Mapa Anny
Marek Šindelka
Mapa Anny je nový povídkový soubor Marka Šindelky, nositele Magnesie Litery za prózu z roku 2012. Objektem autorova pozorování jsou opět vztahy: nebezpečné, zničené, vyhořelé, vyčpělé. Povídky jsou zároveň intimnější a přímočařejší, jsou smyslné i smyslové. V silných textech nahlížíme do vztahů, které byly kdysi krásné, ale už nejsou, anebo se nedařily od počátku, ale aktéři o tom neměli ani tušení.... celý text
Přidat komentář
,,Bylo naprosté ticho. A oni, zasněně skloněni nad laboratorním sklem svých životů,pozorovali,jak za slabého ledového praskotu pomalu roste nerost."
Mapa Anny je přesně podle mého gusta. Možná jsem divná, protože řada „mých lidí“ není Šindelkovým dílem zdaleka tak nadšena jako já, ale nemůžu si pomoct, smála jsem se nahlas už od první stránky, a to se nejdená o humoristické dílo. Proto jsem se taky mohla smát. Radostí nad srozuměním, bizadností, pochopením, prostě ta kniha mě bavila a navíc je napsaná skutečně krásným jazykem. Ty obrazy, popudy, myšlenky! Někdy mě zasáhly tak, až mi to zvedlo hlavu od knihy a musela jsem je chvíli vstřebávat. Povídky jsou tak rafinovaně propojené, že se těším na druhé čtení, kdy budu mít další a informovanější příležitost si užít ty provázanosti, ale už při prvním čtení na mě spíše než jako sbírka povídek Mapa Anny působila jako román. Náhledy do vnitřních pochodů různých postav působí někdy trochu cynicky, ale doprovází je i notná dávka fascinace a okouzlení. Každá povídka mě nějakým způsobem dostala, úplně každá. Jsem ráda, že jsem se se Šindelkou seznámila a budu se těšit na další setkání s jeho tvorbou.
Zase se mi to stalo. Po dočtení jsem začla znova od začátku. Někdo píše pro peníze, pro pocit, že má co říct, někdo možná jen proto, že nalézá zalíbení v tom, nazvat se spisovatelem a někdo by prostě měl psát proto, že by měl. A to je případ Marka Šindelky. Těším se na naše příští setkání.
Autor je jistě velmi talentovaný. Styl povídek je rafinovaný, inteligentní, poetický. Věřím, že kniha nadchne spoustu čtenářů, přesto u mě časem zapadne. Ke čtení jsem se bohužel musela nutit.
Pro mě příliš poetické, vyumělkované a zmatené. Orientovat se v provázanosti povídek a postav mi ulehčovaly poznámky po jiném čtenáři, přesto mě kniha zoufale nebavila. Zajímavá mi přišla pouze povídka Mapa Anny, zbytek mě ničím neobohacoval. V podstatě jsem ji dočetla jen díky krátkému rozsahu. Nad 150 stran bych se ani nesnažila.
Myslím, že p.Šindelka bude ešte zaujímavý spisovateľ. A dúfam, že sa nemýlim, že on bude tým lepši spisovateľ, čím viac bude zrieť. Knihu písala cca 30-ročná osobnosť, náhľad na ženu, lásku, vzťahy, teším sa na novšie knihy...
A podle mě jsme všichni zrcadla. Zrcadlíme a odrážíme.
A tahle mapa Anny je celá nějaká spletená a zapletená, jako dům Architekta, jako vtipy Baviče, jako taxikářova cesta na Makléřovu oslavu.
A já jsem cítila každé slovo.
Málo kdy se mi stane, že si prozaickou knížku půjčím v knihovně a pak si ji jdu koupit. Této knize se to povedlo!
Na tuhle knihu jsem narazila v tolika doporučujících recenzích, že když jsem se po delší době ocitla v knihovně, půjčila jsem si jí. Přestože má jen 130 stránek, četla jsem ji déle, než jinou, která má 500 stran. Přišla mi prostě "rádoby". Rádoby filozofická, rádoby temná, rádoby umělecká.
Druhou hvězdičku přidávám za poslední povídku.
Šindelka zde vztahy vyobrazuje citlivě, hravě ale i poctivě, v celé své kráse. Se vším, co k nim patří.
Moc povedené. Tuto knihu je škoda číst jen jednou. Vždy si povšimnete něčeho nového, co vám dá něco víc. Hlubší význam.
