Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249439/bmid_maly-princ-249439.jpg
4
16461
16461
Nie je rozprávka ako rozprávka, nie je princ ako princ. Tento je skutočne iba jeden - Malý princ Antoina de Saint-Exupéryho, jedno z najslávnejších diel modernej svetovej literatúry. malý princ, kúzelná rozprávková bytosť, prichádza na našu Zem zo vzdialených vesmírnych svetov, aby sa kdesi v Africkej púšti stretol s autorom nášho príbehu a zjavil mu tajomstvo svojej podivuhodnej životnej púti. Ale zjaví mu ďaleko viac: tajomstvo čistého srdca, dobra a krásy.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 1997 , Mladé letáOriginální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem poprvé četla ve škole v páté třídě a upřímně musím říct, že se mi ani trochu nelíbila... Znovu jsem se k ní vrátila nedávno kvůli maturitě a ačkoli jsem od ní nic nečekala, tak mě naprosto nadchla. Na tuhle knihu musí člověk zkrátka dospět a získat trochu rozumu, ale je nádherná! :)
Psát komentář k Malému princovi je pro mě zvláštní záležitostí,... četla jsem ho mnohokrát, je to příběh, který vnímám hodně niterně ... je to pohádka? ... je to fikce? ... je to až příliš pravdivé: „Je jediný skutečný přepych, a to jsou lidské vztahy.“ ... přesně tohle je důvod, proč mě tenhle příběh tak fascinuje a zajímá :-).
Je přeci zajímavé (a pro mě, přestože čteno už mnohokrát, stále plné emocí)sledovat tohoto malého chlapce se zlatými vlásky, který se, se svou dětskou upřímností, nikdy nenechá odbýt výmluvou nebo polopravdou, a který tím svým způsobem vždy přesně vystihne podstatu, toho, co o sobě my lidé nechceme vědět :-) ... naše nepěkné lidské vlastnosti.
„Nezajímá mne, co ten člověk, kterého mi ukazuješ, ví; totéž ví i slovník; zajímá mne, jaký je.“
... při čtení mi je dáno mnohokrát pocítit příliv emocí ... bojovat s předsudky, vymýšlet výmluvy, cítit lítost, ale také touhu, která proskakuje mezi řádky ...
„Zas jednou my lidé stavíme na místo čehosi pravého (touhy) cosi nepravého (chorobnou závislost).“
„Na světě jsou jednak věci, ktere můžeš vratit zpatky, a pak věci, co se zpatky vracet nedaji. ... čas je pravě jedna z těch věci, co zpatky nevrátíš.“
„Odpusťte děti, že jsem věnoval tuto knihu dospělému!“ ... víte děti, ... my, dospělí, ji opravdu moc potřebujeme :-).
Krásná milá kniha pro děti i (a to spíš) dospělé. Děti v ní uvidí pohádku o princovi z malé planety, dospělí hlubší poslání.
Asi loni mi tato knížka lezla na nervy, protože okolo ní byl velký boom. Je to ale pochopitelné - má v sobě spoustu myšlenek, které by si měl každý vštípit do paměti.
Malého prince jsem přečetla za jeden večer. Jsem moc ráda, že ho mám konečně v knihovně a určitě se k němu budu často vracet.
Jediné negativum, které mě zarazilo je konec. Ten jsem prostě nepochopila. Ale možná na něm ani není nic k chápání :-)
Malý princ, má nejoblíbenější knížka. Když jsem ji četla poprvé, byla to pro mě jen pohádka. Četla jsem ji podruhé a nad určitými pasážemi jsem se začala pozastavovat. Knížku jsem četla potřetí a stále více hlouběji jsem nad ní začala přemýšlet. Četla jsem počtvrté a opět jsem si začala uvědomovat, že mi stále přináší nové myšlenky a otázky. Už se těším, až knihu otevřu popáté.
