Manon Lescaut
Vítězslav Nezval
Sentimentální a mravoučnou předlohu abbé Prévosta z 18. století proměnil V. Nezval v jevištní báseň, v níž nejde tolik o příběh samotný, jako o básnické vyznění a rozehrání citových prožitků obou hlavních postav. Text hry uchovává místy prózu povídky v původním překladu A. Váni, avšak řadí ji do 7-8 villonovských či rostandovských balad, jejichž verše a rýmy se stále vracejí jako hudební motivy v opeře, takže 7 obrazů hry je napsáno v podstatě málo verši v bezpočtu obměn. Dějové jádro příběhu posunul básník do 19. století, takže šlechtické kupce Manoniných půvabů proměnil ve velkokapitalistické pány Duvaly, kterým se zde nakonec dostává výsměchu i porážky: Manon, sice lehkomyslně a naivně dychtivá přepychu a flirtu, přijímá to vše bez pocitu viny, neboť je si jista, že tak svému chudému rytíři Des Grieuxovi pomáhá. Přesila církevních a peněžních intrik dohání milence k deportaci za moře a k záhubě, nezabrání jim však v tom, aby Tibergům a Duvalům neunikli alespoň v okamžiku smrti, kdy po prvé navzájem pochopí důvod svých poklesků a naplní alespoň své zdánlivě pošetilé heslo "Ach, umřít pro krásu ... "... celý text
Přidat komentář
Parádní záležitost, tato kniha.
Zase jsem se jednou vžila do hrdiny - tentokráte to byl pro mě nezvyklý hrdiny, rytíř Des Grieux.
Racionální myšlení bylo obětováno pro krásy mládí. Jeden život zmařen. Stačil jeden pohled.
Možná to vidím až hodně tragicky, možná by moudrý rytíř trpěl více, kdyby se Manon zřekl, kdo ví.
Každopádně se mi vybavil jeden citát O. Wilda, který mě tolikrát pobouřil a s kterým jsem tolikrát nesouhlasila, teď se mi zdá hodně výstižný:
"Ženy nevědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou."
K Manon jsem se dostala díky povinné četbě ve školních letech a musím uznat, že to není špatné dílko, i když mě to veršování někdy rozptylovalo od samotného děje. Ale to bude spíše tím, že na poezii moc nedám, s kvalitou díla to nemá nic společného. To autor zpracoval velmi dobře a procítěně.
Nádherná hra! Opravdu jsem se nad chováním Manon velmi bavila. Prostě se chovala jako šestnáctiletá puberťačka- což ona i byla :-). Emočně to byl pro mě krásný zážitek a občas mi bylo opravdu líto naivního rytíře, který opravdu často působil jako "zmoklá slepice".
Na "básničky" moc nejsem, ale tuto knihu si přečtu vždy ráda. Jedná se o krásný příběh, tragický konec, co víc by si mohl čtenář přát..?
Manon je první a poslední můj hřích
nepoznat Manon, nemiloval bych
Manon je motýl, Manon je plavovláska
Manon je první a poslední má láska...
Tož Vítězslav Nezval vytvořil opravdu krásné dílo. Verše jsou jemné, citlivé, láskyplné, smutné ... Těch adjektiv by bylo opravdu moc. :) Co se týče epické části, no ... Manon promiň, ale byla jsi opravdu až moc naivní a lehkomyslná ...
Knihu jsem přečetla kvůli povinné četbě, ale opravdu mě moc nebavila. Divadelní verze, kterou jsem viděla mě bavila mnohem víc :)
Opravdu dojemný tragický příběh...
Kniha se mi skutečně velmi líbila a konec mě dohnal k slzám.
A to to byla povinná četba!
Se spolužačkami jsme dokonce toto veršované drama zahrály při vyučování.
Prostě srdcovka ♡
V okamžiku, kdy jsem jako dítě viděla v televizi inscenaci Manon Lescaut, jsem se zamilovala do Nezvala. A tato láska je věčná :-)
Poezie nikdy nebyla zas až takový můj šálek čaje, ale Manon Lescaut se celkem dobře čte, i když mi vadily doplňky popisující scénu, které mě rušily od čtení samotných veršů. Tuto poezii určitě ocení slečny, ženy a dámy. :)
Je mi líto, ale zdejší nadšení z knihy nesdílím. Naopak, stala se pro mě velkým zklamáním. Snad proto, že jsem už četla takové knihy, jakými jsou Puškinův Evžen Oněgin, Rostandův Cyrano z Bergeracu, či, chcete-li české zástupce, Dykova Krysaře, Vančurovu Marketu Lazarovou. Ty a ještě několik málo dalších knih s podobnou tematikou nešťastné či alespoň složité lásky jsou pro mě docela jiný level. A to, promiňte mi, pane Nezvale, i po jazykové stránce. Zatímco k nim se ráda vracím, k Manon se už nevrátím (pokud tedy nepočítám plánové přečtení předlohy). Dvě a půl *.
Štítky knihy
láska zfilmováno divadelní hry romantika dramata poezie
Autorovy další knížky
2001 | Manon Lescaut |
1969 | Edison |
1999 | Básně noci |
1966 | Sbohem a šáteček |
1971 | Anička Skřítek a Slaměný Hubert |
Po dlouhé době poezie a rozhodně mě neodradila od dalších veršů..."Za všechny poklady světa -
nedám váš jediný vlas - za všechny mladá léta - jedinou z vašich řas" To není povinná četba, ale povznášející a doporučující literatura!