Mariňáci
Robert Fabian
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/1619/bmid_marinaci-xFb-1619.jpg
4
427
427
Příběh ze vzdálené, nepříliš šťastné budoucnosti lidstva. Sledujeme osudy vojenské jednotky, zvané podle svých dávných předchůdců tradičně mariňáci-námořní pěchota. 37 mužů s nejlepší možnou výzbrojí a výstrojí, s prvotřídním výcvikem, jaký se dostane málokomu. Přesto se ocitnou v situaci, kde jejich schopnosti nemusí stačit …... celý text
Přidat komentář
Přiznám se, že se mi kniha docela složité četla. Občas to vypadalo, jako by autor psal scénář k filmu a pak si to uvědomil. 2x jsem to vzdal, ale nakonec jsem byl rád, že jsem ji dočetl. Celek mě neskutečně bavil i přes občasně divný styl psaní. Hlavně někde mezi 200-400 stránkou.
Kniha se četla docela do dobře. Po přečtení komentářů zde, jsem čekala, kdy vyskočí ten vetřelec a ono nic. Nepřítel byl jiný...V knížce je hodně postav vojáků a taky obyvatel kolonie a čtenář nemá šanci mít moc přehled, kdo je kdo. Navíc v momentě, kdy už jsem si někoho zapamatovala, vzápětí umřel.
Jak tu již napsal uživatel Spetum, jde o čistokrevnou military sci-fi. A skvělou. Kniha Mariňáci jsou mým druhým setkáním s Robertem Fabianem a po Hvězdě, si i tenhe příběh rozhodně zaslouší 5 hvězdiček. Inspirace Vetřelcem, jak je v předchozích komentářích několikrát zmíněno, je sice očividná, ale mě osobně vůbec nevadila. Přeci jen je Vetřelec opravdu kultovní záležitost a Fabian si s touto inspirací dokázal poradit znamenitě. Přesto, že je kniha, co do počtu stran (v mém případě hodin k poslechu) dlouhá, nejsou v příběhu žádná hluchá místa, s podrobnými a zbytečně složitými popisy se autor nemaže a o akci zde není nouze. Být slavný filmový režisér, po přečtení bych okamžitě začal točit.
Co musím zmínit je velmi povedená audio verze, kde nechybí praskání a pípání vysílačky při dialozích a v druhé části knihy dokonce několikrát zaslechnete zvuky zbraní.
Odlehlá vesmírná kolonie a četa mariňáků, která má zjistit, proč došlo k přerušení komunikace. Zní to povědomě?
První polovina knihy je poctou filmovým Vetřelcům od Jamese Camerona. Je z toho cítit pot a krev sebevědomých mariňáků, kteří jsou vycvičení tak, aby překonali každou překážku. Tedy alespoň do chvíle, kdy... začne atmosféra tuhnout jak rychleschnoucí beton. Zlom přichází v polovině knihy. Z hororu se stává tvrdá military a my dostáváme pořádnou nálož akce.
Překvapily zejména skvěle napsané dialogy a množství nápadů, které potěší především fanoušky Vetřelců. Příběh sice po Vetřelcích neustále pomrkává, nakonec však vždy překvapí, jakým způsobem posouvá a ohýbá svůj vzor.
Jako audio kniha, včetně povídky Palubní střelec. Určitě nejlepší audio kniha, co jsem poslouchal, skvělé namluvení, spousta zvuků (např. vysílačky), ale hlavně... ten příběh. Strhující děj i atmosféra. V první půlce knihy skupina drsných a ostřílených mariňáků odhaluje záhadu v pro ně nestandardní situaci, kdy jsou vysláni na záchranou operaci na neznámou planetu, na které se odmlčí tamní posádka vědců, geologů atp. Ano, potud je inspirace Vetřelci nepopiratelná, ovšem dále to autor pojal zcela originálně (i když tu a tam se nechával drobně inspirovat vetřelci celou dobu). Druhá polovina byla nonstop akce, prostě našlapaná lehce futuristická millitary akce, kterou jsem prožíval spolu s hlavními hrdiny, kterým prostě musíte fandit.