Překrásná kniha o tom, jak bychom se měli chovat k ostatním a o pochopení světa. Krásně a jednoduše vše ukazuje a přes to všechno na mnohé stále zapomínáme ač si to stále dokola připomínáme. Proto bychom tuto knihu neměli zapomínat číst pravidelně. Taková výchovná kniha pro dospělé i děti. Každým novým čtením zde nacházím stále nové a nové. A myslím, že mi tato kniha nikdy nezevšední.
Tato knížka je velice krásná. Když jsem ji četl několikrát před tím, moc ke mně nemluvila, ale teď už jsem poznal, v čem ten děj spočívá. Není to jenom pohádka, ale kniha o přátelství. Je také velice smutná. A vůbec doufám, že ji nečtu naposled a že ji příště pochopím ještě lépe.
Pamatuju si, že jsem tuhle knížku četl na základní škole a vůbec se mi nelíbila. Povinná četba, že.. Pak jsem ji vzal do ruky podruhé asi ve dvaadvaceti. Nejen že jsem ji přečetl asi za hodinu, ale totálně jsem se do ní zamiloval. Ta poetika psaní, samotný příběh osamělosti a hledání... A ano. Na konci jsem brečel jak želva a strašně jsem toužil, aby Princ neodcházel a zůstal tady se mnou. Teda vlastně s Letcem samozřejmě!!
Malý princ je moje srdcovka. Strašně dlouho jsem se bránila a odolávala knihu přečíst. Již na střední škole jsem od kamarádů slyšela, jak tuhle knihu nemají rádi, jak ji četli jako děti, jak se jim nelíbí. Až v mé dospělosti, mých 24 letech, přišel ten správný čas si knihu přečíst a pochopit.
Každý ji chápe jinak. Malé dítě, puberťák i dospělý člověk. Každý si v knize najde to svoje, každý ji pochopí po svém. Za mě nejlepší kniha. Kniha, nad kterou se člověk zamyslí. Kniha, kterou člověk přečte hned na jeden zátah. Kniha, kterou by měl každý přečíst. Klidně i několikrát.
Na tuhle knihu musíte mít čas a chuť. Není to jen o tom si ji v rychlosti a z povinnosti přečíst, aby si člověk odškrtnul políčko "splněno" nebo "přečteno".
Najmilovanejšia "rozprávková" kniha hlavne pre dospelých! Toto by som dala povinne čítať každému, hlavne po 25 roku, lebo zabudol vôl, že teľaťom bol. Pre mňa TOP kniha na svete. :))
Škoda, že jsem nečetl Prince jako malý a nemám srovnání... Nyní jako dospělý jsem byl ze začátku nadšený ze srovnávání světa dospělých a dětí, ale pak jako by začal Exupery škrtat nebo si uvědomil, že by něměla být knížka pro děti moc dlouhá a začne maraton krátkých úsečných kapitol, skoro každá s nějakým morálním ponaučením, a to mi přišlo časem trochu otravné. Příběh dostává také postupně na frak, když třeba hledá Princ několik kapitol lidi na Zemi a najednou mluví s výhybkářem... Nakonec nejvíc se mi líbil sci-fi rozměr knížky, ale to je málo. Čekal jsem víc.
Vůbec mě to nebavilo.
Dočetla jsem to jen z důvodu abych si ji dala do poličky jako přečtenou.
