Malé principál
Antoine de Saint-Exupéry , Jindra Eliáš
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456566/bmid_male-principal-1IR-456566.jpg
4
33
33
Kdo by neznal Malého prince, nejznámější literární dílo francouzského spisovatele a pilota Antoina de Saint-Exupéryho. Byl přeložen do více než 300 jazyků a dialektů. Vášnivá sběratelka knižních vydání tohoto díla, Martina Dlabajová, oslovila legendárního brněnského diskžokeje a moderátora Jindru Eliáše, aby se ujal vytvoření hantecové verze Malé principál. Počtou si nejen znalci brněnského hantecu a lidé z okolí moravské metropole, ale i všichni ti, kteří příběh dokonale znají, protože překlad systematicky koresponduje s originálem. Laici se přiučí hantecu, odborníci prohloubí svoje znalosti a obě skupiny získají nový pohled na notoricky známý příběh z jiné perspektivy. Dozvíte se, že hroznohadice šluknó kořist celó, žádná kósavá, pak valí půl járu leháro, hébačka pas, jenom trávijó a hážó chrupnu. Nebo jak to udělat, abyste furt nemuseli rožínat lampáč. A spoustu dalších jiných věcí. Ale dále už nebudeme prozrazovat. Bude nejlepší, když si to všechno prostě přečtete sami!... celý text
Přidat komentář
Čekala jsem čtenářský očistec... a nakonec to byla lahoda - hantec. Nářečí omezené pouze na moravskou metropoli, jež vzniklo smísením historického argotu a hanáckého nářečí s němčinou brněnských Němců. Řídí se určitými pravidly, objevují se v něm opakující se vzorce, navíc se stále vyvíjí a vznikají nové výrazy. Od jiných nářečí se odlišuje tím, že používá specifická slova, pro zbytek republiky prakticky nesrozumitelná: vychází hlavně z němčiny, romštiny, italštiny, jidiš či maďarštiny. V běžném hovoru se v současnosti používá již jen zřídka, ale jednotlivé výrazy jsou v mluvě Brňanů poměrně běžné.
S velkou zvědavostí jsem se vrhla na oba svérázné překlady Malého prince do českých nářečí, ovšem před samotným čtením jsem si ještě jednou prošla text původní, abych byla v obraze, a nachystala jsem si ho k ruce, což mohu jedině doporučit :-) Zajímavé je, že každá z verzí na mě působila jinak: ta česká nezadržitelně spustila potoky slz, jak si mne ten malý vydřiduch v saku se žlutou šálou drze "ochočil"... verze ve valaštině mě spíš potěšila a mile zahřála na duši, k tomu všemu si odnáším příjemný prožitek z krásné řeči... A hantec... tak tady jsem se chlámala od první chvíle! :-)
Navíc nijak nevadí, že z tohoto podání se kamsi vytratila idea celého díla: text má dokonce nádech hovorovosti a místy lehce sklouzává k jisté dávce vulgarity, aniž by působil jakkoli vulgárně. Přesně takový styl totiž k tomuto nářečí patří: lidé se s ničím nemažou, s ničím se nepárají a na nějaké složité básnické obraty a metafory zvysoka kašlou :-) Aspoň takový dojem jsem z četby měla. A není divu, vždyť jde o moderní parafrázi se značně volným překladem, takže mě ani nepřekvapilo, že se zde v přirovnáních objevují jména a pojmy jako Ladislav Špaček, Honza Vyčítal, Venca z Prodanky nebo "Obilňák" čili porodnice na Obilném trhu.
Než si i tento velmi netradiční počin získal mé srdce, nějakou chvíli to trvalo, a byl to boj. Při čtení jsem si připadala jako zbloudivší cizinec, který se bez mapy ocitl v labyrintu ulic neznámého města, plného lidí mluvících neznámým jazykem, jemuž nemá šanci rozumět, neboť mu chybí tlumočník. Bez českého překladu ani ránu! A já se ho zprvu musela držet jako klíště, ačkoli slovník hantecu je uvedený hned na začátku knihy. Jenže je spíš pro srandu králíkům - bohužel neobsahuje většinu použitých frází a od tvůrců se mi to zdá i jako taková menší schválnost, asi aby se čtenáři nebáli "volné interpretace při manipulaci s dílem" :-)
Nakonec jsem však byla nadšená: mnoho věcí se časem dá pochopit jen z kontextu, mě osobně také hodně pomohla i znalost němčiny. Ze čtení této knihy jsem navíc získala skvělý pocit, že skutečně naplňuje to nejdůležitější a nejzásadnější poslání všech knih: rozšiřuje slovní zásobu. Zároveň musím ocenit i překrásné ilustrace - a pevně doufám, že se postavička Malého prince dočká svého ztvárnění i v dalších českých nářečích, např. hanáckém, chodském, plzeňském, slezském apod. Věřím, že díky podobným textům jim rozhodně nehrozí vyhynutí.
