Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Ne všechny pohádky jsou stejné, v každé nevystupují princezny. V některých se objeví i princové, ale jen jeden z nich je malý. Existují i pohádky-nepohádky a jednou z nich je právě Malý princ od Antoina de Saint-Exupéryho. Tento Francouz nebyl spisovatelem knížek pro děti. Vlastně vůbec nebyl spisovatelem. Pochází ze šlechtické rodiny, byl vojákem z povolání, pilotem a válečným reportérem. Pohádku pro malé i větší čtenáře 'Malý princ' napsal v roce 1943. O rok později tragicky zahynul při bojovém letu nad Korsikou. Světové slávy Malého prince se nedožil.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 2015 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Už jako malý jsem tuto knížku četl na prvním stupni a četl jsem ji spíše jako pohádku a detailů v ním jsem si moc nevšímal. Potom co jsem postupně víc a víc o této knížce slýchával a teď když jsem ji dostal za úkol na český jazyk přečíst, jsem si ji přečetl a já.. já žasnu. Ta knížka má krásný, stručný, líbezný příběh, čte se to krásně, zároveň rychle a jedním dechem, jak je krátká a zároveň vás obohatí. Jak už stylem psaní pana Exupéryho. Jeho příhodami. Těmi postavami v knížce. Jednoduchými ilustracemi. Dojemnými větami a pravdivých věcech o životě, který vám zůstanou v srdci. Ačkoliv to říká každý, ale je to knížka co si každý musí přečíst a jistě se k ní budete vracet a číst ji budou další generace čtenářů. Sice je knížka krátká, ale rád knížce udělím 8-9/10.
(SPOILER) Malý princ je kniha o Malém Princi, který žije na své planetě a stará se o ni. Chodí na výpravy a cestuje na další planety, kde nachází mnoho lidí. Nakonec přijde na planetu Země, tam si ochočí lišku a s ní začíná být kamarád. Potom se vrátí na svoji planetu. Knížka se mi moc líbila.
Dodnes to slyším hlasem naší paňčelky, jak to četla. Ona to uměla! Dala tomu ještě přidanou hodnotu. Už tak skvělému příběhu. Takže k ní cítím ještě takový kousek nostalgie. "Nakresli mi beránka."
Dvě sopky jsou činné a jedna nečinná, ale člověk nikdy neví...
Přicházím s doporučením na nostalgicky známou klasiku, již není třeba více představovat. Avšak i přesto si dovolím pár řádků napsat.
Když vypravěč příběhu uvízne s letadlem uprostřed pouště, zjeví se mu malý chlapec. A dožaduje se kresby beránka. Avšak takového, co mu neokouše milovanou pyšnou květinu se čtyřmi trny. S postupem času chlapec - Malý princ - vypráví svou cestu napříč snovou galaxií a líčí, jak krok za krokem objevoval moudrost a snažil se porozumět světu dospělých.
Antoine de Saint Exupéry nemohl lépe vystihnout s pomocí myšlení malého chlapce strasti pozemského života, jeho zásad, dobrých mravů i jeho skutečného smyslu. Kniha je protkaná alegorií a metaforickými přirovnáními, jež nás nutí k zamyšlení a ukazují cestu lásky, pokory i porozumění.
Celkové hodnocení 90% -hluback-
Poprvé jsem knihu četla před lety a byl to pro mne jen příběh o setkání s Malým princem a o jeho vyprávění o planetách .Po přečtení dnes vnímám obsah úplně jinak a až mne zaráží,kolik pravdy je v něm ukryto!
Před lety v rámci povinné četby mě Malý princ moc nezaujal. Teď, v pokročilé dospělosti, jsem ocenila filozofické myšlenky i možnost vnímat okolní svět opět očima dítěte. Část knížky jsem předčítala i čtyřletému synovi a líbila se i jemu.
Kniha krásna vo svojej jednoduchosti a ešte krajšia vo svojej hĺbke. Celorodinná záležitosť ;))
Opět jsem si ověřila, že tato knížka po každém dalším přečtení přinese nové pocity a nové poznatky. Čím je člověk starší, tím více jí chápe a rozumí ....
Opäť jedna z kníh povinnej literatúry, ktorá stojí za prečítanie. Nie som z nej úplne namäkko, ale páčila sa mi. Je to taký trošku zvláštny príbeh, ktorý je popretkávaný viacerými peknými myšlienkami. Tak sa nenechajte odradiť tým odpudzujúcim slovom POVINNÁ literatúra. :)
Velmi dobrá kniha. Pochybuji, že tam šlo o to, aby byl děj plynulý. Přečetl jsem si ji rovnou dvakrát, vzhledem k její délce. Jinak samozřejmě doporučuji, je to prostě klasika, kterou by měl mít přečtenou každý. Osobně nijak netvrdím, že se jedná o nejlepší knihu ze všech, to samozřejmě ne, ale také nijak neříkám, že od toho má daleko.
Nooo, třičtvrtě knihy jsem si říkala - jo, myšlenku to má, ale že bych z toho byla nějak odvařená... - překvapivě mě rozsekal konec, od části jak šli hledat studnu - proto tři hvězdy a někdy možná přehodnotím celou knihu na lepší.
Nedočteno, jak to mám říct, řeknu to asi tak: nepochybuji o tom že má kniha hlubší psychologický pojem, to tedy nepopírám, ale připadá mi to takové bez děje, takové plytké a jalové. A abych se přiznal tak knihy čtu s tím očekáváním že do mě děj napumpuje to nadšení a to je to co mě baví. Tato kniha by byla tudíž lepší kdyby byla napínavější zápletka a případně do toho zakomponovat i psychologické pojetí. Malému princi ještě šanci dám, ale zatím 2*.
Komu unikne hluboká myšlenka malého prince, tomu unikne všecko podstatné. Tohle bude mít vždycky místo v mém srdci.
A vůbec..."nakresli mi beránka"
Milý příběh o Malém princi, který si žil na své malé planetce a vydává se na cestu. Během cesty potkává různé lidi - Lampaře (dělá svou práci, i když postrádá smysl), Pijana (pije, aby zapomněl, že se stydí, že pije) či Domýšlivce (narcis). To jsou lidé, s kterými se setkáváme, ba i někdy stáváme, i my samotní.
Je to filozofická, útlá knížka, z které si každý vezme to, co chce. Myšlenek mezi řádky je nepočítaně moc.
Útlá knížečka, která se přeceňuje. Přesto na téma iracionality a hlouposti lidského konání patří k těm lepším. Jiná díla autorova se týkají létajících strojů a pilotů - Při srovnání děl mi připadalo, že Malého prince snad Exupéry ani nemohl napsat, tak moc byl způsob psaní rozdílný. Nebo to bylo ztraceno v překladu.
´Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde.´
Z knihy by se dala citovat snad každá věta.
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ sci-fi klasická literatura
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Knížku jsem poprvé slyšel jako dítě v audio verzi, tuším od Bohdalové? Už tehdy jsem ji měl hrozně rád. V dospělosti mě ale nadchla zřejmě ještě mnohem více. Knížka plná krásných myšlenek, oddechová i náročná. Jak se čtenář zrovna cítí. Určitě jsem nečetl naposledy.