Malý princ

29.03.2016

Pro mě je to skutečně zejména kniha o přátelství. Možná kdyby byla jen o tom, tak bych měla Malého prince ještě raději.

27.03.2016

Nejlepší knížka, když se máte s někým rozloučit. Letos jsem jí četla už dvakrát a pokaždé jsem si v ní našla to, co jsem potřebovala. Podle mě je to kniha pro každou věkovou kategorii a každé citové rozpoložení. Vždy si v ní najdu něco nového - i kdybych ji četla z měsíce na měsíc. Jednou se shlédnu v pilotovi, teď jsem se ztotožnila s květinou. Tato kniha se zkrátka mění s námi a je nadčasová!

26.03.2016

Čisté, kouzelné, dokonalé...

Mně zahřála pasáž s vodou ze studny:

Nemá nikdy hlad ani žízeň. Stačí mu jen trochu slunce.

..."Tak ty máš také žízeň?" zeptal jsem se malého prince.
Neodpověděl mi na otázku. Řekl pouze:
"Voda může dělat dobře i srdci..."
Nerozumněl jsem jeho odpovědi.

(u studny)
...Nechtěl jsem, aby se namáhal. "Nech mne," řekl jsem mu, "pro tebe je to příliš těžké."
Pomalu jsem vytahoval vědro až k okraji.

..."Toužím po té vodě," řekl malý princ....
A tu jsem pochopil, co hledal.

...Tato voda byla docela něco jiného než obyčejný pokrm. Zrodila se z úsilí mých paží. Byla srdci tak milá jako nějaký dárek. Když jsem byl malý chlapec, světlo vánočního stromku a něha úsměvů, to vše dodávalo vždycky zvláštní zář vánočnímu dárku, který jsem dostal.


K tomuto vyjádření významnosti "nevýznamného" nemám slov.

25.03.2016

Tuto knihu jsem měla v povinné četbě k maturitě před několika lety a dobré čtení, na to že to bylo povinné :-)

20.03.2016

Tak nádherně v jiných knihách tisíckrát neohraný a nepředvídatelný příběh... Citlivý, takový, který vás dožene téměř k slzám, protože se dotkne něčeho uvnitř vás, když ten příběh do sebe skutečně vpustíte... Být ochočeným nebo neochočeným? Mít rád druhé s chybami nebo je raději nemít rád vůbec?
Vlastním prozatím tři překladové exempláře Malého prince a moc se mi líbí, že v každé jsou ty samé Exupéryho ilustrace... V knize jich není mnoho, ale jsou něčím tak úchvatně charakteristické a jiné! Úžasná krajina poslední stránky...nebo...copak vás neděsí klobouk, vlastně pardon, slon sežraný hroznýšem? ...beránek v krabici - takový, jakého si skutečně chceme představit...
Samotné by nás nenapadlo takto přemýšlet, protože jsme se provinili "pouze" tím, že jsme dospěli a tím, že jako děti jsme si neuvědomovali, jak krásné je být dítětem. Proto teď Malého prince tolik lidí nechápe :) A proto je tak dobře, že Exupéry si něco z toho dětství v srdci uchoval :)

19.03.2016

Knihu jsem přečetla počtvrté, tentokrát hlavně kvůli čtenářské výzvě, přiznávám. Ale díky ní jsem si uvědomila, že pokaždé, když si knihu přečtu znovu, najdu něco nového. Něco nového, co mi může kniha dát. Myslím, že knihu budu číst každý rok. Bude to takový můj Rituál :)
Jak už se tady psalo, knihu může číst dítě i dospělý. Každý si z toho odnese něco jiného. Každý může mít rád malého prince, který bydlel na planetě sotva větší než on a potřeboval přítele...

17.03.2016

Přečteno, ale rozhodně mě to neoslovilo. Moudra v knize sice jsou, ale pro mě nic přelomového. Jiné knihy mi daly mnohem víc. Promiňte, ale ne.

16.03.2016

Knihu jsem četla několikrát, a jak je řečeno pode mnou, pokaždé v ní člověk objeví něco nového. Kniha se dá číst podle mě od dětství až do stáří, kniha pro všechny. Musím si ji zase přečíst.

"Na další planetě bydlel opilec. Návštěva u něho byla jen krátká, ale malého prince velice rozesmutnila.
„Co tady děláš?“ řekl opilcovi, který seděl mlčky před řadou prázdných a řadou plných lahví.
„Piju,“ odpověděl smutně opilec.
„A proč piješ?“ zeptal se malý princ.
„Abych zapomněl,“ řekl opilec.
„Abys zapomněl na co?“ vyzvídal malý princ a užuž ho začínal litovat.
„Abych zapomněl, že se stydím,“ přiznal se opilec a sklonil hlavu.
„A proč se stydíš?“ vyptával se stále malý princ, protože by mu byl rád pomohl.
„Stydím se, že piju!“ řekl opilec a nadobro se odmlčel.
A malý princ zmaten odešel.
Dospělí jsou opravdu moc a moc zvláštní, říkal si v duchu cestou."

Čtenářská výzva 2016: Kniha přečtená za jediný den.

14.03.2016

Ked som ju cital prvykrat ako povinne citanie, nicim ma nenadchla, teraz po 10 rokov konecne ocenujem nej nadcasovost a odkaz pre nas ludi, ktori si zijeme svoje malicke zivoty v svojich ohranicenych svetoch a nevnimame inych. Krasne smutna.

Četla jsem ji na střední k povinné četbě.. četla se mi dobře, ale neoslovila mě, až teď o pár let později :)

14.03.2016

Knížku jsem poprvé četla jako dítě, ale se zklamáním odložila. Vůbec jsem ji nepochopila, připadala mi zmatená. Až teď jsem se odhodlala a opět se do ní ponořila. A výsledek? Možná to chtělo čas, abych ji dokázala vnímat a chápat. Teď už vím, o jaké životní moudro se s námi chtěl autor podělit. A možná právě proto ve mě zůstává trocha melancholie a smutku. A v mysli mi stále doznívají slova: "Vidíme dobře jen srdcem. Důležití je to, co je pro oči neviditelné."

12.03.2016

Milá knížka, ve které po každém novém čtení člověk najde něco nového. Nejvíce se mi líbily první a poslední stránky knihy.

11.03.2016

Příjemná, úsměvná knížka, ale přece jen trošku přeceňovaná.

11.03.2016

Výborné. Jednoduše.

09.03.2016

Krásná "pohádka" s velmi hlubokým podtextem

06.03.2016

Malého prince jsem četla již podruhé a myslím, že jsem si z knížky vzala zase o něco více. Nicméně pořád nechápu všechnu tu chválu. Jistě, je to krásný příběh, nicméně podle mě je kniha zbytečně přeceňována.

06.03.2016

Opravdu magický příběh! Velice mě to dojalo (a že se to moc často nestává). Jsem ráda, že tento skvost si mohu vystavovat u sebe doma a přečíst si ho kdykoliv. Rozhodně je to jedinečná a neopakovatelná pohádka. Myslím, že lepší kniha, která má tak ojedinělý pohled na svět, se nenajde. 5* je pro tuto knihu málo.

06.03.2016

Konečně jsem si i já přečetla Malého prince. Ale není to takové to poprvé a naposled. Tahle knížka se prostě musí přečíst několikrát...a přemýšlet, hledat...

05.03.2016

Moc pěkná knížka, takže po druhém přečtení možná přidám poslední hvězdičku.