Číst Mapu Anny pro mě bylo tak krásným zážitkem, že na něj ještě dlouho nezapomenu. Šindelka v neskutečně něžných metaforách a s nebývalou poetikou popisuje životy ne jen jakýchsi postav - v nich se někde ukrýváme my všichni. Zamilovala jsem se.
"Anno, bacha!
Kolem je svět!
Hlídej ho chvíli za mě."
Mapa Anny, soubor povídek, který se mi moc líbil, ač já na povídkové knihy moc nejsem. Nemám ráda zkratkovitost a stručnost, která z téhle formy nutně trochu vyplývá. Mám radši příběhy rozkročené přes několik generací a komplikovaně zamotané zápletky. Ale Marek Šindelka píše moc citlivě a svěže, že mi ani ta úspornost nevadí. Mapa Anny je několik příběhů v jednom, několik map o lidech a jejich osudech, o vztazích, láskách a neláskách a jejich problémech. Každá povídka je perfektně vypointovaná, a jestli tuhle knížku budete číst, spolehněte se, že se tam někde mezi řádky určitě najdete. Šindelka totiž dovede uhodit hřebíček na spoustu hlaviček.
Nádhera, chci se k ní ještě někdy vrátit. Je vidět, že autor je básník - umně pracuje s jazykem, slova působí na všechny smysly a vždy obsahují ještě druhou, třetí, čtvrtou... vrstvu. Metafory rozehrávají fantazii , skvělé pointy nutí zastavit se a pročítat úryvky znovu a znovu. Děkuji a už se nemůžu dočkat Šindelkova "Zůstaňte s námi".
Básnické. Hravé. Jemné. Smutné.
Chybí vysoká zeď, kterou by bylo nutné zdolávat – příběh plynul sám (nestačilo by říct, že "se četl sám").
"Dítě, které nepije mléko, olizuje aspoň stěnu. První vzpomínka: ležíš v posteli a olizuješ stěnu, protože ti v kostech chybí vápník. Tvoje tělo myslí za tebe. Jsi skoro zvíře. Jsi šťastná a nevíš o tom."
Kniha...Ne, vždyť to nemůžu nazvat pouze KNIHA. Je to...něco zvláštního, myšlenky na papíře, život v natisknutých slovech, city v písmu. Zamilovala jsem se do stylu psaní Marka Šindelky. Měla jsem pocit že čtu lyrické básně, kterým byla dodána páteř prózy a děj. Všechno krásně vyměřené v poměru 1:1 a...asi se vrátím na začátek, abych mohla tenhle dech života popadnout ještě jednou.
Když napíše knihu básník, který má znalost v mezilidských vztazích, slušně se orientuje v lidské psychice a prožívání.
Četla jsem ji dvakrát, možná si ji časem dám znova. Pro tuhle knihu musí mít člověk specifické vnitřní nastavení a pohled na svět. Moc se mi líbila.
Nemůžu se zbavit dojmu, že povídková tvorba Marka Šindelky je něčím zajímavá, přitažlivá, konkrétní, ironická, ale hlavně srozumitelná. Proto mě baví. To, s čím jsem měl u Zůstaňte s námi problém, se u Mapy Anny neobjevuje. Podle mě přesně a krystalicky popisuje nejen tělo, ale i partnerské vztahy. Přitom použití autorských názorů na současnou internetovou dobu funguje a není divu, že to tam patří.
Když vám nejde číst poezii, tak nečtěte ani Mapu Anny. Je to složitý, komplikovaně vystavěný a mě se to teda (narozdíl od komentářů přede mnou) lehce nečetlo. Moc lyrické, málo příběhové. :-/
Štítky knihy
partnerské vztahy česká literatura
Část díla
Architekt
2014
Dukla, Darkov, Salm
2014
Kopie
2014
Mapa Anny
2014
Představení začíná
2014
Autorovy další knížky
2016 | Únava materiálu |
2014 | Mapa Anny |
2018 | Svatá Barbora |
2008 | Chyba |
2011 | Zůstaňte s námi |
Tohle je čtení až na kost...obraty plné originality, zároveň jemnné motivy procházející všemi povídkami, které jsou životními postřehy tak křehkými, že má čtenář pocit, že mrknutím oka zase zmizí. Citlivé, jemné, přesto však obnažující vnitřní světy a mapy nejenom Anny...