Manon Lescaut
Vítězslav Nezval
Nejslavnější dílo spisovatele známého jako abbé Prévost (1697-1763) a proslulého pestrým životem. Svůj Příběh rytíře des Grieux a Manon Lescaut koncipuje v duchu dobové módy jako paměti. Tento romanticky pojatý román o lásce, která se nedokáže smířit s rozumem, inspiroval Vítězslava Nezvala k vytvoření básnického dramatu, jež předčí literární hodnoty originálu.... celý text
Přidat komentář
Parádní záležitost, tato kniha.
Zase jsem se jednou vžila do hrdiny - tentokráte to byl pro mě nezvyklý hrdiny, rytíř Des Grieux.
Racionální myšlení bylo obětováno pro krásy mládí. Jeden život zmařen. Stačil jeden pohled.
Možná to vidím až hodně tragicky, možná by moudrý rytíř trpěl více, kdyby se Manon zřekl, kdo ví.
Každopádně se mi vybavil jeden citát O. Wilda, který mě tolikrát pobouřil a s kterým jsem tolikrát nesouhlasila, teď se mi zdá hodně výstižný:
"Ženy nevědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou."
K Manon jsem se dostala díky povinné četbě ve školních letech a musím uznat, že to není špatné dílko, i když mě to veršování někdy rozptylovalo od samotného děje. Ale to bude spíše tím, že na poezii moc nedám, s kvalitou díla to nemá nic společného. To autor zpracoval velmi dobře a procítěně.
Nádherná hra! Opravdu jsem se nad chováním Manon velmi bavila. Prostě se chovala jako šestnáctiletá puberťačka- což ona i byla :-). Emočně to byl pro mě krásný zážitek a občas mi bylo opravdu líto naivního rytíře, který opravdu často působil jako "zmoklá slepice".
Na "básničky" moc nejsem, ale tuto knihu si přečtu vždy ráda. Jedná se o krásný příběh, tragický konec, co víc by si mohl čtenář přát..?
Manon je první a poslední můj hřích
nepoznat Manon, nemiloval bych
Manon je motýl, Manon je plavovláska
Manon je první a poslední má láska...
Tož Vítězslav Nezval vytvořil opravdu krásné dílo. Verše jsou jemné, citlivé, láskyplné, smutné ... Těch adjektiv by bylo opravdu moc. :) Co se týče epické části, no ... Manon promiň, ale byla jsi opravdu až moc naivní a lehkomyslná ...
Knihu jsem přečetla kvůli povinné četbě, ale opravdu mě moc nebavila. Divadelní verze, kterou jsem viděla mě bavila mnohem víc :)
Opravdu dojemný tragický příběh...
Kniha se mi skutečně velmi líbila a konec mě dohnal k slzám.
A to to byla povinná četba!
Se spolužačkami jsme dokonce toto veršované drama zahrály při vyučování.
Prostě srdcovka ♡
V okamžiku, kdy jsem jako dítě viděla v televizi inscenaci Manon Lescaut, jsem se zamilovala do Nezvala. A tato láska je věčná :-)
Poezie nikdy nebyla zas až takový můj šálek čaje, ale Manon Lescaut se celkem dobře čte, i když mi vadily doplňky popisující scénu, které mě rušily od čtení samotných veršů. Tuto poezii určitě ocení slečny, ženy a dámy. :)
Je mi líto, ale zdejší nadšení z knihy nesdílím. Naopak, stala se pro mě velkým zklamáním. Snad proto, že jsem už četla takové knihy, jakými jsou Puškinův Evžen Oněgin, Rostandův Cyrano z Bergeracu, či, chcete-li české zástupce, Dykova Krysaře, Vančurovu Marketu Lazarovou. Ty a ještě několik málo dalších knih s podobnou tematikou nešťastné či alespoň složité lásky jsou pro mě docela jiný level. A to, promiňte mi, pane Nezvale, i po jazykové stránce. Zatímco k nim se ráda vracím, k Manon se už nevrátím (pokud tedy nepočítám plánové přečtení předlohy). Dvě a půl *.
Autorovy další knížky
2001 | Manon Lescaut |
1969 | Edison |
1999 | Básně noci |
1966 | Sbohem a šáteček |
1971 | Anička Skřítek a Slaměný Hubert |
Po dlouhé době poezie a rozhodně mě neodradila od dalších veršů..."Za všechny poklady světa -
nedám váš jediný vlas - za všechny mladá léta - jedinou z vašich řas" To není povinná četba, ale povznášející a doporučující literatura!