mega testesteronová jízda. Je to vlastně takovej mix Vetřelců a Postradatelných (během čtení není problém si představit v rolích borce starých akčních fláků). Hustá hororová atmosféra vylidněný pouštní planety by se dala krájet... a pak dojde na akci. Na velkou akční vybíjenou, po který to jede až do finále. Což někde v půlce trochu štve, protože tý akce je prostě moc a knížka tak naskočí do určitý rutiny. V tomhle ohledu byl třeba Kopřivův Asfalt o dost lepší - ten měl ostatně i lepší a dost propracovanější postavy, v Mariňácích to pro mě byla prakticky paleta postaviček na orloji, který se mi do hlavy moc nezapsaly. A to je ten důvod, proč mi vždycky hrdinové Miroslava Žambocha budou bližší než ti od Roberta Fabiana. Nicméně chápu, proč tahle knížka byla před 20 lety (spolu s Vládci) kultovní, ten způsob, jakým navazuje na starý akční filmový klasiky, kde hráli Sly a Arnold, je úžasnej. Užil jsem si to, ale na větvi z toho nejsem. Nicméně Straky se s tímhle deset let starým vydáním fakt vymazlily - ilustrace od Jana Doležálka jsou perfektní a pevná vazba a přebal jsou fakt luxus.
To, že sa autor inšpiroval Votrelcami je ok, nakoniec, ak by sa vo všetkých SF knihách volal palubný počítač "Matka", tak by sme si na to zvykli, ako sme si zvykli na Android alebo Windows. Zvyšok palubných počítačov by sa volal "Otec", teda konkurencia ako je iOS alebo Linux. Takisto mi na knihe nevadilo, ako niektorým iným čitateľom, opisovanie konania jednotky "Mariňákov", je vidno, že sa v tejto téme autor vyzná. Lenže kniha má dve časti, výbornú a akčnú. Výbornú časť, s hutnou atmosférou strachu a tou je prvá polovica knihy, až po bitku s biomechanoidmi a odhalenie, že sú vlastne pokusnými králikmi na poli vývoja zbraní. Slabú časť má kniha od tohto okamihu odhalenia, odkedy je to už len akcia, akcia, akcia a kniha (zas sa opakuje podraz na čitateľovi - nech si kúpi aj ďalší diel, minimálne o rozsahu šesťsto strán, tak za 19,90) končí otvoreným koncom a hutná atmosféra strachu sa vytráca. Podčiarknuté a zrátané je to u mňa tak 100 na 50.
Doplnok: Knihu som si druhý krát vypočul v októbri 2023 a bolo to výborné. Škoda len, že na interpretáciu poviedok nedošlo, kto má chuť aj na ne, musí siahnuť po papierovej verzii.
Knihu jsem dostal jako dárek, jinak by mě ani nenapadlo si přečíst něco ze žánru military sci-fi, ale jsem rád že jsem se do toho pustil, takovej nářez jsem opravdu nečekal, Robert Fabian mně opravdu překvapil kvalitou psaní.
Autoruv styl psani mi byl velice nesympaticky, bylo to jako cist slohovou praci zaka ze zakladni skoly. To stejne by se dalo rict o hlavnich postavach, ktere jsou nevyrazne a nudne. Vzhledem k tomu, ze ani pribeh neni prilis originalni (silne pripomina Vetrelce), nenasel jsem nic, co by bylo mozne hodnotit kladne.
Přestože zrovna sci-fi nemusím, tak tohle mě hodně nadchlo, mělo to opravdu grády. Chvílemi jsme měla po těle mráz. Dost mě zamrazilo, jakmile jsem zjistila, že to není boj lidí s mimozemskou civilizací, ale boj mezi lidmi a jak jinak, zase kvůli moci a penězům. A díky této knize jsem poznala dalšího skvělého českého spisovatele, od kterého si přečtu i další knihy
Tak tohle byla paráda. Robert Fabián je borec. Tohle by mělo být natočeno jako film! Doporučuji!
Těžařská povídka mě moc nebavila. Ostatní kratší povídky byly dobré. Hlavní příběh ovšem byl PECKA. Když už jsem si místy říkal, že to začíná být zdlouhavější, tak se děj posunul. Perfektní postavy, akce i děj.
Tak já musím říct, že jsem byl zklamán… Příliš technických detailů a zdlouhavých pasáží popisujících boj. Celá kniha by šla shrnout do krátké povídky, co by byla super. Dobrý nápad, zajímavá zápletka a pěkně otevřený konec pro možné pokračování v úplně jiném levelu.
