Mami, vrať se!: Ponížená až na samé dno
Oxana Kalemi
S Oxanou se život nemazlil. Ve čtrnácti byla znásilněna, pak měla manžela, který jí ze života udělal peklo, zůstaly jí tři děti, které musí uživit. S vidinou bohatého výdělku je s těžkým srdcem opouští a míří do Turecka. Zde padne do rukou obchodníků se ženami, skončí jako prostitutka zbavená veškeré důstojnosti a ocitne se na samém dně lidské existence.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2013 , AlpressOriginální název:
Mummy, Come Home: A Brutal Kidnapping, A Terrified Prisoner, A Mother Desperate to Reach Her Children, 2008
více info...
Přidat komentář
Včera jsem vstoupila do pekla a dnes jsem z něho vyšla . Příběh Oxany je tak děsivý , že mi nezbývá než věřit první větě z knihy : Věřím,že narození je jako život ,buď máte smůlu , nebo štěstí .A Oxana té smůly měla neuvěřitelné množství .
Je až neuvěřitelné , co dokáže jedna žena vydržet .
Pro mě je to o to horší , že příběh se neodehráva za žádné války , ale v současnosti .
Přeji jí , aby se na ni konečně usmálo štěstí a vrátila se jí víra v lidi
Obdivuji všechny, kdo dokázali napsat komentář k této knize. Já stále nenalézám slova, kterými bych vyjádřila zděšení nad životem Oxany. Než se chudák holka stačila rozkoukat po světě, tak jí bahno sahalo až nad hlavu. Nesprávná doba, špatní lidé, smůla, naivita, nezkušenost mládí bez pomocné ruky - to je opravdu jízda až na samé dno.
Napsal sám život. Život je tvrdý, a pokud nemáme zázemí, jsme na všechno sami, máme málo informací a dost omezené možnosti, není obtížné rozhodnout se chybně. Vzhledem k prvotním informacím ze života Oxany se nedivím, že její rozhodnutí byla někdy zcela lichá a dost riskantní. Když vezmu v úvahu, v jakém politickém systému vyrůstala a kolik informací měla o zemích, kde se vyskytovala, kolik "volnosti" jí její majitelé dávali, divím se, že se jí podařilo se z toho kolotoče dostat ven. Ne každý má tak velké štěstí. Což v závěru knihy (nikoli jejího života) i sama dost uvědoměle sděluje. Proti tomuto je kniha "Bez dcerky neodejdu" slabý odvar, kde bych spíše čekala hodnocení typu: nezodpovědné jednání matky a přílišná naivita. U Oxany tento dojem opravdu nemám. Na knize hodnotím pozitivně jednak sílu sdělit syrové informace co nejobjektivněji, dodatečnou snahu rozklíčovat jednotlivé události a porozumět jim, podělit se o své emoce, a chuť varovat ostatní. Je obtížné žít život se zklamáním a pocitem, jak jsou lidé krutí a systém "prohnilý", a zároveň najít tolik důvěry a lásky v tytéž lidi, aby požádala o pomoc a ještě pro nás napsala něco, co by nejraději vymazala z vlastní paměti. Jednoznačně úžasná, psycho hororová a zároveň smutně realistická kniha.
Dobře se to četlo, zajímavý příběh. Nevím, co si o hlavní hrdince myslet. Těžko se do ní vcítit. Kdo ví, jak bychom to řešily my. Radši nebudu soudit, bych nebyla souzena :-)
Dobré, napínavé, ale hrozně smutné, co se jejích dětí týče, příběh z úplného dna! Nic horšího, už snad prožít nejde...
Tak nevím, nakolik měla hlavní hrdinka neodvratitelnou smůlu a nakolik si za svůj osud mohla sama. Ano, stala se jí spousta strašných věcí. Jenže vždycky byla na začátku její naivita, špatné rozhodování, nedostatek vůle. Proč se pořádně neučila a nevzdělala se pro svůj další život? Kolik dívek žilo a žije ve špatných poměrech, a přesto jako prostitutky nekončí? Proč si neobstarala aspoň primitivní bariérovou antikoncepci? Proč se zuby nehty držela opilce a narkomana, později zločince, a rodila mu děti? Kvůli vlastní umíněnosti, hlouposti a impulzivnímu rozhodnutí skončila jako prostitutka. Stále se zaklíná dětmi, a přitom žije ze dne na den bez jakýchkoliv dlouhodobějších plánů nebo představ. Rozumím tomu, že v cizích zemích se orientovala těžko. Přesto snad mohla vyhledat policii a hledat ochranu. Pochybuji, že by ji vrátili zpět pasákovi. Zkrátka mě ta Oksana jaksi od začátku štve tím, jak nedokáže být samostatná a pořád se spoléhá na někoho jiného.
Nezapomenutelné. Děsivý životní příběh Ukrajinky Oxany. Neuvěřitelné, co žena dokáže přežít a vydržet. Pro mne nepředstavitelné. A snad proto, že je to tak šílené, si to ani nechci představovat. Neobyčejně silný lidský příběh. A to vše se děje kousek od nás a třeba právě dnes. Ale vše ostatní už bylo řečeno v komentářích, nevím, co bych k tomu ještě dodala.
V r. 2007, když šla kniha do tisku, ještě Oxana děti neměla, od té doby uplynulo 10 let. Doufám, že už s ní dávno žijí v Anglii.
