Marie Curie-Skłodowská: Odvaha snít
Susanna Leonard
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489266/bmid_marie-curie-sklodowska-KVg-489266.jpg
4
105
105
Snít nestačí, je třeba si sny i plnit. Tímto heslem se řídila Marie Curie-Skłodowská (1867–1934), která už v dětství toužila studovat na univerzitě, ale v 19. století musela jako dívka, která navíc pochází ze skromné rodiny polského učitele, za svůj sen tvrdě bojovat. Marie však ví, co chce, a nakonec se jí podaří získat stipendium na francouzské Sorbonně. Když v Paříži potká uznávaného fyzika Pierra Curieho, otvírá se před ní nový život. Biografický román zpracovává zrození výjimečné osobnosti světové vědy.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historické romány
Vydáno: 2022 , Ikar (CZ)Originální název:
Madame Curie und die Kraft zu träumen, 2020
více info...
Přidat komentář
Knížka patřící do červené knihovny, ale to napovídá už samotná obálka knihy. Nelíbilo se mi například zařazení fiktivních postav (dle mého názoru zcela zbytečné), zjednodušený děj. Dobré jako upoutávka a podnět k hlubšímu studiu života slavné vědkyně.
Vyprávění života takové osobnosti jako Marie Curie-Skłodowská s tím beletrickým stylem mě strašně moc bavilo. Byla to neskutečná osobnost a moudrá žena. Tvrdě bojovat za svůj sen v té době nebylo vůbec lehké, ale ona to dokázala, jako 1.žena světové vědy. Inspirující a obdivuhodné. Knihu určitě doporučuji. Poslední třetinu knihy jsem dočetla jedním dechem.
Bohužel jsem si dopředu nic moc o této knize nepřečetla a byla jsem lehce zklamaná. Čekala jsem beletrizovaný životopis nejvýznamnější vědkyně a dostala jsem hodně jednoduchý milostný příběh. Většina knihy ukazuje Mariin život v Polsku a její rodinné vztahy. Což bych neměla za zlé, ale právě důležité momenty v jejím životě jsou tu oznámeny většinou jen jednou větou nebo jen tak na okraji. Příběh měl potenciál, ale zpracování za mě trochu pokulhávalo. Ale věřím, že své čtenáře si opravdu najde.
Příjemné oddechové čtení. Pokud někdo chce životopis velké vědkyně plný faktů, měl by raději sáhnout po jiném zpracování.
Autorka se ve svém románu soustředila na vyprávění M.C.Skłodowské o svém dětství a mládí stráveném v Polsku v době záboru carským Ruskem. Ukazuje její silný vztah k rodině, těžký život lidí, kteří se snažili udržet polskou tradici, zvyky a poslání. Ukazuje postavení dívek a žen ve společnosti, nejen v Polsku, ale i posléze v Paříži. To vše má svou historickou hodnotu a poznání této éry v životě vědkyně má svou cenu. Marie Curie-Skłodowská, nebyla totiž jen vědkyni oceněnou Nobelovými i jinými cenami, ale i dítětem, mladou dívkou, ženou, manželkou a matkou a to vše ovlivňovalo její přístup k vědě.
Určitě je to pěkná a čtivá kniha,ale styl vyprávění mi moc nesedl.
Přišlo mi to celé takové zrychlené a zjednodušené.
Zhruba do poloviny knihy jsem váhala, jestli knihu dočtu. Taková červená knihovna, ale ve chvíli, kdy se paní Sklodowská setká se svým Pierrem a začnou pracovat na objevení radioaktivních prvků, jsem se nemohla odtrhnout. Poslední třetina knihy je skvělá.
Tahle kniha se mi dobře četla. Myslím, že se autorce povedlo předat vyprávění o této velké ženě čtivým způsobem.
Beletrizovaný životopis se fakty nevyrovná klasickému, s tím jsem počítala. I přesto jsem zklamaná, tady je příliš omáčky a málo děje. To jak se tak výjimečná osobnost dostala, kam se dostala, se ztrácí v rozvláčném (skoro dívčím) románu. Důležité milníky jsou odbyty jednou, dvěma větami. Škoda nevyužitého potenciálu.
Kniha se sice četla dobře, ale příběh mohl být více rozpracovaný. Měla jsem pocit, jako když dějová linka jede pouze po povrchu jinak zajímavého života vyjímečně ženy, jakou bezesporu paní Curie-Sklodowská byla. Škoda, čekala jsem více.
Marie Curie byla výjimečná vědkyně, držitelka hned dvou Nobelových cen. Kniha byla zajímavá, líbila se mi a četla se dobře, proto přidávám pátou hvězdičku.
Příběh Marie začíná v Polsku, poznáváme její dětství, její rodinu. V té době, kolem roku 1875, to nebylo ve Varšavě snadné, neboť byla pod Ruskou nadvládou. Nelehký život se odrážel i ve vzdělání, obzvláště děvčata nemohla dále studovat. Ty, které měly štěstí, se dostaly do Francie na Sorbonnu. Jen pár vyvolených dívek tam tenkrát mohlo studovat.
Miluji vše, co se týká Francie, takže když se Marie ocitla v Paříži, příběh mě pohltil ještě víc. Moc mě bavilo sledovat, jak se seznámila s budoucím manželem, co vše tomu předcházelo, než se vzali, jaký spolu vedli život, jak spolu dokázali pracovat.
V příběhu se navíc dozvíme spoustu informací z doby před více jak sto lety. Je zde popsán začátek používání jízdního kola, ale také to, jak se chovala společnost ve Francii k ženám, že opravdu nebylo jednoduché pro ně studovat. Také situace v Polsku je zde velmi dobře vylíčena.
Poslední dobou jsem si velmi oblíbila zbeletrizované životopisy. Nenásilnou formou se dozvídám pro mě tolik nových informací, a to mě na tom opravdu baví. Věřím, že kdybych si tento příběh přečetla ve škole, když jsme probírali chemickou tabulku prvků, a právě objev Marie Curie, tak by mě chemie více bavila a látka více pohltila.
Krásný příběh o cestě ženy, která dokázala získat dvě Nobelovy ceny.
I přesto všechno mám s knihou problém. Absolutně mi nesedl styl, jakým je psaná. Je hodně jednoduchý. Některé výrazy tam byly jako pěst na oko. Celé to bylo zbytečně natahované. Opakovaly se stále stejné věty. Vyprávění typu – někoho potkám, sednu si s ním na lavičku a za 10 minut mu řeknu celý svůj život mě úplně neberou. I přesto platí, že jsem se dozvěděla spoustu pro mě nových informací, neboť jsem o Marie Curie v podstatě vůbec nic nevěděla a rozhodně i dál budu zbeletrizované životopisy vyhledávat.
Dlouho jsem přemýšlela co o ní napsat. Připadá mi to jako referát pro školu. I když je pravda, že je tam trochu něco navíc, přesto si myslím, že životopis, který napsala její dcera EVA úplně postačí k tomu, aby si člověk udělal obrázek o jejím životě.
Marie Curie-Skłodowská: Odvaha snít
V první půlce knihy jsem mnohé pasáže přeskakovala a v druhé půli se nutila do čtení. Za sebe říkám ne. Autorku neznám, ale přišlo mi, jako by neměla vypsanou ruku, styl jednoduchý, až naivní. Asi k mému názoru přispívá i to, že jsem toho o M. C. Sklodowské již přečetla hodně a jsem tématem přesycena. Dají se o ní najít lepší knihy.