Manon Lescaut
Vítězslav Nezval
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71868/manon-lescaut-2dv-71868.png
4
1506
1506
Sentimentální a mravoučnou předlohu abbé Prévosta z 18. století proměnil V. Nezval v jevištní báseň, v níž nejde tolik o příběh samotný, jako o básnické vyznění a rozehrání citových prožitků obou hlavních postav. Text hry uchovává místy prózu povídky v původním překladu A. Váni, avšak řadí ji do 7-8 villonovských či rostandovských balad, jejichž verše a rýmy se stále vracejí jako hudební motivy v opeře, takže 7 obrazů hry je napsáno v podstatě málo verši v bezpočtu obměn. Dějové jádro příběhu posunul básník do 19. století, takže šlechtické kupce Manoniných půvabů proměnil ve velkokapitalistické pány Duvaly, kterým se zde nakonec dostává výsměchu i porážky: Manon, sice lehkomyslně a naivně dychtivá přepychu a flirtu, přijímá to vše bez pocitu viny, neboť je si jista, že tak svému chudému rytíři Des Grieuxovi pomáhá. Přesila církevních a peněžních intrik dohání milence k deportaci za moře a k záhubě, nezabrání jim však v tom, aby Tibergům a Duvalům neunikli alespoň v okamžiku smrti, kdy po prvé navzájem pochopí důvod svých poklesků a naplní alespoň své zdánlivě pošetilé heslo "Ach, umřít pro krásu ... "... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem přečetla jedním dechem...Nemyslím si, že je to jedna z nejlepších knih, co jsem četla, ale svým způsobem mě zaujala. Láska rytíře, co se měl navždy vzdát žen, je tak obrovská a opravdová, že si dokáže přitáhnout pozornost. Jsou zde hluboce vylíčeny nástrahy lásky a důsledky přílišné důvěry...ale také síla odpuštění a překonání vlastní hrdosti pro lásku. V knize můžeme také najít zdůraznění finančních problémů, které při řešení dostávají hrdiny do nástrah...zde se projevuje Manon, jako zachránkyně rodiny, ale spíše jako žena, která touží po bohatství a přepychu...mnohokrát za cenu velkého rizika. Mírně rušivým elementem pro mě byla na konci až příliš častá slova z písně Mississippi. Knihu ale zejména z důvodu opravdu krásných veršů vřele doporučuji :)
Moje knižní veršovaná láska, na gymnáziu jsem uměla recitovat dlouhé pasáže těch nádherných veršů, dodnes si některé pasáže pamatuji, a že už je to let!!! Nečtu verše, když tak pouze od Mistra Nezvala. Proč? Protože jim rozumím, protože jsou krásné a protože si je vybavuji i po 35 letech. Přidávám do čtenářské výzvy jako Knihu autora, který žil v mém kraji. I když se tu nenarodil, na vyšehradském hřbitově se nezapomenu zastavit i u jeho hrobu.
Krásné verše,krásná kniha Vítězslava Nezvala..Tragický příběh o lásce lehkomyslné a zhýčkané Manon a o naivním a hodném rytíři Des Grieux..
,,Pojď ke mně,já to věděla,
že dodnes mohou se dít divy,
že jednou potkám anděla
a že ten anděl bude živý”
V květnu jsem psala komentář k Manon, která sloužila Vítězslavu Nezvalovi jako inspirace. V tom komentáři jsem napsala, že dávám knize 2*, ale Nezval by byl za 5*. Teď jsem si Nezvalovo Manon po letech přečetla. Byl to opět neskutečně krásný a hřejivý pocit. Ta krása českého jazyka, nádhera veršů. Dávám těch slíbených 5* protože nejde dát víc /a to mne docela mrzí/.
Jo, čeština dokáže být i hodně něžným a měkkým jazykem, když s ní někdo umí tak dobře pracovat...
Lyrická balada o romantické lásce, pokušení, nevinné, naivní ctnosti i hříšné rozpustilosti, mladistvé odhodlanosti, touze a přesvědčení, bezstarostné lehkomyslnosti a okouzlení. Krásný poetický jazyk. Nestárnoucí nadčasová klasika české literatury.
Za všechny poklady světa
nedám jediný váš vlas.
Za všecka mladá svá léta
jedinou z vašich řas.
Rád opustím tě, světe,
rád rozplynu se v dým,
jen když nám někdy kvete
myrta a rozmarýn.
Nad všecky krále králů,
nad všecky mudrce
budu, až ztratím skálu
z prsou a ze srdce.
Přijď, dlouhá noci, s vánkem,
který nám bude vát,
až budem věčným spánkem
na věky spolu spát.
Manon:
"Pojď ke mně, já to věděla, že dodnes mohou se dít divy, že jednou potkám anděla a že ten anděl bude živý."
