Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31175/bmid_maly-princ-avv-31175.jpg
4
16585
16585
Jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury z pera autora Nočního letu, Země člověka a dalších knih, čerpajících z nesčetných inspiračních zdrojů spisovatele – letce. Malý princ přichází na Zem ze vzdálené planety a zjevuje osamělému muži v poušti tajemství dobra a srdce, tajemství růže, kterou každý z nás má úzkostlivě střežit a za niž cítí zodpovědnost...... celý text
Literatura světová Novely
Přidat komentář
Knihu jsem si poslechla ve formě audioknihy a velice příjemně se to poslouchalo. Pro mě kniha byla velice příjemný odpočinek, zároveň tam bylo spoustu bodů k zamyšlení ale upřímně si nemyslím si že by se tato kniha měla řadit do kategorie pro děti.
Když chlapcovi bylo šest let kreslil zavřené a uzavřené hroznýše. Když svůj 1. obrázek ukázal dospělým tak si mysleli že je to klobouk. Což kluka hodně naštvalo, nikdy nemohl pochopit jak to dospělí nemohou vidět že je to hroznýš. Dospělí mu říkali ať se na to vykašle a radši ať se jde učit dějepis, zeměpis a mluvnici. Po několika letech se stal pilotem takže pomocí zeměpisu dokázal rozeznat Čínou od Arizony. Takže mohl létat po celém světě. Až jednou když letěl několik mil od obyvatelstva tak se něco stalo... Až najednou někoho potkal a ten mu něco řekl a z toho vykulil oči... Chlapcovi trvalo dlouho než zjistil odkud vlastně ten který mu něco řekl pochází..
Kniha, kterou můžete číst v každém věku a pokaždé z ní můžete získat něco nového.
Příběh malého prince jsem četla už několikrát a určitě se k němu ještě několikrát vrátím.
Mohu jen a jen doporučit.
"Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné."
Svou velikostí sice malá knížka, ale obsahově skrývající velké poselství. Doporučila bych ji nejen dětem, ale i všem dospělým a kor v té dnešní době. Za mě krásný návrat do dětství a nádherná vzpomínka. Zase mě zahřála u srdíčka :o)
Je to velmi dobrá kniha, s hlubokým mravním ponaučením. Jen cítím, že jsem ji měl přečíst dřív. Přečíst ji jako dítě, dala by mi tehdy mnohem více.
Moudrý malý princ sděluje myšlenky, co se honily Exupérymu hlavou, když s letadlem ztroskotal na poušti. Obdivuhodné.
"Řeč je pramenem nedorozumění."
"Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné."
"Až tě přejde smutek ( a člověka přejde vždycky ), budeš rád, žes mě poznal. Navždy budeš můj přítel. Budeš mít chuť se se mnou smát. Někdy otevřeš okno, jen tak pro radost.. A přátelé se ti budou hrozně divit, proč se díváš na nebe a směješ se. A ty jim povíš: "Mě hvězdy vždycky rozesmějí!" Budou tě mít za blázna. Vyvedl jsem ti pěkný kousek...."
A tento poklad mě až dosud míjel.. Čtěte Malého prince, klidně i třikrát za sebou, pozorně, i mezi řádky..
Jdu proti proudu, nechápu posedlost Malým princem, tu knihu nemám ráda, zřejmě jsem nedosáhla jejích kvalit, ale pro mě je toto nehorázná smyšlenka a tak nebýt ČV nešla bych do ní, opravdu nemám ráda sci-fi.
Trošku nečekaně a neplánovaně jsem si přečetla Malého prince. Postavičku Malého prince zná asi každý, pár obecně známých citátů z knihy možná taky. Já jsem ale úplně celý příběh vlastně doposud neznala...
Krátké a krásné vyprávění o tom, jak dospěláci zapomínají na čistou radost, protože řeší samé "důležité" věci, berou se příliš vážně a na všechno potřebují čísla.
Malý princ putuje po planetkách, kde se potkává s různými typy lidí a krátce s nimi promlouvá. Potom se objeví na Zemi, kde se v poušti potkává s vypravěčem knihy. Ten vypráví, co vše si od Malého prince pamatuje a co se od něj naučil.
