Malý princ

08.09.2017

Krásná knížka, kterou jsem asi opět četla pro mě v nesprávnou chvíli. Líbila se, dojala, donutila přemýšlet, ale do srdce se nevryla. Neubráním se pocitu, že jsem ji přečetla jen ze zvědavosti vědět, proč ji tolik lidí miluje...
Pro mě byla hodnotnější pohádkovou knížkou Alchymista.

Ale ať tohle čtou děti, prosím...
Proč mám po přečtení pocit, že jsem ten "typický dospělý", když se nedokážu nadchnout pro Malého prince?

08.09.2017

Zatím jsem četla knihu jen jednou, ale rohodně né naposledy.

07.09.2017

Malého prince jsem četla poprvé a jsem spokojená. Dle mého je vidět střet dospělého a dětského světa, že každý to vnímá jinak, dospělý samozřejmě svým "rozumovým" pohledem o mnoho přichází (což je nesporný fakt).
Navíc do rukou se mi dostalo loňské vydání nakl. Práh, které má pro mě osobně kouzlo - je to klasickým písmem, kterým dnes píše málokdo, kresby jsou od české ilustrátorky. Je to jiné, je to působivé...

02.09.2017

Tuhle knížku četl můj táta když byl ještě dítě a když jsem byla malá já, tak chtěl abych si ji taky přečetla. K přečtení této knížky jsem se odhodlala až teď a jsem za to ráda.
Je to velice milá knížka. Chvílemi se u ní musíte zamyslet, ale není složitá na pochopení... Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.

01.09.2017

S ilustracemi autor - jsou barevné, četné, jemné, milé, naivní (prý vyšlo i s ilustracemi někoho jiného, což mi příjde jako blbost a neúcta)..
Četla jsem již po několikáté. Myslím, že v této knížce toho dospělý potká víc než dítě.
Milé. Sladkobolné. Super. Asi se celé naučím nazpaměť.
Citát:
"Hleď, abys byl šťasten."

31.08.2017

Ted si uvědomuji, že pro mě jsou ty věci tak zautomatizované, že mi to asi nepřijde, ale beztak si neberu odvahu soudit.

31.08.2017

Malý princ neni potřeba komentovat, ale z mého pohledu, to zas tak velkolepé neni, jsou knihy kter mi dali víc, ale je to Malý princ.

30.08.2017

No.
Tak tohle bych hodnotila asi takhle - jsou různé věci, které buď milujete, nebo je nenávidíte.
Třeba Kozí sýr, sushi, avokádo.. mořské plody.

S Malým princem to podle mě není jinak. Jako dítě jsem si jí nikdy nepřečetla - i když úryvků v čítance bylo vždy tolik, že při tloušťce knihy jsem jí možná i přečetla. Děj mě nikdy nijak nenadchl.. a to mi zůstalo i do mé dospělosti.

Knihu jsem přečetla a zhltla, ale nenadchla mě, nějaké obraty si člověk nějak fylozoficky asi spojí, popřemýšlí, ale .. ani nevím co k tomu chci psát.

Hodně lidí knihu čte a říká ostatním lidem, jak se jim líbila, já si myslím, že je to pouze nějaký určitý druh pózy, aby se "pozér" zalíbil buď opravdovému milovníkovi MP, nebo dalšímu pozérovi.

Já se nestydím za to, že se mi Malý princ nelíbí - a jsem na to pyšná, že jsem do tohoto názoru dospěla.

