Manželovo tajomstvo
Liane Moriarty
Cecilia Fitzpatricková, matka troch detí, objaví v podkroví starú obálku. Je sivá, zaprášená a rukopis na nej pozná ako vlastný. Patrí manželovi. Modrým perom tam stojí: Otvoriť iba v prípade mojej smrti. Je to vari žart? Jej muž nezomrel, Cecilia preto dlho váha, no napokon obálku otvorí. A čas akoby zastal. John-Paul sa v liste priznáva k osudovej chybe, ktorá by mohla viesť k rozpadu rodiny. List napísal tesne po narodení ich dcérky, kým boli obe v pôrodnici. Cecilia chce urobiť, čo je správne, ale pre koho by to bolo správne? Ak bude mlčať a chrániť svoju rodinu, pravda jej rozožerie srdce ako červ. Ale ak odhalí manželovo tajomstvo, ublíži tým, ktorých má najradšej...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
The Husband´s Secret, 2013
více info...
Přidat komentář
Na začátku jsem se nemohla v knize pořádně zorientovat.. Ale po pár stránkách mě kniha pohltila a naprosto nadchla. Tolik různých osudu které se proplétají, tragické, humorné i láskyplná tajemství.. Knihu mohu jedině doporučit a těším se že si od autorky pořídím další knihu.
Příběh několika rodin a lidí, které spojuje jedno město, tragický příběh a mnoho tajemství.
Nápad dobrý, ale myslím, že příběh mohl ještě o něco víc vygradovat.
Nejedná se v mých očích o náročnou literaturu.
Kniha se čte dobře, ale jedno přečtení stačí. Nicméně se po přečtení cítím trochu prázdně.
Myšlenka knihy není vůbec špatná. Čte si dobře a rychle, ale babrání se v pocitech, kdy se omílalo pořád to samé dokola mě už přestávalo bavit. Tajemství, která byla odhalena, mi ve výsledku až tak šokující nepřišla. Linka ohledně rodiny Tess mi přišla zbytečně navíc. Celkově jsem spokojená, ale číst znovu už nebudu.
(audiokniha) Zpočátku jsem byla trochu zmatená a motala se mi všechna ta jména, ale velmi rychle jsem se do příběhů jednotlivých postav dostala stejně jako se postupně prolétala jejich souvislost. U poslechu není potřeba plné soustředění, moc mě to bavilo a zpříjmenilo mi to chvíle při úklidu či řízení auta.
Pro mě jednoznačně nejhorší kniha letošního roku. Nejvíc mi vadilo jak je kniha ukecaná. O každém z prominutím prdu, se autorka rozepisuje ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. Tou dobou jsem měla několikrát velikánskou chuť poslech opustit. Nicméně zvědavost zvítězila a já se tak protrpěla, až k odhalení tajemství. V příběhu jsou ovšem tři dějové linky a za předpokladu, že se někde musejí protnout, bylo více než zřejmé o co půjde. Takže se žádné šokující odhalení nekonalo. Závěr je sice lepší, už se tolik nepřešlapuje na místě, nicméně pro změnu je závěr absolutně nevěrohodný. Tak moc, až jsem se musela smát. Je to červená knihovna jako vyšitá i když si tady přečtete, že tomu tak není. Audiokniha je povedená a velice dobře jí načetla paní Tereza Bebarová.
Knížka se mi líbila.
Ve chvíli, kdy jsem si zařadila věkově hlavní hrdinky, už se mi četlo dobře. Místy jsem jsem se usmívala, místy měla na postavy vztek.
I závěr byl zajímavý. V tu chvíli si uvědomíte, co všechno se musí stát, aby se odhalila pravda.
Začátek knihy byl tak nezáživný, ale nemám ve zvyku knihy nedočítat, tak jsem pokračovala a jsem za to ráda, protože se z toho nakonec vylouplo krásné čtení. Nejedná se o klasický román pro ženy, je to taková psychologická sonda do duší tří žen, které se ocitly v krizové situaci. Dokázala jsem se vcítit do všech tří hlavních hrdinek, nejvíce mě však zaujala Cecilie, její pocity, zmatek v mysli i v chování bylo tak reálné, mám pocit, že bych to prožívala hodně podobně. Moc se mi líbil vedle přímé řeči i popis toho, co si postava v tu chvíli skutečně myslí, jen se zdráhá z mnoha zřejmých důvodů vyslovit. Ač jsem si domyslela ještě před odhalením dopisu, co se v něm skrývá a také mě napadlo jediné možné rozuzlení, které by dávalo smysl a v knize se tak nakonec stalo, neubralo to nic na síle, když jsem se k tomu momentu dostala, protože to bylo napsáno perfektně. A na závěr brilantní epilog, ten se povedl neskutečně a nutil mě ještě dlouho přemýšlet.
Nedávno jsem dočetla těźkou knihu a hledala něco lehčího, nenáročnějšího a oddychového. Manželovo tajemství tak zpočátku působilo.
Zhruba do poloviny knihy trvá, než se seznámíte s osudy třech žen, jejichž životy jsou propletené. Každá z žen prožívá svou osobní tragédii, zamýšlí se nad otázkou viny, jestli odpustit neodpustitelné a řeší dilema, co všechno obětovat pro spravedlnost.