Loučím se "těžce vydobytými" vlastními slovy z hantecu, který se mi mezitím stihl dostat pod kůži:
"A já vařim - do teho šén kindoše ztraceného v póšti, tausend mil od posledního hauzu, jsem přes hercnu fest ufachčená! Ten malé principál s goldnovými harizony, co přiharcoval z jiné šterny, je muj suprkamoš. I dyž sem hafo nahazovala myslivnu a byl to dlóhé tajm, než mě dózna přežvékala, než jsem zgómla, co se v bichli vaří - ufachčila mně radovanec. A já imrvére třeštila augle a byla z teho celá zfamrnělá - hážu mu díkec, i dyž mi čórnul hercnu a ufachčil takovou vochočvolenku, že ve finále se mi do auglí hnalo slzavý údolí. Fajnová bichla, betálné story!"
Malá ochutnávka:
"Šrajbčim to tady proto, aby neproběhl alcík. Hodit alzhajmra na kamoša je těžce chmurková válka."
"Malé principál špizoval, kde by hodil sicnu, jenže celó šternu zaral kingálův suprové hemelínové vrbek, tak házel stojku, a protože byl ucaprtané, tak uvařil zíváčka. "Láďa Špačků, ten by ti dal. Házet zíváčka před kingálem je protivá etiketě!" A kénik eště: "Těžké zákaz!"
"Malé principál z teho měl v budce těžké hokej."
"Dyž hodíš píplošům befel, aby fšeci hópli do salcvasru, začne to jak v Azbukově - revoluce. Dyž chcu, aby píploš poslóchali, musím vařit enem rozumný befely."
"Byl nafučené jak Pyšná princezka."
"Dyž nandeš drahé šutr, keré nikemu nepatří, tak je tvůj. Dyž nandeš ostrov, keré nikemu nepatří, je tvůj. Dyž z budky vyklopíš nějaké nápad a valíš s ním na patenťák, je tvůj. A mně patřijó šterny, protože přede mnó nikeho nenapadlo si ty šterniska zprivatizovat."
"Špicově špiznót se dá jedině hercnó. To hlavní augle nešpiznó."
"Štreky imrvére vedó k píplošům."
Malého prince jsem kdysi četla ze zájmu, co lidé na této knize vidí a proč ji tak opěvují. Dějově to je jednoduché dílo, ale přitom v sobě obsahuje řadu krásných momentů a myšlenek, které člověka nutí přemýšlet nad některými věcmi. Dospělý si v tom najde moudrost, děti zase pohádkový příběh.
Když jsem zjistila, že Malý princ u nás vyšel také v hantecu jako Malé principál, nějakou dobu mne to lákalo a přišlo mi to jako docela vtipný počin. Nakonec jsem si tento "hantecový" překlad poslechla v audioverzi, kterou namluvil Zdeněk Junák a který se toho rozhodně zhostil se ctí.
Musím však říct, že jsem ráda, že jsem to nejdříve četla v českém překladu, než jsem se pustila do hantecu, protože některá slova prostě byla oříšek pochopit. Přiznávám, asi jsem v tomhle fakt typický a neznalý Pražák. :-D U těch částí, kterým jsem rozuměla, jsem se docela zasmála. Kde jsem nerozuměla přesně, jsem byla lehce rozpačitá, ale to je můj problém, samozřejmě.
Ale jsem samozřejmě ráda, že jsem se s tím seznámila. Hodnocení nechávám 5hvězdové - obsahově a myšlenkově je to samozřejmě pořád stejné dílo. A byť mi hantec občas dělal pěkné potíže, byl to určitě zajímavý literární zážitek.
