
Knihy od této autorky sbírám, ale tuhle pošlu dal. Začátek knihy dobrý pak nasleduje 200 zbytečných stránek a nudy. Chtěla jsem ji odložit pak naštěstí se něco zvrtlo a už jsem to dočetla. Nejslabší kniha od autorky. Škoda.
Děj mě nebavil, nesympatická hlavní hrdinka, nesmyslné chování postav, překlad také nic moc. Od této autorky nejhorší kniha. Téma dobré, ale zpracování se nepovedlo.
Dávám 3 hvězdičky pouze kvůli autorce a krásné obálce... Jinak mě příběh nebavil, rozčilovalo mě nesmyslné jednání a chování postav, a taky krkolomný a kostrbatý překlad. Tohle se bohužel moc nepovedlo.
Dárek k Vánocům. Fakt mě to nebavilo a přečetla jsem jen ze slušnosti. Když už to začalo být trochu zajímavé, kniha skončila...
Pěkně se to četlo, ale děj byl dost předvídatelný. Román by klidně mohl ztratit 200 stran a nic by se nestalo. Už jsem viděla horší překlady, ale je fakt, že některé věty tahaly za oči. Ty její sny byly docela prča.
Romantika i napětí krásně smíchané. Líbí se mi moc atmosféra, kterou paní spisovatelka vdechla do všech svých knih.
Velmi čtivá kniha. Jsem ráda, že jsem si knihu koupila, protože autorka opět zasadila její děj do krásné i když drsné přírody Bretaně.
Ještě bych si ráda přečetla Hortenziovou zahradu, jejíž děj se také odehrává v Bretani.
Skvělé čtení. Opět jsem si moc užila Bretaň s její jedinečnou atmosférou a její svérázné obyvatele. Ani jedna kniha z této trilogie mě nezklamala. Doporučuji.
Od M. Lamballe jsem četla asi všechno, vše mě bavilo, ale tahle kniha zatím nejmíň.
Jsem tedy teprve ve čtvrtině, ale už teď vím, že překlad je hrozný. Některé slovní obraty vypadají, jakoby je pan Pondělíček prohnal googlem, je to do očí bijící otrocký překlad. Škoda, že tyhle knížky nepřekládá pořád stejná osoba.
S čárkami ve větách si korektura taky moc žíly netrhala..
Další věc, které jsem si v jiných knížkách od Lamballe nevšimla (nebo nebyla tak markantní) je, jak jsou Bretonci vykresleni jako nebetyční burani. Už jen chybí, aby Swana u stolu prděla.
Nevím, jestli je to záměr autorky nebo zase vliv toho zvláštního překladu.
Jinak je to hezký příběh (jako všechny!!!), určitě dočtu do konce:)
Tak jsem se dočkala - přesně, co jsem si přála - pěkné romantické čtení z malebné Bretaně - a zatoužila jsem být tam se Sussane, která se tam ocitla podivnou shodou okolností ....
Pro ni ten maják na útesech byl rozhodujícím momentem, jak naložit se svým životem ....
A dokonce jsem s ní i místními obyvateli mohla strávit předčasný Štědrý večer - s trochu jiným menu - z plodů moře ....
A co se mi líbilo ?
" za přílivu se rodí děti, odliv s sebou bere zpátky do moře duše umírajících ...."
Prý bretoňská pověra ....
Autorovy další knížky
| 2017 |  Panský dům |
| 2018 |  Panský dům a jeho dcery |
| 2019 | Zlaté časy |
| 2020 | Nová doba |
| 2019 | Hortenziová zahrada |
Nejvíce se mi na této knize líbil ani ne tak samotný příběh, kdy se jedná o klasický romantický příběh, který nijak neurazí, ale ani nenadchne a už na začátku je jasné, jak dopadne, ale popis pobřeží čarokrásné Bretaně. Celou dobu jsem si při čtení představovala, jaké by to tam mohlo být. A pointa knihy .... " za přílivu se rodí děti, odliv s sebou bere zpátky do moře duše umírajících ...." Být paní na majáku a všude kolem vlny moře - nádhera.