29.08.2017

Kniha kdy se každý dospělý vzpomene na svoje dětství svět ve kterém žil,než ho dohnal ten reálný přestane být na chvíli "vážný člověk." a je zase to šťastné zvídavé dítko :)

28.08.2017

Tuhle knížku mám ráda od dětství. Za mě se dá k téhle knížce vracet pořád, v každém věku jsem v ní našla něco jiného. I když myslím, že teď už se to moc měnit nebude :)
Mám ráda tuhle čtenou od Viktora Preisse:
https://www.youtube.com/watch?v=rkPqq50NXEo
https://www.youtube.com/watch?v=z6cEAiBQCP0

27.08.2017

Drobná knížka, kterou většina lidí miluje především pro její prostou a neokázalou moudrost, kterou do ní vložil člověk, který své knihy skutečně na rozdíl od většiny spisovatelů "prožil". Zdánlivě banální pravdy, podané jednoduchým způsobem a s geniálně vypointovaným světem Malého prince v jeho konfrontací s naším světem a s naším životem. I když si nejsem tak úplně jist, jestli skutečně správně vidíme jenom srdcem (tady se Exupery dostává do sporu s jiným velikánem světové literatury Shakespearem, který ústy Hamleta říká, že blažení jsou ti, v nichž se cit a rozum pojí tak, že si s nimi nemůže Osud zahrávat jako na flétnu, jak se mu zamane), jsem si naprosto jist, že jsme zodpovědní za to, co si k sobě připoutáme a že co je důležité, je očím neviditelné. Exupery není rozhodně jenom autorem Malého prince, ten tvoří jakési vrcholné shrnutí jeho poměrně stručných románů (mj. Let na jih, Válečný pilot) a stojí skutečně za to, nezůstat jenom u této jedné, byť tak pohádkově pravdivé knihy. Kdo se rád opájí přespekulovanou stavbou knihy, komplikovanými dějovými zvraty a "hlubokou" psychologií postav na tisících stran, bude u slavného lyonského rodáka zklamán, ale ten, kdo skutečně touží pochopit srdcem ( a nakonec i rozumem), tomu těch pár desítek stran bude bohatě stačit. Často na celý život.

24.08.2017

Nádherná kniha, přečteno již několikrát. Je plná myšlenek o tom,o co v životě skutečně jde.."Správně vidíme jen srdcem,co je důležité,je očím neviditelné..."

24.08.2017

Krásně dojemna. Určitě přečtu znovu a objevím si tam nové věci. Toto bylo první seznámení.

24.08.2017

Kniha, která má hodně co do sebe. Každým čtením ji člověk vnímá jinak. Každým věkem ji vnímá jinak a prostě vidíme jen srdcem. Je na každém z nás, jak vidíme svět, ale důležité je, vidět jej srdcem.

24.08.2017

Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné...

22.08.2017

Největší moudra života ukrytá v dětské duši. Malý princ je nejvíc!

21.08.2017

Ať člověk tuto knížku čte nebo poslouchá tak v ní najde vždy něco nového. Ráda se k ní vracím.

20.08.2017

Tak dlouho jsem tento příběh opomíjel. Je tak krátký, jako je nicotný život člověka vůči vesmíru, který ho obklopuje...
Je smutný. Je originální a přitom prostý. Možná první láskyplná sci-fi jakou jsem kdy četl... Proč musel být konec takový? Abychom pochopili? Pochopili, že vždy vyhrají Ti, kteří jsou falešní a nepřátelští? Nebo mi něco uniká?
Žít v lásce nepřísluší jen člověku. Láska je svět a hvězdy a všichni co dokáží přemýšlet a vnímat druhé. Milovat srdcem a ne očima.
Kéž by tak smýšleli všichni.
Když už nic jiného, tak tato kniha může spojit nepřátele a ty, kteří se zrovna pokouší udělat něco zlého. Vyvěrá z ní totiž láska, přátelství, soucit a něha. A tohle vše by mělo být vlastní každému z nás...
Zamiloval jsem si tento příběh a budu ho číst svým vnoučatům... Pokud nějaké budou... :-)

18.08.2017

Knize jsem se kvůli všeobecné známosti a propagaci velmi bránila. Když jsem se však konečně přemohla a knihu se rozhodla přečíst, byla jsem příjemně překvapená. Mile mě dojímala, a když jsem ji dočetla, dlouho jsem se dívala na hvězdy a byla jsem pohroužena do milého snění.