Na začiatku si človek povie že je to dejovo jasná kopírka Votrelcov, navyše vo viacerých scénach je to odkazovanie na filmy až drzé a zbytočné ( desiatnik Hicks, počítač menom Matka, zmienka o Sulacu, zácvik so zbraňou ), ale Fabian to našťastie zahne iným smerom. Najskôr nejaké to ňuch-ňuch po odmlčanej základni na zaprdlej planéte kde sa čosi deje, potom nasleduje mela s biomechanoidmi krájačmi a nakoniec zistenie že sú proste všetci dávno dopredu odpísaný, čo ich sakra naštve. Nakydať na hrdinov všetok hnoj galaxie fabianovi fakt ide a tu navyše ponúka čitateľovi aj poriadnu satisfakciu v monštróznom finále kde to v žiare atómových výbuchov dávaju pekelne zožrať tým čo ich poslali na smrť. Až som sa pri tom spotil. Keďže hrdinný mariňáci ( najlepší z najlepších z najlepších z najlepších... ) sú jednohlasný kolektív kde nikto charakterovo nevytŕča, jediná osoba s nejakou individualitou a prechádzajúca vývinom je biologička Tylerová. Dávam jednoznačne päť hviezd, lebo tá gradácia až k hraniciam absurdna ma príjemne zošrotovala.
Knižka nestojí na žádné myšlence. Má za úkol zabavit a to se jí daří výborně. První půlkou knížky jsem se sice prokousával jen velmi obtížně (bylo to nezajímavé), ale zbytek byl prostě bomba.
Přestože mi z nějakého prapodivného důvodu trvalo dva (!) roky, než jsem doposlouchala poslední polovinu poslední kapitoly a tím audio-četbu konečně zakončila, hodnotím Mariňáky pozitivně. Jasně, nejde o žádné filozofické dílo, které si bere na paškál společnost, rozbor duše nebo chce varovat před nezodpovědným jednáním. Zkrátka, nečekejte žádného Heinleina a druhou Hvězdnou pěchotu. Tady jde jen o tři věci – o násilí, o přežití a o pár okamžiků srandy, než člověka sežere vesmírná havěť. Ve své jednoduchosti jde však o neskutečnou jízdu. Na jejím začátku jste jen neschopní civilové, uprostřed se koupete v krvi, potu, písku a tělech svých spolubojovníků a na konci se zastavíte a nechápete, kde jste a proč vám došly věci, do kterých by se dalo střílet. Pokud vám nevadí poctivé násilí, chcete se odreagovat a vystřílení kolegů v práci zatím vidíte jen jako krajní řešení, tohle je kniha pro vás.
K audioknize: Poslouchala se skvěle a hlas pana Velena nemá chybu. Jen to šepotání řvaných rozkazů mě opakovaně bavilo.
Část díla
95 1/2 hodiny
2010
IOC
2010
Jako sen
2010
Palubní střelec
2010
Rub a líc
2010
Autorovy další knížky
| 2010 | Mariňáci |
| 2012 | Carpe Diem - Reedice |
| 2002 | Planeta mezi dvěma slunci |
| 2014 | Dies irae |
| 2009 | Semper Fi |
Mariňáci jsou kultovním dílem Roberta Fabiana, které podle recenzí ocení především fanoušci military sci-fi. Svého času jsem četla téměř výhradně sci-fi a určitě jsem se nezaměřovala pouze na vojenská vesmírná dobrodružství. Pak přišlo období téměř výhradně odborné literatury a až po letech se zase vracím zpět k románům všeho druhu, vč. mé kdysi oblíbené sci-fi a fantasy literatury. Takže má orientace v kultovních/jakýchkoliv sci-fi románech mezitím klesla do záporných čísel. Jenže, ačkoliv ne vyhraněný fanoušek military sci-fi, s Fabianovými Mariňáky, skvěle vycvičenými muži s nejlepší možnou výzbrojí a výstrojí, kteří jsou místo odpočinku vyslání na zdánlivě nenáročnou misi, aby zkontrolovali vědeckou stanici, která přestala komunikovat s centrálou, jsem prožívala každou minutu jejich boje o záchranu členů vědecké stanice. I když mi ze začátku nebylo úplně jasné, jestli tohle je můj šálek kávy, brzy se mé pochybnosti rozptýlily. Nejednou jsem si taky vybavila legendárního Vetřelce, "matku" a Ripleyovou, a s nepředstíraným napětím jsem očekávala každý další krok členů posádky i vědeckého týmu. Závěr je pak přímo brilantní, krásná třešnička na dortu.