Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320056/bmid_maly-princ-klenot-skryty-pres-pades-9Zu-320056.jpg
4
16563
16563
Speciální rukou psané a ilustrované vydání. Doma knihy neměli. Když v sedmnácti dostala výtisk Malého prince, příběh ji natolik uchvátil, že si jej začala přepisovat a sama ilustrovat. Tak vznikl unikátní umělecký artefakt, který jsme pro vás co nejvěrněji reprodukovali. Jedno z nejvydávanějších děl světové literatury tak dostává dosud nevídanou podobu.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 2016 , PráhOriginální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Malý princ je knížka, která se zaměřuje na dobrodružství dětské pohádky. Je to o tom, že Malý princ je zvědavý. Cestuje na planety. Na každé planetě se něco dozví. Nakonec je planeta Země. Tam chce najít lidi, aby si udělal kamarády. Narazí na lišku, která se s ním skamarádí. Knížka byla nic moc.
Přiznávám, že mě odpuzovala nálepka POVINNÁ literatura. Ale nedalo se svítit, maturita je až moc velký strašák. Ale byla jsem příjemně překvapená, bála jsem se, že to bude spíš filozofická úvaha než epické dílko.
"Jsme zodpovědní za věci, které k sobě připoutáme", "Když se necháme ochočit, jsme odsouzeni plakat"... moudrost dětství, hloupost dospělosti
Děti jsou nepopsané listy papíru, pro které je všechno nové, obyčejné věcí se zdají být zázračné, fantazie dotváří nedokonalost světa.
Pohled dítěte na ubohé dospělé trosky... alkoholika, bussinesmana, krále... a počínání všech je nanejvýš "důležité a nepostradatelné" a všichni nevidí dál než za hranice vlastní bubliny.
Pro malého prince byla skutečná hodnota jen v jedné ubohé růži. Proč by měla být výjimečná? Byla k nerozeznání od milionů jiných. Ale navzájem se nechali ochočit. Strávený čas a péče z ní udělaly jeho jedinou v celém vesmíru. Žádná není jako tahle květina.
Snad se k ní chtěla jeho duše dostat a k tomu potřeboval odhodit zátěž pozemského těla nebo možná pro tak čistou duši byl náš svět až přiliš hloupě dospělý.
Jako dítěti mi trochu naháněla strach. Teď poprvé jsem jí přečetla celou a není to knížka, kterou bych vybrala pro děti.
Po několika letech jsem si opět přečetla záhadný a krásný příběh o malém princi. Nevzpomínám si, že bych knihu četla poprvé jako dítě, ale až někdy v pubertě na střední škole a opakovaně se k ní ráda vracím. Přiznám se, že ani netuším, co mě ke knize tolik táhne, ale pokaždé jsem po jejím přečtení klidná a v pohodě a jako kdyby starosti byly pryč. Určitě se ještě setkáme při dalším čtení, malý princi...
Tuto knihu jsem měla v povinné četbě, ale vždycky mě lákalo si ji přečíst, ale byla jsem z ní dost zklamaná.... Kniha pro mě byla často matoucí a nepochopitelná a taky jsem čekala něco od knihy víc, když o ní lidi často "básní".
(SPOILER)
V poušti s ztroskotaným letadlem se pilot seznámí s chlapcem. Tak začíná přátelství mezi dospělým a dítětem. Během komunikace s Malým princem muž zjišťuje mnoho pravd, kterých si dříve jednoduše nevšiml. kniha i když není moc pro mně tak byla moc zajímavá.
Taky mě zaujalo celkově ten vesmír tyhle knihy.
Nádherný pohádkový příběh, při každém dalším čtení si v příběhu nacházíte stálo nové prožitky, které jste v dřívějším čtení nezaznamenali:)
Knihu vnímám jako rozhovor člověka k sobě samému, jak se vyrovnává s přechodem z naivního krásného dětství k dospělosti. Jak je nutné opustit Růži, kterou jsem vnímal jako matku, která se ho nechce vzdát, a najít si Lišku, kterou jsem vnímal jako jeho přítelkyni v dospělosti.
Saharu jako poušť vnímám pro její nehostinnost přesně jako ten bod zlomu, kdy dětství je nenávratně pryč, zbydou z něj jen vzpomínky, a nastává dospělost.
Četl jsem Malého prince už jako dospělý, takže chybí mi na něj pohled z mého dětství.
Za mě ne... nemůžu si pomoct, ale nějaké části jsou i pro děti, některé pochopí spíš až dospěláci, ale absolutně mě to nevzalo ani jako dítě, ani jako dospělou. Můj favorit v podobném duchu je Chlapec, krtek, liška a kůň.
Prototyp kýče. Na druhou stranu, děti ho mají rády a je neškodný. A nebojte, Citadela je v tom blazeovaném chrlení moudra horší.
Po roce opet precteno do ctenarske vyzvy 2023 a znovu me neprestava kniha a jeji myslenky prekvapovat
Číst ji znovu a znovu svým dětem je prostě radost, pokaždé si na ní najdu něco nového k zamyšlení. Tolik myšlenek na každém řádku.
Malý princ je klasické dílo, které jsem za školních let musela číst jako povinnou literaturu a nepochopila. Díky čtenářské výzvě jsem si řekla, že bych si mohla knihu opět přečíst a třeba ji pochopit. Myšlenka se stala reálnou. A myslím, že nejenom u mě.
"Správně vidíme jenom srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné."
Malého prince jsem nečetla poprvé a tak nějak jsem měla potřebu se k němu po několika letech zase vrátit. A mé pocity jsou silně smíšené.
1. Stále mě oslovovalo těch pár hlubokých myšlenek, které mě oslovily, když jsem ji četla poprvé, ale nějak jsem nedokázala najít nic dalšího, co by mě chytilo.
2. Ačkoliv autor velmi negativně vykresluje svět dospělých, já jsem naopak velmi ráda, že jsem dospělá, a velmi silně jsem s tímto vykreslením vnitřně bojovala.
3. Asi poprvé jsem si pořádně všimla toho, jak to vlastně s malým princem dopadlo. Upřímně mě to překvapilo.
Ale nicméně souhlasím, že Malý princ je jedinečnou, hlubokou a nadčasovou knihou.
O Malém princi už toho zde je řečeno hodně... Hodně věcí k zamyšlení. Jsem ráda, že jsem knížečku přečetla až teď v dospělosti, jako malá - dospívající bych ji nedokázala tak ocenit a pochopit.
klasika, kterou jsem jako dítě nesnášela, ale po druhém setkání v dospělosti jsem prozřela a zamilovala se.
Už je to spoustu let,co jsem tuto knihu četl a jsem rád, že jsem si to mohl oživit díky Čtenářské výzvě. Moc hezká kniha, hodně k zamyšlení. Určitě jí dnes chápu jinak, něž jako dítě.
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ sci-fi klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Hodnotenie je výsledkom nostalgie, nebudem zapierať. Je to ten druh knihy kde budete žasnúť vo vašich 13 rokoch, že v 10 rokoch ste ju čítala a cítila úplne inak. Potom Vás prekvapí opäť v puberte, keď je svet plný lásky a v tej knihe je lásky na rozdávanie. A potom? Potom ju už asi čítať nebudete a ostane len pocit. Pocit skvelej knihy.