Mami, vrať se!: Ponížená až na samé dno
Oxana Kalemi
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/138089/bmid_mami-vrat-se-ponizena-az-na-same-dno.png
4
259
259
S Oxanou se život nemazlil. Ve čtrnácti byla znásilněna, pak měla manžela, který jí ze života udělal peklo, zůstaly jí tři děti, které musí uživit. S vidinou bohatého výdělku je s těžkým srdcem opouští a míří do Turecka. Zde padne do rukou obchodníků se ženami, skončí jako prostitutka zbavená veškeré důstojnosti a ocitne se na samém dně lidské existence.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2012 , AlpressOriginální název:
Mummy, Come Home: A Brutal Kidnapping, A Terrified Prisoner, A Mother Desperate to Reach Her Children, 2008
více info...
Přidat komentář
No, nedokazu si vubec predstavit sebe na jejim miste, moje kniha by byla asi polovicni delky, protoze uz bych si to asi davno hodila. Oxana muze byt rada, ze mela kolem sebe tolik hodnych lidi, kteri se ji v UA bide o deti postarali. Pribeh naprosto sileny a zdrcujici, nedokazu si vubec predstavit nic z toho. Obcas mi jeji jednani prislo uplne zcestne, ale jak se rika, zoufali lide delaji zoufale veci. Trosku mi to pripomnelo knihu “Zotrocena, ale tam byl za me pribeh lepe zpracovan. Asi si po tomhle dam zase trosku lehci temata a cteni. Zuzka
Silný příběh o bezpráví a dost velké krutosti. Četla jsem jedním dechem. Jsem moc ráda, že příběh dopadl dobře, ale jsem z toho trochu rozpolcená. Vzalo to docela rychlý spád. Co se týče boje s úřady o děti - věřím, že je to běh na dlouhou trať a pevné doufám, že i toto má šťastný konec.
Velmi drsné čtení, s každou další stránkou se příběh Oxsany propadá do stále většího zoufalství, bezpráví a smutku - co jsou lidé schopni napáchat za zlo na druhých - nad tím zůstává rozum stát. Autorka byla bezesporu velmi naivní a důvěřivá. Co jsem nepochopila a nepochopím, že více nezabojovala o své děti, že se za nimi nerozjela hned, jak to šlo, když tvrdí, jak moc je miluje. Ale nechci nikoho soudit, nikdo jsme nebyl v její kůži (díky bohu!). Čtivá kniha, která je zároveň velmi děsivá, když si člověk uvědomí, že toto vše se opravdu děje
Smutný a drsný příběh, dětství s otcem, který bil matku, matka alkoholička, pak holčičí výlet, který skončil drsným znásilněním, život s manželem, který odmítá pracovat a pak naivní cesta za prací s vidinou velkých peněz, kdy je prodávána
Ke komentářům níže bych chtěla doplnit to, co mně celou dobu rezonovalo v hlavě. Dalšího, ne-li největšího viníka, a to Oxaninu rodnou zemi. Nenarodila se a nevyrůstala ani na Blízkém východě, Číně či dokonce v Severní Koreji. Ale v Evropě přelomu 20.-21. století. Toto mě nejvíc tížilo - kdy zákony, pravidla a podmínky žití ve vaši rodné zemi vás dovedou k totálnímu zmaru, i když máte vůli a snahu bojovat o poctivý a řádný, byť skromný život.
Do svých čtrnácti let žila Oxana na Ukrajině šťastný život dítěte. Pak se to zvrtlo-byla znásilněna. Ve dvaceti letech má tři děti a násilnického manžela. Za vidinou peněz odjíždí do Turecka, poté do Bosny, Itálie, Anglie, kde si jí pasáci prodávají mezi sebou.
Je to skutečný příběh ženy, která se ne vlastní vůlí živila svým tělem.
Upřímně nevím, jak tuto knihu hodnotit a co si o tomto příběhu zcestovalé sexuální otrokyně myslet. Knihu jsem zvolil jako nejmenší zlo dle Čtenářské výzvy, kde díky válečnému konfliktu téma "Ukrajina" rovněž nemohla chybět. Jak jinak...
Je jasné, že ani Ukrajina, ani země bývalé Jugoslávie v "divokých devadesátkách" nestály za nic. Autorka nám barvitě popisuje život v těchto zmíněných destinacích, kde fungoval snad jen východ a západ slunce. Nemá cenu zde vypisovat její enormní naivitu, důvěřivost, aroganci a hloupost. Dle svého uvážení chtěla "jen" lepší život pro své děti. Místo toho bylo skoro každé rozhodnutí ještě horší než to předchozí. Řezali ji jako žito, znásilňovali na potkání a každý ji měl za odpad společnosti. Přesto do toho šla zas a znovu. Proč, sakra?! Pod pojmem "mateřský pud" a "láska k dětem" si představuji trochu něco jiného, než to, že mám několikero příležitostí utéct či se vrátit, ale přesto pokračuji dál a žiji v neoprávněném strachu.