Mě to přijde určitě jako pohádka pro dospělé, spíše než pro děti. Příběh, který si můžete pročítat a připomínat v různých etapách života a nezapomínat na to zvídavé dítě v nás. Právě linka dítě - dospělý ve mě zarezonovala nejvíc, protože sama vidím, jak je to s náma dospělákama občas těžké :-))) (i když ani já nedávám na čísla důraz, stejně jako Malý princ :-)
"Vidíme dobře jen srdcem."
"Jen děti vědí, co hledají."
"Je mnohem těžší soudit dám sebe než jiné. Jestli se ti to podaří, budeš opravdu moudrý."
Nádherná kniha, kterou oceňuji tím více, čím jsem starší. Knihu mi doporučila má nejlepší kamarádka a má spřízněná duše, a od té doby je to naše společná kniha, skoro už dvacet let. Kniha o přátelství, jeho závazcích, o tom, jak je důležité si i v dospělosti udržet dětskou jiskru a koukat kolem sebe rozzářenýma očima a nenechat dospěláky všechno zkazit a ukrást to kouzelné, co se v každém člověku nachází, ale s přibývajícími lety a šedinami vytrácí. Během těch let jsme si byli nespočetněkrát navzájem oporou v těžkých chvílích a mnohdy jsme jeden druhého uklidňovali citacemi z Malého prince a oba jsme věděli, že tam někde jeden pro druhého jsme, stejně jako liška a Malý princ nebo on a jeho růže, která je pro něj tak výjimečná právě proto, že se staral jen o ni a ne o ony anonymní růže, které viděl na Zemi. Oba se také snažíme vykořeňovat baobaby, než stihnou napáchat nějakou větší pohromu, ale v dnešním světě je to těžké. Malý princ nás každopádně učí, jak je nutné se o to alespoň snažit - výsledek pak stojí za to, i kdyby to znamenalo, že jen občas na pár chvil přestaneme být těmi hrozně vážnými přízemními dospělými, a na chvíli vyletíme do oblak tím, že se znovu ponoříme sami do sebe, jen když jsme byli o nějaký ten rok mladší a nebudeme sebe a vše kolem nás brát tak vážně.
Důležitou myšlenkou knihy je zaměření se na správné otázky a priority. V knize je uveden příklad s lidmi, kteří vše posuzují jen řečí čísel, ptají se na to, kolik někdo vydělává, jak je vysoký, kolik stál jeho dům, ale neptají se na to, co ho baví, jaký je, jaký má hlas, jaké má rád hry. Mnoho lidí není schopno se oprostit od své konstantní momentální materiálnosti, a jen skrze ni vnímají svět, a nemohou nebo nejsou ochotni věnovat svůj čas čemukoliv složitějšímu, něčemu, co vyžaduje čas, péči, pouto, protože chtějí mít výsledky ihned. Jenže jsou záležitosti, kde to není možné. Jako právě v přátelství, které je tak důležité (a tedy očím neviditelné, ale viditelné srdcem), a které roste pomalu. Lidé, kteří se podvolili diktátu světa, jsou pak často vykořeněni, nikde nemají stání, nikde nejsou spokojeni, protože nikde není jejich místo a jak praví Malý princ - "nemají kořeny, a to jim velice vadí". Exupéry tu stvořil nadčasové dílo, k němuž se vždy budu rád vracet.
Kniha, kterou jsem jsem si díky výzvě přečetla již podruhé... Jen trochu nechápu, že je kniha řazena mezi pohadky. Děti tuto knihu dostatečně nepochopí ...
V knize se mi líbí spoustu citátů.
Víš..., když je člověku moc smutno, má rád západy slunce...
*
,,Řeč je pramenem nedorozumění."
*
,,Správně vidíme jen srdcem."
*
,,Co je důležité, je očím neviditelné."
*
,,Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Tak jsem chtěl vědět, co na té knize všichni mají...moc jsem si nepomohl, nevím to do teď, ale co vím určitě, že nebude pro malé děti. Dokonce i mě, jako dospělého nudila. Děsný bláboly. Dvě hvězdy pouze jako respekt ke známosti autora a titulu.