"Ha! Ha! Ha!" - to je nejspíše ta nejvtipnější kniha na celém celičkém světě: "Hej kemo, buď tak benevolentní a ufakči mě malůvku - malýho bákavýho!"
Doporučuji!
Fajnová bichla. Malého prince znám odmala, přečteno nespočtěkrát, sice ho neuctívám jako novodobou bibli, jak to občas lidé dovedou, ale je to knížka, ke které se lze vracet a ze které pokaždé vyskočí něco jiného, přínosného. A přijde mi, že jiná jazyková verze než ta, kterou notoricky znáte, umí zdůraznit právě to jiné, čeho jste si předtím nevšimli. Mně se to u téhle verze stalo a bylo to příjemně osvěžující.
Samotná hantecová verze je fajn. Já, ač rodilej brňák, sice mluvenej hantec nedávám, nestíhám a ani moc mi nesedí, ale ta psaná verze kupodivu byla fajn, dala se stíhat, jak to člověk jede vlastním tempem. Byla to zajímavá jazyková sonda - spoustu slov, co používá můj táta, v Brně kdysi studující a celej život pracující, jsem tam našla a nikdy mi nedošlo, že to vlastně pochází z hantecu.
Plus nádherné ilustrace. Takže za mě, celkem vzato, láčový.
Tohle je taková kniha pro fajnšmekry. Buď musíte znát hantec, nebo prince, nejlépe obojí. Já znala jen prince a nestačilo to. Bylo to zvláštní, zajímavé, ale nic pro mě. A abych se u toho aspoň trochu bavila, musela jsem si představovat, jak to čte král Jelimán nebo Pepa Polášek.
Jako velký fanoušek původní knihy jsem si tuto knížku prostě musela přečíst. Navíc jsem také velký fanoušek hantecu, takže knížka byla jasná volba. Když jsem ještě objevila překrásné ilustrace Aleše Leznara, byla jsem nadšená. Za velké plus považuji velmi kvalitní překlad, který je s originálem téměř totožný. Komplikací pro potenciální čtenáře může být snad jen docela velké množství nových slov, nad kterými jsem si popravdě trochu lámala hlavu. To mě však neodradilo a knihu mohu jen doporučit. Zkrátka špicovej hakl ! :)
Jako rodilý brňák jsem si knížku nemohla nechat ujít. I když může hantec místy vyznívat až vulgárně, je to příjemné čtení. Jen mě překvapila spousta nových slov, převážně anglicismů, které já v hantecu nepamatuju. Ale každý jazyk se vyvíjí, proč by to v tomto případě mělo být jinak. Chyběly mi typické obrázky.
Tu pravou verzi Malého prince četly a měly rády moje děti, já sám jsem se k ní dostal až nyní, ve věku pozdně dospělém a tedy jako racionálně vnímající dospělák v ní nenašel to co jiní čtenáři. Byla to knížka milá, stojící za přečtení už jen kvůli větě "nakresli mi beránka". Ale mezi svoje oblíbené jsem ji nikdy nedokázal zařadit. Nicméně na předvánočním trhu objevený "hantecový" překlad byl jako zjevení. Četl jsem ho nejen s rozvibrovanou bránicí, ale možná i díky tomu, že jsem musel nad některými větami přemýšlet, jsem jej četl pomaleji, vnímavěji. Přiměl mne znovu sáhnout do knihovny a český překlad vzít znovu do ruky a porovnávat, a znovu a znovu se smát. A přemýšlet, jak by jednotlivé věty zněly v našem nářečí slováckém, v hanáčtině, nebo třeba ve zpěvavé pražské intonaci. Jak by znělo převyprávění do soudobé češtiny teenagerů. A najednou mně Malý princ připadá lidštější, bližší, oslovující. Kouzlo hantecu.
Báječný nápad! Musím říct, že dalo celkem zabrat tuhle variantu Malého Prince přečíst, ale byla to zábava... Děkuji za zajímavý kousek do sbírky MP:-)
2024/24
Jako většina ostatních jsem knihu dostala jako vtipný dárek. Popravdě nemám Malého prince moc ráda, takže jsem to přečetla spíš z povinnosti. Můžu ale říct, že v hantecu mě to fakt bavilo, určitě víc než originál. :D