Přidat komentář
Tak ráda se vždy ponořím do kouzelného světa Malého Bobeše... Kniha patří mezi moje nejoblíbenější dětské a ráda si ji znovu přečtu.
Tato kniha je Kniha s velkým K. Bobeš provázel mé dětství, také jsme žili v chudobě a já v něm našla velkou oporu. Chystám se si ji přečíst i jako dospělák, z jiného úhlu pohledu. Knihu budu jistě předčítat i svým dětem.
Další kniha mého dětství,kterou jsem ráda četla. Přišla mi velice smutná,bylo mi líto chudých dětí, co všechno zkusily. Ale jako každé dítě vše vnímaly dětskýma očima, radovaly se, hrály si, trápily a prostě musely brát život jaký je. Kolikrát jsem i při četbě plakala. Vím, spousta lidí tuto knihu nesnáší, ale pro mě byla součást dětství jako spousta dalších knih. Nedám na ní dopustit.
Tuhle knihu jsme měli na základní škole povinnou. Příběhy Bobše byly dobrodružné, objevoval svět a na příběhy nostalgicky vzpomínám. Moc krásné pojetí knihy.
Přečetla jsem spoustu knih, miluju knihy, a když většinu vezmu po letech do ruky, vybaví se mi děj, nebo alespoň hlavní myšlenka. Jenže tohle mě vůbec nebavilo. Četli jsme to povinně ve škole za minulého režimu a mám v tom takovou mlhu, že si ani nejsem vědoma, zdali jsme to nakonec dočetli. Bída. Nemám nic proti povinné literatuře, přečetla jsem jinak všechno; asi jako jedna z mála, hojně se ode mě opisovalo :D. Ale tahle kniha mi přišla tak cizí... A ani ji nechci dávat druhou šanci v dospělosti. Na trhu je rozhodně velký výběr kvalitních knih a čas na tomto světě máme omezený, tak proč ho na něco takového plýtvat.
Knížka, kterou mám velmi rád. Četl jsem ji jako nepovinnou četbu, ale jak postupně dorůstaly, svým dětem před spaním. Děti poslouchaly a dodnes spolu vzpomínáme. Byly to krásné a nezapomenutelné chvíle.
Tuto knihu jsem si přečetl až v dospělosti. V dětství jsem tuto knihu nečetl. Chtěl jsem srovnat knihy ŠKOLÁK KÁJA MAŘÍK, které jsem četl také v dospělosti, s touto knihou. Obě knihy se mi líbily a myslím si, že by se mohly líbit také dětem. :)
Tak jsem si konečně přečetl další rest z dětství a musím říci ,že jsem rád, že jsem knihu četl až v dospělosti. Myslím si ,že je kniha někdy hodně náročná pro pochopení dětského čtenáře, který nedokáže posoudit knihu celkově, jako je dopad chudoby a s tím spojené další neduhy.
Kniha mě velmi překvapila a čtení mě bavilo i když to není ,hlavně od poloviny knihy zrovna nejveselejší četba. Musím přiznat ,že se mnou citově zamávala hlavně ta část s Františkem.
Jinak můžu knihu všem doporučit.
Knihu jsme četli ve škole na pokračování. V minulém století. Měla jsem ji ráda, mám ji v knihovně dodnes. Pamatuji si, jak mi bylo Bobše líto, když mu pes sežral párek, před tabulí mu vypadla svačina schovaná pod kabátkem nebo mu bohatí nadávali, že je z pazderny. Nejsmutnější bylo, když mu zemřel bratříček. Kniha to není příliš veselá. Je to spíš taková výpověď o době dávno minulé. Dnešním dětem by se asi už moc nelíbila.
Všimla jsem si, že Malého Bobše jsem ještě nehodnotila. Knížka mého dětství, četla jsem ji mnohokrát a tenkrát se mi líbila. Vždycky, když došlo na to, že měl Bobeš hlad nebo měl na něco chuť, popřípadě už něco jedl, dostala jsem taky na něco chuť.
Tak tento kousek jsem četla v době pravěké jako povinnou četbu. Tenkrát se mi v tom dětském věku líbila,tak jsem jí po létech vyndala ze své knihovny a kupodivu dá se to číst. Ale mám pocit,že u vnoučka to neprojde.
Příběh chlapce Bobeše, který žije na vesnici s rodiči a malým bratrem na Vysočině, kdy rodiče nepatří zrovna mezi ty bohatší. I díky tomu jeho otec uvěří v myšlenku komunismu, kdy se všichni mají dobře a přestěhují se do města, kde je větší šance sehnat práci. Kniha se mi celkem líbila, hezky popsán tehdejší nelehký život na vesnici, co si lidé mohli a nemohli dovolit. Ovšem bohužel co se mi nelíbí ta velká bolševická agitace, ač věřím, že někteří lidé takto smýšleli ..... bohužel.
Knihu jsem četla jako malá a pamatuji si, že se mi líbila hlavně část, kdy Bobeš a jeho rodina bydleli na vesnici. S životem ve městě jako by se příběh stával pochmurnějším ...
Knihu jsem četla kdysi dávno v rámci povinné četby, ale nezklamala mne. Dobře se četla a také se mi líbila. Až do morku kostí mě zasáhla Frantíkova smrt, na tuto scénu jsem nemohla hodně dlouho zapomenout.
Kouzelný příběh, který postupně přechází ze vzpomínek na venkovské dětství na vážnější témata - nevyhneme se ani setkání se smrtí - a o to víc čtenář k příběhu přilne. Krásná kniha.
Četl jsem to ještě jako dítě, ani se nepamatuji, zda dobrovolně nebo jako povinnou četbu, ale vzpomínám si, že se mi docela líbila. Nedávno jsem ji zkusil podstrčit (doplněnou o můj vysvětlující komentář) jednomu z vnoučat a ...výsledek? Naprostý neúspěch, vnuk to vzdal přibližně po dvaceti stránkách a zcela rezolutně prohlásil, že tyhle a podobné "pravěké" příběhy číst nebude.
Vlastním vydání z 1. Republiky,kde je jiný konec než ve vydání za vlády KSČ. Malý Bobes tam zabrání vyloupení vily pana tovarnika, který tatínka před tím vyhodil z práce a ten ho zase do práce přijme.Nevim jestli to Pleva změnil dobrovolně nebo k tomu byl donucen. Ale Bobes mě nikdy moc neoslovil. Proti tomu Hoši s dynamitem byly má oblíbená knížka.
Parádní kniha. Četla jsem ji již jako malé děvče a neubránila jsem se ani slzám. Knihu doporučuji.
Štítky knihy
dětství autobiografické prvky příběhy pro děti
Autorovy další knížky
| 1955 |  Malý Bobeš |
| 1970 | Robinson Crusoe (převyprávění) |
| 1984 | Budulínek |
| 1968 |  Hoši s dynamitem |
| 1960 | Kapka vody |
Asi nejoblíbenější kniha mého dětství