Psychické trauma, vina, odpuštění, to jsou vždy silná témata. Kniha je tematicky obsáhlá a třebaže větší část je dosti rozvleklá, nakonec se hrdinům dostane jakéhosi mravního rozhřešení. V úplném závěru čtenář získá nečekaný bonus, když autorka v pár větách shrne budoucnost jednotlivých hrdinů, případně nastíní “co by bylo, kdyby nebylo”.
Pokud bych měla velmi stručně shrnout své pocity z právě dočtené knihy, tak se nejednalo o oddechovou literaturu, ale spíše o román na pomezí psychologického thrileru a detektivky. Zřejmě bych knihu hodnotila lépe, pokud bych ji nečetla po silné, syrové knize, která laťku nastavila velmi vysoko. I tak ale stála za přečtení.
První třetinu knihy bylo zapotřebí překonat. Nejspíše bylo zapotřebí seznámení se spoustou postav, ve kterých jsem se docela ztrácela.. Následně se to rozjelo a stálo to za to. Příběhy se zajímavě propojily a kniha byla napínavá a velmi čtivá. Závěr se povedl. Za mě nepředvídatelný a skvělý.
Tak takový styl suchého trefného humoru fakt můžu. Pobavil mě už prolog s Pandorou (přesně!) a pokračovalo to vlastně až do samého konce. Pořád jsem si říkala, co mi to jen připomíná... až jsem si našla Sedmilhářky od stejné autorky a ...no jo vlastně... hned jsem byla doma.
Líbí se mi ta schopnost popsat do detailu pocity, často protichůdné, u každé postavy a pochopitelná lidskost, která z nich čiší. To vše hezky, bez předsudků a s humorem. Fakt jsem se bavila, a to ikdyž téma je opravdu těžké.
Že začátku mi velmi vadil styl psaní, ale celkem rychle si na to člověk zvykl, poutavé, odpočinkové čtení. Žádné extra zvraty. Předvídatelné, ale velmi čitelné.
Závěr knihy nutí k zamyšlení.
Přišlo mi to jako průměrná kniha s průměrným příběhem. Moc mi nesedl styl psaní. Nejvíce se mi asi líbil závěr, který byl vlastně celým poselstvím knihy, tj. že každé maličké rozhodnutí, které uděláme nás může v budoucnu docela významně ovlivnit. Což je určitě pravda a je super se nad tím občas zamyslet :)
Ze začátku byla kniha nudná ale od poloviny se rozjela. Konec byl zajímavý ale dal se předpokládat. Tady bylo vidět, že Boží mlýny melou pomalu ale jistě. Někdy je lepší nevědět tajemství protože se otevře Pandořina skříňka a není cesty zpět.
Pozitiva: Líbilo se mi téma ve stylu "všechno má své následky", což si uvědomily všechny hrdinky v knize, a co si možná můžeme uvědomit i v našich životech. Postavy byly velmi dobře psychologicky vykresleny, dokážu si představit, že by zrovna takhle přemýšlely a konaly. Skvěly epilog ve stylu "co by bylo, kdyby...". Hezká obálka.
Negativa: Kniha je zdánlivě přehledně rozdělena událostí do 7 dní v týdnu a podrozdělena do kapitol, ale to je jenom iluze. V oddíle věnovaném událostem jednoho dne totiž lze najít i události z jiného dne (např. v pátečním oddíle se vyskytují úryvky z nedělního dne), což akorát čtenáře mate, a takové striktní dělení pak ztrácí smysl. Kapitoly jsou nazvány slovně psanou číslovkou, a protože obvykle přehazují děj na jinou hrdinku, chvíli trvá se v tom zorientovat - mnohem praktičtější by bylo rozdělit kapitoly podle jména ústřední osoby (např. "Cecilia"). V knize jsou některé zbytečné pasáže, např. stránky věnované minulosti Lucy, nebo krátké odstavce vztahující se k historickým událostem spojeným s Berlínskou zdí. Příběh se má odehrávat v Sydney, ale celou dobu jsem měla pocit, že je děj zasazen do nějakého vnitrozemského maloměsta.
kniha se četla sama. Zajímavý zamotaný příběh tří žen a lidí kolem nich....Oceňuji autorčine vsuvky, co by bylo kdyby...
Štítky knihy
Austrálie nevěra vraždy láska pro ženy tajemství rodinné vztahy lhaní, lži společenské romány rodinná tajemstvíAutorovy další knížky
2014 | Manželovo tajemství |
2017 | Sedmilhářky |
2015 | Na co Alice zapomněla |
2017 | Šílené výčitky |
2016 | Tři přání |
(SPOILER) Knížka mě na začátku strašně nudila, ale nejsem z těch, kteří knihu hned odloží. Nakonec jsem se přece jen začetla, ale celý děj byl až moc předvídatelný.... co bude napsáno v dopise jsem tušila hned od prvních stran a podle mě to musí dojít téměř každému. Dějová linka Tess, Felicity a Willa mi přišla tak trošku navíc.... tam byl pro mě asi jediným zajímavý bodem Connor :D
Od autorky jsem četla už i Sedmilhářky a nemůžu si pomoct, ale přišlo mi to vlastně hrozně podobné... Sydney a Melbourne jsou tady v podstatě vykresleny snad jako nějaká vesnička, kde se všichni znají, alespoň tak to na mě působilo.