Manželé odvedle
Shari Lapena
Vaše sousedka nechce, abyste vzali své šestiměsíční dítě na slavnostní večeři. Nic osobního, ale rušilo by pláčem. Váš manžel prohlásí, že to nevadí. Bydlíme přece hned vedle. Zapneme dětskou chůvičku a každou půl hodinu ho přijdeme zkontrolovat. Vaše dcerka spala, když jste ji viděli naposledy. Teď stoupáte po schodech do svého mrtvolně tichého domu a vaše nejhorší noční můry se naplnily. Je pryč. Nikdy předtím u vás nebyla policie. Teď prohlížejí celý váš dům a kdoví, co tam všechno najdou…... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
The Couple Next Door, 2016
více info...
Přidat komentář
Po pro mě podprůměrné knize Někdo cizí v domě, jsem se rozhodl dát autorce ještě jednu šanci a to s její nejlépe oceňovanou knihou.. No, po třetí už tu chybu neudělám.. Styl psaní opět jak pro druhý stupeň základní školy, logika opět vylétla komínem,o předvídatelném konci ani nemluvě.Sbohem Lapeno,bez tebe se můj knižní život rozhodně obejde.
Kniha se dobře četla, ale samotná zápletka byla tak překombinovaná, plná zvratů, že byla neuvěřitelná.
(SPOILER)
Tak jsem se vrátila zpátky k Shari a řekla si, že to udělám poctivě a pokusím se přečíst si od ní všechny její knihy. A tak jsem se místo na písemku z Latiny zavrtala do příběhu Manželů odvedle, místo dějepisu jsem strávila své chvíle v hotelu s Nevítaným hostem, a s Někým cizím v domě a místo filozofie se ponořila do příběhu jedné Ne příliš štastné rodiny. Ze všech těchto zmíněných testů dostanu asi za pět, ale zato mám přečtenou skoro všechnu Shari . Dobrá práce :) Každopádně musím říct, že takhle pospolu musím ty knihy velmi ocenit, ano některé jsou lepší a jiné horší. Jedny mají zajímavější zápletku než ty druhé...ale všechny mají něco společné...opravdu strašně moc mě baví je číst a utíká to s nimi strašně rychle. Opravdu si asi nevzpomínám na jiné tak rychle utíkající trillery. Nadruhou stranu tam vidíte přeci jen nějaké ty nedostatky, a kdyby jste nepřistoupili na tu hru, že Shari píše hlavně svižně, čtivě a také krapet jednodušším stylem, tak byste byli asi o dost přísnější. Ale o tom, že krása Shariných knih není ve složitých spletencích nebo enormě dramatických a psichologických příbězích, ale v jejím vlastním odlehčeném stylu jsem vám už říkala v jiných recenzích a není potřeba se k tomu nijak vracet.
Při opětovném čtení by se Shariiny knihy daly i celkem dobře zaškatulkovat: Ty co mají postavy na ránu viz: Marco, Riley,Tom, knihy s odfláknutým koncem, knihy, kde je vám jedno většina postav, knihy se zajímavou zápletkou, ale jiným zpracováním ...no je toho dost, oto víc samozřejmě naštve, když už čtete další knihu kde Shari ten konec zase trochu ustřelila. ALe to je můj názor.
Takže Manželé - Marco je blbec, co na to mám jako jinýho říct. Annie mi překvapivě tolik na nervy nelezla, ale ani jsem si jí nijak zvlášt neoblíbila, Cynthia byla velká mrcha, ale mohla být ještě větší. Kniha mě opět velmi bavila, mám za to, že Rasbach se objevil i ve druhém případu...není to sice zas tak výrazná postava, ale asi ok. Jak říkám, bavilo mě to, bylo to i celkem dost propletené, místy to dávalo smysl místy zase ne. Toho tchána pořád nějak moc nechápu, takže ten konec za mě moh bejt lepší, ale dalo se to. To s Annie na konci, bych tam mít ani nemusela...respektive nám autorka mohla nadělit třeba druhý díl, kde se Marco bojí o ten svůj malý živůtek...každopádně od knížky jsem dostala vesměs co jsem chtěla a vlastně jí můžu i doporučit, od Shari znám i lepší, ale tahle za nimi určitě nijak zvlášt nezaostává.
Četlo se to dobře, ale nenadchlo mě to. Myslím, že po autorce už asi nesáhnu. Je spousta mnohem lepších detektivek, kterým dám dozajista přednost.
Kniha se mi moc líbila je nenáročná pohodová, která se čte hrozně rychle a konec mě překvapil dostal mě
- tak já nevím... asi jsem čekala víc napětí a dramatičnosti
- skvělé nahlédnutí do různých sociálních skupin
- pro člověka co čte propracované detektivky klidné počtení
- myslím, že jsou lepší autoři, co by zasloužili takový věhlas jako má Lapena
Mladí manželé Marco a Anne, pozvaní na narozeniny, nechávají doma miminko, které chodí kontrolovat. Když se však po půlnoci dostanou domů, zjistí, že jejich milovaná dceruška je pryč.
Kniha je psaná jak z pohledu Marca, tak z pohledu Anny, takže se na případ díváme z více pohledů. Nic nenapovídá násilnému vniknutí a nikde nejsou žádné stopy. Brzy se ozve vyděrač se žádostí o výkupné. Marco se bez vědomí policie ujme předání peněz a převzetí dítěte. Jenomže holčička na smluveném místě není! Anna se propadá do stále větších depresí a trápí jí výpadky paměti.