Silný příběh, nicméně mě zklamal otevřený konec, kdy nevíme, jak to s dětmi dopadlo. Ale vlastně se mi ani nechce věřit tomu, že by k ní děti měly nějaký vztah, většinu života prožily odděleně a matka odešla, když byly ještě poměrně malé. Opravdu si nemyslím, že by stačily její občasné telefonáty, velmi krátké a nárazové. A také přiznávám, že místy jsem byla na hlavní představitelku naštvaná, protože ač se samozřejmě dostala do opravdu těžkých situací, tak na začátku bylo její špatné rozhodnutí a naivita, navzdory tomu, že byla varována. A pak po útěku, namísto vyhledání pomoci, znovu prostituce, pití, začarovaný kruh. Zřejmě jí pomáhá utěšování se, že vše dělala pro děti, ale já to takto bohužel nevnímám a pohled dětí by byl možná velmi podobný.
Vůbec nevím, co dodat. Vše bylo řečeno v předchozích komentářích. Neskutečné, drsné...hodně smutné. A ještě smutnější je to, že je to realita - bohužel :(
Prolezla jsem internet, ale nikde jsem se nedopátrala, jak to dopadlo s jejími dětmi. Jen že žije v Londýně, je členkou charity "Events for women", kde pomáhá stejně "postiženým"ženám.
Také bych strašně chtěla vědět, jak to všechno dopadlo.....
:-o Jedna z nejsmutnějších a nejlépe napsaných knih o tvrdém životě, kterou jsem kdy četla. Hodně realistické, reálnost je opravdu cítit na každé stránce ... náznaky v obrat k lepšímu se přece jenom nakonec většinou zhatí na rozdíl od jiných vymyšlených příběhů :-( Napadlo mě, jak může jeden člověk mít v životě tolik neštěstí, přitom hlavní postava nechtěla nic jiného, než zaopatřit své děti. Při pomyšlení na ty tři chuďata mi vždy nastoupily slzy do očí. Možná by bylo i něco jinak, kdyby se ve třech osudových okamžicích Oxana neotočila zády k lidem, kteří to s ní mysleli dobře a chtěli ji odradit od zla - otec (než zemřel, chtěl ji chránit před manželem Sergejem), Aziz (zaměstnavatel) a Žeňa (před odjezdem za naslibovaným zaměstnáním v Turecku). Bylo mi z knížky opravdu dost smutno, nedokázala jsem ji odložit, přečetla jsem ji během 48 hodin. Doufám, že si Oxana už všechno zlo v životě vybrala na hodně dopředu a že se jí už jen daří.
Drsný čtení, ač by název mohl svádět k domněnce, že obsahem bude příběh tety, co si našla na pár dní jinýho strejdu. Opak je pravdou.
Autobiografický příběh Ukrajinky Oxany, které život ukázal druhou stranu mince snad až příliš brzy. Ve čtrnácti první znásilnění, rozpad rodiny, matka beznadějný alkoholik. O rok později první dítě, za rok další, do dvaceti jsou tři. K tomu jako návdavek "chlap", co jí dennodenně tříská. Otec, jediná a poslední opora, náhle umírá. Oxana končí večer u popelnic v lepší čtvrti a vybírá zbytky, aby uživila sebe i děti. Pomyslné dno? Omyl, teprve začátek, jen slabý rozjezd a čajíček. Silná káva se teprve vaří a to doslova. Nebude to dno, bude se hrabat ještě tak sto metrů pod zemí.
Myslím, že stačí napsat Turecko, Albánie, Rumunsko a obchod s bílým masem.
Otázkou zůstává, co je dobrý konec. Já tady považuji i těch sto metrů vzhůru za úspěch.
Smutný, beznadějný a vlastně ještě stokrát horší, protože tohle je syrová skutečnost.
S většinou z vás naprosto souhlasím..Je až těžké mluvit o knize v kladném hodnocení, když příběh je tak tragický, nicméně kniha Oxany mě hrozně zaujala. Obdivuju ji za to, co dokázala. Byla hrozně silná a přes všechno zlé věřila, že to dopadne dobře a zase se shledá se svými dětmi, a co víc, ještě o tom napsala knížku. Moc ji přeji, aby své děti zase viděla a žila s nimi snad již poklidný život, myslím, že si to zaslouží..Na mě měla kniha dost silný dopad. V některých pasážích jsem i plakala, nevím jestli bych sama dokázala být tak silná jako právě Oxana..
Tato knížka mi naprosto vyrazila dech. Když by to byla fikce, řekla bych si, že to vlastně nebylo ani tak dobré, ale při každém slově jsem si uvědomovala, že tohle se vážně stalo a děje se to neustále. Nedokážu si představit že by se tohle mohlo stát v mé blízkosti a Oxana to zažila na vlastní kůži. Strašně moc si přeju, aby své děti zase viděla a neváhala bych si koupit další díl jen abych se dozvěděla, zda se s nimi potkala. Příběh o neuvěřitelně zasáhla a donutila se mě zamyslet. Nedávám 5 hvězdiček knize, dávám je samotné autorce za přetrpění božího mučení a za to, že byla schopná se k tomu všemu vrátit a sepsat to do jednoho skvěle čtivého svazku.
Tato kniha byla pro mě celkem zdrcující. Na jednu stranu příběh plný smůly až neštěstí jedné ženy, na druhou stranu velmi silná žena, která stále bojuje, aby mohla uživit své děti a přes tu veškerou smůlu vidí budoucnosti pozitivně.
Ta kniha byla prostě silný kafe. Neumím si to ani představit a moc obdivuju tuto ženu, že to všechno přežila a nezbláznila se.