Krásná klasika mě překvapila svou čtivostí a nad některými verši mi přestával doslova rozum stát :) Jak to tak někdo dokázal vystihnout.. A ve verších :)
Manon je trošku mrška, ale kdo by v jejím případě nebyl. Posuďte sami, ale to si tu maturitní povinnou četbu budete muset přečíst ;)
Jsem ráda, že mě k tomu nikdo nenutil a dospěla jsem si k ní sama, až když se mi chtělo.
Za poslech stojí i Krylova píseň Balada o Manoně: https://youtu.be/ca2oL-dPjJE
Knížku jsem četla kvůli povinné četbě. Musím si přiznat, že byla lepší, než jsem očekávala. Neříkám že byla úžasná, ale bylo příjemné přečíst veršovanou divadelní hru. Děj není nijak závratný, což ovšem není hlavní v této knize, poněvadž jej nevymyslel autor. Líbily se mi verše a také postavy. Manon je sice dívka, která nedokázala být věrná, ale na konci projevila lásku. Občas jsem se trochu zamotala do děje a nevěděla co se právě děje. Jinak pěkné.
"I když mě stokrát obelstily
ty povětrné střevíce,
i přes svou slabost, přes omyly
Manon je hříšná světice!"
Z knihy jsem lehce rozpačitá. Chvíliemi mne to bavilo, chvílemi nikoliv. Jednání obou hlavních postav jsem občas nechápala a ani smutný konec mne nijak nedojal. Některé verše mi, ale zůstanou v hlavě asi dlouho. Hlavně ten nejznámější:
"Manon je můj osud. Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže, hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu!
Manon je moje umřít pro krásu."
Mohlo by se zdát, že jsem unáhledý v soudu,
leč verše Manon navždy za nejlepší míti budu.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Je to literární skvost, krásně zpracované. Čtivé verše s velmi smutným příběhem nešťastné lásky.
Moje nejoblíbenější verše z knihy:
Pojď, Manon, pryč! Krásně to dopadlo!
Nač šperky! Peníze! Nač zrcadlo!
To všechno tvoji pravou krásu špiní!
Ty nesmíš chtít od lidí dobrodiní!
Ty nesmíš ohlížet se na dary!
Ty nesmíš obdivovat kočáry,
ne, Manon, ne. Ty nesmíš chtíti přepych.
Šperky jsou strašné oči slepých
a je z nich jenom slepota…
Pojď se mnou do nového života
bez šperků, bez hrůz, bez Duvalů,
bez toho třpytivého kalu,
kterým tě kdekdo potřísní!
Četla jsem kdysi. Psané divadelní hry miluji a Manon se mi moc líbila. Nejsem na poezii, ale zde jsou verše čtivé a máte to přečtené během chvilky. Za mě ano.
Kouzelná Kniha, četla jsem už dávno. Moc se mi líbila i zfilmování bylo moc pěkné.
"Čím to, že já Manon tak šťastná jsem?"
Překrásné a tuze smutné dílo... Jistě je to velice naivní a jednání rytíře Des Grieux a občas i samotné Manon je místy nelogické a vedoucí k šílenství, ale takto mě už dlouho žádná tragédie nedojala.
Skvělá kniha, čtivé verše, poutavý příběh. Další kniha k maturitě a neskutečně mě překvapila. Chystám se ji koupit so mé knihovničky a ráda si ji přečtu znova. Je to taková jednohubka před obědem. Mohu vřele doporučit! :)
Nádherné, zpěvné verše Vítězslava Nezvala a k tomu krásné obrázky namalované Vladimírem Sychrou. Pro mě působivý, umělecký zážitek! Tuto publikaci z roku 1977 jsem si koupila tady na databázi a jsem vděčná, že ji mohu mít ve své knihovničce a kdykoliv po ní sáhnout...
Poprvé jsem ji četla na střední škole, teď jsem ji vylovila z knihovny podruhé a opět se mi moc líbila. Jsou to krásné verše a silný příběh. Nelituji, že ji mám v knihovně.
Štítky knihy
láska zfilmováno divadelní hry romantika dramata poezie
Autorovy další knížky
| 2001 |  Manon Lescaut |
| 1969 |  Edison |
| 1999 | Básně noci |
| 1966 | Sbohem a šáteček |
| 1971 | Anička Skřítek a Slaměný Hubert |
Des Grieux je mladík s budoucností kněze. Ale, náhle se zamiluje do krásné Manon.
Manon je šestnáctka, která se také zamiluje, jenže má talent líbit se všem.
O její přízeň usiluje i postarší Duval. A navrch se do všeho plete Tiberge v Jagovském stylu.
To všechno je psáno nádhernými Nezvalovými verši.
Tuto hru musí obdivovat i zarytý odpůrce básní.