Malého prince jsem nikdy předtím nečetla takže ve svých dvaceti letech jsem se k tomu konečně dostala. Otevřela jsem knížku a dala se do čtení. Knihu jsem měla přečtenou asi za hodinu a půl, ale dojmy z knihy mi utkvěly v paměti ještě hodně dlouho. Kniha se mi líbila tak moc, že jsem si jí za dva dny přečetla znovu a jsem jí opravdu nadšená. Po prvním přečtení jsem z ní měla trošku deprese, ale teď už mám jen super dojmy. Rozhodně doporučuji si tuto klasiku přečíst :) za mě *****
Poprvé jsem knihu četla jako dospělá, abych ji znala předtím, než ji dám číst svým dětem, a taky abych toho Malého prince už konečně sama přečetla. První dojem byl docela dobrý, ale přišel mi pro děti nevhodný ten konec. Líbila se mi různá setkání Malého prince s obyvateli planet - s pijákem, králem atd.- v tom jsem vnímala velmi trefná poučení, a když jsem dceři knihu poprvé četla v jejích 7 letech a když si ji pak ona sama přečetla v 8 letech- tato poučení vnímala a rozuměla jim. Také velmi dobře reflektovala vztah prince a květiny - velmi ji to zaujalo a z toho, co o tom říkala, jsem měla dojem, že to její dětskou duši docela obohatilo, že to na ni působilo. Líbilo se jí také jak Malý princ cestoval po těch planetách, to jí přišlo dobrodružné. I mně se vykreslení vztahu prince a květiny líbilo, vnímám v tom mnoho myšlenek k zamyšlení. Spousta pasáží mi docela přirostla k srdci, mají své kouzlo a přesah, pracují v člověku vevnitř, oslovují. Mám ale takový nejasný pocit, že kdybych dokázala pojmenovat všechna východiska, ze kterých autor svá moudra plodí, tak že celkově by mně na tom něco mírně nesedělo a asi bych nesouhlasila se vším. Něco je na té knížce jakoby trochu psycho. Konec knihy na mě působil strašně - jako krásná a vznešená sebevražda - tedy přesně to, co bych v žádném případě nechtěla, aby se jakkoliv usazovalo do duše mých dětí. Bojím se, že takto to skutečně dítě může pochopit, proto si nemyslím, že by dítě mělo číst tuto knihu bez komentáře dospělého. Já to okomentovala s tím, že Malý princ věděl, že tou smrtí se dostane jen do jiného světa - zpátky za květinou, že takhle to v tom jeho světě prostě je a takto to funguje, takže on věděl, že tím vlastně nezemře - takto si myslím, že je to v knize i myšleno, ale není to napsané tak, aby to pro dítě bylo jednoznačně zřejmé. A pokud je to myšleno jinak, tak jsem to nepochopila a pokud to je myšleno tak, že Malý princ se prostě chtěl zabít, dobrovolně se zabil a zemřel, pak bych to musela přehodnotit na velmi, ale opravdu velmi špatnou knihu pro děti. Pokud to takto není a pochopila jsem konec správně, tak i když se mi konec nelíbil, tak je kniha celkově celkem fajn, i se k tomu s dalšími svými dětmi ráda zase vrátím, ale určitě bych doporučila tuto knihu číst spolu s dětmi, nenechat je s tím samotné. Jako doplněk jiných knih mi kniha přijde pro děti fajn, ale kdyby měly číst jen takovéhle knihy, mám takový nejasný pocit, že by to do jejich duše zasévalo i něco jakoby pokřiveného - možná ale ten vjem vyplývá jen z toho konce knihy , kdyby ten byl jiný, možná bych tento vjem neměla a možná bych dokonce dala i pět hvězdiček.
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Krásný příběh. Vlastně ani nevím, odkud Malého prince znám. Sem tam sem o něm nejspíš slyšela a pak jsem zjistila, že je i k maturitě. Knížku jsem četla poprvé, čte se sama - nebude to tím, že má málo stran. Každopádně se mi potvrdilo to, co se o ní říká a nelituji, že jsem ji četla. Možná, že se čte dobře, protože je to pohádka. Mě osobně se zatím četla nejlépe z povinné četby a můžu říct, že mě i nejvíc bavila. Znám pár lidí, kteří to četli jako malí a řekli mi, že tehdy se jim to zdálo smutný a nelíbilo se jim to. A když to četli teď, tak je to bavilo a říkali, že to jako malí nechápali. Pak je teda otázkou, jestli to opravdu každé dítě pochopí, nebo to vidí jenom jako pohádku, která se jim nelíbí. Asi záleží na věku.