Případ jantarové komnaty
Ludvík Souček
Martin Anděl série
< 3. díl >
V knížce Případ jantarové komnaty se klasik české „záhadologie“ zabývá pravděpodobnými osudy slavné jantarové komnaty, zdaleka největšího jantarového pokladu, která byla německými speciálními jednotkami převezena do Německa a nakonec umístěna na zámku Wildenhof. Oprávněně lze předpokládat, že, přes přímý Hitlerův rozkaz, unikla zničení, přesto však v posledních válečných letech zmizela a už ji nejspíš nikdo nespatřil. Autor pátrá po osudech těch, kteří ve se ve zmíněné době pohybovali v její blízkosti, a z nalezených informací rekonstruuje tehdejší události a vytváří vlastní logické hypotézy.... celý text
Přidat komentář
I další Součkova kniha mě spolehlivě vrátila do doby, kdy jsem s knížkou zmizela na palouček na kraji zahrady, odkud jsem pravidelně vyrážela - právě i díky panu Součkovi - do vzdálených světů. Knha má skvělý příběh, který v podstatě není konotován dobou svého vzniku. Je plná zajímavých informací od dějin umění po moderní teoretickou fyziku, to vše podané tak, že vás to baví a chcete vědět víc.Dodneška si pamatuju, jak jsem iritovala bráchance, když jsem na ně mluvila upravenou eskymáčtinou (opět díky, pane Součku). Dodneška také sním o tom, že bych měla společnika, mentora,který by se aspoň z části blížil právě Martinu Andělovi. Takže pokud chcete putovat za hranice všedních dnů, cestovní kancelář Ludvík Souček je ROZHODNĚ skvělá volba!
O Martinu Andělovi to moc není, s prvními dvěma povídkami série to má společného máloco. Dějově jde zpočátku o hodně dlouhých popisných pasáží formou rozhovorů, které naprosto ubíjejí mnoha a mnoha a mnoha a ještě více fakty, která asi nashromáždit dalo fušku, ale učíst je je fuška ještě větší. Pak se ve druhé polovině knihy objeví severská odysea, bez většího příběhu, protože jde o prostředí a objevování, ale celkově mám z knihy spíše pocit pachuti promarněné šance.
Naprosto klasický Souček! Dá se počítat na prstech: – fantastický styl, kterému se nevyrovná ani Ondřej Neff – Součkova obsedantní témata, tady konkrétně konec nacistického Německa a jeho tajné zbraně, což zpracoval i v knihách faktografických – bezstarostnost, která ve faktografických knihách vadí, je tady spíše roztomilá: šup, z Haggarda si vystřihneme pár obrázků, šup, ze jména Armorika uděláme záhadu – míchání fakt s fikcí, často v jedné větě, což je prostě senzační – Čechoslováci jezdící po světě kam se jim zachce a mluvící anglicky jako rodilí mluvčí – vlastní, dost originální názor na UFO...
Všechny Součkovy knihy stojí za přečtení, ale pokud jste od něj ještě nic nečetli, tohle je rozhodně jeden z nejlepších možných vstupů do fascinujícího hvozdu krále Ludvíka.
Autorovy další knížky
1979 | Tušení stínu |
1980 | Tušení souvislosti |
1964 | Cesta slepých ptáků |
1983 | Bohové Atlantidy |
1970 | Případ jantarové komnaty |
Parádne, napínavé sci-fi nabité faktami a vyfabulovanými informáciami (zručne skĺbenými), ktoré nepustí, kým ho neprečítate do konca. Pravda, záver na Floride sa oproti predchádzajúcim trom štvrtinám knihy vyvŕbil akosi prirýchlo, ale záverečný dodatok to napravil a umne ukončil.