Podle mě se matka, která ztratí své dítě, musí jednoznačně zbláznit strachy.
Postupně se dozvídáme detaily o všech zúčastněných. A jak to tak bývá, všichni mají svá malá i větší tajemství.
Manželé odvedle jsou spíše psychologické drama než detektivní thriller, které působí děsivě hlavně na čtenáře, kteří jsou již rodiči.
Chystáte si vypnout hlavu a jen tak si přečíst něco nenáročného? Tadá!
Manželé vyrazí na oslavu k sousedům a nechají svoji holčičku doma, kontrolují ji přes chůvičku. Jenže dítě zmizí.
Kdo je únosce? Někdo z města, ulice, přímo sousedé nebo dokonce někdo z rodiny?
Klasicky zamotané nitky příběhu se po půlce rozmotají a už je vám jasné, kdo je vinen.
Konec trochu přemrštěný, ale jinak fajn detektivka, která je psaná jednoduše a přečtete ji jedním dechem.
Čekala jsem, že kniha bude čtivější, ale i přes pozvolnější styl psaní jsem ji přečetla za jeden den. Závěr ohledně Marca (manžel a otec unesené Cory) byl ve své podstatě právní blábol a úplný závěr knihy zbytečný i jaksi zkažený.
Zaujal mě rozhovor s autorkou, a protože recenze na její knihy byly velmi slibné, nechala jsem se zlákat. Pozvolný a na můj vkus zbytečně popisný začátek pro mě byl trochu zklamáním. Vlastně i později jsem se sama sebe ptala: „Proč já to ještě čtu?“
Odpověď je asi takováto: Protože je to jako komáří štípanec. Když už o něm víte, je těžké ho ignorovat.
Příběh se celý točí kolem záhadného zmizení miminka a vztahů mezi několika málo postavami, které jsou do něho nějakým způsobem zapletené. Vždy, když už se zdá, že pramen napětí začíná vysychat, rozvíří dění nějaký nečekaný zvrat. Závěr překvapí. Mně zanechal v hlavě pocit prázdnoty, beznaděje a marnosti. Autorka tedy zřejmě píše dobře a umí se propsat čtenáři pod kůži, nejsem si ale jistá, jestli je zrovna vnitřní prázdnota to, co si chci z přečtených knih odnášet. Před čtením dalších knih od S. Lapeny si nejprve ujasním, co můžu čekat.
Rychlé a napínavé!
Poslední kapitola nejlepší a nejmíň očekávaná.
Škoda, že od půlky knihy člověk zná část pravdy...
Vyprávět se to nedá, to se musí přečíst.
Za mne zbytečné čtení. Překonstruované, neuvěřitelné. Celá kniha má spád a člověk je na začátku zvědavý, jak to dopadne. Ale od poloviny jsem to již jen chtěla mít za sebou :-(
Od začátku do konce Lapena udržuje čtenáře v napětí, odkrývá různé kličky a stopy, které vedou k vyřešení záhady zmizelého dítěte. A když jste si konečně jistí, že víte jak vše bylo, hodí vám autorka do příběhu další šokující bombu, která vše obrací vzhůru nohama.
Oproti ostatním knihám autorky je tato mnohem více komplexnější a promyšlenější. Vše dává smysl a je znát, že si s vymýšlením příběhu náramně pohrála. Bohužel se to samé nedá říct o jejích dalších knihách, ze kterých je cítit prvoplánovost a touha šokovat za každou cenu.
Jedná se zaručeně o nejlepší dosavadní knihu Shari Lapeny. Trochu mrzuté ovšem je, že byla i její první. A stagnace kvality není to, o co by spisovatel stál.
IG: @hanybooks
První polovina dobré, vypadalo to na zajímavý thriller na netypické téma. Četla jsem ji jedním dechem. Druhá polovina zklamání. Předvídatelné rozuzlení. A ten závěr, to už bylo opravdu moc. Ale četla se moc dobře.
Za mě takový spíš lepší průměr. Líbí se mi autorčin styl psaní, krátké věty, žádné zamotaniny. Překlad taky fajn. Napínavost děje jsem si zkazila sama, protože jsem neodolala mému nešvaru nahlížet dopředu :-) Zápletka zajímavá, čtení mě bavilo, ale že bych si u toho kousala nehty napětím, to zas né.
Perfektní příběh, přesně co od napínavého thrilleru očekávám. Bezvadně napsáno, příběh sice zamotaný, ale ne tak, aby se člověk sám do něj zamotal :-) člověk při čtení čeká na rozuzlení, které se ale stále oddaluje, protože se dostávají na povrch nové a nové informace. Za mě super čtení a určitě šáhnu po dalších titulech autorky.
Štítky knihy
prvotina New York americká literatura USA (Spojené státy americké) manželská krize únosy dětí poporodní deprese šestinedělí thrillery pro ženy laktační psychóza
Autorovy další knížky
2017 | Manželé odvedle |
2019 | Nevítaný host |
2020 | Jeden z nás |
2018 | Někdo cizí v domě |
2021 | Její konec |
(SPOILER) Na tuto knížku jsem byla zvědavá, protože jsem o ní hodně slyšela,ale nějak mě moc nenadchla. Díky promyšlenému únosu vlastního miminka, se mi to nečetlo vůbec dobře a musím říct, že jsem četla daleko lepší detektivky.