Jednu hvězdičku jsem dal za přehledně napsaný příběh. Určitě si zažila svoje a nikomu bych to nepřál. Ale nemohu se zbavit dojmu, že za drtivou většinu špatného, co se Oxaně stalo, si může sama. A to nemluvím o nespočtu situací, kdybych i já sám jí dal nejradši pár facek. Alespoň měla to štěstí, že shodou okolností se dostala do ochranného programu, kde jí pomohli. Drtivá většina žen jí podobných toto štěstí nemělo a nemá.
(SPOILER) Přečteno jen do výzvy DK. Kniha je celkem čtivá, ale z mého pohledu ne úplně uvěřitelná. Děti opustila hodně malé, ani jim moc často nevolala a stále se na ni těšily? Pobývala v různých zemích, ale všude se domluvila? Citace: Od pracovníka cestovní kanceláře jsem si půjčila na letenku. To jako fakt???? Oksana mi prišla neskutečně hloupá a naivní a myslela jen na sebe.
(SPOILER) Po obsahové stránce hrůzostrašné. Při čtení jsem cítila bezmoc, vztek i znechucení. Dost mě zaráží, a to se nepovažuji za žádnou naivku, kolik mužů na UA v těch devadesátkách bylo násilníků a hrubiánů, jakože 13 = 100 % mužů na pláži má zájem znásilnit Oxanu nebo její kamarádku a další nelidské zacházení v takové mase?! Nějak nerozumím důvodům, proč Oxana nenavštívila děti během 5 let "svobody" ve VB. Nemám právo jí soudit, nicméně optikou vlastní bubliny mi její příběh, naštěstí, připadá sice děsivý, ale vzdálený. De/formovaná zanedbávající výchovou, nevzdělaností "nalétla prvnímu muži a pro mě nepochopitelně s ním zůstala i přes neskutečné příkoří, naivita a důvěřivost cizí ženě roztáčí kolotoč další nepřízně a zmařeného života.
Budu teď znít hodně kacířsky, ale první část knihy, než se stala obětí kuplířství, jsem autorce moc nebaštila. Tím nechci shazovat ani banalitovat nic, co bylo v knize popsáno. Byť jediná sebemenší věc by se nikdy ženě stát neměla. Ale nemohu se zbavit dojmu, že něco bylo přibarveno.
Kniha jako taková byla napsaná čtivě. Tu jsem četla v anglickém jazyce. Zas a znovu jsem se přesvědčila o tom, jaký štěstí mám, že jsem se narodila tam, kde jsem se narodila a jaký život mám...
Autorce přeji dalších mnoho sil, jelikož následky si nejspíš ponese celý život...
Příběh to byl opravdu drsný, jak zde v hodnocení někdo napsal. Ale způsob, jakým byla kniha psaná byl otřesný. Dočetla jsem ji proto, že byla krátká a mě tlačí čas s knihami do výzvy. Příběh by si zasloužil daleko lepší zpracování.
Silný, drsný a bohužel pravdivý příběh, kterých je v tomto světě ještě moc a moc. Ne každá žena má to štěstí, že se z toho dostane. Nejhorší je, že na to do konce života nezapomene.
Pro mě první kniha, kterou nedokážu ohodnotit hvězdičkami. Byl to strašný příběh. Strašný tím, že byl podle skutečnosti, že to bylo vyprávěno osobou, která byla smutnou hlavní hrdinkou.. Vlastně se divím, že jsem to dokázala dočíst do konce, protože byť je kniha čtivá, její obsah je opravdu strašný.
Knížku jsem vzala do ruky, kvůli výzvě.. Smutný drsný a bohužel pravdivý příběh. Hrozné je, že auturka asi nebude jediná, které se toto dělo.
Kniha je lehká na čtení ve smyslu toho technického čtení. Ale tematicky... Ufff... Bylo to těžké číst a ještě těžší je taková představa, že se to fakt dělo (a asi zřejmě ještě stále běžně děje). Nicméně klobouk dolů Oxaně, že dokázala z toho bahna vstát a bojovat. Na jednu stranu jsem byla udivená, že je tak hloupá a naivní, na druhou stranu... Byla zoufalá. A kdo ví, co bych v její situaci dělala já?
Máme se dobře, moc dobře. :-)
Autentická zpověď ženy, která si od puberty prochází násilím. Znásilnění, nasilnický partner, opuštěné děti, cesta za lepším životem, obchod s lidmi, důstojnost.
Štítky knihy
prostituce sexuální násilí znásilnění týrání ukrajinská literatura podle skutečných událostí autobiografické příběhy obchod se ženami ženy jako oběti trestných činů
Mami, vrať se!: Ponížená až na samé dno
Jako jo. Dobře psáno, čtivé, hrozně napínavé. Nešlo mi knížku odložit a byla přečtena za den a půl. Potud vše dobré, dávám 5 hvězd.
Nicméně mi nešlo do hlavy chování matky, které byla dcera i vnoučata ukradení, nepochopila jsem ani místy až dětskou naivitu autorky. Chápu, že měla těžké dětství a ještě těžší dospívání a neměla nikde vzor jak se má správně fungovat, ale ona jednala jen jak se jí řeklo, jako by neměla svůj rozum.